Probudila jsem se po čtvrté hodině a od té doby jsem koukala do stropu.
Alice pravidelně odfukovala a mně se tentokrát nechtělo dřív dělat snídani.
Přemýšlela jsem, co budu muset dělat.
Stále ještě jsme neměli hotový třetí vstup do kobek od šatny otroků. Paní Gita to vymyslela tak, že otrok se svlékne a nahý sjede ke kobkám skluzem, tedy šikmou plechovou rourou na igelitovém pytli.
Roura měla mít průměr sedmdesát centimetrů, takže bylo nutné vykopat šachtu přes osmdesát centimetrů v průměru.
Z myšlenek mě vyrušila Alice, která se probudila a chtěla se tulit a mazlit.
Začala jsem jí oplácet dotyky a tiše trpěla, protože se mi v kleci zavřený pták postavil.
Alice jako by mi četla myšlenky. Tiše se mi omluvila a dala mi hubičku.
Vstaly jsme a šly se umýt.
Navrhla jsem Alici, že bychom měli Paní Gitě udělat nějakou dobrou snídani.
Alice se usmála a přikývla.
"Ale co? Palačinky už jsou ohraný."
Navrhla jsem bábovku.
"A umíš ji?"
Odpověděla jsem, že se kouknu do kuchařky.
Slovo dalo slovo a za hodinu už trůnila bábovka na stole. Alice ji chtěla ve veselých barvách a zamíchala do ní potravinářské barvivo.
Hezky jsem ji pocukrovala a přikryla utěrkou.
Paní Gita přišla jako na zavolanou.
Měla kruhy pod očima a rysy ztrhané.
Usadily jsme ji ke stolu a nabídly kávu a bábovku.
Vzala do ruky nůž a zakrojila si.
Vytáhla ukrojený kousek a chtěla se do něj zakousnout. Najednou zbystřila, zaostřila a začala se smát. Chechtala se a řehtala jako blázen. Z očí jí stříkaly slzy a nakonec si opřela čelo na ruku položenou na desku stolu.
Ramena se jí otřásala smíchy.
Pomalu se uklidňovala. Zvedla hlavu a přejela nás pohledem.
"Tak nevím, jestli vás dvě mám potrestat, nebo odměnit."
Asi jsme měly obličeje tak překvapené, že se začala znovu smát.
"Teď byste se měly vidět. Čučíte jak trubky."
Zvedla ruku a ukázala nám kousek bábovky. V ploše řezu byl obrázek pěsti se zdviženým prostředníčkem.
"Tohle bych od milujících otrokyň nečekala." Vrtěla Paní hlavou a stále se smála.
Začala jsem koktat omluvu, ale zvážněla umlčela mě.
"To si vyřídíme později. Teď k důležitému. Alice, Nána už chystá auto. Pojedeš s ní do firmy a pomůžeš jí. Potřebuje prý se poradit o některých věcech se ženou a nejlépe přímo v továrně."
Otočila se na mě. "Dášo, ty půjdeš ven a pokusíš se vyčistit a zprovoznit výdech od dieselagregátu. Až to bude hotové, ohlásíš to a popovídáme si o pečení bábovky."
Nasucho jsem polkla a poděkovala za rozkazy.
Uklidily jsme po snídani a já šla na ten výdech.
Navalená jako pumpa s pilou, sekerou, krátkým žebříkem a krumpáčem jsem obešla Tvrz a došla k vykotlanému stromu.
Odřízla jsem nejdřív kus, který trčel nad výdechem.
Potom jsem obřezávala a osekávala hmotu kolem silného děrovaného pláště. Musela jsem vytahat i zbytky pařezu. Tam jsem zjistila, že děrovaný plášť byl přidán později a mezi ním a ocelolitinovým výdechem je asi deseticentimetrová vrstva zatvrdlé a zamrzlé hlíny a kořenů.
Celý plášť držel na dvanácti velkých šroubech. Musela jsem si dojít do Tvrze pro další nářadí a sníst oběd.
Vybavena kladivem a dlouhými klíči, nastavenými trubkou jsem kryt uvolnila, ale zvednout jsem ho nedokázala. Už jsem přemýšlela nad pákami a podkládáním špalíky, když se objevila Lady Anna a Paní Jil s otroky.
Jako na zavolanou.
S oběma otroky jsme kryt zdvihli a shodili vedle výdechu. Rychle jsem vše odhrabala a očistila a dali jsme kryt opět na své místo.
Byla jsem zpocená a nohy se mi po té námaze třásly.
Poděkovala jsem všem a vydala se zpět.
Ohlásila jsem Paní Gitě splnění úkolu a požádala o povolení se jít umýt.
Paní Gita mi to dovolila a tak jsem šla.
Řádně vymydlená jsem se hlásila v kleče v obýváku.
Paní Gita mi poručila svléct se do naha a zaujmout pozici na všech čtyřech.
Ucítila jsem, jak vzala doruky mè koule a vytáhla je dozadu. Dotek chladného kovu na šourku a stehnech.
"Vstaň a narovnej se!" Štěkla na mě.
Vstala jsem, ale narovnat jsem se nemohla. Humbler mi surově stáhl koule dozadu.
"Tak co bude?"
"Víc to nejde, Paní Gito."
Rána na zadní stranu koulí mě instinktivně prohnula dozadu. Příšerná bolest mě však opět vrátila do předklonu.
"Vidíš, že to jde. Budeš muset cvičit."
Znovu mě švihla přes koule, až se mi před očima roztančily jiskry.
Spoutala mi ruce za zády, připnula k poutům vodítko a řekla že se jdeme projít. Pomalu, vycházkovým krokem mě prováděla Tvrzí. Byly jsme všude. Už jsme byly zpět u obýváku, když se vrátily Dámy z procházky.
"Taky na špacíru, Gito? Máš hezkou opičku." Komentvala to Lady Anna.
"Ano, Dáša potřebuje trochu protáhnout pytlík." Zasmála se Paní Gita.
"A nebude mu potom plandat klec?"
"Myslíš, že by mohla?" Opáčila Paní Gita a svrnkla mě prsty do koulí.
Už mě bolely nejen koule, ale i celé tělo od procházky v předklonu.
"No dobrá..." Paní Gita mi sundala humbler.
"Máte někaký návrh na zábavu, Dámy?"
Všechny tři daly hlavy dohromady a pochichtávání mě varovalo, že vymyslely zase něco obzvlášť nepříjemného.
Vzaly nás za obojky a odtáhly do naší koupelny.
Vymyslely si na nás opravdu prima zábavu.
Otroka připoutaly na Potěšitele, jeho Paní si mu sedla nad obličej. Otrok ji měl orálně uspokojit a během toho jej zbylé dvě Dámy lechtaly.
Byl to opravdu plán hodný Královen.
Než se mi podařilo uspokojit Paní Gitu, málem jsem zešílela, pomočila jsem se, byla jsem ubrečená a bolely mě hlasivky.
Ale když jsem viděla, co to dělalo s otrokem Lady Anny, sama jsem se neubránila smíchu.
Trochu zklamaná byla Paní Jil. Blonďák nebyl skoro vůbec lechtivý.
Vyřáděné Dámy rozhodly, že si uděláme prima večírek.
A byl opravdu prima. Pozdě v noci mě hodila Paní Gita na postel, přivázala, připevnila mi na hrudník opaskem uměláka a začala na něm rajtovat. Byla trochu opilá a nezničitelná. Rajtovala na mně snad hodinu. Potom mě odvázala, použila mé břicho jako polštář a začala chrápat jak starý chlap.
Alice pravidelně odfukovala a mně se tentokrát nechtělo dřív dělat snídani.
Přemýšlela jsem, co budu muset dělat.
Stále ještě jsme neměli hotový třetí vstup do kobek od šatny otroků. Paní Gita to vymyslela tak, že otrok se svlékne a nahý sjede ke kobkám skluzem, tedy šikmou plechovou rourou na igelitovém pytli.
Roura měla mít průměr sedmdesát centimetrů, takže bylo nutné vykopat šachtu přes osmdesát centimetrů v průměru.
Z myšlenek mě vyrušila Alice, která se probudila a chtěla se tulit a mazlit.
Začala jsem jí oplácet dotyky a tiše trpěla, protože se mi v kleci zavřený pták postavil.
Alice jako by mi četla myšlenky. Tiše se mi omluvila a dala mi hubičku.
Vstaly jsme a šly se umýt.
Navrhla jsem Alici, že bychom měli Paní Gitě udělat nějakou dobrou snídani.
Alice se usmála a přikývla.
"Ale co? Palačinky už jsou ohraný."
Navrhla jsem bábovku.
"A umíš ji?"
Odpověděla jsem, že se kouknu do kuchařky.
Slovo dalo slovo a za hodinu už trůnila bábovka na stole. Alice ji chtěla ve veselých barvách a zamíchala do ní potravinářské barvivo.
Hezky jsem ji pocukrovala a přikryla utěrkou.
Paní Gita přišla jako na zavolanou.
Měla kruhy pod očima a rysy ztrhané.
Usadily jsme ji ke stolu a nabídly kávu a bábovku.
Vzala do ruky nůž a zakrojila si.
Vytáhla ukrojený kousek a chtěla se do něj zakousnout. Najednou zbystřila, zaostřila a začala se smát. Chechtala se a řehtala jako blázen. Z očí jí stříkaly slzy a nakonec si opřela čelo na ruku položenou na desku stolu.
Ramena se jí otřásala smíchy.
Pomalu se uklidňovala. Zvedla hlavu a přejela nás pohledem.
"Tak nevím, jestli vás dvě mám potrestat, nebo odměnit."
Asi jsme měly obličeje tak překvapené, že se začala znovu smát.
"Teď byste se měly vidět. Čučíte jak trubky."
Zvedla ruku a ukázala nám kousek bábovky. V ploše řezu byl obrázek pěsti se zdviženým prostředníčkem.
"Tohle bych od milujících otrokyň nečekala." Vrtěla Paní hlavou a stále se smála.
Začala jsem koktat omluvu, ale zvážněla umlčela mě.
"To si vyřídíme později. Teď k důležitému. Alice, Nána už chystá auto. Pojedeš s ní do firmy a pomůžeš jí. Potřebuje prý se poradit o některých věcech se ženou a nejlépe přímo v továrně."
Otočila se na mě. "Dášo, ty půjdeš ven a pokusíš se vyčistit a zprovoznit výdech od dieselagregátu. Až to bude hotové, ohlásíš to a popovídáme si o pečení bábovky."
Nasucho jsem polkla a poděkovala za rozkazy.
Uklidily jsme po snídani a já šla na ten výdech.
Navalená jako pumpa s pilou, sekerou, krátkým žebříkem a krumpáčem jsem obešla Tvrz a došla k vykotlanému stromu.
Odřízla jsem nejdřív kus, který trčel nad výdechem.
Potom jsem obřezávala a osekávala hmotu kolem silného děrovaného pláště. Musela jsem vytahat i zbytky pařezu. Tam jsem zjistila, že děrovaný plášť byl přidán později a mezi ním a ocelolitinovým výdechem je asi deseticentimetrová vrstva zatvrdlé a zamrzlé hlíny a kořenů.
Celý plášť držel na dvanácti velkých šroubech. Musela jsem si dojít do Tvrze pro další nářadí a sníst oběd.
Vybavena kladivem a dlouhými klíči, nastavenými trubkou jsem kryt uvolnila, ale zvednout jsem ho nedokázala. Už jsem přemýšlela nad pákami a podkládáním špalíky, když se objevila Lady Anna a Paní Jil s otroky.
Jako na zavolanou.
S oběma otroky jsme kryt zdvihli a shodili vedle výdechu. Rychle jsem vše odhrabala a očistila a dali jsme kryt opět na své místo.
Byla jsem zpocená a nohy se mi po té námaze třásly.
Poděkovala jsem všem a vydala se zpět.
Ohlásila jsem Paní Gitě splnění úkolu a požádala o povolení se jít umýt.
Paní Gita mi to dovolila a tak jsem šla.
Řádně vymydlená jsem se hlásila v kleče v obýváku.
Paní Gita mi poručila svléct se do naha a zaujmout pozici na všech čtyřech.
Ucítila jsem, jak vzala doruky mè koule a vytáhla je dozadu. Dotek chladného kovu na šourku a stehnech.
"Vstaň a narovnej se!" Štěkla na mě.
Vstala jsem, ale narovnat jsem se nemohla. Humbler mi surově stáhl koule dozadu.
"Tak co bude?"
"Víc to nejde, Paní Gito."
Rána na zadní stranu koulí mě instinktivně prohnula dozadu. Příšerná bolest mě však opět vrátila do předklonu.
"Vidíš, že to jde. Budeš muset cvičit."
Znovu mě švihla přes koule, až se mi před očima roztančily jiskry.
Spoutala mi ruce za zády, připnula k poutům vodítko a řekla že se jdeme projít. Pomalu, vycházkovým krokem mě prováděla Tvrzí. Byly jsme všude. Už jsme byly zpět u obýváku, když se vrátily Dámy z procházky.
"Taky na špacíru, Gito? Máš hezkou opičku." Komentvala to Lady Anna.
"Ano, Dáša potřebuje trochu protáhnout pytlík." Zasmála se Paní Gita.
"A nebude mu potom plandat klec?"
"Myslíš, že by mohla?" Opáčila Paní Gita a svrnkla mě prsty do koulí.
Už mě bolely nejen koule, ale i celé tělo od procházky v předklonu.
"No dobrá..." Paní Gita mi sundala humbler.
"Máte někaký návrh na zábavu, Dámy?"
Všechny tři daly hlavy dohromady a pochichtávání mě varovalo, že vymyslely zase něco obzvlášť nepříjemného.
Vzaly nás za obojky a odtáhly do naší koupelny.
Vymyslely si na nás opravdu prima zábavu.
Otroka připoutaly na Potěšitele, jeho Paní si mu sedla nad obličej. Otrok ji měl orálně uspokojit a během toho jej zbylé dvě Dámy lechtaly.
Byl to opravdu plán hodný Královen.
Než se mi podařilo uspokojit Paní Gitu, málem jsem zešílela, pomočila jsem se, byla jsem ubrečená a bolely mě hlasivky.
Ale když jsem viděla, co to dělalo s otrokem Lady Anny, sama jsem se neubránila smíchu.
Trochu zklamaná byla Paní Jil. Blonďák nebyl skoro vůbec lechtivý.
Vyřáděné Dámy rozhodly, že si uděláme prima večírek.
A byl opravdu prima. Pozdě v noci mě hodila Paní Gita na postel, přivázala, připevnila mi na hrudník opaskem uměláka a začala na něm rajtovat. Byla trochu opilá a nezničitelná. Rajtovala na mně snad hodinu. Potom mě odvázala, použila mé břicho jako polštář a začala chrápat jak starý chlap.
