Paní Gita tentokrát nespěchala.
Po snídani jsme si zabalily a připravily se na odjezd.
Došli jsme se rozloučit s Paní Soňou, Ottou, Týnou a se všemi přítomnými v klubu.
Na cestu jsme dostali svačinové balíčky a kolem desáté hodiny jsme sedali do aut.
Týna stála na chodníku a mávala.
Paní Gita poručila Náně, ať opatrně dojede k nejbližšímu autoservisu.
Naštěstí to bylo jen asi třicet kilometrů.
Zastavili jsme na dvoře servisu.
Paní Gita s Nánou šly domluvit opravu.
My jsme zatím očumovali ostatní auta a zašli se podívat vedle, kde byla prodejna aut.
Mechanik se zatím přišel podívat na rozsah poškození.
Auto Paní Gity bylo zánovní, takže s náhradními díly nebyl problém, ale i tak mechanik počítal, že auto bude opravené kolem páté hodiny odpoledne.
Zatím nám doporučil několik atrakcí v blízkém okolí, které nás mohly zabavit.
Nakonec to vyhrála malá ZOO a restaurace.
Vrátili jsme se pro auto a sledovali, jak mechanik dokončuje opravu.
Paní Gita opravu zaplatila a nechala si zabalit poškozené hadice.
Mechanik jí k nim řekl, že tohle udělal někdo, kdo přesně věděl co dělá.
Poděkovali jsme, sedli do aut a vyrazili k domovu.
Ale cesta potmě neznámou trasou byla náročná a tak jsme skončili opět v Karlových Varech. Paní Gita celou cestu mlčela a nad něčím přemýšlela.
V hotelu jsme s Alicí dostaly opět samostatný pokoj.
Seděly jsme na posteli a dohadovaly se, co asi Paní Gita vymýšlí. Ničeho jsme se však nedobraly.
Ráno jsme si došly na snídani a před polednem už jsme byli doma.
Paní Gita odemkla vrata. Připadalo mi, jako by se s klíčem mazlila.
Obě auta zajela na dvůr a začali jsme vykládat věci.
Dámy si sedly v obýváku, poručily si kávu a čekaly, až vše vyložíme.
Netrvalo to dlouho a klečeli jsme před Dámami a hlásili splnění úkolu.
Dámy nám poděkovaly a po obědě z polotovarů nás poslaly vybalovat a po vybalení opět oživit celou Tvrz.
Vše bylo nutné odemknout, odblokovat alarm, zapnout elektřinu, pustit vodu, zjistit jestli někde něco neprotéká, nebo se neděje jiná nekalota a vše začít připravovat na víkend, kdy mělo být další setkání. Tentokrát však uspořádané jako hromadná oslava narozenin pěti Dam, které si pozvaly své přátele.
Nána si šla obhospodařit své sci-fi království, Alice se točila ve výdejně a v kuchyni a na mě zbyla příprava sálu a heren.
Připravila jsem stoly a křesla, přinesla servisy a příbory a vše schovala pod plachetku.
Když jsem sešla do sklepních heren, zase mi na mysli vytanula Alice a její dvojí tvář.
Najednou jsem si uvědomila, že mě tím vlastně fascinuje. Že se mi líbí ty její zlomyslné zářící oči a úsměv se kterým vyrábí jedno jelito za druhým. Ta ladnost a krása jejího pohybu...
Vzpomínala jsem, jak k nám přišla a došlo mi, že jsem byla svědkyní zrození pravé dračice.
Dodělala jsem práci a ohlásila se u Paní Gity.
Seděla už sama v obýváku u studené kávy a něco si psala. Moje hlášení jen odkývala a poslala mě za Alicí.
Alice už měla také hotovo a tak nám bylo uděleno volno do rána, kdy Paní chtěla zajet do města na úřady a chtěla s sebou Alici jako doprovod. Já s Nánou jsme měly mít službu v Tvrzi.
Tu noc jsem spala jako zabitá.
Po snídani jsme si zabalily a připravily se na odjezd.
Došli jsme se rozloučit s Paní Soňou, Ottou, Týnou a se všemi přítomnými v klubu.
Na cestu jsme dostali svačinové balíčky a kolem desáté hodiny jsme sedali do aut.
Týna stála na chodníku a mávala.
Paní Gita poručila Náně, ať opatrně dojede k nejbližšímu autoservisu.
Naštěstí to bylo jen asi třicet kilometrů.
Zastavili jsme na dvoře servisu.
Paní Gita s Nánou šly domluvit opravu.
My jsme zatím očumovali ostatní auta a zašli se podívat vedle, kde byla prodejna aut.
Mechanik se zatím přišel podívat na rozsah poškození.
Auto Paní Gity bylo zánovní, takže s náhradními díly nebyl problém, ale i tak mechanik počítal, že auto bude opravené kolem páté hodiny odpoledne.
Zatím nám doporučil několik atrakcí v blízkém okolí, které nás mohly zabavit.
Nakonec to vyhrála malá ZOO a restaurace.
Vrátili jsme se pro auto a sledovali, jak mechanik dokončuje opravu.
Paní Gita opravu zaplatila a nechala si zabalit poškozené hadice.
Mechanik jí k nim řekl, že tohle udělal někdo, kdo přesně věděl co dělá.
Poděkovali jsme, sedli do aut a vyrazili k domovu.
Ale cesta potmě neznámou trasou byla náročná a tak jsme skončili opět v Karlových Varech. Paní Gita celou cestu mlčela a nad něčím přemýšlela.
V hotelu jsme s Alicí dostaly opět samostatný pokoj.
Seděly jsme na posteli a dohadovaly se, co asi Paní Gita vymýšlí. Ničeho jsme se však nedobraly.
Ráno jsme si došly na snídani a před polednem už jsme byli doma.
Paní Gita odemkla vrata. Připadalo mi, jako by se s klíčem mazlila.
Obě auta zajela na dvůr a začali jsme vykládat věci.
Dámy si sedly v obýváku, poručily si kávu a čekaly, až vše vyložíme.
Netrvalo to dlouho a klečeli jsme před Dámami a hlásili splnění úkolu.
Dámy nám poděkovaly a po obědě z polotovarů nás poslaly vybalovat a po vybalení opět oživit celou Tvrz.
Vše bylo nutné odemknout, odblokovat alarm, zapnout elektřinu, pustit vodu, zjistit jestli někde něco neprotéká, nebo se neděje jiná nekalota a vše začít připravovat na víkend, kdy mělo být další setkání. Tentokrát však uspořádané jako hromadná oslava narozenin pěti Dam, které si pozvaly své přátele.
Nána si šla obhospodařit své sci-fi království, Alice se točila ve výdejně a v kuchyni a na mě zbyla příprava sálu a heren.
Připravila jsem stoly a křesla, přinesla servisy a příbory a vše schovala pod plachetku.
Když jsem sešla do sklepních heren, zase mi na mysli vytanula Alice a její dvojí tvář.
Najednou jsem si uvědomila, že mě tím vlastně fascinuje. Že se mi líbí ty její zlomyslné zářící oči a úsměv se kterým vyrábí jedno jelito za druhým. Ta ladnost a krása jejího pohybu...
Vzpomínala jsem, jak k nám přišla a došlo mi, že jsem byla svědkyní zrození pravé dračice.
Dodělala jsem práci a ohlásila se u Paní Gity.
Seděla už sama v obýváku u studené kávy a něco si psala. Moje hlášení jen odkývala a poslala mě za Alicí.
Alice už měla také hotovo a tak nám bylo uděleno volno do rána, kdy Paní chtěla zajet do města na úřady a chtěla s sebou Alici jako doprovod. Já s Nánou jsme měly mít službu v Tvrzi.
Tu noc jsem spala jako zabitá.
