Obvyklý brzký budíček nás nepřekvapil.
Vykulily jsme se z postele a šly se umýt.
Dnes jen sprcha a snídani jsme měly v miskách.
V jídelně už seděla i Paní Jil s Blonďákem u nohou.
Dámy vášnivě probíraly program Setkání Královen.
Paní Gita obhajovala zažité a funkční schéma, Paní Jil jí do toho vnášela novoty. Bylo to vášnivé, ale věcné, takže Dámy došly k určitému kompromisu. Dokonce nechaly i Alici, aby se vyjádřila.
Mě, ani Nány se na názor neptaly.
Chvíli po snídani přijel catering a po něm ještě svoz a rozvoz prádla, následovaný popeláři.
Právě popeláři přivedli Paní Jil na zajímavý nápad a šla jej probrat s Paní Gitou.
Před obědem dorazila Madam Olga se svými třemi otroky.
Naše dva známé spolupracovníky nám okamžitě přidělila k ruce.
Museli jsme včera testované hračky ošetřit a připravit na další použití.
Také jsme je museli přesunout na nová stálá místa v sále.
Bicí automat byl nainstalován mezi stojatou klec a kříž a na zdi vedle přibyl nový věšák s trestnými nástroji, které bylo možné strojem používat.
Nebyla to jen rákoska. Ostatně rákosek bylo možno použít celkem osm.
Byly to i různě široké a různě silné kožené řemeny, kulaté řemínky, provázky a lanka a také plácačka z tenké kůže, která vypadala jako nakoso srolované noviny.
Lízací křeslo jsme posunuli na druhou stranu stupínku, než byla stojací klec.
K ní patřila polička s několika nástavci a také s řadou lubrikantů. A také látkový závěs, kdyby chtěl někdo při použití soukromí.
Obě hračky jsme s Nánou zapojily do sítě.
Alice, která šla přitom kolem, mi laškovně pošeptala, že si včerejšek musíme někdy zopakovat.
Vrhla jsem na ni milý pohled a prohlásila, že jedině když si pozice na křesle vyměníme.
To bylo možné, protože křeslo bylo zařízeno i pro lízačky a kuřačky.
Oběd byl výjimečně na stolech pro všechny.
Neobvykle přijela jako první z hostů Paní Justa s Fredem, který ještě trochu kulhal a na noze a trupu měl stále ještě obvazy.
Paní Justa se nás vyptala na zdraví a jak se máme a šla za Dámami. Freda nám nechala jako společníka.
Vrátila se asi za čtvrt hodiny a něco mu špitala do ucha. Fred se široce usmál a kývl hlavou. Políbil za tu zprávu Justě obě ručky.
Po čtrnácté hodině začaly přijíždět Dámy.
Většina z nich byly už známé tváře.
Já chodila k vratům, Alice nabízela skleničky se šampaňským a kluci se střídali v doprovodu k pokojům.
Dámy už se nijak nežinýrovaly a okamžitě začaly využívat všeho, co Tvrz nabízela.
Jen nové hračky byly zakryté přehozy a měly být překvapením pro sobotní hrací večer.
Když dorazila poslední Dáma, uzavřeli jsme recepci a šli připravit hostinu.
Při přípravě nás překvapil příkaz Paní Gity na výrobu "prasečího chlívku s korytem.
Chlívek jsme vyrobili celkem snadno, ale problém byl s korytem.
To musela nahradit velká keramická mísa.
Přiblížil se čas večeře a Dámy se scházely k hostině. Rychle jsme zjistili, pro koho byl určen chlívek.
Pro Freda. Paní Justa ho tam zaparkovala a šla sama ke stolu.
Paní Gita zahájila letošní první Sněm Královen krátkým proslovem, po kterém popřála všem dobrou chuť a nám, obsluhujícím, abychom všechny stravitelné zbytky dávali prasátku do koryta.
Už mi bylo jasné, proč se Fred tak usmál. Měl ohromnou spotřebu jídla a Paní Justa využila nápadu Paní Jil a z Freda udělala pašíka.
A pašík se činil. Některé Dámy mu schválně přilepšovaly a občas se ozývaly potutelné dotazy typu: "Nemá duté nohy?", "Ten má spotřebu jak tank.", "Justo, nebojíš se, že praskne?"
Ale i na Fredovi bylo vidět, jak se mu nadouvá břicho.
Dámy se dobře najedly a měly dobrou náladu. V jednu chvíli se na Paní Justu obrátila Lady Anna. Jestli prý jí půjčí Freda na hraní. Prý tak velkou hračku ještě neměla.
Paní Justa se trochu zdráhala, vzhledem k Fredovým zraněním, ale Dámy ji přesvědčily, že Lady Anna ví co dělá a že si sice dnes Fred vychutná trochu pekla, ale neublíží mu.
Paní Justa souhlasila a poručila Fredovi, aby byl k ruce Lady Anně.
Lady si poručila vytáhnout velkou trestnou lavici a připoutat Freda přes boky za kotníky a za zápěstí v poloze na břiše.
Než začala, vrazila Fredovi do pusy velký děrovaný roubík a řemínek utáhla za hlavou.
Promnula si své velké ruce a přistoupila k Fredovi.
Prsty zajela do jeho bicepsů jako do hadrové panenky. Fred hekl.
Lady mu promačkávala svaly až na kost. Vždy když dokončila nějakou část, začala pro změnu stejnou část hníst a vypadalo to, jako by Freda chtěla svléknout z kůže. Obvázaným částem těla se nevyhýbala, ale na ně použila jinou techniku.
Po dvaceti minutách už Fred křičel bolestí.
Trvalo však skoro hodinu, než nám Lady poručila Freda otočit na záda a opět připoutat.
Začala ho stejně zpracovávat zepředu. Fred skučel, hekal a plakal. Ten ohromný chlap plakal.
Po další hodině nám Lady přikázala, ať Freda odneseme do jeho pokoje, namažeme mu celé tělo krémem, který vytáhla z kabelky, uložíme a přikrejeme teplou přikrývkou.
Měli jsme s ním ve čtyřech co dělat.
Paní Justa šla s námi. Byla trochu pobledlá a Freda utěšovala.
Položili jsme ho na postel a Paní Justa mu dala ještě napít. Pak se vrátila s námi do sálu. Cestou mi říkala, že asi udělala chybu.
Snažila jsem se ji uklidnit, že Lady Anna nemá žádné negativní ohlasy svého hraní.
"Ale Fred ještě nikdy neplakal! Křičel, nadával, prosil, ale nikdy neplakal." Řekla Paní Justa a vypadala smutně.
V sále byla zatím bujará zábava. Dámy vymyslely novou hru. Hrály karty - žolíky.
Vtip byl v tom, že otrok Dámy, která vyhrála, dostal od Dam které prohrály tolik ran plácačkou, kolik z které zbylo karet v ruce.
Vzhledem k počtu Dam to byla poměrně vysoká čísla.
Paní Justa byla požádána, aby vše zapisovala.
Předtím ale ještě zašla za Lady Annou, aby se ujistila, že Fred bude v pořádku.
Lady se na ni usmála a nahlas řekla, že jestli jí Fred zítra ráno nepřijde poděkovat, nechá si přede všemi rozsekat zadek rákoskou do krve.
To Paní Justu trochu uklidnilo a chopila se svého úřadu.
Vzbudilo to ale zájem některých Dam, obzvlášť těch, které Lady Annu neznaly a navrhly sázku o "pětadvacet na holou", že pokud Fred ráno Anně poděkovat přijde, může Anna dát na zadky jim.
Lady Anna to přijala s podmínkou, že případné exekuce budou před očima všech, tedy i jejich vlastních otroků.
To Dámy trochu zaskočilo, ale ani jedna z jedenácti necouvla.
Raději se vrhly na karty a víno.
Hrály až do brzkého rána. Poslední se rozcházely před pátou ráno, kdy už měli někteří otroci zadky fialové.
Paní Marta, která vyhrávala nejvíc, prohlásila, že to je otrocká daň za úspěch Paní.
My tentokrát spaly ve své kleci v ložnici Paní Gity.
Vykulily jsme se z postele a šly se umýt.
Dnes jen sprcha a snídani jsme měly v miskách.
V jídelně už seděla i Paní Jil s Blonďákem u nohou.
Dámy vášnivě probíraly program Setkání Královen.
Paní Gita obhajovala zažité a funkční schéma, Paní Jil jí do toho vnášela novoty. Bylo to vášnivé, ale věcné, takže Dámy došly k určitému kompromisu. Dokonce nechaly i Alici, aby se vyjádřila.
Mě, ani Nány se na názor neptaly.
Chvíli po snídani přijel catering a po něm ještě svoz a rozvoz prádla, následovaný popeláři.
Právě popeláři přivedli Paní Jil na zajímavý nápad a šla jej probrat s Paní Gitou.
Před obědem dorazila Madam Olga se svými třemi otroky.
Naše dva známé spolupracovníky nám okamžitě přidělila k ruce.
Museli jsme včera testované hračky ošetřit a připravit na další použití.
Také jsme je museli přesunout na nová stálá místa v sále.
Bicí automat byl nainstalován mezi stojatou klec a kříž a na zdi vedle přibyl nový věšák s trestnými nástroji, které bylo možné strojem používat.
Nebyla to jen rákoska. Ostatně rákosek bylo možno použít celkem osm.
Byly to i různě široké a různě silné kožené řemeny, kulaté řemínky, provázky a lanka a také plácačka z tenké kůže, která vypadala jako nakoso srolované noviny.
Lízací křeslo jsme posunuli na druhou stranu stupínku, než byla stojací klec.
K ní patřila polička s několika nástavci a také s řadou lubrikantů. A také látkový závěs, kdyby chtěl někdo při použití soukromí.
Obě hračky jsme s Nánou zapojily do sítě.
Alice, která šla přitom kolem, mi laškovně pošeptala, že si včerejšek musíme někdy zopakovat.
Vrhla jsem na ni milý pohled a prohlásila, že jedině když si pozice na křesle vyměníme.
To bylo možné, protože křeslo bylo zařízeno i pro lízačky a kuřačky.
Oběd byl výjimečně na stolech pro všechny.
Neobvykle přijela jako první z hostů Paní Justa s Fredem, který ještě trochu kulhal a na noze a trupu měl stále ještě obvazy.
Paní Justa se nás vyptala na zdraví a jak se máme a šla za Dámami. Freda nám nechala jako společníka.
Vrátila se asi za čtvrt hodiny a něco mu špitala do ucha. Fred se široce usmál a kývl hlavou. Políbil za tu zprávu Justě obě ručky.
Po čtrnácté hodině začaly přijíždět Dámy.
Většina z nich byly už známé tváře.
Já chodila k vratům, Alice nabízela skleničky se šampaňským a kluci se střídali v doprovodu k pokojům.
Dámy už se nijak nežinýrovaly a okamžitě začaly využívat všeho, co Tvrz nabízela.
Jen nové hračky byly zakryté přehozy a měly být překvapením pro sobotní hrací večer.
Když dorazila poslední Dáma, uzavřeli jsme recepci a šli připravit hostinu.
Při přípravě nás překvapil příkaz Paní Gity na výrobu "prasečího chlívku s korytem.
Chlívek jsme vyrobili celkem snadno, ale problém byl s korytem.
To musela nahradit velká keramická mísa.
Přiblížil se čas večeře a Dámy se scházely k hostině. Rychle jsme zjistili, pro koho byl určen chlívek.
Pro Freda. Paní Justa ho tam zaparkovala a šla sama ke stolu.
Paní Gita zahájila letošní první Sněm Královen krátkým proslovem, po kterém popřála všem dobrou chuť a nám, obsluhujícím, abychom všechny stravitelné zbytky dávali prasátku do koryta.
Už mi bylo jasné, proč se Fred tak usmál. Měl ohromnou spotřebu jídla a Paní Justa využila nápadu Paní Jil a z Freda udělala pašíka.
A pašík se činil. Některé Dámy mu schválně přilepšovaly a občas se ozývaly potutelné dotazy typu: "Nemá duté nohy?", "Ten má spotřebu jak tank.", "Justo, nebojíš se, že praskne?"
Ale i na Fredovi bylo vidět, jak se mu nadouvá břicho.
Dámy se dobře najedly a měly dobrou náladu. V jednu chvíli se na Paní Justu obrátila Lady Anna. Jestli prý jí půjčí Freda na hraní. Prý tak velkou hračku ještě neměla.
Paní Justa se trochu zdráhala, vzhledem k Fredovým zraněním, ale Dámy ji přesvědčily, že Lady Anna ví co dělá a že si sice dnes Fred vychutná trochu pekla, ale neublíží mu.
Paní Justa souhlasila a poručila Fredovi, aby byl k ruce Lady Anně.
Lady si poručila vytáhnout velkou trestnou lavici a připoutat Freda přes boky za kotníky a za zápěstí v poloze na břiše.
Než začala, vrazila Fredovi do pusy velký děrovaný roubík a řemínek utáhla za hlavou.
Promnula si své velké ruce a přistoupila k Fredovi.
Prsty zajela do jeho bicepsů jako do hadrové panenky. Fred hekl.
Lady mu promačkávala svaly až na kost. Vždy když dokončila nějakou část, začala pro změnu stejnou část hníst a vypadalo to, jako by Freda chtěla svléknout z kůže. Obvázaným částem těla se nevyhýbala, ale na ně použila jinou techniku.
Po dvaceti minutách už Fred křičel bolestí.
Trvalo však skoro hodinu, než nám Lady poručila Freda otočit na záda a opět připoutat.
Začala ho stejně zpracovávat zepředu. Fred skučel, hekal a plakal. Ten ohromný chlap plakal.
Po další hodině nám Lady přikázala, ať Freda odneseme do jeho pokoje, namažeme mu celé tělo krémem, který vytáhla z kabelky, uložíme a přikrejeme teplou přikrývkou.
Měli jsme s ním ve čtyřech co dělat.
Paní Justa šla s námi. Byla trochu pobledlá a Freda utěšovala.
Položili jsme ho na postel a Paní Justa mu dala ještě napít. Pak se vrátila s námi do sálu. Cestou mi říkala, že asi udělala chybu.
Snažila jsem se ji uklidnit, že Lady Anna nemá žádné negativní ohlasy svého hraní.
"Ale Fred ještě nikdy neplakal! Křičel, nadával, prosil, ale nikdy neplakal." Řekla Paní Justa a vypadala smutně.
V sále byla zatím bujará zábava. Dámy vymyslely novou hru. Hrály karty - žolíky.
Vtip byl v tom, že otrok Dámy, která vyhrála, dostal od Dam které prohrály tolik ran plácačkou, kolik z které zbylo karet v ruce.
Vzhledem k počtu Dam to byla poměrně vysoká čísla.
Paní Justa byla požádána, aby vše zapisovala.
Předtím ale ještě zašla za Lady Annou, aby se ujistila, že Fred bude v pořádku.
Lady se na ni usmála a nahlas řekla, že jestli jí Fred zítra ráno nepřijde poděkovat, nechá si přede všemi rozsekat zadek rákoskou do krve.
To Paní Justu trochu uklidnilo a chopila se svého úřadu.
Vzbudilo to ale zájem některých Dam, obzvlášť těch, které Lady Annu neznaly a navrhly sázku o "pětadvacet na holou", že pokud Fred ráno Anně poděkovat přijde, může Anna dát na zadky jim.
Lady Anna to přijala s podmínkou, že případné exekuce budou před očima všech, tedy i jejich vlastních otroků.
To Dámy trochu zaskočilo, ale ani jedna z jedenácti necouvla.
Raději se vrhly na karty a víno.
Hrály až do brzkého rána. Poslední se rozcházely před pátou ráno, kdy už měli někteří otroci zadky fialové.
Paní Marta, která vyhrávala nejvíc, prohlásila, že to je otrocká daň za úspěch Paní.
My tentokrát spaly ve své kleci v ložnici Paní Gity.
