Někdo mě plácl do tváře
A znova a znova.
"Dášo, vstávat! Už ses vyspala dost!"
Proč mě Paní gábina fackuje? Ptala jsem se sama sebe.
Protože může a chce. Naskočila ihned odpověď.
"No tak! Mám ti pomoct rákoskou?"
Otevřela jsem oči.
"Co se stalo, Paní Gábino?"
"Trochu sis zdřímla, holka. No nečum a koukej se posadit. Když už tě tu mám, udělala jsem pár oprav na tvém těle, aby si tvá Paní nestěžovala.
Ale neboj. Většina byla jen oprava jizev, které jsi měla po svém výcviku.
Jediné dva větší zásahy jsou vytvoření falešné vulvy, pochvy a klokaní kapsy, jak tomu říkám.
V rozkroku jsem ti vytvořila kapsu, do které můžeš zasunout koule a ptáka, takže budeš vypadat jako holka i bez plastu. Celá kapsa se pak uzavře falešným piercingem."
"Ale proč, Paní Gábino?" Otázala jsem se se slzami v očích.
"Protože jsme se na tom včera ráno dohodly s tvou Paní. Chce si tě zachovat jako muže, manžela a chovného samce, ale zároveň tě chce mít i jako děvku se všemi otvory, které děvka má mít. Vše, co jsem na tobě dělala, je už slepené a za pár dní zmizí i drobné čárky po řezech. Tak vstaň a pomalu půjdem do ordinace."
Opatrně jsem vstala a přitom se podívala mezi nohy. Byl tam pták i koule. Pomyslela jsem si, že je to asi nějaký žert.
Paní Gábina mě raději cestou podpírala.
Došly jsme do ordinace a Paní mi pomohla na gynekologické křeslo. Záda a podhlavník nastavila tak, abych viděla mezi své nohy. Ještě nad můj rozkrok dala zrcadlo.
"Tak podívej. Otočíš těmito třemi kamínky a otevře se kapsa. Pak do ní strčíš nejdřív koule a mezi ně ptáka.
Žalud se ti opře o stěnu pochvy, takže se ti na něj budou přenášet vibrace.
Pak vezmeš konec kapsy a otočením kamínků ji zapneš těsně nad kořenem ptáka. Voilá a máme místo ptáka pěknou buchtu!"
Nevěřila jsem svým očím.
"Proč? Proč já? Nejdřív kozy, pak tohle. Co jsem udělal?" Zeptal jsem se nahlas.
"Stal ses otrokem a zároveň otrokyní. Podepsal jsi dobrovolně, že za tebe může rozhodovat tvá Paní.
Tvá Paní tedy rozhodla.
A jestli máš námitky, můžeš si stěžovat třeba na lampárně.
Vstaň a oblékni si vycházkové šaty. Jdeme na oběd a kávu za panem vrchním."
Opět jsme šly jako dvě kamarádky courem městem.
Paní Gábinu zdravili lidé jak velmi váženou osobu a mě si zvědavě prohlíželi.
Usadily jsme se opět na zahrádce.
Pan vrchní přiběhl prakticky okamžitě.
"Dobrý den dámy, zde prosím jídelní a nápojový lístek, račte si vybrat."
Při pohledu na jídelní lístek mi zakručelo v břiše.
Vybrala jsem si nadívaná kuřecí prsa s vařenými bramborami.
Paní Gábina si vybrala stejk.
A k jídlu nám pan vrchní doporučil prý skvělé víno.
Víno bylo skvělé a oběd taky. Sluníčko svítilo a já ucítila, že se mi chce spát.
Podívala jsem se na Paní Gábinu. Měla hlavu svěšenou na prsa, ale jedno oko otevřené.
"Dělej že usínáš." Sykla a zavřela oko.
Pomalu jsem předvedla usínající dámu a také sklonila hlavu na prsa.
Netrvalo dlouho a přišel pan vrchní s nějakým dalším mužem a jednu po druhé nás "odvedli" do malého pokoje.
"Nemám je svázat?" Otázal se cizí muž.
"Není třeba. To je vyzkoušený. Holky budou chrápat až do zejtra. A to už se neprobuděj. Mám s nima velký plány na večer!"
"Tak jo. Zatím čau."
Ozval se tupý úder a pád těla.
"Já ti dám čau." Řekl hlas vrchního a hekl, protože uklízel tělo druhého muže pod postel.
Pak se zavřely dveře a kroky zmizely v dáli.
"Dášo, honem!"
Obě jsme vyskočily a vytáhly muže zpod postele.
Paní Gábina ho prohlédla a zjistila že dýchá.
Po chvíli se jí ho podařilo přivést k vědomí.
Mně bylo trochu špatně. Motala se mi hlava. Paní to uviděla a sykla: "Dášo, vzchop se. Teď tě potřebuju!"
Kývla jsem hlavou.
"Ouuuu! Má hlava! Ten haj... A sakra!"
Muž nevěřícně koukal na nás dvě.
Najednou sebou trhl a chtěl utéct.
Strhla jsem ho na zem a lehce mu přiklekla ohryzek.
"Tak povídej. Co ti vrchní slíbil, co ti dal a proč."
Muž zakoulel očima a zasípal: "Dlužil jsem mu prachy. Takhle jsem je splatil. Ten prevít mě chtěl zabít a to jsem mu včera sundal to železo, co měl na sobě. Chtěl se vám pomstít."
"Kam dal ten pás?"
"Je támhle ve skříni."
Paní Gábina opatrně otevřela skříň a prohlížela její obsah.
Našla i malou krabičku otevřela ji a tiše hvízdla. Krabičku zavřela a vrátila na místo. Pak se vrátila k nám.
"Hmmm, chceš mu jeho laskavost vrátit?"
"Jo! Chci a moc!"
"Tak sežeň auto a pomůžeš mi s ním ke mně."
"Auto mám za barákem. Co se mnou potom uděláte?"
"Nic. Potom nám ho pomůžeš vrátit sem na postel a zmizíš."
Paní Gábina se škodolibě usmála a dodala: "Neboj. Nezabiju ho. Jen mu vrátím jeho vtípek."
Chlap kývl hlavou a paní Gábina mi řekla, abych ho pustila.
"Zalez zpátky pod postel a ani muk. A my si zahrajeme na šípkové Růženky."
Položily jsme se tak, jak nás položili oba chlapi. Netrvalo ani hodinu a přišel pan vrchní.
"Tak co s vámi, děvenky? Hmmm... Slečna má přednost."
Roztrhl mi halenku a začal osahávat prsa. Hnusák jeden. Pak se zarazil a přestal. "Kozeny pěkný, ale podíváme se ti pod sukni."
Přejel mi rukou po podbřišku a ...
Paní Gábina mu stiskla krk. Pár vteřin se zmítal a pak zvadnul.
"Honem!"
Vzali jsme s chlapem pana vrchního za ruce a za nohy a odnesli ho do auta.
Chlap nastartoval a dovezl nás k vile Paní Gábiny.
"Položte mi ho na kozu a jděte s kuchařem. Nebojte se, uvidíte co je podle mě dobrý vtip."
Kuchař nás odvedl do jídelny a předložil nám večeři.
Potom jsme u stolu seděli všichni tři a čekali.
Trvalo to dvě a půl hodiny.
Rozrazily se dveře a unavená Paní Gábina vešla do jídelny.
"Hotovo. Pojďte se podívat."
Šli jsme za ní.
Vrchní na gynekologickém křesle byl přikrytý pachtou a spal.
Paní Gábina cirkusácky strhla plachtu a prohlásila: "Tramtadadá!"
Zírali jsme na klín pana vrchního.
Nebylo tam nic kromě malé dírky a několika růžových čárek.
"Vyplácala jsem na toho šmejda skoro všechno lepidlo." Zašeptala mi Paní.
"Tak honem, musíme ho dostat zpět do jeho postele." Zavelela nahlas a my se dali do díla.
Za půl hodiny už ležel vrchní na své posteli a v ruce třímal rozpitou láhev vína. Toho, které dal předtím nám.
Pečlivě jsme zametli stopy a než jsme odešli, sebrala Paní Gábina ze skříně pás cudnosti a několik drobností, včetně krabičky. Vše dala do kabely, kterou mi podala. Pak píchla vrchnímu do stehna malou injekci.
"Honem pryč." Zavelela a my se vyplížili před dům. Tam se s námi chlápek rozloučil a zmizel ve tmě, protože už byl pozdní večer.
My jsme se schovaly do stínu lípy a pozorovaly okna pokoje pana vrchního.
Rozsvítilo se světlo a klátivá postava přešla za oknem. Pak se rozsvítilo světlo na záchodě a po pár vteřinách se ozval srdceryvný výkřik, následovaný naříkáním.
"Tak to bychom měly, Dášenko. Jdeme na kutě."
Došly jsme domů a já si sama musela vyndat "vercajk z kapsy" a pak mě opět Paní uložila v kóji číslo jedna.
"Dobrou noc, Dáší. A nezapomeň, že vercajk do kapsičky můžeš dát jen na dvanáct hodin. Pak musí ven, DAGU!"
Usmála se a nechala mě mým myšlenkám.
A znova a znova.
"Dášo, vstávat! Už ses vyspala dost!"
Proč mě Paní gábina fackuje? Ptala jsem se sama sebe.
Protože může a chce. Naskočila ihned odpověď.
"No tak! Mám ti pomoct rákoskou?"
Otevřela jsem oči.
"Co se stalo, Paní Gábino?"
"Trochu sis zdřímla, holka. No nečum a koukej se posadit. Když už tě tu mám, udělala jsem pár oprav na tvém těle, aby si tvá Paní nestěžovala.
Ale neboj. Většina byla jen oprava jizev, které jsi měla po svém výcviku.
Jediné dva větší zásahy jsou vytvoření falešné vulvy, pochvy a klokaní kapsy, jak tomu říkám.
V rozkroku jsem ti vytvořila kapsu, do které můžeš zasunout koule a ptáka, takže budeš vypadat jako holka i bez plastu. Celá kapsa se pak uzavře falešným piercingem."
"Ale proč, Paní Gábino?" Otázala jsem se se slzami v očích.
"Protože jsme se na tom včera ráno dohodly s tvou Paní. Chce si tě zachovat jako muže, manžela a chovného samce, ale zároveň tě chce mít i jako děvku se všemi otvory, které děvka má mít. Vše, co jsem na tobě dělala, je už slepené a za pár dní zmizí i drobné čárky po řezech. Tak vstaň a pomalu půjdem do ordinace."
Opatrně jsem vstala a přitom se podívala mezi nohy. Byl tam pták i koule. Pomyslela jsem si, že je to asi nějaký žert.
Paní Gábina mě raději cestou podpírala.
Došly jsme do ordinace a Paní mi pomohla na gynekologické křeslo. Záda a podhlavník nastavila tak, abych viděla mezi své nohy. Ještě nad můj rozkrok dala zrcadlo.
"Tak podívej. Otočíš těmito třemi kamínky a otevře se kapsa. Pak do ní strčíš nejdřív koule a mezi ně ptáka.
Žalud se ti opře o stěnu pochvy, takže se ti na něj budou přenášet vibrace.
Pak vezmeš konec kapsy a otočením kamínků ji zapneš těsně nad kořenem ptáka. Voilá a máme místo ptáka pěknou buchtu!"
Nevěřila jsem svým očím.
"Proč? Proč já? Nejdřív kozy, pak tohle. Co jsem udělal?" Zeptal jsem se nahlas.
"Stal ses otrokem a zároveň otrokyní. Podepsal jsi dobrovolně, že za tebe může rozhodovat tvá Paní.
Tvá Paní tedy rozhodla.
A jestli máš námitky, můžeš si stěžovat třeba na lampárně.
Vstaň a oblékni si vycházkové šaty. Jdeme na oběd a kávu za panem vrchním."
Opět jsme šly jako dvě kamarádky courem městem.
Paní Gábinu zdravili lidé jak velmi váženou osobu a mě si zvědavě prohlíželi.
Usadily jsme se opět na zahrádce.
Pan vrchní přiběhl prakticky okamžitě.
"Dobrý den dámy, zde prosím jídelní a nápojový lístek, račte si vybrat."
Při pohledu na jídelní lístek mi zakručelo v břiše.
Vybrala jsem si nadívaná kuřecí prsa s vařenými bramborami.
Paní Gábina si vybrala stejk.
A k jídlu nám pan vrchní doporučil prý skvělé víno.
Víno bylo skvělé a oběd taky. Sluníčko svítilo a já ucítila, že se mi chce spát.
Podívala jsem se na Paní Gábinu. Měla hlavu svěšenou na prsa, ale jedno oko otevřené.
"Dělej že usínáš." Sykla a zavřela oko.
Pomalu jsem předvedla usínající dámu a také sklonila hlavu na prsa.
Netrvalo dlouho a přišel pan vrchní s nějakým dalším mužem a jednu po druhé nás "odvedli" do malého pokoje.
"Nemám je svázat?" Otázal se cizí muž.
"Není třeba. To je vyzkoušený. Holky budou chrápat až do zejtra. A to už se neprobuděj. Mám s nima velký plány na večer!"
"Tak jo. Zatím čau."
Ozval se tupý úder a pád těla.
"Já ti dám čau." Řekl hlas vrchního a hekl, protože uklízel tělo druhého muže pod postel.
Pak se zavřely dveře a kroky zmizely v dáli.
"Dášo, honem!"
Obě jsme vyskočily a vytáhly muže zpod postele.
Paní Gábina ho prohlédla a zjistila že dýchá.
Po chvíli se jí ho podařilo přivést k vědomí.
Mně bylo trochu špatně. Motala se mi hlava. Paní to uviděla a sykla: "Dášo, vzchop se. Teď tě potřebuju!"
Kývla jsem hlavou.
"Ouuuu! Má hlava! Ten haj... A sakra!"
Muž nevěřícně koukal na nás dvě.
Najednou sebou trhl a chtěl utéct.
Strhla jsem ho na zem a lehce mu přiklekla ohryzek.
"Tak povídej. Co ti vrchní slíbil, co ti dal a proč."
Muž zakoulel očima a zasípal: "Dlužil jsem mu prachy. Takhle jsem je splatil. Ten prevít mě chtěl zabít a to jsem mu včera sundal to železo, co měl na sobě. Chtěl se vám pomstít."
"Kam dal ten pás?"
"Je támhle ve skříni."
Paní Gábina opatrně otevřela skříň a prohlížela její obsah.
Našla i malou krabičku otevřela ji a tiše hvízdla. Krabičku zavřela a vrátila na místo. Pak se vrátila k nám.
"Hmmm, chceš mu jeho laskavost vrátit?"
"Jo! Chci a moc!"
"Tak sežeň auto a pomůžeš mi s ním ke mně."
"Auto mám za barákem. Co se mnou potom uděláte?"
"Nic. Potom nám ho pomůžeš vrátit sem na postel a zmizíš."
Paní Gábina se škodolibě usmála a dodala: "Neboj. Nezabiju ho. Jen mu vrátím jeho vtípek."
Chlap kývl hlavou a paní Gábina mi řekla, abych ho pustila.
"Zalez zpátky pod postel a ani muk. A my si zahrajeme na šípkové Růženky."
Položily jsme se tak, jak nás položili oba chlapi. Netrvalo ani hodinu a přišel pan vrchní.
"Tak co s vámi, děvenky? Hmmm... Slečna má přednost."
Roztrhl mi halenku a začal osahávat prsa. Hnusák jeden. Pak se zarazil a přestal. "Kozeny pěkný, ale podíváme se ti pod sukni."
Přejel mi rukou po podbřišku a ...
Paní Gábina mu stiskla krk. Pár vteřin se zmítal a pak zvadnul.
"Honem!"
Vzali jsme s chlapem pana vrchního za ruce a za nohy a odnesli ho do auta.
Chlap nastartoval a dovezl nás k vile Paní Gábiny.
"Položte mi ho na kozu a jděte s kuchařem. Nebojte se, uvidíte co je podle mě dobrý vtip."
Kuchař nás odvedl do jídelny a předložil nám večeři.
Potom jsme u stolu seděli všichni tři a čekali.
Trvalo to dvě a půl hodiny.
Rozrazily se dveře a unavená Paní Gábina vešla do jídelny.
"Hotovo. Pojďte se podívat."
Šli jsme za ní.
Vrchní na gynekologickém křesle byl přikrytý pachtou a spal.
Paní Gábina cirkusácky strhla plachtu a prohlásila: "Tramtadadá!"
Zírali jsme na klín pana vrchního.
Nebylo tam nic kromě malé dírky a několika růžových čárek.
"Vyplácala jsem na toho šmejda skoro všechno lepidlo." Zašeptala mi Paní.
"Tak honem, musíme ho dostat zpět do jeho postele." Zavelela nahlas a my se dali do díla.
Za půl hodiny už ležel vrchní na své posteli a v ruce třímal rozpitou láhev vína. Toho, které dal předtím nám.
Pečlivě jsme zametli stopy a než jsme odešli, sebrala Paní Gábina ze skříně pás cudnosti a několik drobností, včetně krabičky. Vše dala do kabely, kterou mi podala. Pak píchla vrchnímu do stehna malou injekci.
"Honem pryč." Zavelela a my se vyplížili před dům. Tam se s námi chlápek rozloučil a zmizel ve tmě, protože už byl pozdní večer.
My jsme se schovaly do stínu lípy a pozorovaly okna pokoje pana vrchního.
Rozsvítilo se světlo a klátivá postava přešla za oknem. Pak se rozsvítilo světlo na záchodě a po pár vteřinách se ozval srdceryvný výkřik, následovaný naříkáním.
"Tak to bychom měly, Dášenko. Jdeme na kutě."
Došly jsme domů a já si sama musela vyndat "vercajk z kapsy" a pak mě opět Paní uložila v kóji číslo jedna.
"Dobrou noc, Dáší. A nezapomeň, že vercajk do kapsičky můžeš dát jen na dvanáct hodin. Pak musí ven, DAGU!"
Usmála se a nechala mě mým myšlenkám.
