Už jsem byl v polospánku, když mě zabrněly bradavky.
Potichu jsem vylezl z klece a šel se umýt. Večer jsem to jaksi nezvládl. Vytanula mi přitom věta, ať se podívám do zrcadla. Měl jsem tělo, nohy i přirození poseté otisky rtěnky. Naštěstí to šlo umýt. Vydrhl jsem se a šel udělat snídani. Tentokrát jsem musel doběhnout do velkého mrazáku. Potřeboval jsem pro Madam Cat kuřecí vývar. Ten jsme měli ve zmražených kostkách.
Ještě jsem vzal ve skladu jedny sušenky a sklenici kyselých okurek.
S vonícím vývarem jsem se vplížil do ložnice. Madam Cat ještě spala.
Už jsem byl zacvaklý na stoličce, když se obrátila na posteli a začenichala jako pes.
Když viděla, že jsem připoutaný, slezla, došla si na WC a až cestou zpět mi odemkla pouta.
Naservíroval jsem jí snídani a klekl si ke své.
Madam snědla celou snídani, vypila kávu a sledovala, jak dojídám já.
"Děkuji. Včera jsem to trochu přehnala."
Přivřela oči a vypadalo to, že opět usne.
"Dagu?"
"Ano, Madam Cat?"
"Zdálo se mi to, nebo ti ta hubená mrcha prosekla kůži?"
"Nezdálo, Madam Cat."
"Hmmm, musíme si na ni dát pozor."
"Myslím, že to nebude potřeba. Asi se tu už neukáže."
A vyložil jsem Madam Cat nápad Madam Lady na putovní dar "40 na kozy" pro nejsurovější účastnici pobytu.
"Tsss. Teda Dagu! Jen dostaneš dáreg, hned ho pošleš dál."
Zamyslela se, pak na mě upřela oči doširoka otevřené.
"Takže trestem pro tebe by vlastně bylo, příště ti nic nedat. Ty pacholku vypočítavej!"
A rozesmála se.
"O fialové kozy. To je dobrá soutěž..."
Odkopla přikrývku.
"Vstávej. Chci být u toho, až budou odjíždět."
Oblékli jsme se a šli k Paní Gitě.
Tam už bylo taky živo. Tedy spíš jak na srazu zombíků.
Paní Gábina se podívala na nás dva a utrousila: "Jak to vy dva děláte? Jste čiperný jak veverky. Já si připadám jak vyždímaný hadr."
Paní Gita taky nevypadala moc dobře a Justa s Jil měly hlavy opřené o dlaně a zíraly do kávy.
Madam Cat na mě mrkla a ukázala bradou k mrazáku.
Za chvíli už voněl vývar i v této kuchyni.
Oživlá Paní Gábina si pomlaskávala a tvrdila, že si mě měla koupit ona.
Obživlé Dámy se svými domlouvátky postaraly i o zrychlení pohybu otroků a vše se rozeběhlo jako dobře namazaný stroj.
Nána se vydala do svého království a já s ostatními otroky uklízel, až se z nás kouřilo.
Že mladé Dámy byly v noci divoké svědčilo několik zlomených rákosek a prutů. Naštěstí nebyly naše.
Také jsme našli nějaké spodní prádlo a použité prezervativy.
Než se však Dámy probudily, měli jsme uklizené i učebny a čekali jsme v jídelně.
Madam Lada přišla jako správná šéfka, tedy první.
S úsměvem, oběma otroky na vodítkách a lehce, jako baletka.
"Dobré ráno všem. Co máme dobrého?"
Podívala se na nabídku, nabrala otrokům do misek, vzala jim i jednorázové lžíce, pak nabrala sobě a sedla si ke stolu na záda většího otroka.
Ten jen sykl.
"Jo, děravá paměť bolí." Okomentovala to Madam Lada a v klidu se dala do snídaně.
Začaly se trousit mladé Dámy s otroky.
Jejich chování však bylo málokdy tak graciézní jako vystupování jejich šéfky.
S kruhy pod očima, popelavými tvářemi a evidentním nechutenstvím vždy snědly trochu jídla a odešly. Překvapila mě maličká Slečna Hana. Ta byla jak z cukru. Podívala se na mě, šibalsky mrkla a našpulila rty jako k polibku. Usmál jsem se na ni též.
Její otrok šel trochu zeširoka.
Zamyslel jsem se nad tím a...
"Jo, až do rána..." Dopověděla mou myšlenku nahlas a zasmála se.
Nabrala sobě i otrokovi jídlo na talíře a dala je na tác, který otrok nesl.
"Proč máte uměláky i tady?" Podivila se.
"To jsou krmítka, slečno Hano." Odpověděl jsem a jedno sundal z police.
Pozorně si ho prohlédla a zeptala se, v jakých objemech jsou.
Vyndal jsem další dvě velikosti.
"Jé, kde se dají koupit?" Zavýskla a otrok zvedl oči k nebi.
"Tady. Máme jich dost ve všech velikostech."
Našeho rozhovoru si všimla Madam Lada a přišla se také podívat.
Obě si okamžitě nakoupily a k nákupu strhly i několik dalších Dam.
"Vidíš? Já se tím udělám, pak ti do toho dám snídani, abys na mě myslel i při jídle!" Rozjela se jinak decentní slušňačka Anička.
Vzpomněl jsem si přitom na královskou snídani s příchutí Paní Gity.
Ještě než se Madam Lada odebrala balit, vzala si mě stranou a důkladně si mě oměřila. Na mé otázky proč, mi neodpověděla a jen si data zapsala.
Snídaně vydány, výdejna uzavřena, šli jsme připravit recepci a šatnu.
Odchod a odjezd proběhl stejně živelně jako příjezd.
Osaměli jsme. Dámy nás poslaly uklidit pokoje.
Vše bylo ale celkem v pořádku a tak jsme měli brzy hotovo a mohli se vrátit ke Královnám.
Paní Gita seděla pohodlně opřená v křesle a zadumaně na nás koukala.
"Dámy, všimly jste si něčeho?" Řekla zadumaně.
"Nevím?" Hlesla Paní Jil.
"Naši otroci už bravurně zvládají všechno kolem provozu Tvrze. A Dag je navíc dobrý obchodník."
Madam Cat se rozesmála. "Kdyby jen to! On prodal i svých 40 na kozy."
Dámy zvědavě zvedly oči k ní.
Musel jsem převyprávět celou historku s vytáhlou Lucií a její "výhrou".
Dámy se řehnily.
Madam Cat se zvedla a omluvila náš odchod s tím, že se s odjíždějícími Královnami chceme před odjezdem rozloučit.
Dovedla mě do naší ložnice. Ukázala na mou rohožku.
Klekl jsem si a čekal.
Sundala mi obojek a položila ho na noční stolek.
"Pojď se natáhnout, drahý." Řekla a vyhoupla se na postel a do polosedu.
Zaujal jsem místo vedle ní.
"Jak ti je? Co tvé koule?"
"Trochu je cítím, Ma... Alice."
Usmála se.
"Madam Lada tě chválila. Líbilo se jí, jak ses zabejčil. Jen tě prosím, nepřežeň to. Nerada bych tě zmrzačila."
"Pokusím se, lásko."
Začal jsem ji hladit, laskat její prsa, břicho, stehna. Vzrušeně dýchala. Roztáhla nohy.
"Pojď do mě."
Představa soulože s naraženými koulemi mi nepřipadala příjemná a tak jsem se sklonil k jejímu klínu a začal opatrně pracovat jazykem.
Najednou jako by zešílela. Převrátila mě na záda a sedla mi kundou na obličej. Vzala moje ruce a dala si je na svá prsa.
"Mačkej, štípej, chci tvou sílu cítit."
Začal jsem mordovat její ňadra plnou silou. Křičela, sténala až zavyla a sesula se mi na hlavu celá. Do pusy mi stříkala svou šťávu a břicho jí pulzovalo.
Těžce dýchala. Pak se zvedla, celá zpocená a tiše poděkovala.
Opět jsme seděli vedle sebe. Ale mlčeli jsme. Něco mě napadlo.
"Alice?"
"Ano, miláčku?"
"Jestli chceš, nechám se u Nány ve scifárně upravit. Budeš to mít bez práce."
Dlouze se mi podívala do očí.
"Ty můj blázínku. To já přece nechci. Já chci tvou osobnost. Nechci loutku. Když tě trápím, nutím tě se přemáhat a snášet mé rozmary, je to vzrušující, protože tam uvnitř je můj úžasný chlap. Ten co kvůli mně málem umřel a já s ním. Když jsem Madam Cat, miluju tvůj styl chování, tvůj odpor. Baví mě hledání tvých slabostí..."
Políbila mě. Dlouze.
Pak koukla na hodiny.
"Dámy za chvíli odjíždějí. Jdem se rozloučit."
Nasadila mi obojek.
"K noze a po čtyřech!"
"Ano, Madam Cat."
Rozloučení bylo srdečné a rychlé. Dámy se měly opět v pátek vrátit.
V obýváku Paní Gity proběhla tradiční afterpárty a večerka už mě zastihla v mé kleci.
Potichu jsem vylezl z klece a šel se umýt. Večer jsem to jaksi nezvládl. Vytanula mi přitom věta, ať se podívám do zrcadla. Měl jsem tělo, nohy i přirození poseté otisky rtěnky. Naštěstí to šlo umýt. Vydrhl jsem se a šel udělat snídani. Tentokrát jsem musel doběhnout do velkého mrazáku. Potřeboval jsem pro Madam Cat kuřecí vývar. Ten jsme měli ve zmražených kostkách.
Ještě jsem vzal ve skladu jedny sušenky a sklenici kyselých okurek.
S vonícím vývarem jsem se vplížil do ložnice. Madam Cat ještě spala.
Už jsem byl zacvaklý na stoličce, když se obrátila na posteli a začenichala jako pes.
Když viděla, že jsem připoutaný, slezla, došla si na WC a až cestou zpět mi odemkla pouta.
Naservíroval jsem jí snídani a klekl si ke své.
Madam snědla celou snídani, vypila kávu a sledovala, jak dojídám já.
"Děkuji. Včera jsem to trochu přehnala."
Přivřela oči a vypadalo to, že opět usne.
"Dagu?"
"Ano, Madam Cat?"
"Zdálo se mi to, nebo ti ta hubená mrcha prosekla kůži?"
"Nezdálo, Madam Cat."
"Hmmm, musíme si na ni dát pozor."
"Myslím, že to nebude potřeba. Asi se tu už neukáže."
A vyložil jsem Madam Cat nápad Madam Lady na putovní dar "40 na kozy" pro nejsurovější účastnici pobytu.
"Tsss. Teda Dagu! Jen dostaneš dáreg, hned ho pošleš dál."
Zamyslela se, pak na mě upřela oči doširoka otevřené.
"Takže trestem pro tebe by vlastně bylo, příště ti nic nedat. Ty pacholku vypočítavej!"
A rozesmála se.
"O fialové kozy. To je dobrá soutěž..."
Odkopla přikrývku.
"Vstávej. Chci být u toho, až budou odjíždět."
Oblékli jsme se a šli k Paní Gitě.
Tam už bylo taky živo. Tedy spíš jak na srazu zombíků.
Paní Gábina se podívala na nás dva a utrousila: "Jak to vy dva děláte? Jste čiperný jak veverky. Já si připadám jak vyždímaný hadr."
Paní Gita taky nevypadala moc dobře a Justa s Jil měly hlavy opřené o dlaně a zíraly do kávy.
Madam Cat na mě mrkla a ukázala bradou k mrazáku.
Za chvíli už voněl vývar i v této kuchyni.
Oživlá Paní Gábina si pomlaskávala a tvrdila, že si mě měla koupit ona.
Obživlé Dámy se svými domlouvátky postaraly i o zrychlení pohybu otroků a vše se rozeběhlo jako dobře namazaný stroj.
Nána se vydala do svého království a já s ostatními otroky uklízel, až se z nás kouřilo.
Že mladé Dámy byly v noci divoké svědčilo několik zlomených rákosek a prutů. Naštěstí nebyly naše.
Také jsme našli nějaké spodní prádlo a použité prezervativy.
Než se však Dámy probudily, měli jsme uklizené i učebny a čekali jsme v jídelně.
Madam Lada přišla jako správná šéfka, tedy první.
S úsměvem, oběma otroky na vodítkách a lehce, jako baletka.
"Dobré ráno všem. Co máme dobrého?"
Podívala se na nabídku, nabrala otrokům do misek, vzala jim i jednorázové lžíce, pak nabrala sobě a sedla si ke stolu na záda většího otroka.
Ten jen sykl.
"Jo, děravá paměť bolí." Okomentovala to Madam Lada a v klidu se dala do snídaně.
Začaly se trousit mladé Dámy s otroky.
Jejich chování však bylo málokdy tak graciézní jako vystupování jejich šéfky.
S kruhy pod očima, popelavými tvářemi a evidentním nechutenstvím vždy snědly trochu jídla a odešly. Překvapila mě maličká Slečna Hana. Ta byla jak z cukru. Podívala se na mě, šibalsky mrkla a našpulila rty jako k polibku. Usmál jsem se na ni též.
Její otrok šel trochu zeširoka.
Zamyslel jsem se nad tím a...
"Jo, až do rána..." Dopověděla mou myšlenku nahlas a zasmála se.
Nabrala sobě i otrokovi jídlo na talíře a dala je na tác, který otrok nesl.
"Proč máte uměláky i tady?" Podivila se.
"To jsou krmítka, slečno Hano." Odpověděl jsem a jedno sundal z police.
Pozorně si ho prohlédla a zeptala se, v jakých objemech jsou.
Vyndal jsem další dvě velikosti.
"Jé, kde se dají koupit?" Zavýskla a otrok zvedl oči k nebi.
"Tady. Máme jich dost ve všech velikostech."
Našeho rozhovoru si všimla Madam Lada a přišla se také podívat.
Obě si okamžitě nakoupily a k nákupu strhly i několik dalších Dam.
"Vidíš? Já se tím udělám, pak ti do toho dám snídani, abys na mě myslel i při jídle!" Rozjela se jinak decentní slušňačka Anička.
Vzpomněl jsem si přitom na královskou snídani s příchutí Paní Gity.
Ještě než se Madam Lada odebrala balit, vzala si mě stranou a důkladně si mě oměřila. Na mé otázky proč, mi neodpověděla a jen si data zapsala.
Snídaně vydány, výdejna uzavřena, šli jsme připravit recepci a šatnu.
Odchod a odjezd proběhl stejně živelně jako příjezd.
Osaměli jsme. Dámy nás poslaly uklidit pokoje.
Vše bylo ale celkem v pořádku a tak jsme měli brzy hotovo a mohli se vrátit ke Královnám.
Paní Gita seděla pohodlně opřená v křesle a zadumaně na nás koukala.
"Dámy, všimly jste si něčeho?" Řekla zadumaně.
"Nevím?" Hlesla Paní Jil.
"Naši otroci už bravurně zvládají všechno kolem provozu Tvrze. A Dag je navíc dobrý obchodník."
Madam Cat se rozesmála. "Kdyby jen to! On prodal i svých 40 na kozy."
Dámy zvědavě zvedly oči k ní.
Musel jsem převyprávět celou historku s vytáhlou Lucií a její "výhrou".
Dámy se řehnily.
Madam Cat se zvedla a omluvila náš odchod s tím, že se s odjíždějícími Královnami chceme před odjezdem rozloučit.
Dovedla mě do naší ložnice. Ukázala na mou rohožku.
Klekl jsem si a čekal.
Sundala mi obojek a položila ho na noční stolek.
"Pojď se natáhnout, drahý." Řekla a vyhoupla se na postel a do polosedu.
Zaujal jsem místo vedle ní.
"Jak ti je? Co tvé koule?"
"Trochu je cítím, Ma... Alice."
Usmála se.
"Madam Lada tě chválila. Líbilo se jí, jak ses zabejčil. Jen tě prosím, nepřežeň to. Nerada bych tě zmrzačila."
"Pokusím se, lásko."
Začal jsem ji hladit, laskat její prsa, břicho, stehna. Vzrušeně dýchala. Roztáhla nohy.
"Pojď do mě."
Představa soulože s naraženými koulemi mi nepřipadala příjemná a tak jsem se sklonil k jejímu klínu a začal opatrně pracovat jazykem.
Najednou jako by zešílela. Převrátila mě na záda a sedla mi kundou na obličej. Vzala moje ruce a dala si je na svá prsa.
"Mačkej, štípej, chci tvou sílu cítit."
Začal jsem mordovat její ňadra plnou silou. Křičela, sténala až zavyla a sesula se mi na hlavu celá. Do pusy mi stříkala svou šťávu a břicho jí pulzovalo.
Těžce dýchala. Pak se zvedla, celá zpocená a tiše poděkovala.
Opět jsme seděli vedle sebe. Ale mlčeli jsme. Něco mě napadlo.
"Alice?"
"Ano, miláčku?"
"Jestli chceš, nechám se u Nány ve scifárně upravit. Budeš to mít bez práce."
Dlouze se mi podívala do očí.
"Ty můj blázínku. To já přece nechci. Já chci tvou osobnost. Nechci loutku. Když tě trápím, nutím tě se přemáhat a snášet mé rozmary, je to vzrušující, protože tam uvnitř je můj úžasný chlap. Ten co kvůli mně málem umřel a já s ním. Když jsem Madam Cat, miluju tvůj styl chování, tvůj odpor. Baví mě hledání tvých slabostí..."
Políbila mě. Dlouze.
Pak koukla na hodiny.
"Dámy za chvíli odjíždějí. Jdem se rozloučit."
Nasadila mi obojek.
"K noze a po čtyřech!"
"Ano, Madam Cat."
Rozloučení bylo srdečné a rychlé. Dámy se měly opět v pátek vrátit.
V obýváku Paní Gity proběhla tradiční afterpárty a večerka už mě zastihla v mé kleci.
