Tiché pípání budíku a červené světlo.
Otevřela jsem oči.
Pokyny pro ráno jsem měla už z večera.
Stisknout zelené tlačítko jako potvrzení že jsem vzhůru, opřít se zády v polosedu o zeď a široce roztáhnout pokrčené nohy. Ruce samozřejmě za hlavou.
Zaujala jsem pozici a čekala.
Netrvalo dlouho a přišla Paní Gábina.
"Tak jak se nám naše holčička vyspala?"
"Dobře, Paní Gábino." Odpověděla jsem.
"Tak to je skvělé. Nasnídáš se a pak ti vysvětlím, co bude tvá dnešní práce."
"Tvoje Paní mi řekla, že prý jsi zvyklá na krmítko, ale tady budeš jíst normálně u stolu."
Při tom, co si se mnou povídala, si hrála s mým přirozením, které osvobodila z klícky, kterou jsem měla, protože Madam Cat odmítla dát Paní Gábině ovladač.
Obzvlášť ji bavilo natahování šourku a mačkání koulí.
Pak mi osobně nasadila ženský klín, podala mi oblečení a vyzvala mě ať ji následuji.
Odepla mi řetěz z oka ve zdi a odvedla mě na něm do jídelny.
Tam mě čekaly čerstvě upečené tousty a krásně vonící káva.
Po svolení, že můžu snídat, jsem snědla a vypila vše, co bylo na tácu.
"Chutnalo ti to, Dášenko?"
"Ano, Paní Gábino. Bylo to moc dobré."
"To jsem ráda." Řekla Paní Gábina a směrem k otevřeným dveřím pronesla: "Slyšels, Roberte? Dnes dostaneš odměnu!"
Ve dveřích se ukázal muž v kuchařském oblečení.
Vypadal opravdu vylekaně.
"Už dnes, Paní?"
"Ano, dnes. Slíbila jsem ti to."
"Já se bojím, Paní."
"To mě nezajímá!"
"Omlouvám se, Paní. Děkuji Vám."
"V pořádku. Dej si záležet na obědě. Nic nejez a pij jen vodu."
"Provedu, Paní."
Paní se otočila ke mně.
"Jsi najedená?"
"Ano, Paní Gábino."
"Tak jdeme."
Dovedla mě do ordinace ve sklepě, kde začala připravovat věci na dopolední setkání.
"Vrchní je ve speciálním programu. Budeš stát tady a budeš mi podávat nástroje. Za to ti slibuji zajímavou podívanou."
Potom mi vysvětlovala na co který nádtroj je a vyrušil ji až zvonek u domovních dveří.
Na chvilku odešla a vrátila se s panem vrchním.
Chvíli s ním něco probírala a pak mu přikázala, aby se svlékl.
Nahý vrchní měl jen pás cudnosti. Ale velký, s pevným ocelovým pásem kolem boků.
Bylo vidět, že se přede mnou stydí.
Paní Gábina si toho všimla.
"Ó, dnes tu máme stydlivku. To to bude o to zajímavější!"
Sundala si z řetízku klíček a odemkla pás cudnosti.
Sundala ho a mě překvapil kovový terčík na žaludu.
"Hned uvidíš, Dášenko. Připoutej ho na kozu, aby se necukal. Teda on se bude cukat stejně, ale nebude blbnout. Jo a dej mu ten velký roubík. A moc se s ním nemazej."
Připoutala jsem vrchního tak pevně, jak jsem uměla a Paní mě pochválila.
"No, je vidět, že máš dobrou školu! Teď vezmi tyhle kleště a ten kolík zasuň do jeho ptáka. Až na doraz. Nenech si do toho kecat." Šibalsky na mě mrkla.
Vzala jsem složité kleště, na kterých byla malá nádobka a začala jejic centimetr silný a šest centimetrů dlouhý kolík zasouvat do otvoru v kovové čepičce na žaludu.
Chyběly ještě asi dva centimetry, když se vrchní napnul.
"Zaber, děvče. Tenhle čůrák si slitování nezaslouží. Pěkně ho chytni za žaludem a zaber!"
Provedla jsem příkaz a i přes huhlavé sténání jsem dostala celý kolík dovnitř.
"Teď začni pumpovat. Pomalu, nespěchej."
Sevřela jsem pomalu kleštiny a znovu a znovu.
Vrchní křičel do roubíku.
Asi po osmém stisknutí se ozvalo slabé mlasknutí.
"Výborně. Opatrně vytahuj kleště a trochu jimi pootáčej."
Netrvalo to dlouho a kleště byly venku.
Ale i s kovovou pukličkou, která předtím pokračovala dovnitř ptáka kovovou trubicí.
"Teda Dášo, bylo to krásné. Teď mu ptáka zevnitř i zvenku ošetři desinfekcí." A podala mi sprej s krátkou hadičkou.
"Tak pane vrchní. Na základě naší smlouvy jste dosáhl prvního stupně úpravy. Chcete pokračovat? Pro souhlas zdvihněte oba ukazováčky. Výborně. Začneme s druhým stupněm."
Vzala cosi, co připomínalo onen velký pás cudnosti a přidělala na jeho vnitřní část podivně tvarovaný kolík, od něhož vedly kabely.
Podsunula pás pod záda vrchního a kolík mu zatlačila do zadku tak, že jen hekl. Pak celý pás uzavřela a pevně stáhla popruhy.
Přirození vrchního však z něj volně viselo.
Paní Gábina vzala silnou rouru, kterou provlékla ptáka pana vrchního a zajistila lepící páskou proti zpětnému vyjetí.
Pak začala otáčet spodní částí roury, až byl pták natažen mnohem víc, než byla jeho přirozená velikost.
Ukázala mi na domluvené místo a začala pracovat. Zasouvala mu do ptáka různé dilatátory a jiné nástroje, podobné malým lžičkám tak, že jsem si ani nechtěla představovat tu strašnou bolest.
Vrchní křičel do roubíku, pak hekal a nakonec jen sípal.
Z očí mu tekly proudy slz a kapaly na podhlavník.
"Tak to bychom měli!" Řekla Paní Gábina a ukázala mi cosi v malé skleněné mističce. Osm močových kamínků, ten největší velký jako hrášek.
"A teď něco, abych se mohla příště bavit!"
Vzala asi dvaceticentimetrový váleček, který pomocí čtyř ramen připevnila na konec roury. Kabely vedoucí z válečku i z kolíku zapojila do přístroje vedle sebe. Nastavila nějaké hodnoty a stiskla zelené tlačítko.
Ozvalo se tiché zabzučení a ruce vrchního se zatnuly v pěsti.
Bzukot změnil tón a začal být v pravidelném rytmu střídán klepnutím.
"Dášenko, tohle je roztahovač čehokoliv. Od močových cest, přes nosní dírky, až po anál. Záleží jen na tom, jak velká se použije pracovní hlavice.
Uvnitř válce jsou kleštiny, které teď zajely panu vrchnímu do močové trubice. Šest kleštin je kolem kuželu, do kterého klepe malé kladívko. Tím se kužel posouvá a roztahuje močovou trubici. Ten kolík v zadku způsobuje silnou erekci, takže je jeho pták silně prokrvený, zvlhčený, ale také citlivý."
Podívala jsem se na vrchního. Potil se, plakal a měl bílé klouby na rukou.
"Dáš si kávu, Dášo?" Zeptala se Paní Gábina.
"Ano, Paní. Děkuji."
Paní Gábina stiskla zvonek a za chvilku tu byl kuchař s tácem.
Káva příjemně voněla.
Vypily jsme pomalu kávu a snědly zákusek.
Ozvalo se pípnutí. Paní něco nastavila na přístroji a pan vrchní se začal kroutit jak had.
Trvalo to asi patnáct minut, než se ozvalo další pípnutí.
Paní vstala a začala z něho sundávat roztahovák.
Pan vrchní křičel znova jako šílený.
Když byla dole i roura, natáhla si Paní latexovou rukavici, prsty namočila do nějaké žluté masti a poručila mi, abych vrchního zbavila roubíku.
"Tak, pane vrchní. Teď tady Dášence řekneš co jsi provedl. A taky co tě čeká."
Vrchní vypadal zaraženě. Ve zpocené tváři s kruhy pod očima bych nepoznala toho vrchního ze včerejška.
"Tak bude to?!"
"Ano, Paní. Já jsem znásilnil dívku. Byla mladá a krásná..."
"To prase jí vrazilo celou pracku do pochvy a ona z toho má trauma na celý život!"
"...Paní to zjistila. Prý mě neudá, když mi bude moct ošukat ptáka palcem. Při tom mě zbavuje mých kamínků..."
"Víš, jak se šuká pták, Dášo? Takhle!"
Pevně vzala ptáka do ruky a vrazila malíček do močové trubice. Zajel tam snadno celý. Vrchní hekl a zatnul zuby.
Paní ho začala malíčkem šukat. Vrchní tiše sténal. Pak změnila prsty. Postupně tlustší a tlustší. Když došlo na ukazovák, už se vrchní kroutil jako kdyby se chtěl z pout vyplížit.
"Moc se necukej. Tohle je zatím jen ukazováček."
Najednou se zarazila a koukla se na mě.
"Tady Dášenka si chce taky zašukat!"
Bradou ukázala na postroj s obrovským dildem na zdi.
"To bude akorát. Sundej mu to železí a hezky si to užij, Dášenko."
Sundala jsem postroj z vrchního a navlékla si ten s dildem.
Namazala jsem dildo i zadek a nasadila. Vrchní se chtěl bránit.
"Copak? Vždyť tvoje prdel taky potřebuje protáhnout."
Pomalu jsem začala přirážet. Dvě ženy šukaly chlapa, ale tomu se to nelíbilo.
Dokonce trochu křičel.
Pak křečovitě zavřel oči a začal těžce dýchat. Paní ho bedlivě pozorovala a včas mi poručila, že mám vytáhnout.
Sama též vytáhla, neuvěřitelně rychle nahradila svůj prst trubičkou s terčíkem a vrchnímu uzamkla pás cudnosti.
Vrchní brečel jako malá holka.
"Už je v mé péči dva roky. A do konce léčby má zakázaný orgasmus. Odpoutej ho."
Odpoutala jsem vrchního a ten mi políbil nejdřív ruce a pak nohy.
"Děkuji Vám, Slečno." Zašeptal a šel poděkovat Paní Gábině.
Ta se na něj bez úsměvu podívala a řekla: "Další kontrola za týden, pane vrchní!"
Potom ho ubrečeného a strhaného vyprovodila ven.
Když se vrátila, ukázala na mě.
"Dášo, teď jsi na řadě ty. Svléknout úplně všechno, včetně gumiček do vlasů."
Svlékla jsem se a Paní mi odemkla klín, který jsem také sundala.
"Do dvojky." Zavelela úsečně a šla za mnou.
V kóji číslo dva bylo lůžko, na kterém ležel gumový pytel, do kterého jsem musela vlézt.
Zajímavé bylo, že pytel byl uvnitř vybaven rukávy, takže jsem měla ruce oddělené od těla.
Paní někudy sáhla dovnitř a já cítila, jak mi cosi nasazuje na ptáka a koule. Potom jsem dostala velký kolík do zadku.
Slyšela jsem, jak Paní zapíná nějaké zipy. Potom vzala do rukou kuklu, která stála na stolku. Na zadní části rozepla zip a roztáhla ji. Uviděla jsem uvnitř dvě dvě dírky pro dýchání nosem a roubík.
"Hezky vem roubík do pusinky a nedělej fóry, Dášo. Až ti kuklu zapnu, nic neuslyšíš, ani neuvidíš. Spojím ji s pytlem a do nosu ti zastrčím dvě hadičky. Neboj, bude to jen nepříjemné.
Roubík se pak automaticky nafoukne a už nevydáš ani hlásek.
S tím mi doslova narvala kuklu na hlavu.
Otevřela jsem pusu a roubík mi do ní zapadl.
Cítila jsem, jak Paní uzavírá kuklu. Ta mi pevně obepnula obličej.
Zasouvání hadiček bylo opravdu nepříjemné, protože je strkala dost hluboko.
Do uší se mi ozval hlas: "Začni dýchat nosem! Teď!"
Nadechla jsem se a roubík v mých ústech zbytněl a já měla určitě tváře jako sysel.
"Užij si masáž, Dášenko. Ozval ze znovu hlas Paní ve sluchátkách a já měla pocit, že mě pohladila po těle.
Pytel se najednou zmenšil a já cítila, jak mě těsně a silně obepíná.
Najednou přišel drobný výboj do prstů u nohou. Pak do lýtek, stehen, přirození, břicha, prsou a vůbec postupně všude, jako vlna malých mravenců. Druhá vlna byla silnější, třetí zase slabší.
A pak už to šlo ráz na ráz. Střídaly se směry vln i jejich intenzita. U těch silných už jsem sténala do roubíku.
Tedy spíš mručela, protože při roubík fungoval perfektně.
Trvalo to dlouho a bylo to čím dál horší. Navíc přibylo mačkání koulí.
Ale nejhorší byla ta absolutní bezmoc.
Cítila jsem, jak se potím a jak se tvoří loužičky potu kolem mě.
Pak jsem ucítila sladkou vůni a ... nic.
Otevřela jsem oči.
Pokyny pro ráno jsem měla už z večera.
Stisknout zelené tlačítko jako potvrzení že jsem vzhůru, opřít se zády v polosedu o zeď a široce roztáhnout pokrčené nohy. Ruce samozřejmě za hlavou.
Zaujala jsem pozici a čekala.
Netrvalo dlouho a přišla Paní Gábina.
"Tak jak se nám naše holčička vyspala?"
"Dobře, Paní Gábino." Odpověděla jsem.
"Tak to je skvělé. Nasnídáš se a pak ti vysvětlím, co bude tvá dnešní práce."
"Tvoje Paní mi řekla, že prý jsi zvyklá na krmítko, ale tady budeš jíst normálně u stolu."
Při tom, co si se mnou povídala, si hrála s mým přirozením, které osvobodila z klícky, kterou jsem měla, protože Madam Cat odmítla dát Paní Gábině ovladač.
Obzvlášť ji bavilo natahování šourku a mačkání koulí.
Pak mi osobně nasadila ženský klín, podala mi oblečení a vyzvala mě ať ji následuji.
Odepla mi řetěz z oka ve zdi a odvedla mě na něm do jídelny.
Tam mě čekaly čerstvě upečené tousty a krásně vonící káva.
Po svolení, že můžu snídat, jsem snědla a vypila vše, co bylo na tácu.
"Chutnalo ti to, Dášenko?"
"Ano, Paní Gábino. Bylo to moc dobré."
"To jsem ráda." Řekla Paní Gábina a směrem k otevřeným dveřím pronesla: "Slyšels, Roberte? Dnes dostaneš odměnu!"
Ve dveřích se ukázal muž v kuchařském oblečení.
Vypadal opravdu vylekaně.
"Už dnes, Paní?"
"Ano, dnes. Slíbila jsem ti to."
"Já se bojím, Paní."
"To mě nezajímá!"
"Omlouvám se, Paní. Děkuji Vám."
"V pořádku. Dej si záležet na obědě. Nic nejez a pij jen vodu."
"Provedu, Paní."
Paní se otočila ke mně.
"Jsi najedená?"
"Ano, Paní Gábino."
"Tak jdeme."
Dovedla mě do ordinace ve sklepě, kde začala připravovat věci na dopolední setkání.
"Vrchní je ve speciálním programu. Budeš stát tady a budeš mi podávat nástroje. Za to ti slibuji zajímavou podívanou."
Potom mi vysvětlovala na co který nádtroj je a vyrušil ji až zvonek u domovních dveří.
Na chvilku odešla a vrátila se s panem vrchním.
Chvíli s ním něco probírala a pak mu přikázala, aby se svlékl.
Nahý vrchní měl jen pás cudnosti. Ale velký, s pevným ocelovým pásem kolem boků.
Bylo vidět, že se přede mnou stydí.
Paní Gábina si toho všimla.
"Ó, dnes tu máme stydlivku. To to bude o to zajímavější!"
Sundala si z řetízku klíček a odemkla pás cudnosti.
Sundala ho a mě překvapil kovový terčík na žaludu.
"Hned uvidíš, Dášenko. Připoutej ho na kozu, aby se necukal. Teda on se bude cukat stejně, ale nebude blbnout. Jo a dej mu ten velký roubík. A moc se s ním nemazej."
Připoutala jsem vrchního tak pevně, jak jsem uměla a Paní mě pochválila.
"No, je vidět, že máš dobrou školu! Teď vezmi tyhle kleště a ten kolík zasuň do jeho ptáka. Až na doraz. Nenech si do toho kecat." Šibalsky na mě mrkla.
Vzala jsem složité kleště, na kterých byla malá nádobka a začala jejic centimetr silný a šest centimetrů dlouhý kolík zasouvat do otvoru v kovové čepičce na žaludu.
Chyběly ještě asi dva centimetry, když se vrchní napnul.
"Zaber, děvče. Tenhle čůrák si slitování nezaslouží. Pěkně ho chytni za žaludem a zaber!"
Provedla jsem příkaz a i přes huhlavé sténání jsem dostala celý kolík dovnitř.
"Teď začni pumpovat. Pomalu, nespěchej."
Sevřela jsem pomalu kleštiny a znovu a znovu.
Vrchní křičel do roubíku.
Asi po osmém stisknutí se ozvalo slabé mlasknutí.
"Výborně. Opatrně vytahuj kleště a trochu jimi pootáčej."
Netrvalo to dlouho a kleště byly venku.
Ale i s kovovou pukličkou, která předtím pokračovala dovnitř ptáka kovovou trubicí.
"Teda Dášo, bylo to krásné. Teď mu ptáka zevnitř i zvenku ošetři desinfekcí." A podala mi sprej s krátkou hadičkou.
"Tak pane vrchní. Na základě naší smlouvy jste dosáhl prvního stupně úpravy. Chcete pokračovat? Pro souhlas zdvihněte oba ukazováčky. Výborně. Začneme s druhým stupněm."
Vzala cosi, co připomínalo onen velký pás cudnosti a přidělala na jeho vnitřní část podivně tvarovaný kolík, od něhož vedly kabely.
Podsunula pás pod záda vrchního a kolík mu zatlačila do zadku tak, že jen hekl. Pak celý pás uzavřela a pevně stáhla popruhy.
Přirození vrchního však z něj volně viselo.
Paní Gábina vzala silnou rouru, kterou provlékla ptáka pana vrchního a zajistila lepící páskou proti zpětnému vyjetí.
Pak začala otáčet spodní částí roury, až byl pták natažen mnohem víc, než byla jeho přirozená velikost.
Ukázala mi na domluvené místo a začala pracovat. Zasouvala mu do ptáka různé dilatátory a jiné nástroje, podobné malým lžičkám tak, že jsem si ani nechtěla představovat tu strašnou bolest.
Vrchní křičel do roubíku, pak hekal a nakonec jen sípal.
Z očí mu tekly proudy slz a kapaly na podhlavník.
"Tak to bychom měli!" Řekla Paní Gábina a ukázala mi cosi v malé skleněné mističce. Osm močových kamínků, ten největší velký jako hrášek.
"A teď něco, abych se mohla příště bavit!"
Vzala asi dvaceticentimetrový váleček, který pomocí čtyř ramen připevnila na konec roury. Kabely vedoucí z válečku i z kolíku zapojila do přístroje vedle sebe. Nastavila nějaké hodnoty a stiskla zelené tlačítko.
Ozvalo se tiché zabzučení a ruce vrchního se zatnuly v pěsti.
Bzukot změnil tón a začal být v pravidelném rytmu střídán klepnutím.
"Dášenko, tohle je roztahovač čehokoliv. Od močových cest, přes nosní dírky, až po anál. Záleží jen na tom, jak velká se použije pracovní hlavice.
Uvnitř válce jsou kleštiny, které teď zajely panu vrchnímu do močové trubice. Šest kleštin je kolem kuželu, do kterého klepe malé kladívko. Tím se kužel posouvá a roztahuje močovou trubici. Ten kolík v zadku způsobuje silnou erekci, takže je jeho pták silně prokrvený, zvlhčený, ale také citlivý."
Podívala jsem se na vrchního. Potil se, plakal a měl bílé klouby na rukou.
"Dáš si kávu, Dášo?" Zeptala se Paní Gábina.
"Ano, Paní. Děkuji."
Paní Gábina stiskla zvonek a za chvilku tu byl kuchař s tácem.
Káva příjemně voněla.
Vypily jsme pomalu kávu a snědly zákusek.
Ozvalo se pípnutí. Paní něco nastavila na přístroji a pan vrchní se začal kroutit jak had.
Trvalo to asi patnáct minut, než se ozvalo další pípnutí.
Paní vstala a začala z něho sundávat roztahovák.
Pan vrchní křičel znova jako šílený.
Když byla dole i roura, natáhla si Paní latexovou rukavici, prsty namočila do nějaké žluté masti a poručila mi, abych vrchního zbavila roubíku.
"Tak, pane vrchní. Teď tady Dášence řekneš co jsi provedl. A taky co tě čeká."
Vrchní vypadal zaraženě. Ve zpocené tváři s kruhy pod očima bych nepoznala toho vrchního ze včerejška.
"Tak bude to?!"
"Ano, Paní. Já jsem znásilnil dívku. Byla mladá a krásná..."
"To prase jí vrazilo celou pracku do pochvy a ona z toho má trauma na celý život!"
"...Paní to zjistila. Prý mě neudá, když mi bude moct ošukat ptáka palcem. Při tom mě zbavuje mých kamínků..."
"Víš, jak se šuká pták, Dášo? Takhle!"
Pevně vzala ptáka do ruky a vrazila malíček do močové trubice. Zajel tam snadno celý. Vrchní hekl a zatnul zuby.
Paní ho začala malíčkem šukat. Vrchní tiše sténal. Pak změnila prsty. Postupně tlustší a tlustší. Když došlo na ukazovák, už se vrchní kroutil jako kdyby se chtěl z pout vyplížit.
"Moc se necukej. Tohle je zatím jen ukazováček."
Najednou se zarazila a koukla se na mě.
"Tady Dášenka si chce taky zašukat!"
Bradou ukázala na postroj s obrovským dildem na zdi.
"To bude akorát. Sundej mu to železí a hezky si to užij, Dášenko."
Sundala jsem postroj z vrchního a navlékla si ten s dildem.
Namazala jsem dildo i zadek a nasadila. Vrchní se chtěl bránit.
"Copak? Vždyť tvoje prdel taky potřebuje protáhnout."
Pomalu jsem začala přirážet. Dvě ženy šukaly chlapa, ale tomu se to nelíbilo.
Dokonce trochu křičel.
Pak křečovitě zavřel oči a začal těžce dýchat. Paní ho bedlivě pozorovala a včas mi poručila, že mám vytáhnout.
Sama též vytáhla, neuvěřitelně rychle nahradila svůj prst trubičkou s terčíkem a vrchnímu uzamkla pás cudnosti.
Vrchní brečel jako malá holka.
"Už je v mé péči dva roky. A do konce léčby má zakázaný orgasmus. Odpoutej ho."
Odpoutala jsem vrchního a ten mi políbil nejdřív ruce a pak nohy.
"Děkuji Vám, Slečno." Zašeptal a šel poděkovat Paní Gábině.
Ta se na něj bez úsměvu podívala a řekla: "Další kontrola za týden, pane vrchní!"
Potom ho ubrečeného a strhaného vyprovodila ven.
Když se vrátila, ukázala na mě.
"Dášo, teď jsi na řadě ty. Svléknout úplně všechno, včetně gumiček do vlasů."
Svlékla jsem se a Paní mi odemkla klín, který jsem také sundala.
"Do dvojky." Zavelela úsečně a šla za mnou.
V kóji číslo dva bylo lůžko, na kterém ležel gumový pytel, do kterého jsem musela vlézt.
Zajímavé bylo, že pytel byl uvnitř vybaven rukávy, takže jsem měla ruce oddělené od těla.
Paní někudy sáhla dovnitř a já cítila, jak mi cosi nasazuje na ptáka a koule. Potom jsem dostala velký kolík do zadku.
Slyšela jsem, jak Paní zapíná nějaké zipy. Potom vzala do rukou kuklu, která stála na stolku. Na zadní části rozepla zip a roztáhla ji. Uviděla jsem uvnitř dvě dvě dírky pro dýchání nosem a roubík.
"Hezky vem roubík do pusinky a nedělej fóry, Dášo. Až ti kuklu zapnu, nic neuslyšíš, ani neuvidíš. Spojím ji s pytlem a do nosu ti zastrčím dvě hadičky. Neboj, bude to jen nepříjemné.
Roubík se pak automaticky nafoukne a už nevydáš ani hlásek.
S tím mi doslova narvala kuklu na hlavu.
Otevřela jsem pusu a roubík mi do ní zapadl.
Cítila jsem, jak Paní uzavírá kuklu. Ta mi pevně obepnula obličej.
Zasouvání hadiček bylo opravdu nepříjemné, protože je strkala dost hluboko.
Do uší se mi ozval hlas: "Začni dýchat nosem! Teď!"
Nadechla jsem se a roubík v mých ústech zbytněl a já měla určitě tváře jako sysel.
"Užij si masáž, Dášenko. Ozval ze znovu hlas Paní ve sluchátkách a já měla pocit, že mě pohladila po těle.
Pytel se najednou zmenšil a já cítila, jak mě těsně a silně obepíná.
Najednou přišel drobný výboj do prstů u nohou. Pak do lýtek, stehen, přirození, břicha, prsou a vůbec postupně všude, jako vlna malých mravenců. Druhá vlna byla silnější, třetí zase slabší.
A pak už to šlo ráz na ráz. Střídaly se směry vln i jejich intenzita. U těch silných už jsem sténala do roubíku.
Tedy spíš mručela, protože při roubík fungoval perfektně.
Trvalo to dlouho a bylo to čím dál horší. Navíc přibylo mačkání koulí.
Ale nejhorší byla ta absolutní bezmoc.
Cítila jsem, jak se potím a jak se tvoří loužičky potu kolem mě.
Pak jsem ucítila sladkou vůni a ... nic.
