Ráno jsem se vzbudil tak, že mi někdo zacukal za bradavky.
Strašně jsem se lekl a vystartoval. Ale praštil jsem hlavou do klece.
Ne moc, ale dost, aby mě to probralo.
Nade mnou se ozval smích.
"Jestli tu klec rozbiješ, rozsekám ti prdel!"
A znovu smích.
U klece cvakl zámek.
"Odepni se vylez."
V mžiku jsem klečel vedle postele.
"Jako obvykle. Na sebe si vem pracovní oblečení, klícku, obojek a samosvorné náramky."
Udělal jsem snídani pro oba, oblékl se a umyl nádobí. Ohlásil jsem Madam Cat pohotovost k odchodu.
Sjela mě pohledem a zamyslela se.
"Něco ti chybí. Něco... Ahá!"
Vytáhla z kabelky krabičku, kterou mi podala.
Otevřel jsem ji a vytáhl z ní Asi deset centimetrů dlouhý váleček.
"Umyj to a strč si to do zadku."
V okamžiku bylo hotovo. Madam vytáhla jakousi klíčenku. Stiskla maličké tlačítko. V zadku mě to začalo tlačit víc a víc.
Pak stiskla druhé tlačítko a já ucítil vibrace. Bylo to velmi příjemné...
"Líbí?"
"Ano, Madam Cat. Je to skvělé."
Usmála se a stiskla jiné tlačítko.
Mými útrobami projela bolest, která mi podrazila nohy.
"A tohle?"
Nemohl jsem mluvit kvůli zubům zaťatým bolestí.
Švihla mě bičíkem.
Překonal jsem bolest a hekl: "Nnee..."
Bolest přestala.
"Výborně. Vyndat, umýt, dát preventivně dobít a uložit do cestovní kabelky."
Vše jsem rychle vykonal a šli jsme vydávat snídaně.
Snídaně byly vydány a Paní Gábina si nás s Danem vyžádala na výpomoc.
Dostali jsme každý kufřík a šli za Paní Gábinou.
Nejdřív do pokoje s velkým otrokem.
Ležel na přistýlce s roztaženýma nohama.
Jeho Paní stála nad ním.
"Jak se daří, otroku?" Navázala Paní Gábina hovor.
"Dobře, Paní Gábino. Jen první noc jsem trochu krvácel. Teď už i bolest trochu slábne."
"Výborně. Příští týden doděláme zbytek a budete moct odjet."
"Děkuji, Paní Gábino."
"Co bradavky?"
"Ty bolí hodně."
"Ukaž! Hmmm, to bude dobré. Zvykneš si."
A vyšlápla ke dveřím.
Další byl otrok, který šel na obřízku jako první. Vše bylo téměř stejné, jen dostal mast na oteklou bradavku.
Pokračovali jsme k otrokyním.
Ty byly v jedné místnosti, připoutané v klecích.
Museli jsme je z klecí vytáhnout a položit na postel kvůli kontrole.
Paní Gábina všechny prohlédla a neshledala žádný problém.
Nakonec si je seřadila u jedné klece a řekla jim, že jejich pás cudnosti už definitivně zarostl do tkáně a odebrat ho lze pouze drobnou, ale speciální operací.
Pak vyzvala jednu dívku, aby si lehla na stůl s nohama od sebe.
Vytáhla podivnou tyčinku, zasunula ji do otvoru v přední části pásu cudnosti a zatlačila.
Cvaklo to a celý pantoflíček se dal odebrat. Na těle zůstala jen tenká obroučka.
Paní Gita vytáhla vibrátor, natřela ho lubrikantem a zkoušela citlivost na různých místech dívčina přirození.
Ke konci už dívka rozdrážděně vzdychala, ale těsně před orgasmem Paní Gábina přestala a pás cudnosti uzavřela.
Stejně se vedlo oběma zbylým dívkám.
Když jsme odcházeli, byl v jejich očích znát vztek, kombinovaný s lítostí.
"Když budete hodné, dostanete orgasmus před cestou domů. Tak si ty naštvané obličeje ušetřete. Zatím jen testuju vaši citlivost."
Následující cesta vedla do bytu Paní Gity.
Na posteli tam ležela Nána a byla v obličeji bílá.
Včera jí Paní Gábina implantovala průvlačky do bradavek a Nána chytla šok.
Ale už prý nezvrací a snědl dvě jídla.
"Vydrž Náno. Dám Ti prášky a mastičku na bradavky. Večer se na tebe přijdu podívat." Řekla Paní Gábina a odešla z místnosti.
Dostali jsme příkazy, co máme kterému pacientovi odnést a začali kmitat.
Roznesli jsme snídaně a šli dělat posluhu Dámám, které se bavily ve velkém sále.
Byl to poměrně nudný den. Dy nás nakonec vyhnaly, že si máme jít po jiné práci.
Paní Gita mě poslala uklízet sklepy a Dan dostal na starost zbytek.
Do večera jsem vše vyčistil, desinfikoval a na rozkaz Paní Gábiny s pomocí nějak zaražené Haničky kompletně vypulíroval ordinaci.
Už jsme měli hotovo, když nás Paní Gábina vyzvala, abychom šli s ní.
Vyšli jsme do práskacího podkroví.
Když Hanička uviděla prostor, začaly jí téct slzy. Klekla před Paní Gábinu, sepjala ruce a začala plačtivě prosit o slitování.
"Slitování? Proč? Málem jsi svou nepozorností zabila člověka! Musím tě potrestat, aby sis to pamatovala navěky."
Hanička začala usedavě plakat.
"Dášo, připoutej ji čelem ke kříži."
Připoutal jsem Haničku podle příkazů Paní Gábiny.
"Víš jaký malý rozdíl je mezi trestem a radovánkami, DAGU?"
"Ne, Paní Gábino."
Kdybych teď Hanče rozsekala zadek já, tak se mi u toho udělá. Ale když jí ho rozsekáš ty, bude to pro ni strašný trest. A neboj, zadkem to neskončí."
Podala mi velmi dlouhý tenký prut.
"A jestli nebudu spokojená, podám si tě pak v ordinaci."
Posadila se do křesla a řekla: "Šedesát na lýtka a stehna. Třicet zleva a třicet zprava, aby se křížily. Začni."
Rozmáchl jsem se a švihl. Na stehně se ukázal pruh.
"Tu nebudu počítat. Nebrzdi to. Neboj, ona to fyzicky vydrží."
Znovu jsem se napřáhl a švihl mnohem silněji. Hanička vykvikla.
"Ano. To je akorát."
Zpacovával jsem ranami to plačící děvče tak, jak mě to učila Paní Gita.
Paní Gábina si to pochvalovala.
Po poslední ráně se Haničce klepaly nohy.
Následně jsem musel Haničku na kříži otočit a úplně z ní sundat oblečení.
Potom jsem místo proutku dostal bičík s tenkým lankem.
"Padesát na břicho! A chci slyšet svištění."
Teď už Hanička křičela. Ale připadalo mi, že ne bolestí.
Oznámil jsem splnění příkazu.
Paní Gábina se zvedla a přikázala mi, že mám Haničku odnést opět do ordinace.
Vzal jsem ji do náruče a nesl jako panenku.
"Polož ji na kozu a připoutej. Hmmm, to už jsem... No, změna je život."
Připoutal jsem dívku a čekal.
Paní Gábina vytáhla kleště na aplikaci průvlaček a podala mi je.
Vzala kovový hrot a opřela jej o dívčin levý velký pysk.
"Sem. Vem pysk mezi prsty, povytáhni a aplikuj."
Temné chrupnutí následoval výkřik.
"Sem, sem, sem...
Celkem jsem do obou pysků nasázel dvanáct průvlaček.
Bylo mi dívky nesmírně líto, ale viděl jsem, že nekrvácí a ani jí nehrozí bezprostřední nebezpečí.
Paní Gábina mi podala tenoučké stříbrné lanko.
"Víš jak se provléká šněrovadlo do boty, že?"
"Ano, Paní Gábino."
Provlékl jsem lanko od pochvy směrem k bříšku.
"Stáhni pysky k sobě. Ale opatrně."
Dívčino pohlaví bylo zašněrováno jako polobotka.
Paní Gábina vzala štípačky a uštípla jedno lanko. Na jeho konec nalisovala maličké očko. Pak udělala totéž s druhým koncem.
Podala mi maličký zámeček.
"Zamkni ji a klíč si nech. Ten máš ode mě jako dá..."
"NÉÉÉÉÉÉ... To ne! Prosíííím!" Zaječela Hanička.
"Přestaň řvát! Vyber si. Buď tohle, nebo čertovo vajíčko. Když to vydržíš měsíc bez další chyby, průvlačky ti vyndám a ty rychle zarostou.
"Ano, já to vydržím. Nezklamu vás Paní!"
"To je skvělé. Poslední část trestu je, že kdykoliv Daga potkáš a on bude chtít, předvedeš mu své šněrování!"
"Ale co když tam někdo bude?"
"I kdyby tam byla anglická královna, prostě to uděláš!"
Paní Gábina mi předala stříbrný řetízek.
"Tady máš, Dagu a nos klíček pěkně viditelně. S tvou Paní to domluvím."
Poděkoval jsem a klíček si pověsil na krk. Krásně se leskl nezi mými dvěma cejchy.
"Tak jdeme zase nahoru, už je pozdě."
Došli jsme do sálu, kde se k nám hned vydala Madam Cat a vypadala naštvaně.
Paní Gábina jí ale vše rychle vysvětlila a poděkovala za perfektní pomoc dokonalého otroka.
Hanička s uplakaným obličejem seděla opartně jen na kousku zadku a bylo na ní znát jak potlačuje pláč.
Ujal jsem se svých povinností, ale spíš jsem jen uklízel, protože Dámy se začaly rozcházet.
Nakonec jsme šli spát i my.
Zeptal jsem se Madam Cat, co bych měl teď dělat.
Chvíli přemýšlela a pak řekla, že do odjezdu Paní Gábiny omezí možnost našeho styku, aby Hanička tolik netrpěla.
"Asi bych měla žárlit, když tak oroduješ za cizí dívku. Zítra to proberem. Klíček nos jen když půjdeš do společných prostor. Jinak si ho ulož někam, kde o něm budeš vědět."
Popřála mi dobrou noc, podala mi Andulu a i s ní mě zamkla v kleci.
Usnul jsem s hlavou na Andulině nafukovacím stehně.
Strašně jsem se lekl a vystartoval. Ale praštil jsem hlavou do klece.
Ne moc, ale dost, aby mě to probralo.
Nade mnou se ozval smích.
"Jestli tu klec rozbiješ, rozsekám ti prdel!"
A znovu smích.
U klece cvakl zámek.
"Odepni se vylez."
V mžiku jsem klečel vedle postele.
"Jako obvykle. Na sebe si vem pracovní oblečení, klícku, obojek a samosvorné náramky."
Udělal jsem snídani pro oba, oblékl se a umyl nádobí. Ohlásil jsem Madam Cat pohotovost k odchodu.
Sjela mě pohledem a zamyslela se.
"Něco ti chybí. Něco... Ahá!"
Vytáhla z kabelky krabičku, kterou mi podala.
Otevřel jsem ji a vytáhl z ní Asi deset centimetrů dlouhý váleček.
"Umyj to a strč si to do zadku."
V okamžiku bylo hotovo. Madam vytáhla jakousi klíčenku. Stiskla maličké tlačítko. V zadku mě to začalo tlačit víc a víc.
Pak stiskla druhé tlačítko a já ucítil vibrace. Bylo to velmi příjemné...
"Líbí?"
"Ano, Madam Cat. Je to skvělé."
Usmála se a stiskla jiné tlačítko.
Mými útrobami projela bolest, která mi podrazila nohy.
"A tohle?"
Nemohl jsem mluvit kvůli zubům zaťatým bolestí.
Švihla mě bičíkem.
Překonal jsem bolest a hekl: "Nnee..."
Bolest přestala.
"Výborně. Vyndat, umýt, dát preventivně dobít a uložit do cestovní kabelky."
Vše jsem rychle vykonal a šli jsme vydávat snídaně.
Snídaně byly vydány a Paní Gábina si nás s Danem vyžádala na výpomoc.
Dostali jsme každý kufřík a šli za Paní Gábinou.
Nejdřív do pokoje s velkým otrokem.
Ležel na přistýlce s roztaženýma nohama.
Jeho Paní stála nad ním.
"Jak se daří, otroku?" Navázala Paní Gábina hovor.
"Dobře, Paní Gábino. Jen první noc jsem trochu krvácel. Teď už i bolest trochu slábne."
"Výborně. Příští týden doděláme zbytek a budete moct odjet."
"Děkuji, Paní Gábino."
"Co bradavky?"
"Ty bolí hodně."
"Ukaž! Hmmm, to bude dobré. Zvykneš si."
A vyšlápla ke dveřím.
Další byl otrok, který šel na obřízku jako první. Vše bylo téměř stejné, jen dostal mast na oteklou bradavku.
Pokračovali jsme k otrokyním.
Ty byly v jedné místnosti, připoutané v klecích.
Museli jsme je z klecí vytáhnout a položit na postel kvůli kontrole.
Paní Gábina všechny prohlédla a neshledala žádný problém.
Nakonec si je seřadila u jedné klece a řekla jim, že jejich pás cudnosti už definitivně zarostl do tkáně a odebrat ho lze pouze drobnou, ale speciální operací.
Pak vyzvala jednu dívku, aby si lehla na stůl s nohama od sebe.
Vytáhla podivnou tyčinku, zasunula ji do otvoru v přední části pásu cudnosti a zatlačila.
Cvaklo to a celý pantoflíček se dal odebrat. Na těle zůstala jen tenká obroučka.
Paní Gita vytáhla vibrátor, natřela ho lubrikantem a zkoušela citlivost na různých místech dívčina přirození.
Ke konci už dívka rozdrážděně vzdychala, ale těsně před orgasmem Paní Gábina přestala a pás cudnosti uzavřela.
Stejně se vedlo oběma zbylým dívkám.
Když jsme odcházeli, byl v jejich očích znát vztek, kombinovaný s lítostí.
"Když budete hodné, dostanete orgasmus před cestou domů. Tak si ty naštvané obličeje ušetřete. Zatím jen testuju vaši citlivost."
Následující cesta vedla do bytu Paní Gity.
Na posteli tam ležela Nána a byla v obličeji bílá.
Včera jí Paní Gábina implantovala průvlačky do bradavek a Nána chytla šok.
Ale už prý nezvrací a snědl dvě jídla.
"Vydrž Náno. Dám Ti prášky a mastičku na bradavky. Večer se na tebe přijdu podívat." Řekla Paní Gábina a odešla z místnosti.
Dostali jsme příkazy, co máme kterému pacientovi odnést a začali kmitat.
Roznesli jsme snídaně a šli dělat posluhu Dámám, které se bavily ve velkém sále.
Byl to poměrně nudný den. Dy nás nakonec vyhnaly, že si máme jít po jiné práci.
Paní Gita mě poslala uklízet sklepy a Dan dostal na starost zbytek.
Do večera jsem vše vyčistil, desinfikoval a na rozkaz Paní Gábiny s pomocí nějak zaražené Haničky kompletně vypulíroval ordinaci.
Už jsme měli hotovo, když nás Paní Gábina vyzvala, abychom šli s ní.
Vyšli jsme do práskacího podkroví.
Když Hanička uviděla prostor, začaly jí téct slzy. Klekla před Paní Gábinu, sepjala ruce a začala plačtivě prosit o slitování.
"Slitování? Proč? Málem jsi svou nepozorností zabila člověka! Musím tě potrestat, aby sis to pamatovala navěky."
Hanička začala usedavě plakat.
"Dášo, připoutej ji čelem ke kříži."
Připoutal jsem Haničku podle příkazů Paní Gábiny.
"Víš jaký malý rozdíl je mezi trestem a radovánkami, DAGU?"
"Ne, Paní Gábino."
Kdybych teď Hanče rozsekala zadek já, tak se mi u toho udělá. Ale když jí ho rozsekáš ty, bude to pro ni strašný trest. A neboj, zadkem to neskončí."
Podala mi velmi dlouhý tenký prut.
"A jestli nebudu spokojená, podám si tě pak v ordinaci."
Posadila se do křesla a řekla: "Šedesát na lýtka a stehna. Třicet zleva a třicet zprava, aby se křížily. Začni."
Rozmáchl jsem se a švihl. Na stehně se ukázal pruh.
"Tu nebudu počítat. Nebrzdi to. Neboj, ona to fyzicky vydrží."
Znovu jsem se napřáhl a švihl mnohem silněji. Hanička vykvikla.
"Ano. To je akorát."
Zpacovával jsem ranami to plačící děvče tak, jak mě to učila Paní Gita.
Paní Gábina si to pochvalovala.
Po poslední ráně se Haničce klepaly nohy.
Následně jsem musel Haničku na kříži otočit a úplně z ní sundat oblečení.
Potom jsem místo proutku dostal bičík s tenkým lankem.
"Padesát na břicho! A chci slyšet svištění."
Teď už Hanička křičela. Ale připadalo mi, že ne bolestí.
Oznámil jsem splnění příkazu.
Paní Gábina se zvedla a přikázala mi, že mám Haničku odnést opět do ordinace.
Vzal jsem ji do náruče a nesl jako panenku.
"Polož ji na kozu a připoutej. Hmmm, to už jsem... No, změna je život."
Připoutal jsem dívku a čekal.
Paní Gábina vytáhla kleště na aplikaci průvlaček a podala mi je.
Vzala kovový hrot a opřela jej o dívčin levý velký pysk.
"Sem. Vem pysk mezi prsty, povytáhni a aplikuj."
Temné chrupnutí následoval výkřik.
"Sem, sem, sem...
Celkem jsem do obou pysků nasázel dvanáct průvlaček.
Bylo mi dívky nesmírně líto, ale viděl jsem, že nekrvácí a ani jí nehrozí bezprostřední nebezpečí.
Paní Gábina mi podala tenoučké stříbrné lanko.
"Víš jak se provléká šněrovadlo do boty, že?"
"Ano, Paní Gábino."
Provlékl jsem lanko od pochvy směrem k bříšku.
"Stáhni pysky k sobě. Ale opatrně."
Dívčino pohlaví bylo zašněrováno jako polobotka.
Paní Gábina vzala štípačky a uštípla jedno lanko. Na jeho konec nalisovala maličké očko. Pak udělala totéž s druhým koncem.
Podala mi maličký zámeček.
"Zamkni ji a klíč si nech. Ten máš ode mě jako dá..."
"NÉÉÉÉÉÉ... To ne! Prosíííím!" Zaječela Hanička.
"Přestaň řvát! Vyber si. Buď tohle, nebo čertovo vajíčko. Když to vydržíš měsíc bez další chyby, průvlačky ti vyndám a ty rychle zarostou.
"Ano, já to vydržím. Nezklamu vás Paní!"
"To je skvělé. Poslední část trestu je, že kdykoliv Daga potkáš a on bude chtít, předvedeš mu své šněrování!"
"Ale co když tam někdo bude?"
"I kdyby tam byla anglická královna, prostě to uděláš!"
Paní Gábina mi předala stříbrný řetízek.
"Tady máš, Dagu a nos klíček pěkně viditelně. S tvou Paní to domluvím."
Poděkoval jsem a klíček si pověsil na krk. Krásně se leskl nezi mými dvěma cejchy.
"Tak jdeme zase nahoru, už je pozdě."
Došli jsme do sálu, kde se k nám hned vydala Madam Cat a vypadala naštvaně.
Paní Gábina jí ale vše rychle vysvětlila a poděkovala za perfektní pomoc dokonalého otroka.
Hanička s uplakaným obličejem seděla opartně jen na kousku zadku a bylo na ní znát jak potlačuje pláč.
Ujal jsem se svých povinností, ale spíš jsem jen uklízel, protože Dámy se začaly rozcházet.
Nakonec jsme šli spát i my.
Zeptal jsem se Madam Cat, co bych měl teď dělat.
Chvíli přemýšlela a pak řekla, že do odjezdu Paní Gábiny omezí možnost našeho styku, aby Hanička tolik netrpěla.
"Asi bych měla žárlit, když tak oroduješ za cizí dívku. Zítra to proberem. Klíček nos jen když půjdeš do společných prostor. Jinak si ho ulož někam, kde o něm budeš vědět."
Popřála mi dobrou noc, podala mi Andulu a i s ní mě zamkla v kleci.
Usnul jsem s hlavou na Andulině nafukovacím stehně.
