Probudilo mě cumlání a olizování bradavky.
Paní Gita buď spala velmi krátce, nebo vůbec.
"Alice. Hej, Alice!"
"Hmmm, ano, Paní Gito?"
"Odvaž Dáše nohy."
"Ano, Paní Gito."
Povolia mi pouta na rukou i nohou.
"Dášo, lehni si mezi nás na záda!"
Poslušně jsem se přesunula.
"Uvaž Dáše ruku místo těch nohou, aby se nemlela!"
Alice mi připoutala pravou ruku, paní Gita levou.
Obě si položily polštářky na mé paže a majetnicky ruce přes můj hrudník.
Paní Gita si ještě chvíli hrála s mými bradavkami, než usnula.
Mně to chvíli trvalo, protože nerada spím na zádech. Uspal mě až střídavý dech obou žen.
Dvě ženy v jedné posteli se mnou. To bylo pro mě dřív nepředstavitelné.
Teď se ke mně choulily. Dvě mazlivé kočky, které se mohly lusknutím prstů změnit v dračice dštící rány a bolest.
S těmi myšlenkami jsem usnula.
Probudilo mě cvrnkání do bradavek. Do obou bradavek.
Otevřela jsem oči a uviděla, jak se obě ženy baví.
"Alice, víš že už mi došlo, proč to ty chlapy baví?"
"Když jste mi to řekla, Paní Gito..."
"Vem dášinu kozu do ruky. Cítíš ten uklidňující dotek! Je to prima proti stresu!" Paní Gita se zasmála.
Obě mi lehce mačkaly a hnětly prsa.
Už jsem je měla stejně velká jako Alice.
"Budeme muset vstávat. Odvaž Dášu i Nánu a přijďte za mnou do koupelny."
Paní Gita odkráčela a Alice mě přilehla. Začala mě líbat.
Pak mě i Nánu rychle odvázala a klusaly jsme do koupelny.
Paní Gita byla zrovna ve sprše.
Postupně jsme se vystřídaly Oblékly a šly si udělat snídani.
Lady Anna už nás čekala s otrokem i Tomášem a Paní Jil s Blonďákem přišla chvilku po nás.
U snídaně jsme probrali provozní věci a šli uklízet sál. Tedy Tomáš, Blonďák a já.
Alice s Nánou chystaly snídaně pro hosty.
Tomáš se ze mě snažil tahat rozumy. Asi mu Lady už dala nabídku, která se neodmítá.
Snažila jsem se mu to vysvětlit, ale na některé věci ještě nedozrál.
Trochu ho uklidnilo, když jsem mu řekla, že Lady je jinak moc hodná Dáma, která se o svůj majetek stará.
Ale také si chce někdy hrát.
Uklidili jsme sál a šli se podívat dál.
U jedněch dveří mě zezadu chytla silná ruka a ucpala mi pusu. Do ucha se mi ozvalo "Děkuju, Dášeňko!" a ruka mě pustila.
Ohlédla jsem se.
Za mnou stála Lady Anna a usmívala se. Kývla jsem na ni a šla dál.
Tentokrát bylo potřeba uklidit jen jednu hernu a tak jsme byly brzy zpět.
Paní Gita byla spokojená, protože spokojení hosté odjížděli s úsměvy a plnými břichy.
Poslední odcházela Dáma, která "poškodila" psí kostým. Ptala se na ceny různých hraček a hlavně lízacího křesla.
Prý ho od včerejška miluje a její otrok nenávidí, což je ideální stav.
Při vyslovení ceny sice tiše zaúpěla, ale prohlásila, že ho musí mít, i kdyby Madam na psovi jezdila!"
Srdečně se s námi rozloučila a odešla s otrokem na vodítku, protaženém jeho rukávem.
Naše malá společnost osaměla.
Sesedli jsme se v obýváku a probírali proběhlou akci. Bylo znát, že to nebyly "Královny", ale jak se vyjádřila Paní Gita, jen tlupa "Hraběnek".
Nicméně byla to bezproblémová parta.
Přiblížil se večer.
Před sedmou večer přijela ohlášená Paní Justa, Fred a muž v uniformě.
Paní Justa nás uklidnila, že "pan kapitán" nebude dělat naší společnosti problémy, jen má podezření na spojitost s jiným případem v Německu.
Nechali si ukázat naříznuté hadičky a Paní Gita mu dala i sepsanou "výpověď" mechanika.
Přečetl si ji, usmál se a podal Paní Gitě jiný papír. Alice jí ho přeložila a konstatovala, že je to vlastně stejná výpověď.
Paní Gita předložila příchozím svůj plán.
Příchozí se poradili a plán trochu pozměnili.
Bez našeho vědomí se totiž Paní Justa chopila iniciativy a jedny noviny přinesly hrůzostrašný článek o společnosti čtyř Dam čtyř mužů, kteří zemřeli při autonehodě kdesi v horském průsmyku. Na fotce u článku byl šrot s SPZ auta Paní Gity.
Koukali jsme na to jako telata na nová vrata.
"No nazdar!" Odfoukla si Paní Gita.
"Takže komedie má nového režiséra, ale nevím kdo tedy velí."
"Velí plukovník Frederik. Jako ostatně vždy." Odpověděla Paní Justa.
Paní Gita se otočila na Freda.
"Tak žádám o rozkazy, ať to tu můžu zpacifikovat."
"Je to jednoduché, Paní Gito. Vy a vaši lidé se schováte někde poblíž a Paní Justa bude se mnou hrát roli smutných pozůstalých, kteří zařizují zapečetění Tvrze. Týna o našem povolání ví, takže jí to nebude divné. Až to bude potřeba, zavoláme vás. Zřejmě přijedou ráno, protože dnes v 18:11 vyjeli."
Paní Gita chtěla zasalutovat, ale pak si uvědomila realitu a jen poděkovala.
Fred se usmál a kývl hlavou. Trojici jsme pohodlně ubytovali a seděli s nimi dlouho do večera.
Když jsme odcházely spát, zastavila Paní Gita Justu: "Justo, mě tu něco nepasuje. Kdo ti řekl o těch hadicích? A nevykrucuj se."
Paní Justa se podívala, jestli ji někdo neslyší a tiše řekla: "Anin otrok je naše tajná spojka."
"Takže..."
"V tom servisu jsme už čekali dřív, než jste tam dojeli."
"Ufff. Teď si připadám jako loutka."
"Ne, jen se chováš předvídatelně."
"Díky, Justo. A promiň, že jsem na tebe tak vybafla."
Justa se usmála a mávla rukou.
Tu noc jsme spali špatně a krátce.
Paní Gita buď spala velmi krátce, nebo vůbec.
"Alice. Hej, Alice!"
"Hmmm, ano, Paní Gito?"
"Odvaž Dáše nohy."
"Ano, Paní Gito."
Povolia mi pouta na rukou i nohou.
"Dášo, lehni si mezi nás na záda!"
Poslušně jsem se přesunula.
"Uvaž Dáše ruku místo těch nohou, aby se nemlela!"
Alice mi připoutala pravou ruku, paní Gita levou.
Obě si položily polštářky na mé paže a majetnicky ruce přes můj hrudník.
Paní Gita si ještě chvíli hrála s mými bradavkami, než usnula.
Mně to chvíli trvalo, protože nerada spím na zádech. Uspal mě až střídavý dech obou žen.
Dvě ženy v jedné posteli se mnou. To bylo pro mě dřív nepředstavitelné.
Teď se ke mně choulily. Dvě mazlivé kočky, které se mohly lusknutím prstů změnit v dračice dštící rány a bolest.
S těmi myšlenkami jsem usnula.
Probudilo mě cvrnkání do bradavek. Do obou bradavek.
Otevřela jsem oči a uviděla, jak se obě ženy baví.
"Alice, víš že už mi došlo, proč to ty chlapy baví?"
"Když jste mi to řekla, Paní Gito..."
"Vem dášinu kozu do ruky. Cítíš ten uklidňující dotek! Je to prima proti stresu!" Paní Gita se zasmála.
Obě mi lehce mačkaly a hnětly prsa.
Už jsem je měla stejně velká jako Alice.
"Budeme muset vstávat. Odvaž Dášu i Nánu a přijďte za mnou do koupelny."
Paní Gita odkráčela a Alice mě přilehla. Začala mě líbat.
Pak mě i Nánu rychle odvázala a klusaly jsme do koupelny.
Paní Gita byla zrovna ve sprše.
Postupně jsme se vystřídaly Oblékly a šly si udělat snídani.
Lady Anna už nás čekala s otrokem i Tomášem a Paní Jil s Blonďákem přišla chvilku po nás.
U snídaně jsme probrali provozní věci a šli uklízet sál. Tedy Tomáš, Blonďák a já.
Alice s Nánou chystaly snídaně pro hosty.
Tomáš se ze mě snažil tahat rozumy. Asi mu Lady už dala nabídku, která se neodmítá.
Snažila jsem se mu to vysvětlit, ale na některé věci ještě nedozrál.
Trochu ho uklidnilo, když jsem mu řekla, že Lady je jinak moc hodná Dáma, která se o svůj majetek stará.
Ale také si chce někdy hrát.
Uklidili jsme sál a šli se podívat dál.
U jedněch dveří mě zezadu chytla silná ruka a ucpala mi pusu. Do ucha se mi ozvalo "Děkuju, Dášeňko!" a ruka mě pustila.
Ohlédla jsem se.
Za mnou stála Lady Anna a usmívala se. Kývla jsem na ni a šla dál.
Tentokrát bylo potřeba uklidit jen jednu hernu a tak jsme byly brzy zpět.
Paní Gita byla spokojená, protože spokojení hosté odjížděli s úsměvy a plnými břichy.
Poslední odcházela Dáma, která "poškodila" psí kostým. Ptala se na ceny různých hraček a hlavně lízacího křesla.
Prý ho od včerejška miluje a její otrok nenávidí, což je ideální stav.
Při vyslovení ceny sice tiše zaúpěla, ale prohlásila, že ho musí mít, i kdyby Madam na psovi jezdila!"
Srdečně se s námi rozloučila a odešla s otrokem na vodítku, protaženém jeho rukávem.
Naše malá společnost osaměla.
Sesedli jsme se v obýváku a probírali proběhlou akci. Bylo znát, že to nebyly "Královny", ale jak se vyjádřila Paní Gita, jen tlupa "Hraběnek".
Nicméně byla to bezproblémová parta.
Přiblížil se večer.
Před sedmou večer přijela ohlášená Paní Justa, Fred a muž v uniformě.
Paní Justa nás uklidnila, že "pan kapitán" nebude dělat naší společnosti problémy, jen má podezření na spojitost s jiným případem v Německu.
Nechali si ukázat naříznuté hadičky a Paní Gita mu dala i sepsanou "výpověď" mechanika.
Přečetl si ji, usmál se a podal Paní Gitě jiný papír. Alice jí ho přeložila a konstatovala, že je to vlastně stejná výpověď.
Paní Gita předložila příchozím svůj plán.
Příchozí se poradili a plán trochu pozměnili.
Bez našeho vědomí se totiž Paní Justa chopila iniciativy a jedny noviny přinesly hrůzostrašný článek o společnosti čtyř Dam čtyř mužů, kteří zemřeli při autonehodě kdesi v horském průsmyku. Na fotce u článku byl šrot s SPZ auta Paní Gity.
Koukali jsme na to jako telata na nová vrata.
"No nazdar!" Odfoukla si Paní Gita.
"Takže komedie má nového režiséra, ale nevím kdo tedy velí."
"Velí plukovník Frederik. Jako ostatně vždy." Odpověděla Paní Justa.
Paní Gita se otočila na Freda.
"Tak žádám o rozkazy, ať to tu můžu zpacifikovat."
"Je to jednoduché, Paní Gito. Vy a vaši lidé se schováte někde poblíž a Paní Justa bude se mnou hrát roli smutných pozůstalých, kteří zařizují zapečetění Tvrze. Týna o našem povolání ví, takže jí to nebude divné. Až to bude potřeba, zavoláme vás. Zřejmě přijedou ráno, protože dnes v 18:11 vyjeli."
Paní Gita chtěla zasalutovat, ale pak si uvědomila realitu a jen poděkovala.
Fred se usmál a kývl hlavou. Trojici jsme pohodlně ubytovali a seděli s nimi dlouho do večera.
Když jsme odcházely spát, zastavila Paní Gita Justu: "Justo, mě tu něco nepasuje. Kdo ti řekl o těch hadicích? A nevykrucuj se."
Paní Justa se podívala, jestli ji někdo neslyší a tiše řekla: "Anin otrok je naše tajná spojka."
"Takže..."
"V tom servisu jsme už čekali dřív, než jste tam dojeli."
"Ufff. Teď si připadám jako loutka."
"Ne, jen se chováš předvídatelně."
"Díky, Justo. A promiň, že jsem na tebe tak vybafla."
Justa se usmála a mávla rukou.
Tu noc jsme spali špatně a krátce.
