Posted 21.04.2013 by dommuz
"Tak dělej, děvko, vstávej!" Probudil Gabrielu něčí křik a hned za ním následoval proud studené vody. Dotyčný na ni vylil kyblík s vodou. Gabriela byla velmi zmatená, dezorientovaná a nějaká unavená, omámená. Pomalu otevřela oči. Byla ve zvláštní místnosti, která připomínala něco mezi sklepem a vězením. Malá místnost, s postelí malým stolkem, vysoko nad stolkem ve zdi čnělo malé okénko. Na protější straně byly těžké kovové dveře a rohu záchodová mísa. V horním rohu Gabriela poznala kameru. "Ale kde to jsem?" Říkala si. Nad ní se tyčil velký hromotluk s kbelíkem v ruce a kuklou na hlavě. Byly vidět jen jeho velké strašlivé oči. Gabriela se konečně pohnula. Ležela na posteli, celá rozlámaná a mokrá. Když odhrnula deku, pod kterou byla, zjistila že na nohou i rukou má velké okovy. Ty na nohou byly spojené mezi sebou řetězem. Těm na rukou visely jen velká kovová oka. Všechny 4 byly zamčeny velkými zámky. "Tak dělej děvko, nebudu tady celý den!" Ozvalo se opět. Gabriela se zhluboka nadechla, vzduch byl takový tupý, starodávný zatuchlý. "Kde to jsem, jak jsem se sem dostala? Pusťte mě !" Líííísk, hromotluk na nic nečekal a Gabriela dostala facku. "Pravidlo první: Budeš mluvit jen, když jsi tázána !" Ale to Gabrielu neodradilo: " Nechte mě ! Udám vás policii !" Líííísk. "Pravidlo druhé uděláš, co ti řeknem, jinak uvidíš. A věř, že se máš na co těšit !" Gabrielu pálil obličej, pochopila že s tímhle hromotlukem se mluvit nedá a raděj už byla zticha. "Tak vstávej, jdeme před komisi !" "Jakou komisi pomyslela si Gabriela, ale poslušně poslechla." Hromotluk jí dal na krk těžký kovový obojek, který měl místo vodítka řetěz. Gabriela se konečně postavila a trochu zavrávorala. Byla nějaká unavená, malátná. Ale napřímila se a s hrdostí udělala první krok. "Na čtyři ty čubko !" "No to si snad dělá srandu" pomyslela si a tázavě se podívala na svého věznitele. Ten se už ale pomalu rozpřahoval, Gabriela honem poslechla a potupně si klekla na 4. Bylo to tak ponižující. Navíc byla jen ve spodním prádle. Strašně se styděla, ale to bylo evidentně hromotlukovi jedno. Zatáhnul za řetěz a Gabriela se neochotně pomalu šourala za ním. Když vyšli ze dveří, zjistila, že podobných cel je tu víc. A že není jediná. Chodbou pomalu odcházelo několik mužů v kuklách a na řetězu za nimi po čtyřech různé ženy. Mladé i starší, všechny podobně spoutané a ve spodním prádle. V každé místnosti byla kamera. Bylo to strašlivé. Gabriela si ale říkala, že přeci ve vězení by s ní takhle nejednali. Začala se soustředit na to, jak se sem dostala. Snažila se upomenout a vzpomínala, co si pamatuje naposled: Byl pátek a ona šla jako obvykle večer spát. Bydlela sama. Měla jen kocoura Mikše. Pak ale měla nějaký strašlivý sen, zdálo se jí, že je někdo u ní doma, dokonce nad postelí a ona že se vzbudila v okamžiku kdy se nad ní skláněl. Také měl kuklu. A když otevřela oči dal ji přes obličej nějaký mokrý hadr. Snažila se bránit, kopala, škrábala. Ale po několika vteřinách se nadechla a tma, jako by opět usnula. "Tak to nebyl sen, museli mě nějak omámit, nebo co" řekla si v duchu. Konečně došli do nějaké obrovské místnosti. Místnost byla prázdná jen u zdi stál stůl a u něj za stolem sedělo 5 mužských postav. Všichni v kuklách. O něčem se tiše bavily. Několik kroků naproti stolu, stála řada děvčat a žen, bylo jich devět, Gabriela byla desátá. A za nimi staly muži a drželi jejich řetězy. Ženy měli tentokráte před tělem spojeny krátkým řetězem i pouta na rukou. Gabriela se postavila a zařadila. Její věznitel jí sepnul nohy a postavil se za ni. Gabriela si až teď všimla, že na mužích za stolem bylo něco zvláštního. Všichni měli na ruce navlečenou širokou pásku a na ní čísla 1 až 5. Najednou všichni ztichli a muž s číslem 5 se postavil a chystal se k řeči.
"Takže dámy, základní pravidla už znáte." Řekl a významně se podíval na muže stojící za ženami, kteří souhlasně kývnuli. "Tak teď ještě několik informací, které Vám objasní vaši situaci. Která jste to nepochopila, jste ve speciálním výchovném vězení. Zakusíte zde náročnou výchovu a pokud projdete zkouškami, až z Vás bude ryzí diamant. Říkáte si, že by Vás někdo mohl hledat ? Tak to si říkáte marně. Byly jste vybrány velmi, velmi důkladně a zrovna tak proběhl Váš přesun sem. Vaše rodiny, vaši známí, kolegové v práci, si myslí že jste mrtvé, nebo že jste se odstěhovali. Věřte, že jsme v tomto byli velmi důkladní. Zrovna tak o Vás víme spoustu věcí. Smiřte se s tím, že Vás nikdo nebude hledat. Což mě přivádí k výchově. Se svými kurátory jste se již mohli seznámit. Pánové nad Vámi budou bdít a na Vaši výchovu dohlednou. A teď to důležité, dobře si to zapamatujte: Nejsme zvířata, ale pokud nebudete poslouchat, dostanete tvrdé tresty. Pokud, ale nepomohou ani tresty, k Vaší výchově a nápravě, tak vězte, že jste nahraditelné! Jak jsem již řekl, nikdo Vás hledat nebude, tudíž by se tady mohla stát i ošklivá nehoda." Když to Gabriela poslouchala, přecházel ji mráz po zádech. "Ovšem na druhou stranu u nás důsledně dodržujeme metodu cukru a biče. Takže pokud naopak budete vynikat, najde se i sem tam nějaká ta menší odměna, ale o to větší bude ten bič na ty které poslouchat nebudou. Občas se tu budete setkávat i s ostatními kurátory a námi - radou a vedením tohoto institutu. Pravidlem dalším je, že každého z nich poslechnete a každý z Vás, vás může potrestat ale i odměnit. Také se může stát, že se kurátoři dohodnou mezi sebou a cizí kurátor Vás bude zkoušet, zda ho posloucháte. Nu a teď organizační věci. Ty vám objasní pan čtyřka." Muž se otočil na druhého. A šel si sednout, zatímco ten se čtyřkou vstal. "Podívejte se dámy. Pro začátek tady máte dostatek tepla, 3x denně dostanete nějaké jídlo. Na celách máte sociálku." Hlas tohoto muže Gabrielu zaujmul, jeho tón byl spíše takový otcovský. Ale muž pokračoval: "O vaší sprše budou rozhodovat kurátoři, nechceme z vás prasátka, ale pokud budete zlobit, tak vám bude privilegium sprchy odejmuto. Dám Vám radu: když budete hodné, nebude to pro vás tady tak špatné. A až skončí váš výcvik, jistě si vás koupí někdo na úrovni. Nemyslete na útěk a už vůbec ne na to, že byste si snad ublížili. Jednak Vám to za to nestojí a pak bychom byli všichni rozzlobeni. A pak je tu také to, že mnohé z Vás mají nějakou rodinu a nějaké známé. A to by se Vám vůbec nelíbilo, kdyby je potkala nějaká nehoda. Pokud bude potřeba, bude tady k dispozici také lékař." Muž přestal popocházet a pohodlně se opřel o stůl. " Netvrdím, že se vám tu bude líbit, ale vím, že se vám tu může ještě více nelíbit." Muž dokončil svůj proslov a posadil se. Slovo si vzal opět muž číslo pět: "Takže teď Vám ukážeme, co by z vás mělo být a pak přejdeme k individuálnímu posouzení." Pak se muž zvláštně zeptal: "Nějaké otázky ? Klidně se přihlašte." Na začátku řady se přihlásila jedna slečna. Muž se podíval za ni a kývnul. Její kurátor, na nic nečekal, trhnul řetězem a zařval až se to ozývalo: "Klekni čubko !" Dívka byla zmatená a poslechla. Muž odepjal důtky které měl u pasu a začal s nimi do dívky nelítostně řezat. A přitom na ni křičel: " Tady budeš držet hubu ! Nikdo se tě přímo na nic neptal !" Ostatní dívky to jen po očku sledovaly. Konečně po chvíli skončil. Dívka měla rudý zadek i záda. Ostatní jen opatrně koukaly. "Tak slečny tolik k dotazům. Ale aby jste neřekly, trochu prostoru Vám dáme. Pokud se budete chtít na něco zeptat, nebo něco říct, použijete vždy pokorný tón. Například: Pane směla bych se něco zeptat ? Pokud to nebude blbost a Váš kurátor bude mít náladu tak Vám to zodpoví. Ale varuju Vás, dobře zvažte jak, kdy a na co se budete ptát, jinak to dopadne jako před chvílí." Muž pokračoval: " Takže dámy, jistě Vás zajímá proč máme čísla a kdo jsme. Tak tedy trochu ukojím vaši zvědavost. Jsme vedoucí této organizace. Z důvodu bezpečnosti a anonymity máme jen čísla a v podstatě se neznáme pořádně ani mezi sebou. Naše organizace je zaměřena, jak jste již pochopily na specifický obchod. Naši zákazníci jsou velmi speciální a pocházejí z celého světa. Vy jim budete zcela poslušné a budete dělat cokoliv budou chtít. Můžete být služkou, milenkou, manželkou, kuchařkou, otrokyní. Zde zdůrazňuji ještě jednou, že pokud jste se dostali až sem, neexistuje pro Vás cesta zpět !" Poslední větu muž hodně zdůraznil. Gabriela byla vyděšená, měla velký strach. Koukala na to všechno, jako neuvěřitelné divadlo, ve kterém hraje jednu z hlavních rolí. Najednou se cítila být jen věcí - zvířátkem, které si někdo násilím přivlastnil a snaží se je ochočit. Dolehla na ni tíseň a stud. Byla tu polonahá před cizími muži, bála se a oni ji ještě tvrdí, že není cesty zpět. Její myšlenky vytrhnul mužův hlas: " Takže dámy trochu jsem odbočil. Ještě Vám představím mé kolegy" povídá a otočil se mírně k ostatním čtyřem mužům s čísly, co za ním seděli. "Pan jednička se postará o vaši zdejší adaptaci. Pan dvojka Vám ukáže co je to bolest a slast. Pan trojka s Vámi bude pracovat na ponížení. A kolega čtverka Vás bude učit etice, správným návykům a také se bude starat o vaši tělesnou schránku. Já se starám o administrativní záležitosti a v závěru budu mít na starosti dražbu. To by snad mělo být téměř všechno". "No a aby jste věděli co vás čeká, bude malá ukázka. Dám Vám radu: dobře si všímejte detailů !"
"Čubko k noze" zakřičel až se to rozléhalo. Za chvíli se z jedněch dveří po čtyřech vyšourala žena. Když přišla blíže, Gabriela viděla, že je celá nahá. Měla větší zadeček a prsa, které se při jejím pohybu houpaly. Na rukou a nohou měla pevná kožená pouta a na nich byly malé zámečky. Na krku měla krásný kožený obojek, ozdobený stříbrnými cvočky. Její tělo prozrazovalo že hodně cvičí. Gabrielu, ale zaujalo její držení hlavy. Měla ji vztyčenou a hleděla vpřed. Byl to takový zvláštní hrdý postoj. Když žena pomalu přišla mezi ně a muže co jí zavolal, všimla si Gabriela, že ženě visí ze zadečku takový ocásek. Žena si klekla před muže, sedla si na paty, narovnala záda a ruce položila dlaněmi vzhůru na stehna. Stále to byl takový hrdý postoj. Muž ji přísně oslovil: "Řekni mi co jsi ?" "Jsem pánova poslušná hračka a otrokyně" zazněla odpověď. "Co pán udělá když nebudeš poslouchat ?" "Potrestá mě !" "Co pán udělá když budeš hodná ?" "Může mne odměnit." "A když tě neodmění ?" "Mojí odměnou je jeho pozornost, jeho přístřeší , jeho jídlo a hlavně to že mu mohu dělat cokoliv bude chtít" "Postav se, nohy od sebe !" Žena okamžitě poslechla. Opět se postavila rovně, nohy dala poslušně od sebe a ruce dala automaticky za hlavu. Ocásek najednou viditelně visel. "Kdy jsi si naposled honila kundu ?" "Včera před spaním pane, chtěl jste to po mě." Muž se postavil za ni, levou rukou ji chytil kolem trupu a pravou zajel na její klitoris. " Jsi vzrušená ?" Tentokrát žena trochu nejistě zeslabila hlas: "Ano Pane" "Nahlas !" zvedl muž hlas. " Ano Pane jsem vzrušená" Muž ji jemně dráždil. Rukou pulzoval na jejím klitorisu, po chvíli mačkal střídavě její prsa a pak uchopil mezi prsty její bradavku a jemně ji mnul. Pak najednou silně zmáčkl. Žena byla pomalu vzrušená a najednou jako by se probudila z nějakého snu vyjekla. Muž na to jen přísně reagoval: "Ticho bude !" Pak se rukou vrátil k její kundičce a prsty zajel dovnitř. Žena byla už dost vzrušená, přestala vnímat okolí a pomalu se svíjela slastí. Pak najednou muž přestal. "Do kleku a vystrč zadek !" Muž udělal několik kroků ke stolu a něco z něj vzal. Pak se obkročmo postavil přímo nad ženu tak že její zadek měl u svých kolen, jen na něj dosáhnout. "Počítej, bude jich deset !" Na nic nečekal rozpřáhnul se a tou věcí začal ženu bouchat. Gabriela nevěděla co to je. Mělo to rukojeť a visel z toho volně velký svazek šňůrek, nebo něčeho podobného. Muž ženu nešetřil, každá rána byla jistě bolestivá, protože žena mírně nadskočila a vyjekla. Pak jen ze sebe vysoukala příslušný počet. Konečně bylo deset. Muž odložit na stůl tu věc a vzal si jinou. To už Gabriela poznala, když to té ženě připnul na obojek. Bylo to vodítko. Jeho konec muž pevně vzal. "Pojď !" zavelel. Žena se postavila na čtyři a pomalu cupitala za ním. Udělali tak malé kolečko, až se postavili zase na původní místo. Žena si opět způsobně klekla na paty a bolestivý zadeček. Tentokrát, ale byla otočena obličejem k ostatním ženám. Muž ji pohladil. "Tak která se ti líbí ?" zeptal se jí muž. Žena pokývla směrem ke Gabriele. Gabriela se vyděsila, nevěděla co čekat. Když se jen, ale malinko pohnula, ucítila opět své okovy a strach ji zabránil cokoliv udělat. Muž chytil vodítko a šel směrem ke Gabriele. Když přišli až k ní, v Gabriele by se krve nedořezal. "Gabrielo, mé čubičce se líbíš. Ber to jako výhodu." Gabriela se opatrně tázavě podívala na muže. Muž se pootočil na kurátory: "Panové větší kolečko, ať mají dámy prostor." Muži pochopili a začali s ostatními ženami dělat kolo kolem Gabriely, toho muže a její čubičky, jak jí muž říkal. Za chvíli ženy klečely okolo, kurátoři za nimi a čekali co se bude dít. Muž kývnul na kurátora Gabriely a ten ji odepnul řetěz a ustoupil do zadu. Pak muž odepnul vodítko své čubičce a rozkázal: " Na ni a nebudu spokojený, dokud se neuděláte obě !" Žena se k ní opatrně přiblížila a začala ji líbat a osahávat. Tu se konečně Gabriela osmělila. Cizí žena se jí docela líbila, ale ne to co s ní dělala. "Ne já nechci. Nechte mě !" Žena to ale ignorovala. Gabriela se ji snažila odtlačit. Najednou jí žena dala facku. "Tys neslyšela co chce pán ? Buď to půjde po dobrým nebo po zlým !" Gabriela se, ale nedala. Když tu, si žena přestala brát servítky. První co se jí povedlo, že jí sundala násilím podprsenku. To už ležely obě na zemi a vší silou se přetlačovali. Jenže ta žena byla překvapivě moc silná. Gabriela se tomu divila, ale nemohla nic dělat. Muž s číslem pět stál o dva kroky dál a celé to jen pozoroval. Evidentně se mu líbilo. Jak Gabriela vzdoruje. Ale neměla šanci. Za chvíli jí žena strhla i kalhotky. Najednou se objevila Gabrielina neoholená mušlička. Žena měla převahu, přetočila ji na záda, obkročmo si na ni sedla a zároveň jí klekla na ruce. Hlavou byla otočená k jejím nohám. Nahnula se a sílou roztáhla nohy. Pak začala Gabriele lízat mušličku. Gabriela už byla vyčerpaná, neměla sílu se více bránit. Tu přikročil muž s číslem pět a zařval: "Ty budeš děvko taky lízat, jinak uvidíš! A pořádně!" Žena se uvolnila Gabriele ruce a poposunula se kundou nad její tvář. Gabriela se strašně styděla, cítila se ponížená, tělo ji bolelo. Když ale muž zakřičel, věděla že musí poslechnout a neochotně se dala do práce. "Řekl jsem dokud se obě neuděláte! Tak se snažte !" V Gabriele se mísily pocity studu, strachu, ale taky vzrušení. Za chvílí přestala na všechno myslet a vzrušení ji ovládlo úplně. "Tak se mi to líbí vy děvky !" Najednou bylo všechno intenzivnější. Gabriela si uvědomila, že tohle ještě nikdy nezažila. Její masturbace a sex, byly vždy takové chladné, robotické. Samozřejmě že byla vzrušená, ale tohle byl prožitek tisíckrát silnější. Začala nahlas vzdychat a cizí žena se přidala. Jako by začali soutěžit, které víc. Ale žena byla Vášnivější a zkušenější po několika minutách vyjekla slastí. Gabriela přestala. Ale žena ne. Za chvíli se udělala i Gabriela. "No vidíte, že to jde" přizvukoval muž a obě ženy jen spokojeně vydechovali. Muž je nechal oddechovat a otočil se na ostatní. "A teď vy dámy. Budete to mít jednodušší, že se teď hezky uděláte samy! Vaši kurátoři na to dohlédnou. Ostatní čtyři muži z komise sedící dosud za stolem se zvedli a začali ženy dokola obcházet, prohlíželi si je a osahávali. Ženy pomalu pracovaly rukama. Některá klečela, některá ležela. V jejích očích však byl vidět strach. Kurátoři drželi pevně jejich opratě. Stáli za nimi a hlídali je. Muži z komise byly aktivnější, osahávali jejich prsa, kundy, někteří zajeli prsty i dovnitř. Jiní chvíli dráždili poštěváček. Bylo to velmi zvláštní, hrozivé i vzrušující. Za chvíli začali ženy slastně vzdychat.
Konec první části
"Takže dámy, základní pravidla už znáte." Řekl a významně se podíval na muže stojící za ženami, kteří souhlasně kývnuli. "Tak teď ještě několik informací, které Vám objasní vaši situaci. Která jste to nepochopila, jste ve speciálním výchovném vězení. Zakusíte zde náročnou výchovu a pokud projdete zkouškami, až z Vás bude ryzí diamant. Říkáte si, že by Vás někdo mohl hledat ? Tak to si říkáte marně. Byly jste vybrány velmi, velmi důkladně a zrovna tak proběhl Váš přesun sem. Vaše rodiny, vaši známí, kolegové v práci, si myslí že jste mrtvé, nebo že jste se odstěhovali. Věřte, že jsme v tomto byli velmi důkladní. Zrovna tak o Vás víme spoustu věcí. Smiřte se s tím, že Vás nikdo nebude hledat. Což mě přivádí k výchově. Se svými kurátory jste se již mohli seznámit. Pánové nad Vámi budou bdít a na Vaši výchovu dohlednou. A teď to důležité, dobře si to zapamatujte: Nejsme zvířata, ale pokud nebudete poslouchat, dostanete tvrdé tresty. Pokud, ale nepomohou ani tresty, k Vaší výchově a nápravě, tak vězte, že jste nahraditelné! Jak jsem již řekl, nikdo Vás hledat nebude, tudíž by se tady mohla stát i ošklivá nehoda." Když to Gabriela poslouchala, přecházel ji mráz po zádech. "Ovšem na druhou stranu u nás důsledně dodržujeme metodu cukru a biče. Takže pokud naopak budete vynikat, najde se i sem tam nějaká ta menší odměna, ale o to větší bude ten bič na ty které poslouchat nebudou. Občas se tu budete setkávat i s ostatními kurátory a námi - radou a vedením tohoto institutu. Pravidlem dalším je, že každého z nich poslechnete a každý z Vás, vás může potrestat ale i odměnit. Také se může stát, že se kurátoři dohodnou mezi sebou a cizí kurátor Vás bude zkoušet, zda ho posloucháte. Nu a teď organizační věci. Ty vám objasní pan čtyřka." Muž se otočil na druhého. A šel si sednout, zatímco ten se čtyřkou vstal. "Podívejte se dámy. Pro začátek tady máte dostatek tepla, 3x denně dostanete nějaké jídlo. Na celách máte sociálku." Hlas tohoto muže Gabrielu zaujmul, jeho tón byl spíše takový otcovský. Ale muž pokračoval: "O vaší sprše budou rozhodovat kurátoři, nechceme z vás prasátka, ale pokud budete zlobit, tak vám bude privilegium sprchy odejmuto. Dám Vám radu: když budete hodné, nebude to pro vás tady tak špatné. A až skončí váš výcvik, jistě si vás koupí někdo na úrovni. Nemyslete na útěk a už vůbec ne na to, že byste si snad ublížili. Jednak Vám to za to nestojí a pak bychom byli všichni rozzlobeni. A pak je tu také to, že mnohé z Vás mají nějakou rodinu a nějaké známé. A to by se Vám vůbec nelíbilo, kdyby je potkala nějaká nehoda. Pokud bude potřeba, bude tady k dispozici také lékař." Muž přestal popocházet a pohodlně se opřel o stůl. " Netvrdím, že se vám tu bude líbit, ale vím, že se vám tu může ještě více nelíbit." Muž dokončil svůj proslov a posadil se. Slovo si vzal opět muž číslo pět: "Takže teď Vám ukážeme, co by z vás mělo být a pak přejdeme k individuálnímu posouzení." Pak se muž zvláštně zeptal: "Nějaké otázky ? Klidně se přihlašte." Na začátku řady se přihlásila jedna slečna. Muž se podíval za ni a kývnul. Její kurátor, na nic nečekal, trhnul řetězem a zařval až se to ozývalo: "Klekni čubko !" Dívka byla zmatená a poslechla. Muž odepjal důtky které měl u pasu a začal s nimi do dívky nelítostně řezat. A přitom na ni křičel: " Tady budeš držet hubu ! Nikdo se tě přímo na nic neptal !" Ostatní dívky to jen po očku sledovaly. Konečně po chvíli skončil. Dívka měla rudý zadek i záda. Ostatní jen opatrně koukaly. "Tak slečny tolik k dotazům. Ale aby jste neřekly, trochu prostoru Vám dáme. Pokud se budete chtít na něco zeptat, nebo něco říct, použijete vždy pokorný tón. Například: Pane směla bych se něco zeptat ? Pokud to nebude blbost a Váš kurátor bude mít náladu tak Vám to zodpoví. Ale varuju Vás, dobře zvažte jak, kdy a na co se budete ptát, jinak to dopadne jako před chvílí." Muž pokračoval: " Takže dámy, jistě Vás zajímá proč máme čísla a kdo jsme. Tak tedy trochu ukojím vaši zvědavost. Jsme vedoucí této organizace. Z důvodu bezpečnosti a anonymity máme jen čísla a v podstatě se neznáme pořádně ani mezi sebou. Naše organizace je zaměřena, jak jste již pochopily na specifický obchod. Naši zákazníci jsou velmi speciální a pocházejí z celého světa. Vy jim budete zcela poslušné a budete dělat cokoliv budou chtít. Můžete být služkou, milenkou, manželkou, kuchařkou, otrokyní. Zde zdůrazňuji ještě jednou, že pokud jste se dostali až sem, neexistuje pro Vás cesta zpět !" Poslední větu muž hodně zdůraznil. Gabriela byla vyděšená, měla velký strach. Koukala na to všechno, jako neuvěřitelné divadlo, ve kterém hraje jednu z hlavních rolí. Najednou se cítila být jen věcí - zvířátkem, které si někdo násilím přivlastnil a snaží se je ochočit. Dolehla na ni tíseň a stud. Byla tu polonahá před cizími muži, bála se a oni ji ještě tvrdí, že není cesty zpět. Její myšlenky vytrhnul mužův hlas: " Takže dámy trochu jsem odbočil. Ještě Vám představím mé kolegy" povídá a otočil se mírně k ostatním čtyřem mužům s čísly, co za ním seděli. "Pan jednička se postará o vaši zdejší adaptaci. Pan dvojka Vám ukáže co je to bolest a slast. Pan trojka s Vámi bude pracovat na ponížení. A kolega čtverka Vás bude učit etice, správným návykům a také se bude starat o vaši tělesnou schránku. Já se starám o administrativní záležitosti a v závěru budu mít na starosti dražbu. To by snad mělo být téměř všechno". "No a aby jste věděli co vás čeká, bude malá ukázka. Dám Vám radu: dobře si všímejte detailů !"
"Čubko k noze" zakřičel až se to rozléhalo. Za chvíli se z jedněch dveří po čtyřech vyšourala žena. Když přišla blíže, Gabriela viděla, že je celá nahá. Měla větší zadeček a prsa, které se při jejím pohybu houpaly. Na rukou a nohou měla pevná kožená pouta a na nich byly malé zámečky. Na krku měla krásný kožený obojek, ozdobený stříbrnými cvočky. Její tělo prozrazovalo že hodně cvičí. Gabrielu, ale zaujalo její držení hlavy. Měla ji vztyčenou a hleděla vpřed. Byl to takový zvláštní hrdý postoj. Když žena pomalu přišla mezi ně a muže co jí zavolal, všimla si Gabriela, že ženě visí ze zadečku takový ocásek. Žena si klekla před muže, sedla si na paty, narovnala záda a ruce položila dlaněmi vzhůru na stehna. Stále to byl takový hrdý postoj. Muž ji přísně oslovil: "Řekni mi co jsi ?" "Jsem pánova poslušná hračka a otrokyně" zazněla odpověď. "Co pán udělá když nebudeš poslouchat ?" "Potrestá mě !" "Co pán udělá když budeš hodná ?" "Může mne odměnit." "A když tě neodmění ?" "Mojí odměnou je jeho pozornost, jeho přístřeší , jeho jídlo a hlavně to že mu mohu dělat cokoliv bude chtít" "Postav se, nohy od sebe !" Žena okamžitě poslechla. Opět se postavila rovně, nohy dala poslušně od sebe a ruce dala automaticky za hlavu. Ocásek najednou viditelně visel. "Kdy jsi si naposled honila kundu ?" "Včera před spaním pane, chtěl jste to po mě." Muž se postavil za ni, levou rukou ji chytil kolem trupu a pravou zajel na její klitoris. " Jsi vzrušená ?" Tentokrát žena trochu nejistě zeslabila hlas: "Ano Pane" "Nahlas !" zvedl muž hlas. " Ano Pane jsem vzrušená" Muž ji jemně dráždil. Rukou pulzoval na jejím klitorisu, po chvíli mačkal střídavě její prsa a pak uchopil mezi prsty její bradavku a jemně ji mnul. Pak najednou silně zmáčkl. Žena byla pomalu vzrušená a najednou jako by se probudila z nějakého snu vyjekla. Muž na to jen přísně reagoval: "Ticho bude !" Pak se rukou vrátil k její kundičce a prsty zajel dovnitř. Žena byla už dost vzrušená, přestala vnímat okolí a pomalu se svíjela slastí. Pak najednou muž přestal. "Do kleku a vystrč zadek !" Muž udělal několik kroků ke stolu a něco z něj vzal. Pak se obkročmo postavil přímo nad ženu tak že její zadek měl u svých kolen, jen na něj dosáhnout. "Počítej, bude jich deset !" Na nic nečekal rozpřáhnul se a tou věcí začal ženu bouchat. Gabriela nevěděla co to je. Mělo to rukojeť a visel z toho volně velký svazek šňůrek, nebo něčeho podobného. Muž ženu nešetřil, každá rána byla jistě bolestivá, protože žena mírně nadskočila a vyjekla. Pak jen ze sebe vysoukala příslušný počet. Konečně bylo deset. Muž odložit na stůl tu věc a vzal si jinou. To už Gabriela poznala, když to té ženě připnul na obojek. Bylo to vodítko. Jeho konec muž pevně vzal. "Pojď !" zavelel. Žena se postavila na čtyři a pomalu cupitala za ním. Udělali tak malé kolečko, až se postavili zase na původní místo. Žena si opět způsobně klekla na paty a bolestivý zadeček. Tentokrát, ale byla otočena obličejem k ostatním ženám. Muž ji pohladil. "Tak která se ti líbí ?" zeptal se jí muž. Žena pokývla směrem ke Gabriele. Gabriela se vyděsila, nevěděla co čekat. Když se jen, ale malinko pohnula, ucítila opět své okovy a strach ji zabránil cokoliv udělat. Muž chytil vodítko a šel směrem ke Gabriele. Když přišli až k ní, v Gabriele by se krve nedořezal. "Gabrielo, mé čubičce se líbíš. Ber to jako výhodu." Gabriela se opatrně tázavě podívala na muže. Muž se pootočil na kurátory: "Panové větší kolečko, ať mají dámy prostor." Muži pochopili a začali s ostatními ženami dělat kolo kolem Gabriely, toho muže a její čubičky, jak jí muž říkal. Za chvíli ženy klečely okolo, kurátoři za nimi a čekali co se bude dít. Muž kývnul na kurátora Gabriely a ten ji odepnul řetěz a ustoupil do zadu. Pak muž odepnul vodítko své čubičce a rozkázal: " Na ni a nebudu spokojený, dokud se neuděláte obě !" Žena se k ní opatrně přiblížila a začala ji líbat a osahávat. Tu se konečně Gabriela osmělila. Cizí žena se jí docela líbila, ale ne to co s ní dělala. "Ne já nechci. Nechte mě !" Žena to ale ignorovala. Gabriela se ji snažila odtlačit. Najednou jí žena dala facku. "Tys neslyšela co chce pán ? Buď to půjde po dobrým nebo po zlým !" Gabriela se, ale nedala. Když tu, si žena přestala brát servítky. První co se jí povedlo, že jí sundala násilím podprsenku. To už ležely obě na zemi a vší silou se přetlačovali. Jenže ta žena byla překvapivě moc silná. Gabriela se tomu divila, ale nemohla nic dělat. Muž s číslem pět stál o dva kroky dál a celé to jen pozoroval. Evidentně se mu líbilo. Jak Gabriela vzdoruje. Ale neměla šanci. Za chvíli jí žena strhla i kalhotky. Najednou se objevila Gabrielina neoholená mušlička. Žena měla převahu, přetočila ji na záda, obkročmo si na ni sedla a zároveň jí klekla na ruce. Hlavou byla otočená k jejím nohám. Nahnula se a sílou roztáhla nohy. Pak začala Gabriele lízat mušličku. Gabriela už byla vyčerpaná, neměla sílu se více bránit. Tu přikročil muž s číslem pět a zařval: "Ty budeš děvko taky lízat, jinak uvidíš! A pořádně!" Žena se uvolnila Gabriele ruce a poposunula se kundou nad její tvář. Gabriela se strašně styděla, cítila se ponížená, tělo ji bolelo. Když ale muž zakřičel, věděla že musí poslechnout a neochotně se dala do práce. "Řekl jsem dokud se obě neuděláte! Tak se snažte !" V Gabriele se mísily pocity studu, strachu, ale taky vzrušení. Za chvílí přestala na všechno myslet a vzrušení ji ovládlo úplně. "Tak se mi to líbí vy děvky !" Najednou bylo všechno intenzivnější. Gabriela si uvědomila, že tohle ještě nikdy nezažila. Její masturbace a sex, byly vždy takové chladné, robotické. Samozřejmě že byla vzrušená, ale tohle byl prožitek tisíckrát silnější. Začala nahlas vzdychat a cizí žena se přidala. Jako by začali soutěžit, které víc. Ale žena byla Vášnivější a zkušenější po několika minutách vyjekla slastí. Gabriela přestala. Ale žena ne. Za chvíli se udělala i Gabriela. "No vidíte, že to jde" přizvukoval muž a obě ženy jen spokojeně vydechovali. Muž je nechal oddechovat a otočil se na ostatní. "A teď vy dámy. Budete to mít jednodušší, že se teď hezky uděláte samy! Vaši kurátoři na to dohlédnou. Ostatní čtyři muži z komise sedící dosud za stolem se zvedli a začali ženy dokola obcházet, prohlíželi si je a osahávali. Ženy pomalu pracovaly rukama. Některá klečela, některá ležela. V jejích očích však byl vidět strach. Kurátoři drželi pevně jejich opratě. Stáli za nimi a hlídali je. Muži z komise byly aktivnější, osahávali jejich prsa, kundy, někteří zajeli prsty i dovnitř. Jiní chvíli dráždili poštěváček. Bylo to velmi zvláštní, hrozivé i vzrušující. Za chvíli začali ženy slastně vzdychat.
Konec první části
teším sa na pokračovanie ;-) 
