Zvonek. Někdo zvoní klasickým zvonkem.
Otevřela jsem oči.
Alice už byla na všech čtyřech a sykla na mě, ať dělám.
Ve vteřině jsem byla vedle ní.
Stejná slečna, která nás včera zavírala, nás teď vypouštěla.
Jednu po druhé nás za obojky vytáhla na chodbu. Osahala nás ze všech stran a poplácala po zadcích.
Všem nařídila, aby šli po dvou za ní.
Zavedla nás do koupelny se záchody. Rychle jsme spáchali hygienu. Po umytí nás opět seřadila a kývla.
Dovedla nás do hodovní síně a postavila do řady. Dámy zkontrolovaly náš stav a popřály nám dobrou chuť.
Snídaně se odbývala stejně jako večeře, jen před každým psem byla navíc zavěšená velká láhev s velikým dudlíkem.
Dosnídali jsme a mohli si umýt obličeje.
V řadě a v pozoru před Dámami nás oslovila Paní Alena:
"Hafánci. Teď vás čeká proměna v koně. Budete odvedeni do jízdárny a připraveni do služby. Vaši stájnici Dinu už znáte. Když budete poslušní, neublíží vám. Ale mistrně zachází s dlouhým bičem, což všem ukáže při odpoledním trestání hříšníka. Odchod!"
Dina nás odvedla tunelem do jízdárny.
Začala nás zručně kšírovat.
Postroj na tělo, udidlo, klapky zboku očí a na ruce rukavice ve tvaru kopyt.
Postupně tak nastrojila všech šestnáct "koní".
Čekali jsme v pozoru, až přijdou Dámy.
Ty se dostavily v rozverné náladě.
Paní Alena udělala cirkusácké gesto a vyzvala Dámy, aby si každá vybrala čtyři koně do svého zápřahu.
Paní Justa si vybrala mě, Alici a dva cizí mladíky.
"Dámy, uděláme si malé vozatajské závody. Mají několik disciplin. První je jízda na rychlost. Musíte projet trasu a nesrazit žádný kužel."
Dámy nás zapřáhly a chopily se otěží a ... bičů.
Kočáry projížděly složitou trať, vyznačenou barevnými kužely. Za každý posunutý kužel se připočítávaly tři body, za sražený pět a za přejetý deset bodů.
Paní Justa byla velmi obratná vozatajka, ale stejně jsme nasbírali 24 bodů a dojeli jsme v druhém nejrychlejším čase.
První byla Paní Soňa, ale nasbírala 47 trestných bodů. Paní Gita dojela třetí, avšak jen s šesti trestnými body.
Nejhůř dopadla Týna. Dojela poslední a ještě s 52 trestnými body.
Druhá disciplína byla technická jízda. Vozatajka musela projet se svým spřežením trasu, kde musela několikrát zaparkovat a couvat do "chlívku".
Opět jsme byli druzí. Zvítězila překvapivě Paní Gita. Třetí byla Týna a Paní Soňa byla poslední.
Poslední disciplínou bylo "Slepé spřežení".
Koně dostali černé svářečské brýle a museli jít podle slovních povelů a pokynů bičem.
Tam se Dámy nejvíc nasmály. Těm druhým.
Po téhle disciplíně jsem měla pravou paži samý proužek od biče. Šla jsem jako náruční kůň, tedy pravý přední.
Jako levý, tedy podsední kůň šla Alice.
Ta zas měla prouhatou levou paži.
Tentokrát jsme vyhráli. Paní Gita byla druhá, Paní Soňa třetí a Týna poslední.
V celkovém hodnocení zvítězila Paní Gita, My byli druzí, Týna překvapivě třetí a Paní Soňa čtvrtá.
Naše hostitelka předala Paní Gitě věnec vítězky. Byl to krásně zdobený a pentlemi opletený věnec. Paní Justa obdržela méně honosný věnec a Týna dostala věnec ozdobený zelenými listy.
Po závodě jsme byli odstrojeni a odvedeni do umývárny. Byli jsme dost unavení. Z umývárny, kde jsme dostali místní oblečení, jsme šli na oběd.
Unavené nás Dina zavřela do kotců, kde jsme usnuli.
Nechala nás spát asi dvě hodiny.
Když nás vzbudila, vyhnala nás opět do jízdárny, kde nás opatřila udidly.
Stáli jsme v řadě. A sledovali příchod Dam.
Paní Alena všechny přivítala na zdravotně - výchovném odpoledni.
Nejdřív hovořila o správné výživě lidských koní a důsledcích nesprávné výživy.
Potom nechala přivést čtyři koně a vystoupit je na vyvýšené stupínky, kde byli v pozici "na čtyřech" připoutáni za ohlávky k trámu před nimi.
"Dámy. Zde máte čtyři koně s kolikou.
Váš úkol je dostat rukou z jejich střev vše, na co dosáhnete. Buďte prosím opatrné a vše, co z koní vytaháte dejte do košíčku mezi jeho nohama."
Dina podala Dámám dlouhé rukavice a lubrikační gely.
Dámy začaly ordinovat. Paní Alena chodila mezi nimi a živě se všemi diskutovala.
Kolikou byly kuličky, které musely Dámy vytahat.
Koně byli zřejmě zkušení a trénovaní, ale i tak byla na nich znát bolest.
Jedna kulička za druhou. Hloub a hloub do útrob.
Nejvíc si vytrpěl kůň Paní Gity.
Má velké ruce a předloktí.
Její kůň už začal sténat a Paní Gita se obratila na Paní Alenu, že už dál raději nepůjde, aby koni neublížila.
Ta ji ale uklidnila, že neublíží a ať pokračuje.
Nakonec bylo v každém košíčku deset kuliček.
Paní Alena vyslala Dinu a ta všechny kuličky pečlivě omyla.
Pak měly Dámy najít největší kuličku a otevřít ji.
Každá Dáma ve své kuličce našla zlatý řetízek s přívěskem ve tvaru koňské hlavy.
Paní Alena to komentovala slovy: "Zde milé dámy vidíte, že i v koňské prdeli může být poklad!"
Následně nechala přinést trestný kříž a velkou tabuli, kde byli v řádcích vždy jméno a číslo.
"Milé kolegyně. Tato tabule slouží jako výchovný prostředek. Při soutěžích jste nasbíraly určitý počet trestných bodů.
Počet bodů byl vydělen čtyřmi a připsán každému vašemu koni.
Co s ním uděláte vy, bude na vás. Moji koně dostanou odměnu od Diny."
Ukázala na jednoho koně vedle mě. Jel za mnou.
Kůň došel ke kříži a nechal se připoutat.
"Dvacet dva bičem. Poslední čtyři jako obvykle."
Dina rozmotala bič. Postavila se diagonálně od trestaného a pak mohutným rozmachem zasadila ránu.
Na zádech trestaného se objevil rudý proužek.
Dina neztrácela čas a sázela ránu za ranou. Trestaný zatínal svaly a házel sebou. Nakonec si Dina stoupla za trestaného a zvláštním spodním úderem udělala svou značku na stehna a lýtka připoutaného. Ten každou značku ohodnotil výkřikem bolesti.
Potrestaný byl odpoután, políbil Dině bič a Paní Aleně ruku a zase se zařadil.
Paní Alena se zeptala, jestli některá z Dam má též zájem o Dininy služby.
Dámy neměly zájem, ale Paní Gita si domluvila na příští návštěvu výuku práce s tímto bičem.
Dámy si nás potrestaly samy.
Já i Alice jsme dostaly dvacet dva ran karabáčem, ale bylo znát, že se Paní Gita krotí.
Přiblížil se večer, s ním večeře a odchod do kotců.
Byly jsme tak unavené, že jsme usnuly během polibku na dobrou noc.
Otevřela jsem oči.
Alice už byla na všech čtyřech a sykla na mě, ať dělám.
Ve vteřině jsem byla vedle ní.
Stejná slečna, která nás včera zavírala, nás teď vypouštěla.
Jednu po druhé nás za obojky vytáhla na chodbu. Osahala nás ze všech stran a poplácala po zadcích.
Všem nařídila, aby šli po dvou za ní.
Zavedla nás do koupelny se záchody. Rychle jsme spáchali hygienu. Po umytí nás opět seřadila a kývla.
Dovedla nás do hodovní síně a postavila do řady. Dámy zkontrolovaly náš stav a popřály nám dobrou chuť.
Snídaně se odbývala stejně jako večeře, jen před každým psem byla navíc zavěšená velká láhev s velikým dudlíkem.
Dosnídali jsme a mohli si umýt obličeje.
V řadě a v pozoru před Dámami nás oslovila Paní Alena:
"Hafánci. Teď vás čeká proměna v koně. Budete odvedeni do jízdárny a připraveni do služby. Vaši stájnici Dinu už znáte. Když budete poslušní, neublíží vám. Ale mistrně zachází s dlouhým bičem, což všem ukáže při odpoledním trestání hříšníka. Odchod!"
Dina nás odvedla tunelem do jízdárny.
Začala nás zručně kšírovat.
Postroj na tělo, udidlo, klapky zboku očí a na ruce rukavice ve tvaru kopyt.
Postupně tak nastrojila všech šestnáct "koní".
Čekali jsme v pozoru, až přijdou Dámy.
Ty se dostavily v rozverné náladě.
Paní Alena udělala cirkusácké gesto a vyzvala Dámy, aby si každá vybrala čtyři koně do svého zápřahu.
Paní Justa si vybrala mě, Alici a dva cizí mladíky.
"Dámy, uděláme si malé vozatajské závody. Mají několik disciplin. První je jízda na rychlost. Musíte projet trasu a nesrazit žádný kužel."
Dámy nás zapřáhly a chopily se otěží a ... bičů.
Kočáry projížděly složitou trať, vyznačenou barevnými kužely. Za každý posunutý kužel se připočítávaly tři body, za sražený pět a za přejetý deset bodů.
Paní Justa byla velmi obratná vozatajka, ale stejně jsme nasbírali 24 bodů a dojeli jsme v druhém nejrychlejším čase.
První byla Paní Soňa, ale nasbírala 47 trestných bodů. Paní Gita dojela třetí, avšak jen s šesti trestnými body.
Nejhůř dopadla Týna. Dojela poslední a ještě s 52 trestnými body.
Druhá disciplína byla technická jízda. Vozatajka musela projet se svým spřežením trasu, kde musela několikrát zaparkovat a couvat do "chlívku".
Opět jsme byli druzí. Zvítězila překvapivě Paní Gita. Třetí byla Týna a Paní Soňa byla poslední.
Poslední disciplínou bylo "Slepé spřežení".
Koně dostali černé svářečské brýle a museli jít podle slovních povelů a pokynů bičem.
Tam se Dámy nejvíc nasmály. Těm druhým.
Po téhle disciplíně jsem měla pravou paži samý proužek od biče. Šla jsem jako náruční kůň, tedy pravý přední.
Jako levý, tedy podsední kůň šla Alice.
Ta zas měla prouhatou levou paži.
Tentokrát jsme vyhráli. Paní Gita byla druhá, Paní Soňa třetí a Týna poslední.
V celkovém hodnocení zvítězila Paní Gita, My byli druzí, Týna překvapivě třetí a Paní Soňa čtvrtá.
Naše hostitelka předala Paní Gitě věnec vítězky. Byl to krásně zdobený a pentlemi opletený věnec. Paní Justa obdržela méně honosný věnec a Týna dostala věnec ozdobený zelenými listy.
Po závodě jsme byli odstrojeni a odvedeni do umývárny. Byli jsme dost unavení. Z umývárny, kde jsme dostali místní oblečení, jsme šli na oběd.
Unavené nás Dina zavřela do kotců, kde jsme usnuli.
Nechala nás spát asi dvě hodiny.
Když nás vzbudila, vyhnala nás opět do jízdárny, kde nás opatřila udidly.
Stáli jsme v řadě. A sledovali příchod Dam.
Paní Alena všechny přivítala na zdravotně - výchovném odpoledni.
Nejdřív hovořila o správné výživě lidských koní a důsledcích nesprávné výživy.
Potom nechala přivést čtyři koně a vystoupit je na vyvýšené stupínky, kde byli v pozici "na čtyřech" připoutáni za ohlávky k trámu před nimi.
"Dámy. Zde máte čtyři koně s kolikou.
Váš úkol je dostat rukou z jejich střev vše, na co dosáhnete. Buďte prosím opatrné a vše, co z koní vytaháte dejte do košíčku mezi jeho nohama."
Dina podala Dámám dlouhé rukavice a lubrikační gely.
Dámy začaly ordinovat. Paní Alena chodila mezi nimi a živě se všemi diskutovala.
Kolikou byly kuličky, které musely Dámy vytahat.
Koně byli zřejmě zkušení a trénovaní, ale i tak byla na nich znát bolest.
Jedna kulička za druhou. Hloub a hloub do útrob.
Nejvíc si vytrpěl kůň Paní Gity.
Má velké ruce a předloktí.
Její kůň už začal sténat a Paní Gita se obratila na Paní Alenu, že už dál raději nepůjde, aby koni neublížila.
Ta ji ale uklidnila, že neublíží a ať pokračuje.
Nakonec bylo v každém košíčku deset kuliček.
Paní Alena vyslala Dinu a ta všechny kuličky pečlivě omyla.
Pak měly Dámy najít největší kuličku a otevřít ji.
Každá Dáma ve své kuličce našla zlatý řetízek s přívěskem ve tvaru koňské hlavy.
Paní Alena to komentovala slovy: "Zde milé dámy vidíte, že i v koňské prdeli může být poklad!"
Následně nechala přinést trestný kříž a velkou tabuli, kde byli v řádcích vždy jméno a číslo.
"Milé kolegyně. Tato tabule slouží jako výchovný prostředek. Při soutěžích jste nasbíraly určitý počet trestných bodů.
Počet bodů byl vydělen čtyřmi a připsán každému vašemu koni.
Co s ním uděláte vy, bude na vás. Moji koně dostanou odměnu od Diny."
Ukázala na jednoho koně vedle mě. Jel za mnou.
Kůň došel ke kříži a nechal se připoutat.
"Dvacet dva bičem. Poslední čtyři jako obvykle."
Dina rozmotala bič. Postavila se diagonálně od trestaného a pak mohutným rozmachem zasadila ránu.
Na zádech trestaného se objevil rudý proužek.
Dina neztrácela čas a sázela ránu za ranou. Trestaný zatínal svaly a házel sebou. Nakonec si Dina stoupla za trestaného a zvláštním spodním úderem udělala svou značku na stehna a lýtka připoutaného. Ten každou značku ohodnotil výkřikem bolesti.
Potrestaný byl odpoután, políbil Dině bič a Paní Aleně ruku a zase se zařadil.
Paní Alena se zeptala, jestli některá z Dam má též zájem o Dininy služby.
Dámy neměly zájem, ale Paní Gita si domluvila na příští návštěvu výuku práce s tímto bičem.
Dámy si nás potrestaly samy.
Já i Alice jsme dostaly dvacet dva ran karabáčem, ale bylo znát, že se Paní Gita krotí.
Přiblížil se večer, s ním večeře a odchod do kotců.
Byly jsme tak unavené, že jsme usnuly během polibku na dobrou noc.
