Kevlar13
Posted 2.11.2013 by Kevlar13
Automobilem jeli asi hodinku a po hodince zastavili na benzínce. Míša sundala Petrovi kuklu a řekla mu, že si může skočit na toaletu, ale nejdřív mu musí nandat pás cudnosti, který dává elektrošoky. Petr si tedy na odpočívadle v autě sundal kalhoty a nechal si nandat pás cudnosti. Nyní mohl jít na toaletu.
V hlavě se mu zrodil plán… Otevřel dveře automobilu a vyrazil, v tom ho ale zastavil hlas Míši „Nemysli si, že nám utečeš, máš tři minuty…“ Petr tedy šel a myslel, že vleze do benzínky, projde služebním vchodem ven a dá se rychle na útěk, aby se dostal z dosahu ovladače. Dveře benzínky se mu automaticky, jako je to na benzínkách běžné a vydal se na cestu ke služebnímu vchodu, už bral za kliku, když najednou si vzpomněl na Anetu, na její nádherné nohy a krásná ňadra, na její krásný obličej a překrásné nohy.
Z přemýšlení ho však probral elektrický výboj v jeho rozkroku. Srazilo ho to na kolena a z očí se mu tlačili slzy. Cítil se strašně bezmocně a viděl, jak mu jdou Michala s Klárou naproti a jak se ani jedna netváří zrovna nejlíp. Zvedli ho a Klára mu do ucha pošeptala „Těš se ty sráči!!“ a obě ho vedli do auta. Nikomu se nezdálo nic divného, jenom prodavač na Petra koukal, jako kdyby to byl nějaký zloděj. Dostali se k autu a na neosvětleném parkovišti byli další čtyři prázdné automobily. Klára se ohlédla a zmáčkla ovladač, takže Petr se už zase válel na zemi bolestí působící z jeho rozkroku.
„Ty si myslíš, že si z nás budeš dělat legraci??!!“ zeptala se Míša
„Ne paní… Omlouvám se, zamyslel sem se..“ řekl Petr na svojí obranu a dostal kopanec do břicha od Míši.
„No a proč si stál u dveří s nápisem Vstup pouze pro zaměstnance?!!“ zeptala se Míša
„Spletl sem si dveře…“ řekl vystrašeně Petr
„Spletl sem si dveře PANÍ“ zařvala na něj Klára a kopla ho do koulí
„Spletl sem si dveře Paní, omlouvám se…“ dostal ze sebe Petr
„Co si máš co plíst dveře?! Seš snad uplně debilní??!!“ zařvala na něj Klára
„Nevím co mám dělat… Omlouvám se Madam“ řekl Petr
„Stoupni si!“ zařvala na něj Michala

Petr se postavil, když dostal obrovskou ránu pěstí do koulí od Kláry. Cítil tu ránu až v břiše a nebyl schopný se ani pohnout, jenom ležel na zemi a držel se oběma rukama za rozkrok. Už ani nevnímal nadávky, co na něj Klára s Michalou řvali když prožíval tu hroznou bolest. Ležel na zemi a Klára s Michalou ho postavili hrubě na nohy.
„Vlez do toho auta, nebo schytáš další..!“ zařvala na něj Klára
„Neboj, Janie mu vysvětlí jak se poslouchá Paní.“ Odpověděla se smíchem Michala
Petr se začínal docela bát, když uslyšel tyhle slova. Chtěl se posadit do auta, ale Michala ho chytla za vlasy a do ucha mu zezadu pošeptala „Od teď pojedeš v kufru ty čubko!!“ a spoutala Petrovi ruce za zády kovovými policejními pouty tak, aby ho boleli ruce a na hlavu mu dala kuklu bez otvorů. „Ještě malou úpravu..“ zařvala Míša a nesla něco v ruce. Byli to její kalhotky nasáklé jejím nektarem potom, co se tak vzrušila. Sundala Petrovi kuklu a nacpala mu je do pusy. Zařvala na něj jenom „Zkus je vyplivnout ty sráči!!“ a nandala mu zase kuklu. Potom ho Klára chytla za nohy a Míša za ruce a narvali ho do kufru. Pokračovali dál po cestě, až někdy kolem třetí hodiny ráno zastavili.
Obě dvě slečny vystoupily a šli otevřít kufr. Petrovi ihned sundali masku a Michala mu z pusy vyndala svoje kalhotky, kterejma ho ještě dvakrát praštila po tváři. Pouta mu však záměrně nechali na rukou a vedli ho k jednomu z baráků. Byl to velký dům, kde bylo několik vchodů a každém vchodu byli 4 dvoupatrové byty obrovských rozměrů. V této části města měli svoji rezidenci bohatí lidé a bylo to vidět také na autech zaparkovaných vedle Petra.
Přišli k jednomu ze vchodů a zazvonili na zvonek, u kterého nebyla nejspíš záměrně jmenovka. Ihned zazněl bzučák, který otevřel dveře na chodbu. Míša čekala venku a Klárka šla s Petrem do vchodu, tady hned za dveřma ho chytla za tričko a přistrčila ho ke zdi a hned se s ním začala líbat a zajíždět mu rukou do kalhot, kde mu sundala pás cudnosti s elektrodami. Petr netušil co to Klára, která ho vždycky tolik týrala dělá. Nevěděl co se to děje, ale byl rád, že už nemá penis v tom železném vězení.
„Sráči užij si to, tohle byla asi poslední pusa, co si kdy dostal..“ řekla Klára
„Proč si to myslíš?!“ zeptal se udiveně Petr
„Protože tohle bude tvůj hrob ty blbečku..!“ a kopla ho kolenem do rozkroku a když ležel na zemi, našla jehlovým podpatkem jeho penis a zaryla mu ho do něj vší silou. Petr vyjekl bolestí a dostal ještě facku, že křičí. Klára ho postavila na nohy a sundala mu pouta. Hned mu ale vlepila strašnou facku až Petr ztratil rovnováhu a řekla mu „Ty si zapomněl jak se zdraví tvoje Paní?!“
„Ne Madam, omlouvám se..“ odpověděl Petr a kleknul si nejdřív na kolena a potom na všechny čtyři, aby měl dobrý přístup na botu svojí Paní.
Klára ho tedy dovedla do druhého patra, zaklepala na dveře a pohladila ho rukou po poklopci a beze slova odešla po schodech dolů. Petr stál před těmi dveřmi a cítil se dost nervózně, nevěděl co má dělat, ale hrozně se bál co se bude dít. Pořád čekal, ale nic se nedělo a dveře se pořád neotevírali. Najednou se ale dveře začali odemykat… Když se otevřeli, stála v nich nádherná dívka, která měla vlasy něco mezi hnědou a zrzavou, hnědé oči a hubeňoučkou postavu. Kdyby věděl, jak velká bestie před ním stojí, choval by se jinak…
„Pojď dál..“ pronesla chladně Janie a zavřela za Petrem dveře
„Oblečené otroky nepříjmám… Takže jdi zpátky za dveře, svlíkni se a pak zazvoň!“ řekla mu a přitom se mu vysmívala. Petr šel tedy za dveře a ty se rázem zavřeli. On zase osaměl na chodbě a nezbylo mu nic jiného než se začít svlíkat. Sundal si mikinu, tričko, a začal přemýšlet, jestli ho někdo nemůže vidět, ale s váháním si sundal i zbytek věcí co měl na sobě a netrpělivě zazvonil. Nahý tam stál a rukama se snažil zakrýt svoje mužství, ale slyšel, jak se dole otevírají dveře a proto začal zvonit jako diví pořád dokola. Slyšel, jak se zespoda line zvuk starší ženy kolem padesáti let, jak hovoří s někým do telefonu. Když byla v prvním patře, otevřela Janie dveře a Petr ji div neporazil, jak rychle vběhl dovnitř. Janie začala zuřit!
„To si ze mě děláš srandu??!!“ zuřila Janie
„Omlouvám se Paní..“ řekl když si klekal na zem a sklopil hlavu
„Tohle se nedá odpustit! Pojď se mnou…“ řekla už klidnějším tónem
Začala Petra provádět bytem a ukazovala mu kde co je… „Tohle je můj botník, o všechny tyhle boty se budeš celou dobu starat“ řekla a Petr jen udiveně koukal na skříň plnou bot. Tady je koupelna a záchod a ukázala mu místnost s dlaždičkami, kde byla obrovská vana, záchod a obří zrcadlo. Vedle dveří bylo veliké mramorové umyvadlo na jedné noze a velké topení „žebříkovitého“ vzhledu. Naproti koupelně byli futra bez dveří, kde byl rozlehlý obývací pokoj s obrovskou pohovkou a skleněným stolem uprostřed. Obývákem se také dalo procházet do kuchyně, kde byla velká kuchyňská linka a okno, ze kterého byl veliký rozhled. Pod oknem byl robustní dřevěný jídelní stůl s jednou židlí a vedle ní dvě misky. Petr moc dobře věděl, že nejsou určené pro psa nebo pro kočku. Z kuchyně se vraceli zase zpět do obýváku a do dveří naproti vstupu do kuchyně. Tam byla obrovská místnost, kde v pravém rohu byla postel červené barvy, pod kterou bylo mřížované místo. Kousek nalevo od postele se nacházela středověká kláda a vedle ní červená trestná lavice. V místnosti bylo vymalováno červeně a tak to zde působilo zvláštním dojmem. V pravém rohu se ještě nacházel honosný kožený trůn s železnými doplňky.
„Tvoje místo je pod tou postelí“ vytrhla ho z rozhlížení se Janie
„Tam budu doopravdy spát?!“ zeptal se udiveně Petr
„No když budeš hodný tak ano, jinak spíš uvězněný v kládě, nebo vedle na skřipci.“ Odpověděla Janie
„Ale já….“ Chtěl odporovat Petr
„Ty mi vzdoruješ?!“ rozčílila se Janie
„Né Paní to né, ale…“ snažil se Petr
„NA MĚ SI NEBUDEŠ OTVÍRAT HUBU TY ČUBKO!“ zařvala na něj Janie a Petr měl rázem sucho v krku
Petr nevěděl co říct a tak radši stál a koukal do země… Nevěděl co bude následovat, ale podle výrazu Janie, to nebude nic dobrého. Janie odešla do neznámých dveří vedoucích z ložnice. Když se vrátila, měla na sobě bílé boty pod kolena na nízkém podpatku se špičatou špičkou, z nich vedli bílé nadkolenky do podvazkového pásu tam měla bílé tanga. Na sobě měla ještě bílou podprsenku a v ruce držela zlověstně vyhlížející důtky…
„Na čtyři jako čokl… A DĚLEJ!!“ zařvala na něj Janie
„Ano Paní..“ odpověděl Petr a už se snažil splnit úkol
„Řekla sem jako čokl sráči..!“ řekla a švihla ho důtkami přes záda
Petr vyjekl bolestí, ale snažil se nevnímat tu šílenou bolest. Janie ho začala švihat přes záda a bylo vidět, že se jí to líbí, protože se u toho levou rukou hladila na kalhotkách, na kterých se jí dělal vlhký flek. Janie dobře věděl jak svého nového otroka nejvíc vytrestat. Přestala s bitím a odešla, Petr pořád na čtyřech čekal, co se bude dít dál a neměl ani odvahu se zvednout z nepohodlné pozice. Za chvilku přišla Janie a v ruce držela sáček s ledem. Sáček vzala a dala ho Petrovi do rozkroku. Petr se začal klepat a prosebně na ní pohlédl. Janie však pořád držela a neměla v úmyslu přestat. Po chvilce, která Petrovi připadala, jako by to byl rok však pytlík odložila. Kopla do Petra tak, aby se převalil a ležel na zádech. Když už Petr ležel, přišla k němu a začala ho hladit v rozkroku, dokud se mu nepostavil. Potom se mu na něj podívala a říká „Neznáš pravidlo o zakázané erekci?!“ a vlepila mu facku.
„Ne Paní, nevěděl sem že se mi nesmí postavit..“ omlouval se Petr
„Nezajímá mě to, POSTAV SE!“ řekla a pohladila ho po vlasech
„Počítej kurvo..!“ přikázala Petrovi a začala ho brutálně kopat do koulí
„Jedna…“ zařval Petr a svalil se na zem s oběma rukama v rozkroku
„Dva!“ řekl a klepal se mu hlas
„Tři..“ ječel a měl v očích slzy
„čtyři“ vyjekl a rozbrečel se jak malá holka
„PĚT“ zařval se slzami v očích a svalil se na zem, ale nezvedal se
„Už si to budeš pamatovat?? NIKDY SE TI NEPOSTAVÍ, POKUD TI TO NEDOVOLÍM!“ pošeptala mu do ucha Janie.
Petr se snažil uklidnit a nevnímat bolest, zatímco Janie se šla osprchovat. Vrátila se jenom v plyšovém modrém župánku a v sexy bíle košilce. Na nohou měla modré lakované lodičky a nehty měla natřené na bílo. Vypadala prostě úžasně, tahle kombinace s jejíma zrzavýma Vlasta byla skvostná. Podívala se na Petra a řekla „Tak se zvedej a mazej do postele, lekce ještě neskončila..!“ Petr se nejdřív zarazil, ale radši provedl příkaz paní do posledního písmene. „Lehni si na záda..“ řekla mu Janie klidně. Petr tedy udělal to co mu Janie řekla a ona ho zatím začala svazovat. Nejdřív mu přivázala pravou ruku a pevně utáhla smyčku na laně. Potom levou ruku a dala mu pusu na rty, když šla níž, aby mu svázala i nohy. Nejdřív zavázala pravou a potom levou nohu, ale Petr zatím začínal být čím dál oce nervózní a skoro už se klepal strachy.
Najednou Janie slezla z postele a šla si pro jezdecký bičík, s nímž v ruce se blížila k Petrovi. Petr byl celý vystrašený a zmateně koukal na Janie a začal tahat za všechny provazy, ale bylo mu to k ničemu. Provazy se ani nepohnuly, ale Janie jeho pokus o vysvobození rozesmál.
„Seš roztomiloučkej…“ řekla když si sedla na postel vedle něho a bičíkem mu jezdila po břiše a pomalinku směřovala níž a níž. Zastavila se u jeho penisu a začala po něm jezdit, až to Petr vzrušilo.
„NEPOVOLILA SEM TI EREKCI“ zařvala Janie a přetáhla Petra přes vnitřní stranu levého stehna bičíkem, až bolestí vyjekl…
„Budu na tebe hodná, máš jí povolenou, ale jestli se uděláš, budeš trávit zbytek noci s análním kolíkem a svázanej do kozelce!“ pošeptala mu klidně do ucha.
„Budu se snažit Madam…“ řekl vystrašeně Petr
Janie na nic nečekala a začala mu ho rukou honit. Petrovi se to doopravdy moc líbilo, ale pamatoval si, že se nesmí udělat.
„Koukám, že se ti to líbí…“ řekla s úsměvem na rtech Janie
„Ano Paní, jste šikovná..“ snažil se polichotit Petr
„Ale umím bejt i krutá!“ odpověděla mu Janie a zaryla mu nehty do jeho Penisu
Petr silně vyjekl bolestí, ale snažil se ovládat a soustředil se na příjemné pocity u něj v rozkroku. Janie po chvilce přestala. Sundala si kalhotky a sedla si na Petra tak, aby jí mohl celou dobu lízat a měl dobrý přístup na její sladkou jeskyňku. Petr rychle pochopil a pracoval jazykem, jak nejlépe uměl. Janie mezitím jezdila bičíkem po jeho břiše a když na chvilku přestal, aby se nadechnul, praštila ho lehce do místa, kde zrovna s bičíkem byla. Už však Janie cítila, že se blíží orgasmus a zrychleně dýchala. Petr pochopil, že má zvýšit tempo a tak zrychloval pohyby jazykem, co nejvíc to šlo. Snažil se a za chvilku Janie odhodila bičík a zaryla nehty do jeho prsou.
„Jsi celkem šikovný…“ ohodnotila výkon Janie a poplácala ho po tváři
„Teď se podíváme jak seš na tom s tim, co máš mezi nohama. Můžu tě ponižovat tím, že budu říkat, jak je to miniaturní, ale to by nemělo smysl… Nepotřebuju tě ponížit. Chci jenom aby si mi to udělal..!“ řekla Janie bezstarostně.
Komentáre- príspevky
No Comments. Login or Signup to be first.