Tentokrát jsme to byli my, kdo vyspával.
Po deváté ráno jsem už nevěděla, jak si mám lehnout.
Paní Gita se na posteli protáhla a nechtíc z ní vystrčila Nánu, která spadla na podlahu vedle nás.
"Téda. Takhle se vyspinkat, to není k zahození!"
Na dveře se ozvalo zaklepání a Hlas Lady Anny: "Už jste vzhůru?"
"Jó, jsme. Pojď dál Aničko. Pokud ti nevadí nazí otroci."
Lady Anna vstoupila do našeho pokoje.
"Jil ještě spí, ale slyšela jsem odtud hlasy, tak jsem přišla vyrušovat."
"Nevyrušuješ. Sedni si a udělej si pohodlí."
Lady si vzala židli, přenesla si ji k nám, sedla si na ni, sundala střevíce a nohy si odložila na můj bok.
"Mmmm, to je pohoda. Vyhřívaná podnožka! Ten můj otrok má kůži jako z ledu. Jen když si s ním pohraju, tak chvíli hřeje. Ale jen chvíli."
Pak jako by si na něco vzpomněla.
"Nerada ti to říkám, ale tvoji dceru jsem viděla z okna, jak se potuluje kolem tvého auta. Dej si bacha. Čuchám lotrovinu."
Paní Gita na ni zamračeně hleděla a vypadala smutně.
"Děkuji, Aničko. Doufám, že ji nenapadla žádná pitomost."
"Doufej, ale prověř si to."
"Tak na to vem jed. Počkáme na Jil, nebo půjdeme na snídani bez ní?"
Lady se protáhla, až zapraskala židle a já hekla, jak mi vrazila paty do boku.
"Asi půjdem hned. Jil bude spát určitě dlouho."
V restauraci už bylo několik jiných hostů a podle slov personálu jsme určitě nepřišli jako poslední.
Paní Gita si řekla, co chce snídat a my jsme jí snídani donesly.
Až potom jsme si směly jít nabrat samy.
Během snídaně přišla Týna jakoby nic a vesele pozdravila Paní Gitu i nás.
Neodpustila si jedovatou poznámku na mou adresu, ale za chvilku opět odešla.
Paní Gita se dívala jak odchází a vypadalo to, že nad něčím přemýšlí.
Potom se naklonila k Náně a tiše jí řekla, že se má v příhodnou chvíli podívat na stav našeho auta.
Nána pokývala hlavou.
Vhodná chvíle nastala, když jsme si šli do aut pro všechny bágly.
Opět se nám přišla věnovat Týna.
Paní Gita jí podala svůj kufr a prohlásila, že by dcera mohla mamince pomoct.
Týna se skrývanou nechutí odnášela kufr a sotva zašla dovnitř, vlezla Nána pod auto. Byla tam sotva minutu. Vylezla ven a obličej měla pobledlý a vážný.
Stihla to jen tak tak. Paní Gita se vracela s Týnou.
Vzaly jsme zbylé bágly a šly dovnitř.
V našem pokoji jsme se začaly vybalovat, když za námi přišla Paní Gita. Tentokrát bez Týny.
"Tak co?" Tiše vybafla na Nánu.
"Naříznuté brzdové hadice, Paní Gito. Ale šikovně. Kdybych zabrzdila někde na dálnici, prasknou." Odpověděla stejně tiše Nána.
"Dokážeš s tím odjet tak daleko, abychom se neprozradily?"
"Ano, Paní Gito. Dokážu."
"Výborně. Tak si to všichni nechte pro sebe. Uděláme Týnce malé překvapení."
Na oběd jsme opět sešli všichni dolů a velmi si pochutnali.
Dole už jsme zůstali a sledovali, jak se restaurace pomalu plní.
Ve tři hodiny odpoledne vystoupila Paní domu na schůdky u baru a seznámila nás s pravidly dnešní hry.
Dnešní hra spočívala v umění svádět a vzrušovat u Dam a v sebekontrole otroků. Dámy se mohly pokoušet otroky vzrušit, ale pouze pohyby těla, oblečením, nebo slovně. Každý otrok vyfasoval dvacet pět kroužků na šňůrce kolem krku.
Pokud kterákoliv Dáma uviděla otroka se ztopořeným ptákem, měla ho přes něj švihnout bičíkem. Za to jí otrok odevzdal jeden kroužek.
Otrok, který přišel o všechny kroužky byl spoutaný posazen do kouta.
Otrok, který vydržel jako poslední vyhrál pro svou Paní tři hodiny užívání klubu zdarma, včetně mučíren a bičového centra.
Paní, která získala nejvíc kroužků, si mohla na celý večer vybrat některého z erárních otroků a nacházet s ním dle libosti, nebo tři návštěvy klubu zdarma. Začátek hry byl v sedmnáct hodin. Do té doby měly Dámy čas se převléknout a připravit.
I naše Dámy se řádně připravily. Paní Gita se převlékla do vyzývavého dvoudílného kostýmu z jakéhosi sci-fi filmu. Svá už tak velká prsa umocnila velkým korzetem, k němu patřily latexové spoďáry a vysoké boty.
Natužila si vlasy, takže měla na hlavě obrovskou černou hřívu.
Ihned jsem věděla, kam se nesmím dívat.
Alice, která byla pozvána jako Dáma, si vzala na sebe rudou sukni s volány, bílou halenku a do vlasů diadém.
Lady Anna se oblékla do růžových šatů a růžových bot. I bičík měla růžový.
Paní Gita prohlásila, že z ní dostane cukrovku.
Paní Jil byla v černém latexovém body s latexovou sukní a rukavičkami až po loket.
Všichni otroci měli povolené páskové postroje bez pomůcek omezujících, nebo skrývajících erekci.
Těsně před sedmnáctou hodinou jsme se vrátili do restaurace, která se teď proměnila v hernu. Byl tu i taneční parket. Napadlo mě, že jelikož je zakázaný fyzický kontakt, bude výběr hudby spíš diskotékový.
Přesně v sedmnáct hodin uhodila Paní Soňa do gongu a zahájila hru.
Paní Gita si mě poslala pro pití a já se snažila nevidět a neslyšet. Zrovna jsem zvedala skleničku, když se vedle mě ozvalo švihnutí, plesknutí a zaúpění.
Otrok stojící za mnou se držel za přirození a jakási Dáma čekala na svůj kroužek. Když ho obdržela, usmála se a tanečním krokem se vzdálila.
Donesla jsem skleničku Paní Gitě a položila ji před ni.
Zaujala mě mladá žena na pódiu, která se ovíjela kolem tyče. Měla krásnou postavu a jiskřivé černé oči a... Mého ptáka zasáhl bičík. Oči se mi zalily slzami. Ženský hlas vedle mě tiše, ale důrazně něco chtěl. Kroužek. Byla to Slečna Andrea.
Předala jsem jí ho a přemýšlela, jak dál. Když jsem zavřela oči slyšela jsem vzdechy, jak si dvě mladé Dámy navzájem dělaly dobře.
"Tak co Dášo. Je to nebe, peklo, nebo ráj?" Zasmála se Paní Gita a trochu se předklonila.
Já pohlédla do "údolí smrti" a byla o kroužek chudší.
Dostala ho Lady Anna. Jak jsem se dozvěděla později, naše Dámy se předem domluvily a nahrávaly si.
Ale nebyly jediné.
Velice nebezpečné hlavně pro "domácí" otroky byly tři Dámy, které sbíraly kroužky kroužky jako na běžícím pásu.
O půl jedenácté večer jsem přišla o poslední kroužek. Dáma, která si ho vysloužila, mě odvedla do kouta, kde mě svázala jako balík a posadila do klubka ostatních.
To už zbývali poslední dva otroci.
Byly za čtyři minuty půlnoc, když Paní Soňa ukončila hru.
Za Dámy ji vyhrála ona mladá Dáma, kvůli které jsem přišla o první kroužek.
Za otroky dohola obraný ouřezek s tváří jako vyřezanou nahrubo z tvrdého dřeva.
Naše Dámy měly také slušný úlovek, který odevzdaly Paní Soně.
Ostatní si mohli kroužky směnit za finanční kredit u baru. My jsme však byli hosté Paní Soni, tak patřily kredity jí.
Ukončením hry zábava v herně jaksi povadla a hodinu po půlnoci už odcházeli poslední návštěvníci. Zůstali jen domácí a ubytovaní hosté.
Jedna z ubytovaných Dam navrhla, ať srazíme stoly a trochu se seznámíme.
Stalo se.
Seznamování a následné tlachání s přípitky se protáhlo a do postelí jsme šli až po sedmé ráno.
S Paní Soňou, která ač unavená, s námi zůstala, se Dámy dohodly, že není třeba, aby tahala sebe a personál z postelí kvůli našim snídaním a obědům. Stačí nám pečivo a horká voda na místě, které nám ukáže a my se obsloužíme sami.
Na pokoji poslala Paní Gita Nánu k nám na otročí pelech a za chvilku už pochrupávala.
Po deváté ráno jsem už nevěděla, jak si mám lehnout.
Paní Gita se na posteli protáhla a nechtíc z ní vystrčila Nánu, která spadla na podlahu vedle nás.
"Téda. Takhle se vyspinkat, to není k zahození!"
Na dveře se ozvalo zaklepání a Hlas Lady Anny: "Už jste vzhůru?"
"Jó, jsme. Pojď dál Aničko. Pokud ti nevadí nazí otroci."
Lady Anna vstoupila do našeho pokoje.
"Jil ještě spí, ale slyšela jsem odtud hlasy, tak jsem přišla vyrušovat."
"Nevyrušuješ. Sedni si a udělej si pohodlí."
Lady si vzala židli, přenesla si ji k nám, sedla si na ni, sundala střevíce a nohy si odložila na můj bok.
"Mmmm, to je pohoda. Vyhřívaná podnožka! Ten můj otrok má kůži jako z ledu. Jen když si s ním pohraju, tak chvíli hřeje. Ale jen chvíli."
Pak jako by si na něco vzpomněla.
"Nerada ti to říkám, ale tvoji dceru jsem viděla z okna, jak se potuluje kolem tvého auta. Dej si bacha. Čuchám lotrovinu."
Paní Gita na ni zamračeně hleděla a vypadala smutně.
"Děkuji, Aničko. Doufám, že ji nenapadla žádná pitomost."
"Doufej, ale prověř si to."
"Tak na to vem jed. Počkáme na Jil, nebo půjdeme na snídani bez ní?"
Lady se protáhla, až zapraskala židle a já hekla, jak mi vrazila paty do boku.
"Asi půjdem hned. Jil bude spát určitě dlouho."
V restauraci už bylo několik jiných hostů a podle slov personálu jsme určitě nepřišli jako poslední.
Paní Gita si řekla, co chce snídat a my jsme jí snídani donesly.
Až potom jsme si směly jít nabrat samy.
Během snídaně přišla Týna jakoby nic a vesele pozdravila Paní Gitu i nás.
Neodpustila si jedovatou poznámku na mou adresu, ale za chvilku opět odešla.
Paní Gita se dívala jak odchází a vypadalo to, že nad něčím přemýšlí.
Potom se naklonila k Náně a tiše jí řekla, že se má v příhodnou chvíli podívat na stav našeho auta.
Nána pokývala hlavou.
Vhodná chvíle nastala, když jsme si šli do aut pro všechny bágly.
Opět se nám přišla věnovat Týna.
Paní Gita jí podala svůj kufr a prohlásila, že by dcera mohla mamince pomoct.
Týna se skrývanou nechutí odnášela kufr a sotva zašla dovnitř, vlezla Nána pod auto. Byla tam sotva minutu. Vylezla ven a obličej měla pobledlý a vážný.
Stihla to jen tak tak. Paní Gita se vracela s Týnou.
Vzaly jsme zbylé bágly a šly dovnitř.
V našem pokoji jsme se začaly vybalovat, když za námi přišla Paní Gita. Tentokrát bez Týny.
"Tak co?" Tiše vybafla na Nánu.
"Naříznuté brzdové hadice, Paní Gito. Ale šikovně. Kdybych zabrzdila někde na dálnici, prasknou." Odpověděla stejně tiše Nána.
"Dokážeš s tím odjet tak daleko, abychom se neprozradily?"
"Ano, Paní Gito. Dokážu."
"Výborně. Tak si to všichni nechte pro sebe. Uděláme Týnce malé překvapení."
Na oběd jsme opět sešli všichni dolů a velmi si pochutnali.
Dole už jsme zůstali a sledovali, jak se restaurace pomalu plní.
Ve tři hodiny odpoledne vystoupila Paní domu na schůdky u baru a seznámila nás s pravidly dnešní hry.
Dnešní hra spočívala v umění svádět a vzrušovat u Dam a v sebekontrole otroků. Dámy se mohly pokoušet otroky vzrušit, ale pouze pohyby těla, oblečením, nebo slovně. Každý otrok vyfasoval dvacet pět kroužků na šňůrce kolem krku.
Pokud kterákoliv Dáma uviděla otroka se ztopořeným ptákem, měla ho přes něj švihnout bičíkem. Za to jí otrok odevzdal jeden kroužek.
Otrok, který přišel o všechny kroužky byl spoutaný posazen do kouta.
Otrok, který vydržel jako poslední vyhrál pro svou Paní tři hodiny užívání klubu zdarma, včetně mučíren a bičového centra.
Paní, která získala nejvíc kroužků, si mohla na celý večer vybrat některého z erárních otroků a nacházet s ním dle libosti, nebo tři návštěvy klubu zdarma. Začátek hry byl v sedmnáct hodin. Do té doby měly Dámy čas se převléknout a připravit.
I naše Dámy se řádně připravily. Paní Gita se převlékla do vyzývavého dvoudílného kostýmu z jakéhosi sci-fi filmu. Svá už tak velká prsa umocnila velkým korzetem, k němu patřily latexové spoďáry a vysoké boty.
Natužila si vlasy, takže měla na hlavě obrovskou černou hřívu.
Ihned jsem věděla, kam se nesmím dívat.
Alice, která byla pozvána jako Dáma, si vzala na sebe rudou sukni s volány, bílou halenku a do vlasů diadém.
Lady Anna se oblékla do růžových šatů a růžových bot. I bičík měla růžový.
Paní Gita prohlásila, že z ní dostane cukrovku.
Paní Jil byla v černém latexovém body s latexovou sukní a rukavičkami až po loket.
Všichni otroci měli povolené páskové postroje bez pomůcek omezujících, nebo skrývajících erekci.
Těsně před sedmnáctou hodinou jsme se vrátili do restaurace, která se teď proměnila v hernu. Byl tu i taneční parket. Napadlo mě, že jelikož je zakázaný fyzický kontakt, bude výběr hudby spíš diskotékový.
Přesně v sedmnáct hodin uhodila Paní Soňa do gongu a zahájila hru.
Paní Gita si mě poslala pro pití a já se snažila nevidět a neslyšet. Zrovna jsem zvedala skleničku, když se vedle mě ozvalo švihnutí, plesknutí a zaúpění.
Otrok stojící za mnou se držel za přirození a jakási Dáma čekala na svůj kroužek. Když ho obdržela, usmála se a tanečním krokem se vzdálila.
Donesla jsem skleničku Paní Gitě a položila ji před ni.
Zaujala mě mladá žena na pódiu, která se ovíjela kolem tyče. Měla krásnou postavu a jiskřivé černé oči a... Mého ptáka zasáhl bičík. Oči se mi zalily slzami. Ženský hlas vedle mě tiše, ale důrazně něco chtěl. Kroužek. Byla to Slečna Andrea.
Předala jsem jí ho a přemýšlela, jak dál. Když jsem zavřela oči slyšela jsem vzdechy, jak si dvě mladé Dámy navzájem dělaly dobře.
"Tak co Dášo. Je to nebe, peklo, nebo ráj?" Zasmála se Paní Gita a trochu se předklonila.
Já pohlédla do "údolí smrti" a byla o kroužek chudší.
Dostala ho Lady Anna. Jak jsem se dozvěděla později, naše Dámy se předem domluvily a nahrávaly si.
Ale nebyly jediné.
Velice nebezpečné hlavně pro "domácí" otroky byly tři Dámy, které sbíraly kroužky kroužky jako na běžícím pásu.
O půl jedenácté večer jsem přišla o poslední kroužek. Dáma, která si ho vysloužila, mě odvedla do kouta, kde mě svázala jako balík a posadila do klubka ostatních.
To už zbývali poslední dva otroci.
Byly za čtyři minuty půlnoc, když Paní Soňa ukončila hru.
Za Dámy ji vyhrála ona mladá Dáma, kvůli které jsem přišla o první kroužek.
Za otroky dohola obraný ouřezek s tváří jako vyřezanou nahrubo z tvrdého dřeva.
Naše Dámy měly také slušný úlovek, který odevzdaly Paní Soně.
Ostatní si mohli kroužky směnit za finanční kredit u baru. My jsme však byli hosté Paní Soni, tak patřily kredity jí.
Ukončením hry zábava v herně jaksi povadla a hodinu po půlnoci už odcházeli poslední návštěvníci. Zůstali jen domácí a ubytovaní hosté.
Jedna z ubytovaných Dam navrhla, ať srazíme stoly a trochu se seznámíme.
Stalo se.
Seznamování a následné tlachání s přípitky se protáhlo a do postelí jsme šli až po sedmé ráno.
S Paní Soňou, která ač unavená, s námi zůstala, se Dámy dohodly, že není třeba, aby tahala sebe a personál z postelí kvůli našim snídaním a obědům. Stačí nám pečivo a horká voda na místě, které nám ukáže a my se obsloužíme sami.
Na pokoji poslala Paní Gita Nánu k nám na otročí pelech a za chvilku už pochrupávala.
