Probudila jsem se skoro v poledne. Rychlá sprcha a ohlášení se U Paní Gity.
Seděla právě v křesílku v jídelně a debatovala o něčem s dvěma Dámami.
Políbila jsem jí nabídnutou nožku a vzorně se v kleče napřímila.
"Vyspaná, Dáší?" Otázala se uvolněně.
"Ano, Paní Gito."
"Výborně. Dnes budeš s Nánou dole. Dámy si vymyslely malý experiment ve scifárně."
Asi jsem mírně pobledla.
"Ne, neboj. Ty budeš jen jako technická podpora." Utěšovala mě. "Na své si přijdeš až večer. Zamluvila si Tě Paní Gábina. Budeš jí dělat figurínu."
Paní Gita se usmála, když viděla, jak jsem zbledla.
"Vidíte, Dámy? Ona si myslí, že ví co ji čeká."
Dámy začaly rozebírat fakt, jestli má otrok právo něco odmítnout.
"Ano, ale musí zaplatit jinak. Alespoň v tomto domě." Uzavřela Paní Gita a poslala mě na snídani.
Snídala jsem oběd, přitulení a políbení od Alice.
Nána už čekala ve scifárně. Vrtala se v počítači.
Dámy si vymyslely pokus na pěti otrocích, kteří odmítali, nebo nezvládali některé výchovné praktiky.
Jelikož součástí stroje byla i psychokukla, předaly Dámy své požadavky Náně.
Nána musela pro každého otroka sestavit program.
Nějak podivně se u toho usmívala.
Na moje dotazy, čemu se usmívá, mi řekla, že nás čeká zajímavé odpoledne. Prý se ale nemusím bát, půjde o jednorázovou hypnózu, která se smaže po určitém specifickém podnětu.
"Jako ta moje tenkrát?" Vzpomněla jsem si na epizodu s westernovou hudbou.
"Ne. Ty jsi měla hlubokou hypnózu. Ostatně, měla by fungovat stále."
Otřásla jsem se.
Nána ukončila svou práci a řekla mi ať se připravím, kdyby se některý otrok zjančil.
Prvním adeptem "převýchovy" byl jeden z otroků Paní Gábiny. Bál se všech bacátek. Hrůzu měl i z lehkých důtek.
Pomohla jsem mu se svlečením a byl odeslán dovnitř scifárny. Netušil, že jeho Paní a další Dámy ho sledují skrz jednostranně průhlednou stěnu.
Došel do kruhu, kde ho uchopil manipulátor stejně jako nedávno mě.
Nyní jsem mohla sledovat celý proces jako divák. Otrok křičel strachy. Dokud mohl.
Asi za dvacet minut ho klec dovezla na konec trasy. Velmi jsem se podivila, jak lehké zamlžení a světelné efekty dokážou změnit vnímání reality. Za těch dvacet minut totiž "subjekt" změnil polohu asi o dvanáct metrů.
Mně o tehdy připadalo, že jsem se přemístila o kilometry daleko.
U konce stála ženská postava v latexu s překrásným diadémem a šperky.
V ruce třímala krátký bič.
Klec se otevřela a otrok v nové uniformě vystoupil ven a poklekl před Dámou.
"Kdo jsi?" Zeptala se.
"Jsem váš otrok, Císařovno Li-An."
"Jaký je smysl tvého života, otroku?"
"Sloužit vám věrně do konce svých dnů, Císařovno."
"Co miluješ nejvíc na světě, otroku? Co tě udělá šťastným?"
"Váš bič, Císařovno, vedený Vaší rukou."
"Otoč se a opři se o stěnu!"
Otrok se otočil a Císařovna se napřáhla.
Bič dopadl na otrokova záda.
Vykřikl bolestí.
Další šlehnutí.
S údivem jsme sledovaly, jak otrokovi tvrdne jeho pták.
Už měl na několika místech roztrženou uniformu. Křičel bolestí a přitom byl vzrušený na maximum.
Přišel poslední zásah. Přesně mezi stehna a zadek.
Otrokovi povolila kolena a z jeho ocasu začalo stříkat sperma. Současně se otřásal pláčem a v orgasmických křečích.
Paní Gábina na to koukala s otevřenou pusou.
"Neuvěřitelný!"
Paní Gita se usmála. "Samozřejmě je to pouze mělká hypnóza, která zmizí, když hypnotizovaný projde dveřmi."
"Můžeme to zkusit?" Optala se Paní Gábina.
"Jistě. Postav se do chodby, asi dva metry za dveře. A buď na něj hodná. Bude v tom mít chvíli zmatek."
"Ví co dělal?"
"Ví. A to mu dá nejvíc zabrat."
"Tak jo. Dostane milovanou odměnu. Můžu použít některou z heren?"
"Samozřejmě."
Paní Gábina odešla do chodby.
Císařovna vyzvala otroka, aby vstal.
Provedl ihned rozkaz a políbil nastavený bič.
Celou dobu jsem přemýšlela, čím je mi Císařovna tak povědomá. Ty pohyby, ten hlas zastřený maskou...
"Jsem spokojena! Jdi! Tam za těmi dveřmi je tvůj další život!" Řekla Císařovna a ukázala na otevírající se dveře.
Otrok vyšel ven ze dveří jako ve snách. Prošel koridorem, otevřel dveře do chodby a když uviděl Paní Gábinu, málem omdlel. Stála jsem za ním a zachytila ho.
"Paní Gábino, já... Já jsem... Auuu, moc se omlouvám. Prosím odpusťte mi..."
Paní Gábina k němu přistoupila a velice něžně ho pohladila.
"Jsem s tebou moc spokojená. Vím že jsi nemohl jinak. Zasloužíš odměnu. Pojď se mnou. Dnes už ti nikdo nebude ubližovat."
Vzala ho za ruku a odváděla jako malé dítě.
Ostatní Dámy na to koukaly v úžasu.
"Gito, opravdu to funguje i na osoby se silnou vůlí?" Zeptala se Madam Anna.
"Téměř na sto procent!" Odvětila Paní Gita.
"Můžu to vyzkoušet na sobě?"
"Pokud se nebojíš, tak ano."
" Tak já to zkusím. Dostanu taky tak pěkný obleček s číslem?"
"Dostaneš obleček jaký budeš chtít." Řekla Paní Gita a něco Náně pošeptala.
Nána pokývala hlavou a usmála se.
"Tak rudo zlatý s hvězdičkami prosím." Zasmála se Madam Anna.
"Bude to pár minut trvat, Madam." Odvětila Nána a zběsile něco datlovala do počítače.
"Prosím, můžete vstoupit."
Madam Anna vešla dovnitř.
Vše probíhalo stejně jako předtím s otrokem. Z klece však vystoupila stále stejně sebevědomá Madam Anna. Navíc v překrásné latexové uniformě.
Paní Gita k ní vyslala jejího otroka.
"Nechceš nám ukázat, jak si hraješ s otroky, Aničko?" Otázala se Paní Gita nevinně.
Madam Anna se usmála a postavila si otroka proti sobě. Pak mu sáhla na hrudník a zmáčkla bradavku.
V dojemné shodě se zkroutila Madam i její otrok.
"Ouuuuu!" Hekla Madam Anna a třela si svou bradavku. "Co to je?"
"Reverzní psycho léčba. Co uděláš ty někomu, sama pocítíš."
Madam pohladila otroka po vlasech jako maminka své dítě.
"Hmmmmm, to je příjemné, takhle hladit sama sebe..." Zavrněla.
"Chceš zkusit bičík?" Nabídla Paní Gita svůj bičík.
"Hmmm, jo, chci! A nebo ne!"
Poklekla na jedno koleno, přes druhé si ohnula otroka a široce se rozmáchla.
PLÁC!
"Jííauuu! Ta sedla!" Hekla, pustila otroka, vstala a začala si třít zadek.
"Doufám, že tam nebudu mít jelito!"
"Nebudeš. Vše se odehrálo jen v tvé hlavě, Aničko."
"Ufff. A opravdu to přejde, až projdu dveřmi?"
"Zkus to."
Madam prošla do chodby, strkala svého otroka před sebou a švihala ho do zad bičíkem. Asi metr za dveřmi se zastavila. Švihla otroka mnohem silněji.
Otočila se na nás a široce se usmála.
"Funguje to!"
Vrátila s poděkováním Paní Gitě bičík a s otrokem před sebou odkráčela chodbou pryč.
Další experimenty byly vcelku podobné, ale nakonec jich bylo víc, takže večeře proběhla bez nás.
Paní Gita nakonec vše rázně ukončila s příslibem zítřejšího pokračování a když Dámy se svými zmatenými otroky odešly, odvedla nás na večeři.
Pak mě čekal ten nepříjemný úkol.
Přesně ve 20:00 jsem zaklepala na učebnu Paní Gábiny.
Otevřela mi a pozvala mě dál.
Připoutala mě k lůžku a a chvilku přivedla šest dalších Dam.
Přednáška o možnostech netradičního využití spodku těla otroka byla velmi náročná a bolestivá. Neobešla se totiž bez dilatátorů, elektrického proudu, masáže prostaty a dalších praktik.
Uslzenou mě pak osobně Paní Gábina vrátila Paní Gitě s poděkováním.
Paní Gita si mě vzala stranou a ptala se, jestli jsem v pořádku.
Přisvědčila jsem že ano a že za několik minut v koupelně budu úplně v pořádku.
"Tak mazej. Budeš mít ještě jedno představení. Přijdeš jako liška a ocas si dáš na ten velký kolík."
Ani ne za dvacet minut jsem se hlásila v kostýmu u Paní Gity.
Dala mi tác se zákusky a poručila mi obcházet Dámy a nabízet.
Vešla jsem do sálu a uslyšela zachichotání.
Došla jsem k první Dámě a nabízela zákusky, když mě jiná Dáma chytla za ocas a zahýbala jím.
Kamkoliv jsem se pohnula, někdo mě tahal za ocas. Měla jsem co dělat, aby mi kolík nevypadl.
S prázdným tácem jsem se vrátila do přípravny. Paní Gita mi utřela znovu uslzené oči, protože jsem námahou neudržela slzy.
"Vedla sis skvěle, Dáší. Teď půjdeš do sálu bez tácu a předvedeš pěkný liščí taneček. Neboj, hudbu dodám."
Když jsem stanula na stupínku, začala hrát hrozně ucouraná hudba. Zkoušela jsem se svádivě prohýbat, nabízet se, vrtět zadkem... Vyvolávalo to salvy smíchu.
Paní Gita mě po první melodii zastavila a vyhlásila soutěž o nejlepší liščí taneček.
Každý otrok měl předvést nějakou kreaci.
Byla z toho zábava opět do pozdních hodin.
Měla jsem co dělat, abych v sobě našla dost sil na svlečení, odlíčení a umytí.
Vlezla jsem do klece a přitulila se k Alici.
Zavrněla jako kočka.
"Kde jsi byla, celé odpoledne?" Zašeptala jsem jí.
"Kousek od tebe, Dášeňko."
"Kde?"
Zachichotala se.
"Já se ti v om latexu, s diadémem a bičem nelíbila?"
"Ty? Tos byla ty?"
"Asi požádám Paní, aby mi tě poslala pěkně v kleci. Hihihi."
Pochechtávala se ještě když jsem usínala.
Seděla právě v křesílku v jídelně a debatovala o něčem s dvěma Dámami.
Políbila jsem jí nabídnutou nožku a vzorně se v kleče napřímila.
"Vyspaná, Dáší?" Otázala se uvolněně.
"Ano, Paní Gito."
"Výborně. Dnes budeš s Nánou dole. Dámy si vymyslely malý experiment ve scifárně."
Asi jsem mírně pobledla.
"Ne, neboj. Ty budeš jen jako technická podpora." Utěšovala mě. "Na své si přijdeš až večer. Zamluvila si Tě Paní Gábina. Budeš jí dělat figurínu."
Paní Gita se usmála, když viděla, jak jsem zbledla.
"Vidíte, Dámy? Ona si myslí, že ví co ji čeká."
Dámy začaly rozebírat fakt, jestli má otrok právo něco odmítnout.
"Ano, ale musí zaplatit jinak. Alespoň v tomto domě." Uzavřela Paní Gita a poslala mě na snídani.
Snídala jsem oběd, přitulení a políbení od Alice.
Nána už čekala ve scifárně. Vrtala se v počítači.
Dámy si vymyslely pokus na pěti otrocích, kteří odmítali, nebo nezvládali některé výchovné praktiky.
Jelikož součástí stroje byla i psychokukla, předaly Dámy své požadavky Náně.
Nána musela pro každého otroka sestavit program.
Nějak podivně se u toho usmívala.
Na moje dotazy, čemu se usmívá, mi řekla, že nás čeká zajímavé odpoledne. Prý se ale nemusím bát, půjde o jednorázovou hypnózu, která se smaže po určitém specifickém podnětu.
"Jako ta moje tenkrát?" Vzpomněla jsem si na epizodu s westernovou hudbou.
"Ne. Ty jsi měla hlubokou hypnózu. Ostatně, měla by fungovat stále."
Otřásla jsem se.
Nána ukončila svou práci a řekla mi ať se připravím, kdyby se některý otrok zjančil.
Prvním adeptem "převýchovy" byl jeden z otroků Paní Gábiny. Bál se všech bacátek. Hrůzu měl i z lehkých důtek.
Pomohla jsem mu se svlečením a byl odeslán dovnitř scifárny. Netušil, že jeho Paní a další Dámy ho sledují skrz jednostranně průhlednou stěnu.
Došel do kruhu, kde ho uchopil manipulátor stejně jako nedávno mě.
Nyní jsem mohla sledovat celý proces jako divák. Otrok křičel strachy. Dokud mohl.
Asi za dvacet minut ho klec dovezla na konec trasy. Velmi jsem se podivila, jak lehké zamlžení a světelné efekty dokážou změnit vnímání reality. Za těch dvacet minut totiž "subjekt" změnil polohu asi o dvanáct metrů.
Mně o tehdy připadalo, že jsem se přemístila o kilometry daleko.
U konce stála ženská postava v latexu s překrásným diadémem a šperky.
V ruce třímala krátký bič.
Klec se otevřela a otrok v nové uniformě vystoupil ven a poklekl před Dámou.
"Kdo jsi?" Zeptala se.
"Jsem váš otrok, Císařovno Li-An."
"Jaký je smysl tvého života, otroku?"
"Sloužit vám věrně do konce svých dnů, Císařovno."
"Co miluješ nejvíc na světě, otroku? Co tě udělá šťastným?"
"Váš bič, Císařovno, vedený Vaší rukou."
"Otoč se a opři se o stěnu!"
Otrok se otočil a Císařovna se napřáhla.
Bič dopadl na otrokova záda.
Vykřikl bolestí.
Další šlehnutí.
S údivem jsme sledovaly, jak otrokovi tvrdne jeho pták.
Už měl na několika místech roztrženou uniformu. Křičel bolestí a přitom byl vzrušený na maximum.
Přišel poslední zásah. Přesně mezi stehna a zadek.
Otrokovi povolila kolena a z jeho ocasu začalo stříkat sperma. Současně se otřásal pláčem a v orgasmických křečích.
Paní Gábina na to koukala s otevřenou pusou.
"Neuvěřitelný!"
Paní Gita se usmála. "Samozřejmě je to pouze mělká hypnóza, která zmizí, když hypnotizovaný projde dveřmi."
"Můžeme to zkusit?" Optala se Paní Gábina.
"Jistě. Postav se do chodby, asi dva metry za dveře. A buď na něj hodná. Bude v tom mít chvíli zmatek."
"Ví co dělal?"
"Ví. A to mu dá nejvíc zabrat."
"Tak jo. Dostane milovanou odměnu. Můžu použít některou z heren?"
"Samozřejmě."
Paní Gábina odešla do chodby.
Císařovna vyzvala otroka, aby vstal.
Provedl ihned rozkaz a políbil nastavený bič.
Celou dobu jsem přemýšlela, čím je mi Císařovna tak povědomá. Ty pohyby, ten hlas zastřený maskou...
"Jsem spokojena! Jdi! Tam za těmi dveřmi je tvůj další život!" Řekla Císařovna a ukázala na otevírající se dveře.
Otrok vyšel ven ze dveří jako ve snách. Prošel koridorem, otevřel dveře do chodby a když uviděl Paní Gábinu, málem omdlel. Stála jsem za ním a zachytila ho.
"Paní Gábino, já... Já jsem... Auuu, moc se omlouvám. Prosím odpusťte mi..."
Paní Gábina k němu přistoupila a velice něžně ho pohladila.
"Jsem s tebou moc spokojená. Vím že jsi nemohl jinak. Zasloužíš odměnu. Pojď se mnou. Dnes už ti nikdo nebude ubližovat."
Vzala ho za ruku a odváděla jako malé dítě.
Ostatní Dámy na to koukaly v úžasu.
"Gito, opravdu to funguje i na osoby se silnou vůlí?" Zeptala se Madam Anna.
"Téměř na sto procent!" Odvětila Paní Gita.
"Můžu to vyzkoušet na sobě?"
"Pokud se nebojíš, tak ano."
" Tak já to zkusím. Dostanu taky tak pěkný obleček s číslem?"
"Dostaneš obleček jaký budeš chtít." Řekla Paní Gita a něco Náně pošeptala.
Nána pokývala hlavou a usmála se.
"Tak rudo zlatý s hvězdičkami prosím." Zasmála se Madam Anna.
"Bude to pár minut trvat, Madam." Odvětila Nána a zběsile něco datlovala do počítače.
"Prosím, můžete vstoupit."
Madam Anna vešla dovnitř.
Vše probíhalo stejně jako předtím s otrokem. Z klece však vystoupila stále stejně sebevědomá Madam Anna. Navíc v překrásné latexové uniformě.
Paní Gita k ní vyslala jejího otroka.
"Nechceš nám ukázat, jak si hraješ s otroky, Aničko?" Otázala se Paní Gita nevinně.
Madam Anna se usmála a postavila si otroka proti sobě. Pak mu sáhla na hrudník a zmáčkla bradavku.
V dojemné shodě se zkroutila Madam i její otrok.
"Ouuuuu!" Hekla Madam Anna a třela si svou bradavku. "Co to je?"
"Reverzní psycho léčba. Co uděláš ty někomu, sama pocítíš."
Madam pohladila otroka po vlasech jako maminka své dítě.
"Hmmmmm, to je příjemné, takhle hladit sama sebe..." Zavrněla.
"Chceš zkusit bičík?" Nabídla Paní Gita svůj bičík.
"Hmmm, jo, chci! A nebo ne!"
Poklekla na jedno koleno, přes druhé si ohnula otroka a široce se rozmáchla.
PLÁC!
"Jííauuu! Ta sedla!" Hekla, pustila otroka, vstala a začala si třít zadek.
"Doufám, že tam nebudu mít jelito!"
"Nebudeš. Vše se odehrálo jen v tvé hlavě, Aničko."
"Ufff. A opravdu to přejde, až projdu dveřmi?"
"Zkus to."
Madam prošla do chodby, strkala svého otroka před sebou a švihala ho do zad bičíkem. Asi metr za dveřmi se zastavila. Švihla otroka mnohem silněji.
Otočila se na nás a široce se usmála.
"Funguje to!"
Vrátila s poděkováním Paní Gitě bičík a s otrokem před sebou odkráčela chodbou pryč.
Další experimenty byly vcelku podobné, ale nakonec jich bylo víc, takže večeře proběhla bez nás.
Paní Gita nakonec vše rázně ukončila s příslibem zítřejšího pokračování a když Dámy se svými zmatenými otroky odešly, odvedla nás na večeři.
Pak mě čekal ten nepříjemný úkol.
Přesně ve 20:00 jsem zaklepala na učebnu Paní Gábiny.
Otevřela mi a pozvala mě dál.
Připoutala mě k lůžku a a chvilku přivedla šest dalších Dam.
Přednáška o možnostech netradičního využití spodku těla otroka byla velmi náročná a bolestivá. Neobešla se totiž bez dilatátorů, elektrického proudu, masáže prostaty a dalších praktik.
Uslzenou mě pak osobně Paní Gábina vrátila Paní Gitě s poděkováním.
Paní Gita si mě vzala stranou a ptala se, jestli jsem v pořádku.
Přisvědčila jsem že ano a že za několik minut v koupelně budu úplně v pořádku.
"Tak mazej. Budeš mít ještě jedno představení. Přijdeš jako liška a ocas si dáš na ten velký kolík."
Ani ne za dvacet minut jsem se hlásila v kostýmu u Paní Gity.
Dala mi tác se zákusky a poručila mi obcházet Dámy a nabízet.
Vešla jsem do sálu a uslyšela zachichotání.
Došla jsem k první Dámě a nabízela zákusky, když mě jiná Dáma chytla za ocas a zahýbala jím.
Kamkoliv jsem se pohnula, někdo mě tahal za ocas. Měla jsem co dělat, aby mi kolík nevypadl.
S prázdným tácem jsem se vrátila do přípravny. Paní Gita mi utřela znovu uslzené oči, protože jsem námahou neudržela slzy.
"Vedla sis skvěle, Dáší. Teď půjdeš do sálu bez tácu a předvedeš pěkný liščí taneček. Neboj, hudbu dodám."
Když jsem stanula na stupínku, začala hrát hrozně ucouraná hudba. Zkoušela jsem se svádivě prohýbat, nabízet se, vrtět zadkem... Vyvolávalo to salvy smíchu.
Paní Gita mě po první melodii zastavila a vyhlásila soutěž o nejlepší liščí taneček.
Každý otrok měl předvést nějakou kreaci.
Byla z toho zábava opět do pozdních hodin.
Měla jsem co dělat, abych v sobě našla dost sil na svlečení, odlíčení a umytí.
Vlezla jsem do klece a přitulila se k Alici.
Zavrněla jako kočka.
"Kde jsi byla, celé odpoledne?" Zašeptala jsem jí.
"Kousek od tebe, Dášeňko."
"Kde?"
Zachichotala se.
"Já se ti v om latexu, s diadémem a bičem nelíbila?"
"Ty? Tos byla ty?"
"Asi požádám Paní, aby mi tě poslala pěkně v kleci. Hihihi."
Pochechtávala se ještě když jsem usínala.
