Probudil jsem se s hlavou v Alicině klíně a nohama na pelesti.
Jak jsem se do té polohy dostal, to nevím.
Opatrně jsem se chtěl dostat z postele, ale nepovedlo se mi to.
Alice mě pleskla po nahém zadku a polechtala mě na koulích.
"Kam se hrneš, nádhero?"
"Na záchod a pak udělat snídani."
"Tak si dej i čisticí program." Řekla a zívla.
"Proč? Něco se chystá?" Odpověděl jsem laškovně a chtěl jí dát pusu.
Jednou rukou mě chytla pod bradou a druhou za koule, které mi zmáčkla.
S milým úsměvem se mi podívala do očí a mazlivě řekla: "Ale to víš, že se něco chystá, chlapečku. Za blbé dotazy tě čeká překvapení a taky půjdeš k Paní Gábině na kompletku. Takže půlhodinový ostrý program a dnes bez snídaně."
Pustila mě a dodala: "A mazej! Chci ještě spát."
"Provedu, Madam Cat."
"Teď jsem tvá milující Alice, která ná starost o tvé zdraví."
"Děkuji, Alice."
Odpověděla mi zachrupkáním a spala dál.
Při snídani jsem byl zamknutý ke stoličce a koukal, jak Alice hoduje.
"Teď půjdeš pomoct rozdat snídani a budeš na povel Paní Jil. Já pojedu s Paní Gitou autobusem do města a vrátíme se až večer. Tak mi neudělej ostudu."
"Provedu, Alice."
Mlčky ukázala na obojek, který mi před snídaní nasadila.
"Omlouvám se, Madam Cat. Provedu všechny vaše příkazy."
Jen zamyšleně kývla hlavou.
Odemkla mě ze stoličky a mlčky ukázala ke dveřím.
Políbil jsem jí ručku a šel vydávat snídani.
Při vydávání ke mně přistoupila Paní Gábina.
"Až budeš hotový, osprchuj, se, vyčůrej a přijď za mnou dolů."
"Ano, Paní Gábino." Odpověděl jsem a Paní Gábina mě pohladila po vlasech.
"Ty být můj..." Zasnila se. Pak se zase probrala a vzdychla, že to je škoda a odešla.
Srovnal jsem špinavé nádobí do boxu a potom, čerstvě umytý jsem seběhl do sklepa.
"Á, Dášenka je tady. Tak co? Bolesti žádné?" A ukázala na můj podbřišek.
"Vše v pořádku, Paní Gábino. Jen bych se chtěl zeptat, jak je možné, že nemám žádné stehy a jizva už není vidět."
"Áha, všiml sis? To mě těší. Je to proto, že jsem tě nešila, ale slepila."
Sáhla do šuplíku a vytáhla maličkou tubičku, kterou použila na zrádného otroka.
"Tohle je přísně tajný experimentální výrobek pro použití ve vesmíru. Kdybych ti teď napůl usekla nohu, tak pokud se mi podaří spojit klasicky velké cévy a nervy, slepím tě jak hračku a za týden budeš absolutně fit. Funguje to i na svaly a šlachy."
"Děkuji, Paní Gábino."
Ukázala mi na židli a já se posadil. Skontrolovala mi tep, tlak, poslechla si mě a vše si zapsala.
"Prosím. A teď k dnešní prohlídce. Zkontrolujeme vše jako posledně a ještě funkce čipu, o kterých zatím nevíš. Hanička tě pevně připoutá, aby sis neublížil. Je to nutné, ale udělám vše co nejrychleji. Zkus nevzdorovat."
"Rozumím, Paní Gábino. Pokusím se Vám být co nejvíc nápomocen."
"Výborně. Kdy jsi naposledy stříkal?"
"Včera večer kolem deváté hodiny, Paní Gábino."
"Tak šup na kozu a podíváme se na tebe." Ohléhla se po asistentce Haničce a řekla: "Připoutej mi ho prosím na max. A nezapomeň na hlavový postroj."
"S roubíkem, Paní?" Zeptala se Hanička.
"Zatím bez. Ale připrav ho."
Hanička mě nepoutala jen řemínky, ale širokými pásy, které mě kompletně znehybnily tak, že jsem mohl jen dýchat, koulet očima a zatím křičet. I prsty na rukou a chodidla mi připoutala. Začal jsem se trochu bát.
Paní Gábina vstala, natáhla si rukavice a vytáhla sadu na odběr spermatu.
Zasunula dilatátor do mého přirození.
Bylo to velmi nepříjemné, ale už jsem to znal.
"Budu odebírat, dokud neucítíš pálivou bolest v podbřišku. Hned mi řekneš.
Ostatní typy bolesti mě nezajímají."
Aniž čekala na mou odpověď, začala s odběrem.
Naplnila tři plné nádobky a při čtvrté jsem najednou ucítil, jako by ve mě začal hořet oheň. Ihned jsem to ohlásil.
Paní Gábina jen kývla, sundala z dilatátoru odsávací nástavec a zasunula do něj tenkou hadičku, která na konci svítila.
"Hmmm, vypadá to skvěle."
Hadičku vytáhla a zastrčila dovnitř jinou. Vše jsem mohl sledovat, protože jsem byl v polosedě a občas jsem raději zavíral oči, abych neviděl co dělá.
Zmáčkla miniaturní pístek na konci hadičky a mě slabě v podbřišku píchlo.
"Cítils píchnutí?"
"Ano, Paní Gábino."
"Výborně."
Pomaličku hadičku vytáhla a po ní i dilatátor.
"To by bylo, teď další."
Vzala silnější a delší hadičku, Namazala ji gelem a bez okolků mi ji začala cpát do ptáka.
Stiskl jsem zuby, protože to bylo velmi bolestivé. Cítil jsem, jak se hadička ve mně pohybuje.
"Dýchej! Pořádně! Hekání povoleno!"
Začal jsem dýchat pusou.
Hanička stála nade mnou a leskly se jí oči.
Cítil jsem bolest až v zádech a měl jsem pocit, že pokaždé když jsem zasténal, Hanička se neznatelně zachvěla.
Konečně byla hadice ze mě venku.
Ale hned ji vystřídala hadice zavedená do zadku.
To nebylo bolestivé, ale jen nepříjemné a bylo to rychlé.
"Takže zatím vše v pořádku. Haničko, zkontroluj mu kozičky. Teda spíš kozy. Vidím, že mu stále rostou."
Hanička mi začala prohmatávat prsa. Jedno po druhém. Dlouho si hrála s mými bradavkami, až ji Paní Gábina okřikla.
"Teď přijde to, proč jsem tě nechala přivázat. Tvůj čip, tedy spíš čipy, protože jsi dostala další dva do prsou pod bradavky, aniž bys to věděla, mají kromě ovládací i trestnou funkci. Pokud bys měl zakázáno používat svého ptáka a cizí člověk, nebo ty sám by chtěl ti udělat dobře, stane se tohle. Haničko, pohoň mu ptáka. Ale něžně."
Hanička přešla mezi mé nohy a začala si hrát s mým ptákem, který se začal topořit.
Najednou mě začaly strašně bolet koule.
Hanička mi ptáka olízla a začala mi ho kouřit.
Bolest vystřelila do ledvin a po zádech až do mozku. Mé tělo se samo napnulo a nebýt připoutaný, byl bych zkroucený jak preclík. Křeče jsem měl v celém těle. Dunělo mi v hlavě, před očima jsem měl barevné skvrny a někdo někde strašně vřískal.
Pak vše přestalo. Byl jsem zpocený jako myš. Cítil jsem slzy v očích.
Paní Gita stála za Haničkou a usmívala se.
"No tomu říkám krásná ukázka. Jaké to bylo?"
Vysvětlil jsem jí své pocity a ona si vše pečlivě zapsala.
"Výborně. Ještě vyzkoušíme anální dráždění..."
Podala Haničce vibrační dildo. Ta ho namazala lubrikantem a opatrně mi ho zavedla do zadku. Šikovně s ním pohybovala postupně blíž a blíž mé prostatě. Ve chvíli, kdy se o prostatu trochu otřela, začalo peklo. Křeče střídavě do nohou, rukou, chodidel, zad, břicha...
Zase jsem řval jako pominutý.
Po nekonečně dlouhé době vše přestalo.
"Dášo, ty jsi dnes opravdu úžasná. Víš to? Teď zkusíme ještě nedovolenou manipulaci s bradavkami. Haničko?!"
Hanička přešla k mé hlavě, naklonila se přes ni, takže mi svá ňadra položila na obličej a začala si hrát s mými.
Než se dotkla dvorců, cítil jsem jen bolest v zádech, ale když mi olízla bradavky, opět sem se rozkřičel. Bolest byla mnohem horší, než kdyby mi na prsa někdo dal žhavé železo.
Křičel jsem a měl pocit, že mi někdo z prsou trhá kusy.
Do toho se ozývaly pravidelné údery a další křik tentokrát cizí.
Vše opět rázem zmizelo.
Cítil jsem uvolňování pout.
"Až se vydýcháš a sebereš se, tak se posaď, ale nevstávej."
Odpověděl jsem, že rozumím a pomalu se mi vracel zrak.
Zvolna jsem se posadil a uviděl Haničku, jak stojí vedle stolku Paní Gábiny a zvláštně se usmívá.
"Ty jsi hrozně rajcovní děvka, Dášo, když trpíš. Obě jsi nás udělala."
"Bylo mi ctí, Paní Gábino. Odpověděl jsem."
"Mně též. Někdy si to zopáknem. Bolavý mužský kurvy já ráda."
Položila přede mě desky s jakýmsi lestrem.
"Celý náš experiment byl snímán čtyřmi kamerami. Tohle je souhlas s využitím záznamu pro reklamu a pro studium."
Přečetl jsem i celý dokument a podepsal.
"Teď už víš, co by tě čekalo, kdybys porušil příkaz své Paní. Pokud tvá Paní chtěla, může ti šoky přivolat sama. Že je to krásný způsob krocení otroků?!"
Pochválil jsem ten způsob a už se chtěl postavit.
"Mimochodem. Víš, že souhlasem s voperováním čipů ses vyhnul obřízce a perforaci žaludu pro použití definitivní klícky?"
"Definitivní?"
"Ano. Z každé klícky se dá pták za jistých okolností vytáhnout. To víme. Vy to taky víte, ale my děláme, že to nevíme. Pokud se ale použije speciální klícka, prostrčí se dutý zahnutý trn otvorem zespodu penisu a močovou trubicí ven. Otrok může močit i ejakulovat a díky obřízce není nutné klícku sundávat.
Co není nutné sundávat, může být napevno zanýtované."
Třeštil jsem oči na ďábelskou věc v její ruce.
"Kdybys ještě jeden den vydržel, nosil bys nadosmrti tohle. Tu klícku si nech jako varování, kdyby tě napadlo své Lady ještě někdy odporovat."
Poděkoval jsem a zeptal se, jestli mohu odejít.
"Ano, jdi nahoru a pošli mi Nánu. Paní Jil řekni, že jsem ti doporučila do zítra klid na lůžku. Tohle dej Madam Cat, až se vrátí."
Položila na kraj stolku zalepenou obálku.
Oblékl jsem se, vzal obálku, políbil Paní Gábině ruku a šel nahoru.
Hlava se mi ještě trochu motala, ale došel jsem až do hlavní chodby, kde jsem potkal Lady Conn.
"Co to tam bylo za jekot?" Zeptala se.
"Byl jsem na prohlídce, Lady."
"Snad BYLA, ty ceckatá čubko?!"
Chytla mě levou rukou kolem pasu a pravou mě začala osahávat. Přitom mi syčela do ucha:
"Víš, já na holky nejsem, ale ty mě zvláštně rajcuješ! Asi si domluvím s tvou Lady malou soukromou seanci s te..."
Nedokončila, protože mezi mýma nohama nahmátla kovovou výcvikovou klec, kterou jsem musel nosit vždy, když jsem opustil náš byt.
Zvedla mi šaty.
"No doprdele! Kurva s ptákem. To je mazec!"
Pustila mě a sjela pohledem od hlavy po paty.
"Kde sis zapomněla píču, děvko?"
Nevěděl jsem co říct a tak jsem jen pokrčil rameny.
Vzala mě za copy, strhla mi hlavu dozadu a začala mě bít přes prsa.
"Tak já ti nejsem dost dobrá, abys mi odpověděla, ty mrcho?"
Pustila mé copy a začala mě fackovat.
"Copak se děje?"
Ozval se za mými zády hlas Paní Jil.
"Jen tu kurvu učím chování!" Řekla Lady Conn. Přestala mě fackovat a dýchala, jako by právě doběhla přespolní běh.
"Drahá Conn. Je zvláštní, jak zacházíš s cizím majetkem. Netušíš koho biješ a jaké z toho pro tebe mohou vyvstat následky. Bohužel budu muset tvé chování oznámit Madam Cat a nemyslím, že ji to potěší."
"Ale já..."
"Líbí se ti na tvrzi, Conn?"
"Ano, moc se mi tu líbí."
"Výborně. Máš teď dvě možnosti. Buď tu zůstaneš do konce zaplaceného pobytu, ale po oznámení tvého chování budeš vykázána a už nikdy se sem nebudeš moci vrátit, nebo ti vrátím peníze, ty pod jakoukoliv záminkou odjedeš, já Lady Cat nic neřeknu a ty se budeš moct vrátit, až se naučíš pravidla hry."
Lady Conn se zamyslela. "No, hmmm... Já tedy pojedu hned. Peníze nechci. Byla to hloupost. Omlouvám se. Řekněte Dámám, že mám problémy v práci."
"Ale jistě, drahá. Jsem ráda, že jsme se domluvily."
"A co on, nebo ona?" Ukázala Lady Conn na mě.
Paní Jil se na mě podívala a kývla neznatelně hlavou.
"Budu mlčet, Dámy. Je jasné že to bylo nedorozumění způsobené psychickým šokem Lady Conn v minulých dnech."
Lady Conn vyvalila oči a otevřela pusu. Hned ji však zavřela. Do očí jí vhrkly slzy. Pohladila mě po tváři a s tichým vzlyknutím odešla.
Paní Jil se za ní chvíli dívala a pak tiše pronesla: "Tak teď jsi zabodovala, Dášenko."
Podívala se na mě a tiše se zeptala, co mi řekla Paní Gábina.
Vše jsem jí přetlumočil.
"Jasný, jdi se natáhnout. Nánu dolů pošlu. A s Cat vše v klidu vyřídím. Obědval jsi?"
"Neobědval, Paní Jil. Ani nemám chuť. Je bych si dal sladký čaj."
"Jdi si lehnout, já ti ho donesu. Co si to neseš?" Ukázala na krabičku s klíckou.
Vše jsem jí ukázal a vysvětlil.
"No, to je tedy velmi zlá věc. Už jdi, jsi zelený jak špenát."
Došel jsem domů, krabičku s klíckou položil na svou poličku, abych na ni viděl z klece, Obálku jsem postavil do vyřezávaného stojánku na nočním stolku a zalehl na postel, což jsem měl povoleno.
Ještě jsem se stihl napít čaje, který mi Paní Jil přinesla a tvrdě jsem usnul.
Probudil mě tichý zvuk kroků. Otevřel jsem oči.
Alice stála nade mnou a tiše mě pozorovala.
Sáhl jsem si na krk a zjistil jsem, že mi někdo sebral obojek.
Alice se uchechtla: "Pes kterýmu ukradli obojek. To je hezké!" Smála se už nahlas.
Chtěl jsem se omluvit, ale zatcpala mi pusu bičíkem.
"Klid. Nezlobím se. Prý to bylo dnes náročné. A o Conn už vím. Děkuji ti za tvůj přístup. Vidím, že jsi dostal dárek od Gábiny. Jak se ti líbí? Chtěl bys raději čipy, nebo tu věcičku?"
Přijmu vše, co si budete přát, Madam Cat, ale raději budu mít čipy."
"To jsem ráda."
Vstal jsem a podal jí obálku.
Roztrhla ji a přečetla celý papír. Pak ho opět složila a usmála se.
"Vezmi si obojek a oblékni se. Zajdi si na večeři. Klidně sněz vše co najdeš v kuchyni. Dnes si to zasloužíš.
Kdybych spala, až přijdeš, zalez do klece a připni si do bradavek karabinky, co ti do klece spustím.
Byl jsem zpět asi za hodinu.
Alice už spala.
Když jsem si připínal karabinky, najednou jsem měl pocit bezpečí a opravdového domova.
Usnul jsem s pocitem štěstí.
Jak jsem se do té polohy dostal, to nevím.
Opatrně jsem se chtěl dostat z postele, ale nepovedlo se mi to.
Alice mě pleskla po nahém zadku a polechtala mě na koulích.
"Kam se hrneš, nádhero?"
"Na záchod a pak udělat snídani."
"Tak si dej i čisticí program." Řekla a zívla.
"Proč? Něco se chystá?" Odpověděl jsem laškovně a chtěl jí dát pusu.
Jednou rukou mě chytla pod bradou a druhou za koule, které mi zmáčkla.
S milým úsměvem se mi podívala do očí a mazlivě řekla: "Ale to víš, že se něco chystá, chlapečku. Za blbé dotazy tě čeká překvapení a taky půjdeš k Paní Gábině na kompletku. Takže půlhodinový ostrý program a dnes bez snídaně."
Pustila mě a dodala: "A mazej! Chci ještě spát."
"Provedu, Madam Cat."
"Teď jsem tvá milující Alice, která ná starost o tvé zdraví."
"Děkuji, Alice."
Odpověděla mi zachrupkáním a spala dál.
Při snídani jsem byl zamknutý ke stoličce a koukal, jak Alice hoduje.
"Teď půjdeš pomoct rozdat snídani a budeš na povel Paní Jil. Já pojedu s Paní Gitou autobusem do města a vrátíme se až večer. Tak mi neudělej ostudu."
"Provedu, Alice."
Mlčky ukázala na obojek, který mi před snídaní nasadila.
"Omlouvám se, Madam Cat. Provedu všechny vaše příkazy."
Jen zamyšleně kývla hlavou.
Odemkla mě ze stoličky a mlčky ukázala ke dveřím.
Políbil jsem jí ručku a šel vydávat snídani.
Při vydávání ke mně přistoupila Paní Gábina.
"Až budeš hotový, osprchuj, se, vyčůrej a přijď za mnou dolů."
"Ano, Paní Gábino." Odpověděl jsem a Paní Gábina mě pohladila po vlasech.
"Ty být můj..." Zasnila se. Pak se zase probrala a vzdychla, že to je škoda a odešla.
Srovnal jsem špinavé nádobí do boxu a potom, čerstvě umytý jsem seběhl do sklepa.
"Á, Dášenka je tady. Tak co? Bolesti žádné?" A ukázala na můj podbřišek.
"Vše v pořádku, Paní Gábino. Jen bych se chtěl zeptat, jak je možné, že nemám žádné stehy a jizva už není vidět."
"Áha, všiml sis? To mě těší. Je to proto, že jsem tě nešila, ale slepila."
Sáhla do šuplíku a vytáhla maličkou tubičku, kterou použila na zrádného otroka.
"Tohle je přísně tajný experimentální výrobek pro použití ve vesmíru. Kdybych ti teď napůl usekla nohu, tak pokud se mi podaří spojit klasicky velké cévy a nervy, slepím tě jak hračku a za týden budeš absolutně fit. Funguje to i na svaly a šlachy."
"Děkuji, Paní Gábino."
Ukázala mi na židli a já se posadil. Skontrolovala mi tep, tlak, poslechla si mě a vše si zapsala.
"Prosím. A teď k dnešní prohlídce. Zkontrolujeme vše jako posledně a ještě funkce čipu, o kterých zatím nevíš. Hanička tě pevně připoutá, aby sis neublížil. Je to nutné, ale udělám vše co nejrychleji. Zkus nevzdorovat."
"Rozumím, Paní Gábino. Pokusím se Vám být co nejvíc nápomocen."
"Výborně. Kdy jsi naposledy stříkal?"
"Včera večer kolem deváté hodiny, Paní Gábino."
"Tak šup na kozu a podíváme se na tebe." Ohléhla se po asistentce Haničce a řekla: "Připoutej mi ho prosím na max. A nezapomeň na hlavový postroj."
"S roubíkem, Paní?" Zeptala se Hanička.
"Zatím bez. Ale připrav ho."
Hanička mě nepoutala jen řemínky, ale širokými pásy, které mě kompletně znehybnily tak, že jsem mohl jen dýchat, koulet očima a zatím křičet. I prsty na rukou a chodidla mi připoutala. Začal jsem se trochu bát.
Paní Gábina vstala, natáhla si rukavice a vytáhla sadu na odběr spermatu.
Zasunula dilatátor do mého přirození.
Bylo to velmi nepříjemné, ale už jsem to znal.
"Budu odebírat, dokud neucítíš pálivou bolest v podbřišku. Hned mi řekneš.
Ostatní typy bolesti mě nezajímají."
Aniž čekala na mou odpověď, začala s odběrem.
Naplnila tři plné nádobky a při čtvrté jsem najednou ucítil, jako by ve mě začal hořet oheň. Ihned jsem to ohlásil.
Paní Gábina jen kývla, sundala z dilatátoru odsávací nástavec a zasunula do něj tenkou hadičku, která na konci svítila.
"Hmmm, vypadá to skvěle."
Hadičku vytáhla a zastrčila dovnitř jinou. Vše jsem mohl sledovat, protože jsem byl v polosedě a občas jsem raději zavíral oči, abych neviděl co dělá.
Zmáčkla miniaturní pístek na konci hadičky a mě slabě v podbřišku píchlo.
"Cítils píchnutí?"
"Ano, Paní Gábino."
"Výborně."
Pomaličku hadičku vytáhla a po ní i dilatátor.
"To by bylo, teď další."
Vzala silnější a delší hadičku, Namazala ji gelem a bez okolků mi ji začala cpát do ptáka.
Stiskl jsem zuby, protože to bylo velmi bolestivé. Cítil jsem, jak se hadička ve mně pohybuje.
"Dýchej! Pořádně! Hekání povoleno!"
Začal jsem dýchat pusou.
Hanička stála nade mnou a leskly se jí oči.
Cítil jsem bolest až v zádech a měl jsem pocit, že pokaždé když jsem zasténal, Hanička se neznatelně zachvěla.
Konečně byla hadice ze mě venku.
Ale hned ji vystřídala hadice zavedená do zadku.
To nebylo bolestivé, ale jen nepříjemné a bylo to rychlé.
"Takže zatím vše v pořádku. Haničko, zkontroluj mu kozičky. Teda spíš kozy. Vidím, že mu stále rostou."
Hanička mi začala prohmatávat prsa. Jedno po druhém. Dlouho si hrála s mými bradavkami, až ji Paní Gábina okřikla.
"Teď přijde to, proč jsem tě nechala přivázat. Tvůj čip, tedy spíš čipy, protože jsi dostala další dva do prsou pod bradavky, aniž bys to věděla, mají kromě ovládací i trestnou funkci. Pokud bys měl zakázáno používat svého ptáka a cizí člověk, nebo ty sám by chtěl ti udělat dobře, stane se tohle. Haničko, pohoň mu ptáka. Ale něžně."
Hanička přešla mezi mé nohy a začala si hrát s mým ptákem, který se začal topořit.
Najednou mě začaly strašně bolet koule.
Hanička mi ptáka olízla a začala mi ho kouřit.
Bolest vystřelila do ledvin a po zádech až do mozku. Mé tělo se samo napnulo a nebýt připoutaný, byl bych zkroucený jak preclík. Křeče jsem měl v celém těle. Dunělo mi v hlavě, před očima jsem měl barevné skvrny a někdo někde strašně vřískal.
Pak vše přestalo. Byl jsem zpocený jako myš. Cítil jsem slzy v očích.
Paní Gita stála za Haničkou a usmívala se.
"No tomu říkám krásná ukázka. Jaké to bylo?"
Vysvětlil jsem jí své pocity a ona si vše pečlivě zapsala.
"Výborně. Ještě vyzkoušíme anální dráždění..."
Podala Haničce vibrační dildo. Ta ho namazala lubrikantem a opatrně mi ho zavedla do zadku. Šikovně s ním pohybovala postupně blíž a blíž mé prostatě. Ve chvíli, kdy se o prostatu trochu otřela, začalo peklo. Křeče střídavě do nohou, rukou, chodidel, zad, břicha...
Zase jsem řval jako pominutý.
Po nekonečně dlouhé době vše přestalo.
"Dášo, ty jsi dnes opravdu úžasná. Víš to? Teď zkusíme ještě nedovolenou manipulaci s bradavkami. Haničko?!"
Hanička přešla k mé hlavě, naklonila se přes ni, takže mi svá ňadra položila na obličej a začala si hrát s mými.
Než se dotkla dvorců, cítil jsem jen bolest v zádech, ale když mi olízla bradavky, opět sem se rozkřičel. Bolest byla mnohem horší, než kdyby mi na prsa někdo dal žhavé železo.
Křičel jsem a měl pocit, že mi někdo z prsou trhá kusy.
Do toho se ozývaly pravidelné údery a další křik tentokrát cizí.
Vše opět rázem zmizelo.
Cítil jsem uvolňování pout.
"Až se vydýcháš a sebereš se, tak se posaď, ale nevstávej."
Odpověděl jsem, že rozumím a pomalu se mi vracel zrak.
Zvolna jsem se posadil a uviděl Haničku, jak stojí vedle stolku Paní Gábiny a zvláštně se usmívá.
"Ty jsi hrozně rajcovní děvka, Dášo, když trpíš. Obě jsi nás udělala."
"Bylo mi ctí, Paní Gábino. Odpověděl jsem."
"Mně též. Někdy si to zopáknem. Bolavý mužský kurvy já ráda."
Položila přede mě desky s jakýmsi lestrem.
"Celý náš experiment byl snímán čtyřmi kamerami. Tohle je souhlas s využitím záznamu pro reklamu a pro studium."
Přečetl jsem i celý dokument a podepsal.
"Teď už víš, co by tě čekalo, kdybys porušil příkaz své Paní. Pokud tvá Paní chtěla, může ti šoky přivolat sama. Že je to krásný způsob krocení otroků?!"
Pochválil jsem ten způsob a už se chtěl postavit.
"Mimochodem. Víš, že souhlasem s voperováním čipů ses vyhnul obřízce a perforaci žaludu pro použití definitivní klícky?"
"Definitivní?"
"Ano. Z každé klícky se dá pták za jistých okolností vytáhnout. To víme. Vy to taky víte, ale my děláme, že to nevíme. Pokud se ale použije speciální klícka, prostrčí se dutý zahnutý trn otvorem zespodu penisu a močovou trubicí ven. Otrok může močit i ejakulovat a díky obřízce není nutné klícku sundávat.
Co není nutné sundávat, může být napevno zanýtované."
Třeštil jsem oči na ďábelskou věc v její ruce.
"Kdybys ještě jeden den vydržel, nosil bys nadosmrti tohle. Tu klícku si nech jako varování, kdyby tě napadlo své Lady ještě někdy odporovat."
Poděkoval jsem a zeptal se, jestli mohu odejít.
"Ano, jdi nahoru a pošli mi Nánu. Paní Jil řekni, že jsem ti doporučila do zítra klid na lůžku. Tohle dej Madam Cat, až se vrátí."
Položila na kraj stolku zalepenou obálku.
Oblékl jsem se, vzal obálku, políbil Paní Gábině ruku a šel nahoru.
Hlava se mi ještě trochu motala, ale došel jsem až do hlavní chodby, kde jsem potkal Lady Conn.
"Co to tam bylo za jekot?" Zeptala se.
"Byl jsem na prohlídce, Lady."
"Snad BYLA, ty ceckatá čubko?!"
Chytla mě levou rukou kolem pasu a pravou mě začala osahávat. Přitom mi syčela do ucha:
"Víš, já na holky nejsem, ale ty mě zvláštně rajcuješ! Asi si domluvím s tvou Lady malou soukromou seanci s te..."
Nedokončila, protože mezi mýma nohama nahmátla kovovou výcvikovou klec, kterou jsem musel nosit vždy, když jsem opustil náš byt.
Zvedla mi šaty.
"No doprdele! Kurva s ptákem. To je mazec!"
Pustila mě a sjela pohledem od hlavy po paty.
"Kde sis zapomněla píču, děvko?"
Nevěděl jsem co říct a tak jsem jen pokrčil rameny.
Vzala mě za copy, strhla mi hlavu dozadu a začala mě bít přes prsa.
"Tak já ti nejsem dost dobrá, abys mi odpověděla, ty mrcho?"
Pustila mé copy a začala mě fackovat.
"Copak se děje?"
Ozval se za mými zády hlas Paní Jil.
"Jen tu kurvu učím chování!" Řekla Lady Conn. Přestala mě fackovat a dýchala, jako by právě doběhla přespolní běh.
"Drahá Conn. Je zvláštní, jak zacházíš s cizím majetkem. Netušíš koho biješ a jaké z toho pro tebe mohou vyvstat následky. Bohužel budu muset tvé chování oznámit Madam Cat a nemyslím, že ji to potěší."
"Ale já..."
"Líbí se ti na tvrzi, Conn?"
"Ano, moc se mi tu líbí."
"Výborně. Máš teď dvě možnosti. Buď tu zůstaneš do konce zaplaceného pobytu, ale po oznámení tvého chování budeš vykázána a už nikdy se sem nebudeš moci vrátit, nebo ti vrátím peníze, ty pod jakoukoliv záminkou odjedeš, já Lady Cat nic neřeknu a ty se budeš moct vrátit, až se naučíš pravidla hry."
Lady Conn se zamyslela. "No, hmmm... Já tedy pojedu hned. Peníze nechci. Byla to hloupost. Omlouvám se. Řekněte Dámám, že mám problémy v práci."
"Ale jistě, drahá. Jsem ráda, že jsme se domluvily."
"A co on, nebo ona?" Ukázala Lady Conn na mě.
Paní Jil se na mě podívala a kývla neznatelně hlavou.
"Budu mlčet, Dámy. Je jasné že to bylo nedorozumění způsobené psychickým šokem Lady Conn v minulých dnech."
Lady Conn vyvalila oči a otevřela pusu. Hned ji však zavřela. Do očí jí vhrkly slzy. Pohladila mě po tváři a s tichým vzlyknutím odešla.
Paní Jil se za ní chvíli dívala a pak tiše pronesla: "Tak teď jsi zabodovala, Dášenko."
Podívala se na mě a tiše se zeptala, co mi řekla Paní Gábina.
Vše jsem jí přetlumočil.
"Jasný, jdi se natáhnout. Nánu dolů pošlu. A s Cat vše v klidu vyřídím. Obědval jsi?"
"Neobědval, Paní Jil. Ani nemám chuť. Je bych si dal sladký čaj."
"Jdi si lehnout, já ti ho donesu. Co si to neseš?" Ukázala na krabičku s klíckou.
Vše jsem jí ukázal a vysvětlil.
"No, to je tedy velmi zlá věc. Už jdi, jsi zelený jak špenát."
Došel jsem domů, krabičku s klíckou položil na svou poličku, abych na ni viděl z klece, Obálku jsem postavil do vyřezávaného stojánku na nočním stolku a zalehl na postel, což jsem měl povoleno.
Ještě jsem se stihl napít čaje, který mi Paní Jil přinesla a tvrdě jsem usnul.
Probudil mě tichý zvuk kroků. Otevřel jsem oči.
Alice stála nade mnou a tiše mě pozorovala.
Sáhl jsem si na krk a zjistil jsem, že mi někdo sebral obojek.
Alice se uchechtla: "Pes kterýmu ukradli obojek. To je hezké!" Smála se už nahlas.
Chtěl jsem se omluvit, ale zatcpala mi pusu bičíkem.
"Klid. Nezlobím se. Prý to bylo dnes náročné. A o Conn už vím. Děkuji ti za tvůj přístup. Vidím, že jsi dostal dárek od Gábiny. Jak se ti líbí? Chtěl bys raději čipy, nebo tu věcičku?"
Přijmu vše, co si budete přát, Madam Cat, ale raději budu mít čipy."
"To jsem ráda."
Vstal jsem a podal jí obálku.
Roztrhla ji a přečetla celý papír. Pak ho opět složila a usmála se.
"Vezmi si obojek a oblékni se. Zajdi si na večeři. Klidně sněz vše co najdeš v kuchyni. Dnes si to zasloužíš.
Kdybych spala, až přijdeš, zalez do klece a připni si do bradavek karabinky, co ti do klece spustím.
Byl jsem zpět asi za hodinu.
Alice už spala.
Když jsem si připínal karabinky, najednou jsem měl pocit bezpečí a opravdového domova.
Usnul jsem s pocitem štěstí.
