Alice mě vzbudila.
Opět velmi něžně.
Vstaly jsme a spáchaly hygienu a ohlásily se Paní Gitě.
Snídani jsme dostaly do krmítek. Prý jsme obě zlajdačely a je čas nám ukázat, kde je naše místo.
Při snídani mi na mysl vytanula vzpomínka na kastelána. Možná by se mu takové krmítko také hodilo.
Řekla jsem to Paní Gitě. Ale moc jsem nepochodila. Paní mi řekla, že to myslím dobře, ale nefungovalo by to.
Paní Soňa na kastelána vymýšlela vždy nějaké překvapení, aby musel překonávat sám sebe. Aby si musel poradit sám se sebou v bezvýchodné situaci. Prý mi sežene nějaké učebnice o psychologii, abych snáze chápala, o co vlastně jde.
Paní s Alicí odjely a já zůstala sama s Nánou. Naštěstí ne na dlouho. Přišla Lady Anna s otrokem a chvíli po ní i Paní Jil.
Udělaly jsme jim snídaně a Lady mě pochválila za snahu o lepší držení těla.
Opět jsme skončily u psychologie.
Kolem desáté přijel catering a hned po něm sběr odpadu.
Hosté byli naštěstí ohlášeni až odpoledne. Měla jsem tak čas připravit recepci a Nána šla vyházet sníh.
Paní Gita s Alicí přijely po jedenácté hodině. Obě zamyšlené, ale zdálo se mi, že Paní Gita se začala trochu usmívat.
Byla jsem pochválena za připravenou recepci a obsluhu Dam.
Alice mi pomohla s výdejem obědů a jíst jsme směly vsedě z talíře.
Po obědě jsme připravily tabuli v sále a šly čekat do recepce.
Hosté se začali sjíždět po půl třetí. Navyklým způsobem jsme vítaly a ubytovávaly. Tentokrát bez pomocníků, ale zase bylo hostů méně. A také přijeli jen samotní muži, přátelé oslavenkyň.
To byl trochu nezvyk, ale vypořádaly jsme se s tím v pohodě.
Poslední však přišli až v sedm večer a tak se kvůli nim zdrželo zahájení oslavy.
Lady Anna byla hodně naštvaná, protože posledním byl její kamarád.
Namachrovaný frajírek se žvýkačkou.
Předal Lady dárek a ležérně se rozvalil u stolu. Dámy dělaly, že ho nevidí a otroci i pánové si ho měřili dost ošklivými pohledy.
"Co je?" Vybékl frajírek a přehodil žvýkačku z koutku do koutku.
Lady to nevydržela a vážně se na něj podívala. "Tomáši, necítíš se trochu trapně? Nerada bych se za tebe styděla."
"Jasně, Ančo. Co říkáš na dárek? Dobrý, ne?"
"Ještě jsem ho nerozbalila, ale vím co v něm je. Už mockrát jsem ti říkala, že satén nesnáším."
"A co uděláš? Nabacáš mi?" Zachechtal se svému vtipu.
Lady se usmála.
"Když budu chtít a použiju tvůj dárek, budeš ještě prosit, abych ti rozsekala zadek na mraky, nebo z tebe udělala hračku a děvku pro všechny co tu jsou."
"Tsss. Bych to chtěl vidět!"
"Opravdu? Opravdu to chceš vidět a zažít? Je tady skoro třicet svědků."
"Jasně, do toho du."
"Dámy, pánové, otroci. Jste mými svědky, že použiju jen obsah balíčku a jednu postel, aby se Tomáš moc neunavil."
Přítomní hlasitě přisvědčili a ti, co Lady znali, se i uchechtli.
"Gito, prosím, potřebovala bych sem dostat postel."
"Samozřejmě, Aničko." Odpověděla Paní Gita a poslala mě pro vojenskou postel a matraci.
Lady si ji nechala instalovat pod kladku na stupínek a kývla na Tomáše.
"Svléknout."
"Co?" Překvapeně vyjekl Tomáš.
"SVLÉKNOUT!" Zařvala Lady tak, že zazvonily skleničky.
Tomáš se začal svlékat.
"Do naha! Věci si dej támhle na skříňku! A vyplivni tu žvýkačku."
Nahý Tomáš se snažil stydlivě ukrývat přirození.
"Lehni si pěkně na záda na tu postel a dobře se dívej!" Řekla mu Lady sladce a rozbalila balíček.
Bylo v něm kompletní saténové povlečení dvou postelí.
Vzala jedno prostěradlo a začala ho trhat na pruhy. Ty svázala a stočila do provazu. Nechala si však i kratší kusy.
Laškovně přisedla na postel a svázala Tomášovi ruce za pelestí. Hned nato mu spoutala k sobě nohy a poměrně volně mu od nich natáhla provaz do nohou postele. Pak na konci dlouhého provazu vyrobila malý katovský uzel. Spustila si kladku dolů a provlékla jí lano. Pokrčila Tomášovi nohy tak, že zdvihl kolena asi o dvacet centimetrů.
Pod koleny mu protáhla druhý konec provazu a uvázala kolem kolen. Katovskou smyčku navlékla na koule a zatáhla. Pak vytáhla kladku tak, že se provaz napjal, ale Tomáše to ještě nebolelo, protože nadzvedl pánev.
Vzala druhé prostěradlo přeložila ho na čtvrtiny, nadzvedla Tomášovi nohy a prostěradlo uložila pod paty.
Pustila Tomášovy nohy, ktreré začaly po kluzkém materiálu ujíždět a natahovat šourek.
"Hééé hmmmm!" Vypustil ze sebe.
"Tak si to Tomášku hezky rozmysli a až se všichni napapáme, tak si popovídáme o tvém zítřejším zúčtování. A teď buď zticha, nebo dostaneš roubík!"
Lady došla zpět ke stolu a omlouvila se za krátké zdržení, které bude jistě vynahrazeno zajímavým představením.
Hosté jí zatleskali a hostina byla zahájena.
Už po pár minutách začal ale Tomáš sténat a kňourat, že ho to bolí. Nikdo mu ale nevěnoval pozornost.
Ani když začal nadávat, ani když prosil.
Lady si ho trochu všimla až když začal slibovat. Ale ještě ho nechala podusit.
Tomášovi se viditelně třásly nohy od námahy a občas jsem zaregistrovala křeče ve velkých svalech. Bojoval jako lev, ale měl proti sobě fyziku použitou vysokoškolským mozkem. K jeho smůle mozkem se sadistickým zaměřením.
Už však netrvalo dlouho a začal křičet, že si s ním můžou dělat co chtějí, jen ať ho Lady odváže.
Vstala, došla k němu a vytáhla notes.
Něco si zapsala.
"Takže se přiznáváš k nevhodnému chování u stolu?"
"Ano, přiznávám. Prosím, rychle mě odpoutejte!"
"Moc mluvíš. Kde jsme to... Aha! Přiznáváš se a prosíš o trest?"
"Grrr, ď ... ť... Anooo, prosím o trest. Moc prosíííím."
"O jakýkoliv trest, ať fyzický, či psychický, nebo kombinaci obou?"
"Jo... jo... Ano... Jakýkoliv. Pro... prosííím!"
Tomás byl zbrocený potem. Břišní svaly, lýtka, stehna, sedací svaly, to vše se vzpíralo tak těžké práci a pulzovalo v křečích. Do toho musel neskutečně trpět bolestí od vytahovaných koulí.
"Výborně. Zeptáme se ještě ostatních, jestli souhlasí. Pokud jen jedna osoba odmítne, asi si ty kuličky urveš."
Obrátila se na obecenstvo, naznačila kývnutí hlavou a mrkla jedním okem.
Obecenstvo souhlasilo, ale některé Dámy si daly na čas s rozhodnutím.
To už Tomáš nahlas plakal.
"Vypadá to, že všichni souhlasí. Nebude ti vadit, když ten uzel rozříznu?"
A než se kdo nadál, chytla provaz a uzel velkým nožem přeřízla.
Tomáš spadl zadkem na postel a zařval, protože mu Lady zkušeným hmatem sundala smyčku a do šourku se nahrnula krev.
"Tak si hezky odpočiň a zítra budeš hlavní hvězdou večera!" Slíbila mu Lady a za Tomových bolestivých výkřiků mu promasírovala otékající šourek.
Pak se vrátila ke stolu a dál se bavila, jako by se nic nestalo.
Tomáš ležel a jen tiše kníkal.
Tiše jsem se zeptala, jestli ho nemám přikrýt, aby nenastydl.
"No to by tak scházelo. Ještě by ke zhmožděným koulím chytil rýmičku!" Rozesmála se Lady, ale kývla, že to mám udělat a tiše se zeptala, jestli máme houni.
Přisvědčila jsem a Lady poručila houni.
Bylo mi jasné, kam tím směřuje.
Houně je strašně kousavá a nemoci se podrbat je také peklo na zemi.
Přikryla jsem tedy Tomáše, který usnul. Byl strašně unavený.
Pozdě večer jsme ho i s postelí přenesly do pokoje Lady, aby ho měla v noci pod kontrolou.
Přitulila jsem se v kleci k Alici a doufala, že mi nikdy nic takového nepřichystá, protože ona naopak satén milovala.
Opět velmi něžně.
Vstaly jsme a spáchaly hygienu a ohlásily se Paní Gitě.
Snídani jsme dostaly do krmítek. Prý jsme obě zlajdačely a je čas nám ukázat, kde je naše místo.
Při snídani mi na mysl vytanula vzpomínka na kastelána. Možná by se mu takové krmítko také hodilo.
Řekla jsem to Paní Gitě. Ale moc jsem nepochodila. Paní mi řekla, že to myslím dobře, ale nefungovalo by to.
Paní Soňa na kastelána vymýšlela vždy nějaké překvapení, aby musel překonávat sám sebe. Aby si musel poradit sám se sebou v bezvýchodné situaci. Prý mi sežene nějaké učebnice o psychologii, abych snáze chápala, o co vlastně jde.
Paní s Alicí odjely a já zůstala sama s Nánou. Naštěstí ne na dlouho. Přišla Lady Anna s otrokem a chvíli po ní i Paní Jil.
Udělaly jsme jim snídaně a Lady mě pochválila za snahu o lepší držení těla.
Opět jsme skončily u psychologie.
Kolem desáté přijel catering a hned po něm sběr odpadu.
Hosté byli naštěstí ohlášeni až odpoledne. Měla jsem tak čas připravit recepci a Nána šla vyházet sníh.
Paní Gita s Alicí přijely po jedenácté hodině. Obě zamyšlené, ale zdálo se mi, že Paní Gita se začala trochu usmívat.
Byla jsem pochválena za připravenou recepci a obsluhu Dam.
Alice mi pomohla s výdejem obědů a jíst jsme směly vsedě z talíře.
Po obědě jsme připravily tabuli v sále a šly čekat do recepce.
Hosté se začali sjíždět po půl třetí. Navyklým způsobem jsme vítaly a ubytovávaly. Tentokrát bez pomocníků, ale zase bylo hostů méně. A také přijeli jen samotní muži, přátelé oslavenkyň.
To byl trochu nezvyk, ale vypořádaly jsme se s tím v pohodě.
Poslední však přišli až v sedm večer a tak se kvůli nim zdrželo zahájení oslavy.
Lady Anna byla hodně naštvaná, protože posledním byl její kamarád.
Namachrovaný frajírek se žvýkačkou.
Předal Lady dárek a ležérně se rozvalil u stolu. Dámy dělaly, že ho nevidí a otroci i pánové si ho měřili dost ošklivými pohledy.
"Co je?" Vybékl frajírek a přehodil žvýkačku z koutku do koutku.
Lady to nevydržela a vážně se na něj podívala. "Tomáši, necítíš se trochu trapně? Nerada bych se za tebe styděla."
"Jasně, Ančo. Co říkáš na dárek? Dobrý, ne?"
"Ještě jsem ho nerozbalila, ale vím co v něm je. Už mockrát jsem ti říkala, že satén nesnáším."
"A co uděláš? Nabacáš mi?" Zachechtal se svému vtipu.
Lady se usmála.
"Když budu chtít a použiju tvůj dárek, budeš ještě prosit, abych ti rozsekala zadek na mraky, nebo z tebe udělala hračku a děvku pro všechny co tu jsou."
"Tsss. Bych to chtěl vidět!"
"Opravdu? Opravdu to chceš vidět a zažít? Je tady skoro třicet svědků."
"Jasně, do toho du."
"Dámy, pánové, otroci. Jste mými svědky, že použiju jen obsah balíčku a jednu postel, aby se Tomáš moc neunavil."
Přítomní hlasitě přisvědčili a ti, co Lady znali, se i uchechtli.
"Gito, prosím, potřebovala bych sem dostat postel."
"Samozřejmě, Aničko." Odpověděla Paní Gita a poslala mě pro vojenskou postel a matraci.
Lady si ji nechala instalovat pod kladku na stupínek a kývla na Tomáše.
"Svléknout."
"Co?" Překvapeně vyjekl Tomáš.
"SVLÉKNOUT!" Zařvala Lady tak, že zazvonily skleničky.
Tomáš se začal svlékat.
"Do naha! Věci si dej támhle na skříňku! A vyplivni tu žvýkačku."
Nahý Tomáš se snažil stydlivě ukrývat přirození.
"Lehni si pěkně na záda na tu postel a dobře se dívej!" Řekla mu Lady sladce a rozbalila balíček.
Bylo v něm kompletní saténové povlečení dvou postelí.
Vzala jedno prostěradlo a začala ho trhat na pruhy. Ty svázala a stočila do provazu. Nechala si však i kratší kusy.
Laškovně přisedla na postel a svázala Tomášovi ruce za pelestí. Hned nato mu spoutala k sobě nohy a poměrně volně mu od nich natáhla provaz do nohou postele. Pak na konci dlouhého provazu vyrobila malý katovský uzel. Spustila si kladku dolů a provlékla jí lano. Pokrčila Tomášovi nohy tak, že zdvihl kolena asi o dvacet centimetrů.
Pod koleny mu protáhla druhý konec provazu a uvázala kolem kolen. Katovskou smyčku navlékla na koule a zatáhla. Pak vytáhla kladku tak, že se provaz napjal, ale Tomáše to ještě nebolelo, protože nadzvedl pánev.
Vzala druhé prostěradlo přeložila ho na čtvrtiny, nadzvedla Tomášovi nohy a prostěradlo uložila pod paty.
Pustila Tomášovy nohy, ktreré začaly po kluzkém materiálu ujíždět a natahovat šourek.
"Hééé hmmmm!" Vypustil ze sebe.
"Tak si to Tomášku hezky rozmysli a až se všichni napapáme, tak si popovídáme o tvém zítřejším zúčtování. A teď buď zticha, nebo dostaneš roubík!"
Lady došla zpět ke stolu a omlouvila se za krátké zdržení, které bude jistě vynahrazeno zajímavým představením.
Hosté jí zatleskali a hostina byla zahájena.
Už po pár minutách začal ale Tomáš sténat a kňourat, že ho to bolí. Nikdo mu ale nevěnoval pozornost.
Ani když začal nadávat, ani když prosil.
Lady si ho trochu všimla až když začal slibovat. Ale ještě ho nechala podusit.
Tomášovi se viditelně třásly nohy od námahy a občas jsem zaregistrovala křeče ve velkých svalech. Bojoval jako lev, ale měl proti sobě fyziku použitou vysokoškolským mozkem. K jeho smůle mozkem se sadistickým zaměřením.
Už však netrvalo dlouho a začal křičet, že si s ním můžou dělat co chtějí, jen ať ho Lady odváže.
Vstala, došla k němu a vytáhla notes.
Něco si zapsala.
"Takže se přiznáváš k nevhodnému chování u stolu?"
"Ano, přiznávám. Prosím, rychle mě odpoutejte!"
"Moc mluvíš. Kde jsme to... Aha! Přiznáváš se a prosíš o trest?"
"Grrr, ď ... ť... Anooo, prosím o trest. Moc prosíííím."
"O jakýkoliv trest, ať fyzický, či psychický, nebo kombinaci obou?"
"Jo... jo... Ano... Jakýkoliv. Pro... prosííím!"
Tomás byl zbrocený potem. Břišní svaly, lýtka, stehna, sedací svaly, to vše se vzpíralo tak těžké práci a pulzovalo v křečích. Do toho musel neskutečně trpět bolestí od vytahovaných koulí.
"Výborně. Zeptáme se ještě ostatních, jestli souhlasí. Pokud jen jedna osoba odmítne, asi si ty kuličky urveš."
Obrátila se na obecenstvo, naznačila kývnutí hlavou a mrkla jedním okem.
Obecenstvo souhlasilo, ale některé Dámy si daly na čas s rozhodnutím.
To už Tomáš nahlas plakal.
"Vypadá to, že všichni souhlasí. Nebude ti vadit, když ten uzel rozříznu?"
A než se kdo nadál, chytla provaz a uzel velkým nožem přeřízla.
Tomáš spadl zadkem na postel a zařval, protože mu Lady zkušeným hmatem sundala smyčku a do šourku se nahrnula krev.
"Tak si hezky odpočiň a zítra budeš hlavní hvězdou večera!" Slíbila mu Lady a za Tomových bolestivých výkřiků mu promasírovala otékající šourek.
Pak se vrátila ke stolu a dál se bavila, jako by se nic nestalo.
Tomáš ležel a jen tiše kníkal.
Tiše jsem se zeptala, jestli ho nemám přikrýt, aby nenastydl.
"No to by tak scházelo. Ještě by ke zhmožděným koulím chytil rýmičku!" Rozesmála se Lady, ale kývla, že to mám udělat a tiše se zeptala, jestli máme houni.
Přisvědčila jsem a Lady poručila houni.
Bylo mi jasné, kam tím směřuje.
Houně je strašně kousavá a nemoci se podrbat je také peklo na zemi.
Přikryla jsem tedy Tomáše, který usnul. Byl strašně unavený.
Pozdě večer jsme ho i s postelí přenesly do pokoje Lady, aby ho měla v noci pod kontrolou.
Přitulila jsem se v kleci k Alici a doufala, že mi nikdy nic takového nepřichystá, protože ona naopak satén milovala.
