V obývacím pokoji luxusního bytu v centru Prahy se rozlévalo tlumené světlo stmívací lampy, které vrhalo na stěny teplé, medové odstíny. Eva, majitelka exkluzivního butiku s dámskou módou, seděla na koženém gauči s nohama pod sebe podloženýma, jako by se chystala na dlouhý večer. V ruce svírala sklenici červeného vína, jehož temná barva ladila s jejím hedvábným kimonem, které se jí při každém pohybu lehce rozevíralo a odhalovalo náznaky černé podprsenky. Druhou rukou pomalu točila lahví, jako by si vychutnávala nejen chuť nápoje, ale i samotný okamžik.
Na druhém konci gauče ležela Jitka, její nejlepší kamarádka a taky zaměstnankyně a zároveň manželka Jardy, hlavního hrdiny tohoto večera. Její dech byl pravidelný a hluboký, přerušovaný jen občasným zamručením, které prozrazovalo, jak moc ji unavilo víno – a hlavně ty dvě malé, bezbarvé kapky, které Eva nenápadně vmíchala do jejího posledního drinku. Úsměv, který se Evě objevil na rtech, byl téměř nepostřehnutelný, ale plný uspokojení. Vše šlo podle plánu.
Pomalu odložila sklenici na konferenční stolek a vstala. Jejich byt byl prostorný, zařízený s vkusem, který prozrazoval Jitčinu lásku k modernímu designu – čisté linie, světlé dřevo, sklo. Ale teď, v tomto okamžiku, Evu zajímala jen jedna místnost. Ložnice. Tam, kde v posteli spal Jarda, její dlouholetý objekt touhy.
Bosýma nohama se přiblížila ke dveřím, které byly pootevřené jen natolik, aby jí umožnily nahlédnout dovnitř. Jarda ležel na boku, obrácený k ní zády, jeho široká ramena se pravidelně zvedala a klesala v rytmu spánku. Přikrývka mu sklouzla až k pasu, odhalujíc část jeho zad, pokrytých jemným chmýřím, které se lesklo v měsíčním světle pronikajícím skrz žaluzie. Eva se zhluboka nadechla, cítíc, jak jí v podbřišku začíná hořet oheň, který se šířil až mezi nohy. Její prsa se pod hedvábím napjala, bradavky ztvrdly očekáváním.
Tiše, jako kočka na lovu, vešla dovnitř. Vzduch v místnosti byl těžký spánkem a teplem dvou těl, které tu před chvílí ještě dýchaly společně. Eva se přiblížila k posteli, její bosé chodidlo se dotklo chladné podlahy, když se naklonila nad Jardu. Jeho vůně – směs mužského potu, kolínské a něčeho, co bylo čistě jeho – jí zaplavila smysly. Na okamžik zavřela oči, vychutnávajíc si ten okamžik, než se dotkla jeho ramen. Jemně, ale dostatečně silně, aby ho probudila z lehkého spánku, ne však natolik, aby se probral úplně.
Jarda zamručel, jeho tělo se instinktivně přitisklo k teplu, které cítil za zády. Eva neváhala. Přisunula se blíž, její tělo se k němu přimklo jako druhá kůže. Její prsa, těžká a citlivá, se mu vetřela mezi lopatky, její bříško se dotýkalo jeho zad, a když ucítila, jak se pod ní začíná probouzet, zadržela dech. Bože, on je tak velký, pomyslela si, když její stehna objala jeho boky a její ruka sjela dolů, pod přikrývku, kde se skrýval jeho už poloztopořený penis.
Její prsty ho obemkly, jemně, ale rozhodně, jako by si chtěla ověřit, že tohle není sen. Jarda zastenal, jeho tělo se napjalo, ale stále byl ještě příliš omámený spánkem, než aby plně pochopil, co se děje. Eva se usmála, když ucítila, jak pod jejíma rukama jeho čurák ztuhne do plné délky, pulzující a horký. Pomalu, centimetr po centimetru, se sunula dolů, její rty se dotkly jeho zad, pak kříže, až nakonec její dech zahřál jeho stehna.
„Jitko…?“ jeho hlas byl chraplavý, nejistý, ale Eva neodpověděla. Místo toho se její jazyk vyplazil a olízl špičku jeho penisu, který teď stál jako sloup, lesklý první kapkou preejakulátu. Jarda se zachvěl, jeho prsty se zakously do prostěradla, když ucítil, jak se kolem jeho žaludu zavřely vlhké, horké rty. Eva ho vzala do úst pomalu, jako by si chtěla vychutnat každý milimetr, každou žilku, která pod jejími rty pulzovala.
„Bože…“ vydechl, jeho hlas plný napětí. Myslel si, že je to jeho žena, že se Jitka probudila a rozhodla se ho překvapit. Ale Eva věděla, že tohle není jen o fyzickém potěšení – tohle bylo o moci. O tom, jak ho může ovládat, aniž by si to uvědomoval. Její ústa se pohybovala nahoru a dolů, její jazyk obkružoval jeho žalud, zatímco její ruka svírala základnu jeho penisu, masírujíc jeho varlata, která se jí napjala v dlani.
Jarda začal dýchat rychleji, jeho boky se nepatrně zdvihaly z postele, jako by se snažil proniknout ještě hlouběji do toho teplého, vlhkého ráje. Eva ho vzala až do krku, ucítila, jak se jí jeho špička dotýká zadní stěny hrdla, a polkla, její svaly se kolem něj stáhly. Jarda zastenal, jeho prsty se jí zabořily do vlasů, ale ona je neodstrčila. Naopak – vzala ho ještě hlouběji, její nos se dotýkal jeho ochlupení, když začala polykat a cucat v pravidelném rytmu, který ho přiváděl k šílenství.
„Jitko, já… já už to nevydržím…“ jeho hlas byl přerušovaný, plný touhy. Eva se usmála kolem jeho penisu, její oči se na okamžik zavřely v potěšení. Věděla, že je na pokraji. A právě to chtěla. Chtěla, aby se v ní vyprázdnil, aby ji naplnil, aby jí dal to, po čem toužila už tak dlouho.
Jeho tělo se napjalo, svaly na stehnech ztvrdly, a pak to přišlo – první proud jeho sperma jí vystříkl do úst, hořký a slaný, a ona ho polykala dychtivě, každou kapku, jako by to byl nektar. Jeho orgasmus byl dlouhý, intenzivní, jeho boky se trhaly nahoru, když do ní vyprázdňoval vše, co v sobě měl. Eva ho neustoupila, držela ho v ústech, dokud nepocítila, jak jeho penis začíná povolovat, jak jeho dech se vrací k normálu.
Teprve tehdy se pomalu odtáhla, její rty zanechaly na jeho kůži lesklou stopu. Olízla si je, jako by si chtěla uchovat jeho chuť, a pak se posadila na postel. Jarda se pomalu otočil, jeho oči byly ještě zastřené rozkoší, ale když se setkaly s jejíma, jeho výraz ztuhl.
„Děkuji, Jardo,“ zašeptala Eva, její hlas byl měkký, téměř něžný. Ale její úsměv – ten byl něčím úplně jiným. Byl to úsměv vítězství.
Jarda se posadil, jeho mozek se snažil zpracovat, co se právě stalo. „Co to…?“ jeho hlas byl chraplavý, plný nevíry.
Eva neodpověděla hned. Místo toho sáhla po noční lampičce a rozsvítila ji. Měkké světlo zalilo místnost, odhalujíc její nahé rameno, její rozcuchané vlasy a hlavně – její uspokojený výraz. Jarda ucítil, jak se mu stahuje žaludek. To není Jitka. To je Eva.
„Poslouchej dobře,“ řekla Eva, její hlas teď zněl chladně, rozhodně. „Jestli nechceš, aby se to dozvěděla Jitka, budeš mi k dispozici, kdykoli budu potřebovat.“ Její slova visela ve vzduchu jako ostrý nůž, hrozba, která nemohla být jasnější.
Jarda otevřel ústa, aby něco namítl, ale Eva už vstala. Její kimono se jí při pohybu rozevřelo úplně, odhalujíc její nahé tělo – plná prsa s tmavými bradavkami, úzký pas, a mezi nohama, které teď rozkročila, lesklou vlhkostí. Sáhla po svém telefonu, který ležel na nočním stolku, a rychle vyfotila Jardu – jeho nahé tělo, ještě vlhké od potu, jeho penis, který pomalu povoloval, ale stále byl viditelně vzrušený.
Potom se znovu posadila na postel, tentokrát vedle něj. Roztáhla nohy, její prsty sjely dolů, mezi její stehnové svaly, až se dotkly jejího klitorisu. Byla promočená, její kunda pulzovala touhou. Zvedla telefon znovu, tentokrát tak, aby zachytila vše – jeho zmatený, šokovaný výraz, její vítězoslavný úsměv, a její prsty, které se pomalu nořily do její vlastní, mokré díry.
Cvak.
Fotka byla pořízena. Eva se podívala na Jardu, její oči se setkaly s jeho. V nich nebyla jenom moc. Byla tam i slib – slib toho, co přijde. Slib toho, že teď patří jí. A on to věděl. Cítil to v každém vlákně svého těla, když se na ni díval, když viděl, jak si její prsty pohybují uvnitř ní, jak její dech zrychluje, jak se její prsa zdvihá a klesá v rytmu jejího vlastního vzrušení.
„Teď víš, jak to bude,“ řekla tiše, její prsty se pohybovaly rychleji, její boky se začaly nepatrně pohybovat. „Každé mé zavolání. Každý můj rozkaz. A pokud se pokusíš něco říct Jitce…“ její pohled sklouzl k telefonu, „…víš přesně, co se stane.“
Jarda polkl. Jeho penis, který začínal znovu tvrdnout, byl důkazem, že ať se mu to líbí nebo ne, jeho tělo na ni reagovalo. Eva se usmála, když ucítila, jak se jí mezi prsty začíná hromadit vlhkost. Věděla, že vyhrála. A tohle bylo jen začátek.
Na druhém konci gauče ležela Jitka, její nejlepší kamarádka a taky zaměstnankyně a zároveň manželka Jardy, hlavního hrdiny tohoto večera. Její dech byl pravidelný a hluboký, přerušovaný jen občasným zamručením, které prozrazovalo, jak moc ji unavilo víno – a hlavně ty dvě malé, bezbarvé kapky, které Eva nenápadně vmíchala do jejího posledního drinku. Úsměv, který se Evě objevil na rtech, byl téměř nepostřehnutelný, ale plný uspokojení. Vše šlo podle plánu.
Pomalu odložila sklenici na konferenční stolek a vstala. Jejich byt byl prostorný, zařízený s vkusem, který prozrazoval Jitčinu lásku k modernímu designu – čisté linie, světlé dřevo, sklo. Ale teď, v tomto okamžiku, Evu zajímala jen jedna místnost. Ložnice. Tam, kde v posteli spal Jarda, její dlouholetý objekt touhy.
Bosýma nohama se přiblížila ke dveřím, které byly pootevřené jen natolik, aby jí umožnily nahlédnout dovnitř. Jarda ležel na boku, obrácený k ní zády, jeho široká ramena se pravidelně zvedala a klesala v rytmu spánku. Přikrývka mu sklouzla až k pasu, odhalujíc část jeho zad, pokrytých jemným chmýřím, které se lesklo v měsíčním světle pronikajícím skrz žaluzie. Eva se zhluboka nadechla, cítíc, jak jí v podbřišku začíná hořet oheň, který se šířil až mezi nohy. Její prsa se pod hedvábím napjala, bradavky ztvrdly očekáváním.
Tiše, jako kočka na lovu, vešla dovnitř. Vzduch v místnosti byl těžký spánkem a teplem dvou těl, které tu před chvílí ještě dýchaly společně. Eva se přiblížila k posteli, její bosé chodidlo se dotklo chladné podlahy, když se naklonila nad Jardu. Jeho vůně – směs mužského potu, kolínské a něčeho, co bylo čistě jeho – jí zaplavila smysly. Na okamžik zavřela oči, vychutnávajíc si ten okamžik, než se dotkla jeho ramen. Jemně, ale dostatečně silně, aby ho probudila z lehkého spánku, ne však natolik, aby se probral úplně.
Jarda zamručel, jeho tělo se instinktivně přitisklo k teplu, které cítil za zády. Eva neváhala. Přisunula se blíž, její tělo se k němu přimklo jako druhá kůže. Její prsa, těžká a citlivá, se mu vetřela mezi lopatky, její bříško se dotýkalo jeho zad, a když ucítila, jak se pod ní začíná probouzet, zadržela dech. Bože, on je tak velký, pomyslela si, když její stehna objala jeho boky a její ruka sjela dolů, pod přikrývku, kde se skrýval jeho už poloztopořený penis.
Její prsty ho obemkly, jemně, ale rozhodně, jako by si chtěla ověřit, že tohle není sen. Jarda zastenal, jeho tělo se napjalo, ale stále byl ještě příliš omámený spánkem, než aby plně pochopil, co se děje. Eva se usmála, když ucítila, jak pod jejíma rukama jeho čurák ztuhne do plné délky, pulzující a horký. Pomalu, centimetr po centimetru, se sunula dolů, její rty se dotkly jeho zad, pak kříže, až nakonec její dech zahřál jeho stehna.
„Jitko…?“ jeho hlas byl chraplavý, nejistý, ale Eva neodpověděla. Místo toho se její jazyk vyplazil a olízl špičku jeho penisu, který teď stál jako sloup, lesklý první kapkou preejakulátu. Jarda se zachvěl, jeho prsty se zakously do prostěradla, když ucítil, jak se kolem jeho žaludu zavřely vlhké, horké rty. Eva ho vzala do úst pomalu, jako by si chtěla vychutnat každý milimetr, každou žilku, která pod jejími rty pulzovala.
„Bože…“ vydechl, jeho hlas plný napětí. Myslel si, že je to jeho žena, že se Jitka probudila a rozhodla se ho překvapit. Ale Eva věděla, že tohle není jen o fyzickém potěšení – tohle bylo o moci. O tom, jak ho může ovládat, aniž by si to uvědomoval. Její ústa se pohybovala nahoru a dolů, její jazyk obkružoval jeho žalud, zatímco její ruka svírala základnu jeho penisu, masírujíc jeho varlata, která se jí napjala v dlani.
Jarda začal dýchat rychleji, jeho boky se nepatrně zdvihaly z postele, jako by se snažil proniknout ještě hlouběji do toho teplého, vlhkého ráje. Eva ho vzala až do krku, ucítila, jak se jí jeho špička dotýká zadní stěny hrdla, a polkla, její svaly se kolem něj stáhly. Jarda zastenal, jeho prsty se jí zabořily do vlasů, ale ona je neodstrčila. Naopak – vzala ho ještě hlouběji, její nos se dotýkal jeho ochlupení, když začala polykat a cucat v pravidelném rytmu, který ho přiváděl k šílenství.
„Jitko, já… já už to nevydržím…“ jeho hlas byl přerušovaný, plný touhy. Eva se usmála kolem jeho penisu, její oči se na okamžik zavřely v potěšení. Věděla, že je na pokraji. A právě to chtěla. Chtěla, aby se v ní vyprázdnil, aby ji naplnil, aby jí dal to, po čem toužila už tak dlouho.
Jeho tělo se napjalo, svaly na stehnech ztvrdly, a pak to přišlo – první proud jeho sperma jí vystříkl do úst, hořký a slaný, a ona ho polykala dychtivě, každou kapku, jako by to byl nektar. Jeho orgasmus byl dlouhý, intenzivní, jeho boky se trhaly nahoru, když do ní vyprázdňoval vše, co v sobě měl. Eva ho neustoupila, držela ho v ústech, dokud nepocítila, jak jeho penis začíná povolovat, jak jeho dech se vrací k normálu.
Teprve tehdy se pomalu odtáhla, její rty zanechaly na jeho kůži lesklou stopu. Olízla si je, jako by si chtěla uchovat jeho chuť, a pak se posadila na postel. Jarda se pomalu otočil, jeho oči byly ještě zastřené rozkoší, ale když se setkaly s jejíma, jeho výraz ztuhl.
„Děkuji, Jardo,“ zašeptala Eva, její hlas byl měkký, téměř něžný. Ale její úsměv – ten byl něčím úplně jiným. Byl to úsměv vítězství.
Jarda se posadil, jeho mozek se snažil zpracovat, co se právě stalo. „Co to…?“ jeho hlas byl chraplavý, plný nevíry.
Eva neodpověděla hned. Místo toho sáhla po noční lampičce a rozsvítila ji. Měkké světlo zalilo místnost, odhalujíc její nahé rameno, její rozcuchané vlasy a hlavně – její uspokojený výraz. Jarda ucítil, jak se mu stahuje žaludek. To není Jitka. To je Eva.
„Poslouchej dobře,“ řekla Eva, její hlas teď zněl chladně, rozhodně. „Jestli nechceš, aby se to dozvěděla Jitka, budeš mi k dispozici, kdykoli budu potřebovat.“ Její slova visela ve vzduchu jako ostrý nůž, hrozba, která nemohla být jasnější.
Jarda otevřel ústa, aby něco namítl, ale Eva už vstala. Její kimono se jí při pohybu rozevřelo úplně, odhalujíc její nahé tělo – plná prsa s tmavými bradavkami, úzký pas, a mezi nohama, které teď rozkročila, lesklou vlhkostí. Sáhla po svém telefonu, který ležel na nočním stolku, a rychle vyfotila Jardu – jeho nahé tělo, ještě vlhké od potu, jeho penis, který pomalu povoloval, ale stále byl viditelně vzrušený.
Potom se znovu posadila na postel, tentokrát vedle něj. Roztáhla nohy, její prsty sjely dolů, mezi její stehnové svaly, až se dotkly jejího klitorisu. Byla promočená, její kunda pulzovala touhou. Zvedla telefon znovu, tentokrát tak, aby zachytila vše – jeho zmatený, šokovaný výraz, její vítězoslavný úsměv, a její prsty, které se pomalu nořily do její vlastní, mokré díry.
Cvak.
Fotka byla pořízena. Eva se podívala na Jardu, její oči se setkaly s jeho. V nich nebyla jenom moc. Byla tam i slib – slib toho, co přijde. Slib toho, že teď patří jí. A on to věděl. Cítil to v každém vlákně svého těla, když se na ni díval, když viděl, jak si její prsty pohybují uvnitř ní, jak její dech zrychluje, jak se její prsa zdvihá a klesá v rytmu jejího vlastního vzrušení.
„Teď víš, jak to bude,“ řekla tiše, její prsty se pohybovaly rychleji, její boky se začaly nepatrně pohybovat. „Každé mé zavolání. Každý můj rozkaz. A pokud se pokusíš něco říct Jitce…“ její pohled sklouzl k telefonu, „…víš přesně, co se stane.“
Jarda polkl. Jeho penis, který začínal znovu tvrdnout, byl důkazem, že ať se mu to líbí nebo ne, jeho tělo na ni reagovalo. Eva se usmála, když ucítila, jak se jí mezi prsty začíná hromadit vlhkost. Věděla, že vyhrála. A tohle bylo jen začátek.
