Tu noc jsem spala málo. Svědily mě hojící se rány a v hlavě jsem měla kolotoč.
Pípnul budík a předepsala jsem povinnou polohu.
Paní Gábina přišla vyspaná do růžova a s úsměvem na tváři.
"Tak co, malá klokanice? Jak se hojíš?"
Prohlédla si své dílo a spokojeně zamručela.
Teď ještě nech nádobíčko venku, ale na cestu si ho schováš."
"Na jakou cestu, Paní Gábino?"
"No přece domů. Dnes je čtvrtý den."
"Ale jak to?"
"Skoro celý den jsi prospala, Dášo. Nejdřív dvě hodiny elektromasáž, pak příprava a operace a pak jsem tě nechala pár hodin dospat. Tobě to nedošlo?"
"Ne, Paní Gito. Nedošlo."
"Škoda samičích darů pro přitroublého samečka..." Zadeklamovala Paní a nechala mě obléknout. Snídaně byla opět skvělá.
Kuchař chodil poněkud toporně, ale zářil radostí.
Zeptala jsem se na to Paní.
"On byl taky oběť šílené Doktorky. Slíbila jsem mu, že až někdo pochválí ty jeho připálené tousty, pokusím se opravit Doktorčino řádění. A předevčírem se to povedlo. Jen ho to ještě trochu pobolívá. Ale to brzy přejde."
"Jsem opět mužem jako dřív, Paní Gábino. A nadosmrti Vám budu vděčný."
Kuchař se uklonil, políbil Paní Gábině obě ruce a odešel.
Při slovech "mužem jako dřív" mě píchlo u srdce. Já už nikdy nebudu jako dřív.
"Vím na co myslíš. Ale s Madam Cat máte to, co já nikdy neměla a mít nebudu. Rodinu. Přeju vám to a je mi z vás hezky u srdce. I když si o mě myslíš že jsem bezcitná domina, není tomu tak."
Podívala se kamsi do dálek a hlubin svého života.
Pak sebou trhla, pohladila mě po tváři a řekla, že až dojím snídani, mám si jít sbalit věci.
Přesně v devět hodin a patnáct minut jsme odjížděly směr Tvrz.
Trochu jsme se zdržely před restaurací, kde bydlel a pracoval pan vrchní.
Bylo tam živo.
Dva muž právě nakládali do sanitky kopající postavu, připoutanou k lůžku.
Paní Gábina stáhla okénko a zeptala se procházejícího člověka co se stalo.
"Pan vrchní se nám zbláznil. Rozmlátil půl restaurace i svůj byt. Prý mu někdo ukradl koule a nějaký opasek. On byl vždycky divnej, ale teď už je mimo. No, snad se mu uleví."
"Snad..." Řekla Paní Gábina. Zavřela okénko a rozjela se.
"A já mu dala spoustu dobrot pro růst prsní tkáně. Nevděčník!"
Cestou jsme s Paní Gábinou probíraly všechny aspekty převýchovy vrchního.
Dozvěděla jsem se, že není jediný, koho Paní vychovává a že čekala nějakou křivárnu, když jim doporučil a donesl tak drahé víno. Tak ho vypila jen trošku a zbytek nalila do květináče.
"Až provedeš nějakou moc velkou hloupost, Dášenko, bude mi ctí vést tvou převýchovu. K paní se pak vrátíš jako beránek. Tedy spíš jako krotký klokánek!" A rozesmála se.
Mně však zamrazilo v zádech. Raději jsem si ani nepředstavovala, co by mi udělala.
Zastavily jsme před tvrzí. Odemkla jsem vrata a otevřela je. Paní Gábina zajela do dvora. V autě totiž měla několik těžkých balíků.
Než stihla vystoupit, vyšla jí naproti Alice a Paní Gita, následované Nánou a Blonďákem, kteří mi pomohli se zavazadly. Vše jsme nanosili dovnitř a za chviličku už mě Paní Gábina předávala zpět Lady Cat.
"Máš moc šikovnou čubku, drahá." Pochválila mě Paní Gábina a šibalsky mrkla. Já jí poděkovala za pohostinnost a políbila jí ruku. Pak jsem přešla k Madam Cat a poklekla před ní. Vzala mě za copy a zvrátila mi hlavu dozadu.
"Nezlobils?"
"Ne, Madam Cat. Nezlobil."
"To jsem ráda. K noze!"
Zaujal jsem místo u její nohy.
"A jak to vypadá s mou Hančou?" Zeptala se Paní Gábina.
"Čeká na tebe v pokojíčku, Gábino." Odpověděla jí Paní Gita.
Paní Gábina spěchala za Paní Gitou a my všichni ostatní za nimi.
Paní Gábina otevřela dveře a vešla dovnitř.
Hanička se na ní doslova vrhla. Ale nebyl to útok. Objímala ji, hladila a prosila za odpuštění. Vyváděla jako pes, který dlouho neviděl pána."
Paní Gábina trpělivě počkala, dokud se Hanička trochu neuklidnila. Potom jí kolem krku zapnula řetízek s malým medailonkem.
"Je tvůj, viď."
"Ano, Paní doktorko. Je můj. Kde jste ho našla?"
"V bytě člověka, který ti nejspíš ublížil. Už z něho nemusíš mít strach. Potom ti řeknu víc."
"Děkuji Vám, Paní Gábino. Všem moc děkuji za pomoc. Já se málem zbláznila."
Přesunuli jsme se tentokrát už všichni zpět do obýváku.
Slovo si vzala Paní Gita.
"Haničku jsme podrobili psycholéčbě a ona nám pak řekla, co se jí stalo. Ale myslím, že by ti to měla říct sama. Bude to pro ni definitivní osvobození."
Paní Gábina pobídla Hanču k řeči.
"Jednou jsem byla na nákupu a cestou z něj mě někdo zezadu chytil a strhl na zem. Zavázal mi oči a odvedl mě někam do studené místnosti.
Tam ... Hrozně to bolelo... Řekl mi, že mi dá prášky, které Vám mám dát do pití. A že jestli neudělám co chce, budu toho litovat. Nechtěla jsem a neudělala to. Potom mě chytil znova. Bála jsem se, že mě zabije, protože věděl kde co v domě máme a jak to tam chodí. Pak mi sundal řetízek po babičce a prý mi ho dá jen když..."
Hanička se rozplakala.
Paní Gábina se ji snažila utěšit.
Hanička přestala vzdychat a otřela si slzy.
"Řekněte mi, kdo to byl. Ráda bych mu oplatila jeho něžnosti."
"To bude těžké, děvče. Musela bych tě nechat zavřít do blázince."
Na udivený Hančin pohled vyprávěla vše s panem vrchním.
Když skončila, nastalo ticho, které přerušila Paní Gita: "Co tu tak sedíme? Oběd je připravený ve velkém sále. Alou!"
Oběd byl skvělý a všichni seděli u stolu. Zábava byla skvělá a jídlo ještě lepší.
Úklid po obědě však už znamenal i mé přičinění, protože jak řekla Madam Cat, prázdniny skončily.
Odpoledne bylo hravé a v jednu chvíli Paní Gábina kývla na Madam Cat. Ta se napřímila a postavila.
Do ztichlého sálu pronesla: "Vážené Dámy a ostatní tvorové. Po dohodě s Paní Gábinou jsem nechala Daga trochu upravit. Rozhodně mu to neublíží, naopak mu to rozšíří možnosti."
Otočila se na mě.
"Dagu, vylez na ten malý stůl a ukaž píču!"
Ač se mi to zdálo nemožné, zrudnul jsem jako pivoňka.
Vylezl jsem na stůl, lehl si na záda a chytil roztažené nohy pod koleny.
Ozvalo se obdivné zahučení Dam a soustrastné od otroků.
Paní Gábina přistoupila ke mně a vytáhla mi vercajk z kapsičky.
Dámy začaly tleskat a otroci zbledli
Paní Gábina ochotně odpovídala na každou otázku a vrcholem bylo, když mi do pochvy zasunula malé dildo.
Byl to divný pocit. Nevzrušující, jen pocit, že mi něco vyplnilo část břicha.
Paní Gábina to zmínila s tím, že nemám opravdovou pochvu, ale jen koženou díru do břicha, kterou bude možné plně využívat asi za dva až tři týdny.
Byla odměněna potleskem.
Na její žádost pak Nána s Blonďákem přinesli velký balík a velkou krabici.
"Jelikož mi Dag prozradil výjimečnost tohoto dne, dovolte, abych jako upomínku dala všem v této tvrzi několik dárků."
Rozbalila krabici a z ní vytáhla sadu bicích nástrojů s luxusními držátky, kterou předala Paní Gitě. Pak krabici plnou hraček na týrání mužských přirození pro Paní Jil a nakonec ukázala na balík.
"Tohle je elektromasážní vakuový pytel.
Dag si ho už vyzkoušel a nemohl se ho nabažit. Krásně se v něm kroutil..."
Paní Gita vstala podívala se na mě a houkla: "Jaká zase vyjímečnost? Co je to za ptákovinu?"
Postavil jsem se a prohlásil: "Vážené Dámy. Omluvte prosím Paní Gitu, že v záplavě svých starostí zapomněla na drobnou událost, která přesně před rokem začala lahví vína a skončila mým příchodem do tohoto domu. Nemohu říct, že bych zde prožil jen příjemné okamžiky, ale i tak jsem nucen říct, že to bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat."
Uklonil jsem se a obdržel aplaus.
Paní Gita zamáčkla slzu a prohlásila, že je čas na pořádnou zábavu.
Poslala Nánu pro víno a zákusky, vytáhla jednu ze zdobených plácaček a obrátila se na Lady Cat:
"Dovolíš, drahá? Jen symbolicky."
Lady se uchichtla a vypískla: "Jak symbolicky? Jen mu dej co proto, aby zase měl rok na co vzpomínat!"
Paní Gita mě ohnula přes trestnou kozu a začala mi zpracovávat zadek.
Nenechala toho, dokud jsem nezačal slzami kropit podlahu.
Na řadu pak přišli všichni otroci a Dámy byly velmi hravé.
Nadešel čas večeře.
Večerní zábava už byla mírnější, až Madam Cat vstala, připnula mi vodítko a s omluvou, že musíme řešit soukromé záležitosti mě odtáhla nejdřív do koupelny, kde jsem absolvoval kompletní očistu a pak do našeho bytu.
Tam mi přikázala, abych se opřel o postel a odešla za má záda.
"Víš, Dagu, strašně jsi mi chyběl. A já mám pro tebe taky překvapení."
Ucítil jsem, jak mi promazává zadek.
Pak do mě začala zasouvat něco moc velkého. Byl jsem roztažený na maximum.
"Tak vítej doma, čubko!" A zarazila do mě celého uměláka, až jsem hekl.
Začala přirážet.
"Pěkně hekej a sténej, ty kurvo! Slyšíš?! Chci to slyšet!"
Splnil jsem příkaz a hekal a kňoural potom i sténal bolestí. To Lady rozvášnilo ještě víc.
Strhla mě na zem na záda a sedla mi na obličej. Lízal jsem jako o život a odměnou mi byl její bouřlivý orgasmus, po kterém dlouho vydýchávala.
Vstala ze mě a poručila mi ať si stoupnu a dám ruce za hlavu.
Vzala skleničku a vytáhla ovladač.
Skleničku dala pod mého ptáka a stiskla tlačítko.
Okamžitě ze mě začalo téct sperma.
Byla ho nakonec polovina skleničky.
Podala mi skleničku.
"Na zdraví, Dagu!"
Vypil jsem všechno a pak jsem byl nahnán do klece.
"Dobrou noc, můj milý. Ráno chci topinky!"
Pípnul budík a předepsala jsem povinnou polohu.
Paní Gábina přišla vyspaná do růžova a s úsměvem na tváři.
"Tak co, malá klokanice? Jak se hojíš?"
Prohlédla si své dílo a spokojeně zamručela.
Teď ještě nech nádobíčko venku, ale na cestu si ho schováš."
"Na jakou cestu, Paní Gábino?"
"No přece domů. Dnes je čtvrtý den."
"Ale jak to?"
"Skoro celý den jsi prospala, Dášo. Nejdřív dvě hodiny elektromasáž, pak příprava a operace a pak jsem tě nechala pár hodin dospat. Tobě to nedošlo?"
"Ne, Paní Gito. Nedošlo."
"Škoda samičích darů pro přitroublého samečka..." Zadeklamovala Paní a nechala mě obléknout. Snídaně byla opět skvělá.
Kuchař chodil poněkud toporně, ale zářil radostí.
Zeptala jsem se na to Paní.
"On byl taky oběť šílené Doktorky. Slíbila jsem mu, že až někdo pochválí ty jeho připálené tousty, pokusím se opravit Doktorčino řádění. A předevčírem se to povedlo. Jen ho to ještě trochu pobolívá. Ale to brzy přejde."
"Jsem opět mužem jako dřív, Paní Gábino. A nadosmrti Vám budu vděčný."
Kuchař se uklonil, políbil Paní Gábině obě ruce a odešel.
Při slovech "mužem jako dřív" mě píchlo u srdce. Já už nikdy nebudu jako dřív.
"Vím na co myslíš. Ale s Madam Cat máte to, co já nikdy neměla a mít nebudu. Rodinu. Přeju vám to a je mi z vás hezky u srdce. I když si o mě myslíš že jsem bezcitná domina, není tomu tak."
Podívala se kamsi do dálek a hlubin svého života.
Pak sebou trhla, pohladila mě po tváři a řekla, že až dojím snídani, mám si jít sbalit věci.
Přesně v devět hodin a patnáct minut jsme odjížděly směr Tvrz.
Trochu jsme se zdržely před restaurací, kde bydlel a pracoval pan vrchní.
Bylo tam živo.
Dva muž právě nakládali do sanitky kopající postavu, připoutanou k lůžku.
Paní Gábina stáhla okénko a zeptala se procházejícího člověka co se stalo.
"Pan vrchní se nám zbláznil. Rozmlátil půl restaurace i svůj byt. Prý mu někdo ukradl koule a nějaký opasek. On byl vždycky divnej, ale teď už je mimo. No, snad se mu uleví."
"Snad..." Řekla Paní Gábina. Zavřela okénko a rozjela se.
"A já mu dala spoustu dobrot pro růst prsní tkáně. Nevděčník!"
Cestou jsme s Paní Gábinou probíraly všechny aspekty převýchovy vrchního.
Dozvěděla jsem se, že není jediný, koho Paní vychovává a že čekala nějakou křivárnu, když jim doporučil a donesl tak drahé víno. Tak ho vypila jen trošku a zbytek nalila do květináče.
"Až provedeš nějakou moc velkou hloupost, Dášenko, bude mi ctí vést tvou převýchovu. K paní se pak vrátíš jako beránek. Tedy spíš jako krotký klokánek!" A rozesmála se.
Mně však zamrazilo v zádech. Raději jsem si ani nepředstavovala, co by mi udělala.
Zastavily jsme před tvrzí. Odemkla jsem vrata a otevřela je. Paní Gábina zajela do dvora. V autě totiž měla několik těžkých balíků.
Než stihla vystoupit, vyšla jí naproti Alice a Paní Gita, následované Nánou a Blonďákem, kteří mi pomohli se zavazadly. Vše jsme nanosili dovnitř a za chviličku už mě Paní Gábina předávala zpět Lady Cat.
"Máš moc šikovnou čubku, drahá." Pochválila mě Paní Gábina a šibalsky mrkla. Já jí poděkovala za pohostinnost a políbila jí ruku. Pak jsem přešla k Madam Cat a poklekla před ní. Vzala mě za copy a zvrátila mi hlavu dozadu.
"Nezlobils?"
"Ne, Madam Cat. Nezlobil."
"To jsem ráda. K noze!"
Zaujal jsem místo u její nohy.
"A jak to vypadá s mou Hančou?" Zeptala se Paní Gábina.
"Čeká na tebe v pokojíčku, Gábino." Odpověděla jí Paní Gita.
Paní Gábina spěchala za Paní Gitou a my všichni ostatní za nimi.
Paní Gábina otevřela dveře a vešla dovnitř.
Hanička se na ní doslova vrhla. Ale nebyl to útok. Objímala ji, hladila a prosila za odpuštění. Vyváděla jako pes, který dlouho neviděl pána."
Paní Gábina trpělivě počkala, dokud se Hanička trochu neuklidnila. Potom jí kolem krku zapnula řetízek s malým medailonkem.
"Je tvůj, viď."
"Ano, Paní doktorko. Je můj. Kde jste ho našla?"
"V bytě člověka, který ti nejspíš ublížil. Už z něho nemusíš mít strach. Potom ti řeknu víc."
"Děkuji Vám, Paní Gábino. Všem moc děkuji za pomoc. Já se málem zbláznila."
Přesunuli jsme se tentokrát už všichni zpět do obýváku.
Slovo si vzala Paní Gita.
"Haničku jsme podrobili psycholéčbě a ona nám pak řekla, co se jí stalo. Ale myslím, že by ti to měla říct sama. Bude to pro ni definitivní osvobození."
Paní Gábina pobídla Hanču k řeči.
"Jednou jsem byla na nákupu a cestou z něj mě někdo zezadu chytil a strhl na zem. Zavázal mi oči a odvedl mě někam do studené místnosti.
Tam ... Hrozně to bolelo... Řekl mi, že mi dá prášky, které Vám mám dát do pití. A že jestli neudělám co chce, budu toho litovat. Nechtěla jsem a neudělala to. Potom mě chytil znova. Bála jsem se, že mě zabije, protože věděl kde co v domě máme a jak to tam chodí. Pak mi sundal řetízek po babičce a prý mi ho dá jen když..."
Hanička se rozplakala.
Paní Gábina se ji snažila utěšit.
Hanička přestala vzdychat a otřela si slzy.
"Řekněte mi, kdo to byl. Ráda bych mu oplatila jeho něžnosti."
"To bude těžké, děvče. Musela bych tě nechat zavřít do blázince."
Na udivený Hančin pohled vyprávěla vše s panem vrchním.
Když skončila, nastalo ticho, které přerušila Paní Gita: "Co tu tak sedíme? Oběd je připravený ve velkém sále. Alou!"
Oběd byl skvělý a všichni seděli u stolu. Zábava byla skvělá a jídlo ještě lepší.
Úklid po obědě však už znamenal i mé přičinění, protože jak řekla Madam Cat, prázdniny skončily.
Odpoledne bylo hravé a v jednu chvíli Paní Gábina kývla na Madam Cat. Ta se napřímila a postavila.
Do ztichlého sálu pronesla: "Vážené Dámy a ostatní tvorové. Po dohodě s Paní Gábinou jsem nechala Daga trochu upravit. Rozhodně mu to neublíží, naopak mu to rozšíří možnosti."
Otočila se na mě.
"Dagu, vylez na ten malý stůl a ukaž píču!"
Ač se mi to zdálo nemožné, zrudnul jsem jako pivoňka.
Vylezl jsem na stůl, lehl si na záda a chytil roztažené nohy pod koleny.
Ozvalo se obdivné zahučení Dam a soustrastné od otroků.
Paní Gábina přistoupila ke mně a vytáhla mi vercajk z kapsičky.
Dámy začaly tleskat a otroci zbledli
Paní Gábina ochotně odpovídala na každou otázku a vrcholem bylo, když mi do pochvy zasunula malé dildo.
Byl to divný pocit. Nevzrušující, jen pocit, že mi něco vyplnilo část břicha.
Paní Gábina to zmínila s tím, že nemám opravdovou pochvu, ale jen koženou díru do břicha, kterou bude možné plně využívat asi za dva až tři týdny.
Byla odměněna potleskem.
Na její žádost pak Nána s Blonďákem přinesli velký balík a velkou krabici.
"Jelikož mi Dag prozradil výjimečnost tohoto dne, dovolte, abych jako upomínku dala všem v této tvrzi několik dárků."
Rozbalila krabici a z ní vytáhla sadu bicích nástrojů s luxusními držátky, kterou předala Paní Gitě. Pak krabici plnou hraček na týrání mužských přirození pro Paní Jil a nakonec ukázala na balík.
"Tohle je elektromasážní vakuový pytel.
Dag si ho už vyzkoušel a nemohl se ho nabažit. Krásně se v něm kroutil..."
Paní Gita vstala podívala se na mě a houkla: "Jaká zase vyjímečnost? Co je to za ptákovinu?"
Postavil jsem se a prohlásil: "Vážené Dámy. Omluvte prosím Paní Gitu, že v záplavě svých starostí zapomněla na drobnou událost, která přesně před rokem začala lahví vína a skončila mým příchodem do tohoto domu. Nemohu říct, že bych zde prožil jen příjemné okamžiky, ale i tak jsem nucen říct, že to bylo to nejlepší, co mě mohlo potkat."
Uklonil jsem se a obdržel aplaus.
Paní Gita zamáčkla slzu a prohlásila, že je čas na pořádnou zábavu.
Poslala Nánu pro víno a zákusky, vytáhla jednu ze zdobených plácaček a obrátila se na Lady Cat:
"Dovolíš, drahá? Jen symbolicky."
Lady se uchichtla a vypískla: "Jak symbolicky? Jen mu dej co proto, aby zase měl rok na co vzpomínat!"
Paní Gita mě ohnula přes trestnou kozu a začala mi zpracovávat zadek.
Nenechala toho, dokud jsem nezačal slzami kropit podlahu.
Na řadu pak přišli všichni otroci a Dámy byly velmi hravé.
Nadešel čas večeře.
Večerní zábava už byla mírnější, až Madam Cat vstala, připnula mi vodítko a s omluvou, že musíme řešit soukromé záležitosti mě odtáhla nejdřív do koupelny, kde jsem absolvoval kompletní očistu a pak do našeho bytu.
Tam mi přikázala, abych se opřel o postel a odešla za má záda.
"Víš, Dagu, strašně jsi mi chyběl. A já mám pro tebe taky překvapení."
Ucítil jsem, jak mi promazává zadek.
Pak do mě začala zasouvat něco moc velkého. Byl jsem roztažený na maximum.
"Tak vítej doma, čubko!" A zarazila do mě celého uměláka, až jsem hekl.
Začala přirážet.
"Pěkně hekej a sténej, ty kurvo! Slyšíš?! Chci to slyšet!"
Splnil jsem příkaz a hekal a kňoural potom i sténal bolestí. To Lady rozvášnilo ještě víc.
Strhla mě na zem na záda a sedla mi na obličej. Lízal jsem jako o život a odměnou mi byl její bouřlivý orgasmus, po kterém dlouho vydýchávala.
Vstala ze mě a poručila mi ať si stoupnu a dám ruce za hlavu.
Vzala skleničku a vytáhla ovladač.
Skleničku dala pod mého ptáka a stiskla tlačítko.
Okamžitě ze mě začalo téct sperma.
Byla ho nakonec polovina skleničky.
Podala mi skleničku.
"Na zdraví, Dagu!"
Vypil jsem všechno a pak jsem byl nahnán do klece.
"Dobrou noc, můj milý. Ráno chci topinky!"
