http://www.xbdsm.sk/poviedky/category/spanking/ poviedky categories... http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-18/ Otevřel jsem oči a uctivě jí popřál dob...]]> Otevřel jsem oči a uctivě jí popřál dobré ráno.
"Dobré ráno má hračko. Hádej co tě dnes čeká." Odpověděla mi s úsměvem.
"Nevím, Lady Cat."
"Tak já ti to povím. Dnes uděláš mně i sobě snídani, vše po snídani uklidíš a v deset hodin budeš klečet oblečený jen do speciálního obojku před vchodem do velkého sálu. Obojek najdeš v koupelně.
Snídáš z nového krmítka. To je ještě v krabici na kuchyňské lince.
Teď si tě umyju, abys nedělal blbosti."
Odpoutala mě a odvedla do koupelny.
Ruce mi připoutala krátkými řetízky k bradavkám a dlouho mě umývala.
Bylo to velmi příjemné a vzrušující, ale pták se mi nezvedl. Cítil jsem nadrženost, chuť na jakýkoliv sex, ale tam dole se nic nedělo.
Umytý a osušený jsem udělal snídani a vše donesl do pokoje.
Nové krmítko bylo trochu tenčí, ale mnohem delší. Vešlo se do něj i víc potravy.
Že mě Lady chce potrápit jsem poznal podle toho, že jsem si měl do krmítka přichystat jahodový jogurt s kousky ovoce. To dá mnohem větší námahu dostat z krmítka, protože kousky ucpávají otvor.
Lady mi ale zakázala jíst. Sama se najedla, nechala si políbit nožky a ruce a vyzvala mě, ať ji i s krmítkem následuji do koupelny.
Tam krmítko pomocí přísavky připevnila na zrcadlo proti mé puse.
"Tak hezky otevři pusinku a dáme se do toho."
Postavila se za mě a pevně mě vzala oběma rukama za hlavu.
Vzal jsem do pusy konec krmítka a Lady začala tlačit.
Proti sobě jsem v zrcadle viděl svůj obraz. Viděl jsem, jak ta gumová věc mizí v mé puse, jak vyvaluji oči a koulím jimi. I na mém krku bylo vidět, kam až krmítko zajíždí.
"Tak co bude? Koukej baštit!"
Začal jsem jazykem a rty vymačkávat z krmítka jogurt.
Cítil jsem, jak mi prochází hrdlem do žaludku, ale chuť jsem necítil.
Tedy vlastně ano. Pachuť gumy.
"Už chápeš, co mě na tom tak vzrušuje? Podívej se sám sobě do očí. Vidíš v nich tu oddanost a to sebepřemáhání? Vidíš jak jsi směšný s tím gumovým kokotem v hubě? Já vím, že ty víš, že sama vím, jaké to je. A protože to vím, o to víc si to užívám.
Představuji si, jak s tím bojuješ, jak bys chtěl znát chuť toho, co do tebe teče.
Ale chuť je jedna z věcí, kterou budeš mít jen za odměnu. Tak povytáhnout, polknout á... zasunout.
Postupně jsem se dostal až nadoraz.
Lady mi jednou rukou tlačila na zátylek a druhou mi jezdila po krku a zkoumala, kam až krmítko zajelo.
Ale konec nenahmátla. Potom mi její ruka z krku zmizela.
Najednou se mi postavil pták.
"Jů, to je krásné, že tě to taky vzrušuje! Takhle tvrdého ptáka jsi nikdy dřív neměl! To znamená, že se ti líbí pevnější ruka!"
Nelíbilo se mi to. Měl jsem dávivé stahy a vzrušení jsem necítil. Ale ptáka jsem měl jako kámen.
Lady mě chytla opět oběma rukama za vlasy a začala mi s hlavou pohybovat sem a tam.
Bylo to šílené. Oči se mi zalévaly slzami, krk mě pálil a bolel a najednou mě strhla na zem a sedla si mi na obličej. Ucítil jsem vůni její kundy a jazykem se dotkl jejího poštěváčku.
Zasténala a začala do mě pumpovat svou šťávičku. Polykal jsem jako o život, protože jsem se nechtěl utopit.
Zhroutila se mi kamsi za hlavu a já cítil jen její chvějící se tělo a chuť její šťávy.
Po chvilce ze mě slezla. Nechala mě ležet a šla si dát sprchu.
Pak si něco zapsala do notýsku u zrcadla, kam si dělala poznámky a pručila mi, abych umyl krmítko a vzal si obojek.
Ten byl velmi zvláštní.
Byl totiž kombinovaný s pouty na ruce.
Byl u něho krátký návod: Dej si obojek kolem krku a uzavři ho. Uzamčení ti potvrdí cvaknutí.
Postav se zády ke zdi tak, aby se obojek o zeď opřel. Vlož ruce do pout a zatlač dozadu. Dvě cvaknutí potvrdí tvé uzamčení.
Udělal jsem vše podle návodu a měl jsem ruce pevně připoutané asi deset centimetrů od krku s dlaněmi ve výši očí.
První zkouškou bylo se vůbec dostat ke dveřím sálu.
Tam už klečela Nána.
Klekl jsem si vedle a za chvíli přišel Dan. Všichni jsme byli "oblečeni" stejně.
V sále už bylo veselo. Dámy to tentokrát rozjely ve velkém.
Už mě začala tlačit kolena, když ze sálu vyšla Lady Cat a za ní dvě nahé ženy s obojky na krcích.
Lady připnula vodítko k mému obojku a otrokyně si rozebraly Nánu a Dana.
Odvedly nás do sálu.
Tam už byly na pódiu připraveny tři zvláštní stojany, zakončené nahoře malou kostkou. Před tyčí nesoucí kostku byla ještě jedna krátká tyč, zakončená zvláštně tvarovaným dildem. Lady mě postavila k prostřední tyči a můj obojek secvakla s kostkou.
Zepředu mi k obojku podobně přicvakla velký půlkruh, takže jsem neviděl dolů. Pak mi do zadku zavedla to podivné dildo co nejvýš a kriticky s odstupem zhodnotila svou práci.
Danovi i Náně se vedlo stejně.
Lady Cat zatleskala a požádala o klid.
Dámy, otroci i otrokyně na ní upřeli oči.
"Dámy a ostatní tvorové."Začala Lady svou řeč. "Dovolte, abychom vám předvedli plody našeho zkoumání a technického vývoje v oblasti kontroly otrockých přirození.
Jak jistě víte, naši tři dobrovolníci..."
Při slově dobrovolníci, mi po zádech přejel mráz.
"...byli podrobeni operativnímu zákroku, při němž jim byl do stydké oblasti vložen přístroj, kterému říkáme Dálkový ovladač otrockých přirození.
Tady mám takovouto krabičku. Stiskem levých tlačítek se nastavuje intenzita dané funkce, stiskem pravého dojde k zapnutí funkce. Třeba nahoře nastavím intenzitu sto procent a stisknu START."
Dámy zašuměly překvapením. A já sebou cukl, protože můj pták najednou ztvrdl a trčel dopředu jako oj. Ale já necítil vzrušení. Jen erekci. Až bolestivě tvrdou.
"Dalšími tlačítky lze ovládat citlivost vedoucí k orgasmu. Lze jej buď úplně zakázat, nebo citlivost zvyšovat až k okamžitému orgasmu.
Pomocí žlutého tlačítka lze naopak způsobit výron semene bez orgasmu.
Kombinace nastavení ovladačů může být velmi široká a lze ji použít k odměnám, trestům, či k otrocké službě jako takové.
Zde jsou tři ovladače tří pokusných subjektů. Můžete si je vyzkoušet, Dámy."
Dámy se o ovladače málem popraly.
Zkoušely na nás kde co, ale vrchol byl, když nám úplně "vypnuly" citlivost i erekci a přivedly tři otrokyně, kterým poručily, že mají deset minut na to, aby nás přivedly k orgasmu.
Děvčata se snažila, seč mohla, ale nic z toho nebylo. Ani jsem nevěděl, že se mě někdo dotýká.
Bylo to velmi stresující.
Po deseti minutách Dámy otrokyně zastavily.
Pomocí ovladačů nám ztopořily ptáky a poručily jim, aby si je narvaly až do krku.
Litoval jsem drobounkou rusovlásku, která se musela nasoukat na Nánu.
Když se jim to povedlo, nechaly nás Dámy vystříkat. Opakovaně. Děvčata musela vše spolykat a poděkovat.
Dámy jim oznámily, že nesplnily rozkaz nás přivést k orgasmu a že další den se zůčastní závodu nazvaného Tour de Pain.
Nás tři Lady Cat odpoutala a zahnala do kobek v podzemí.
Tam nám byl donesen oběd, opět v krmítkách. Ostatně, ruce jsme měli stále připoutané k obojkům, takže bychom se jinak ani nenajedli.
Dlouho se nic nedělo a podle mého odhadu už musel být večer.
Usnul jsem na pryčně jako nemluvně, ale probudily mě kroky.
Lady Cat otevřela dveře a beze slova mi připnula k obojku vodítko.
"Jdeme!" Sykla a trhla vodítkem.
Když jsme procházeli sálem, udivila mě plátěná zástěna, za kterou se činili neznámí lidé.
Lady si všimla mého pohledu a beze slova mi vlepila facku. Zasyčela, že mám koukat pod nohy a ne kde co lítá.
Dovedla mě do našeho bytu a nechala spáchat hygienu.
Pak mě poslala spát a odešla.
Dlouho se mi koulelo hlavou, co se jí asi mohlo stát, že se jí tak změnila nálada.
Pak jsem usnul.]]> http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-18/ Wed, 13 May 2026 05:39:29 +0000 hracicka http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-17/ Probudil jsem se.
Byla to Nána.
Ležela na posteli s rozporkou mezi nohama.
Nadzvedl jsem se a podíval se na své nohy. T...]]> Probudil jsem se.
Byla to Nána.
Ležela na posteli s rozporkou mezi nohama.
Nadzvedl jsem se a podíval se na své nohy. Také jsem měl mezi nimi rozporku.
Ucítil jsem svědění v rozkroku a chtěl se podrbat. Zjistil jsem, že to nepůjde, protože mám pouta na rukou na krátkých řetízcích k posteli.
Zase jsem si lehl. Měl jsem sucho v krku.
Netrvalo dlouho a nad postelí se objevila Madam Cat.
"Á, už jsi vzhůru? Tak dobré ráno, nový otroku. Jak ses vyspinkal?"
"Děkuji, Madam Cat, dobře."
"Tak to jsem ráda. Dnes a zítra budeš ještě ty i ostatní takto ležmo, v úterý budeš moci vstát."
Něco mě napadlo.
"Ale vždyť je sobota!"
"Ne, je neděle odpoledne. Chtěly jsme ještě udělat nějaké testy, tak jsme vám prodloužily spánek. Mimochodem, byl to velký úspěch. Vše funguje jak má a Paní Gábina na tebe bude dlouho vzpomínat."
Zaškrundalo mi v břiše.
"Donesu ti jídlo a pití."
Za chvilku byla zpět s tácem plným jídla.
"Uvolním ti ruce, ale jestli si sáhneš mezi nohy seřežu tě jako psa." Pohrozila.
Snědl jsem všechno, dostal sladké políbení a znovu usnul.
Zbytek dne i celé pondělí byly klidné a kdyby za někým z nás nepřišly občas Dámy, asi by nám bylo smutno. Nána nemluvil vůbec a Dan jen málo.
V úterý nás Dámy odpoutaly a vyhnaly z pelechů.
Omyly nás, oblékly do šatiček a mohli jsme dělat lehkou práci.
Tak jsme fungovali skoro čtrnáct dní.
Vaření, masáže nožiček, lízací povinnosti, lehký úklid a spousta drobných prací kolem domácnosti.
Zase byl pátek a výjimečný sněm sesterstva.
Tentokrát bylo vše v normálu. Nosili jsme jídlo, servírovali, pomáhali s kdečím až do večera.
Paní Gábina chodila v tmavých brýlích a Dámy se jí pochechtávaly.
Nechávalo ji to chladnou a jen se usmívala.
V deset večer nás naše Dámy zahnaly spát, protože nás prý čeká náročná sobota.]]> http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-17/ Sun, 10 May 2026 06:42:43 +0000 hracicka http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-16/ Vše bylo uděláno a hotovo a čas tro...]]> Vše bylo uděláno a hotovo a čas trochu zpomalil.
Sloužil jsem své Lady Cat, ale nebyl jsem ani trestán, ani milován. Byl jsem užitečné zvíře.
Zbavil jsem se všech modřin a pomalu zapomněl, že jsem něco podepsal. Až...
Přišel jeden z pátků, kdy se opět mělo sjet celé sesterstvo.
Od rána jsme všichni pracovali na realizaci. V poledne bylo vše vypucované, všude nádobky s desinfekcí, půjčovna a prodejna hraček plná, sál připravený jídelna, sklepy...
Krátce po poledni přijely první Dámy.
Vše bylo nacvičené a běželo jako na drátkách.
Dámy se ale chovaly zvláštně. Žádné obvyklé hašteření, žádné stížnosti. Všechny se usmívaly a měly dobrou náladu. Některé mě i pohladily, když jsem jim na pozdrav líbal ručku.
Tentokrát mělo zasedání začít dříve.
Těsně před pátou hodinou odpoledne jsme byli s Nánou a Danem nastoupeni v jídelně a očekávali rozkazy.
Po přivítání a přípitku si Paní Gita vzala slovo a začala mluvit o všem možném. Vše vyvrcholilo jejím prohlášením o pokroku v elektronice a pozváním k "drobnému experimentu".
"Dámy. Dnes se budou psát dějiny. Naši tři otroci dobrovolně souhlasili s aplikací moderních ovladačů samčích pohlavních orgánů, konkrétně typem OSPO-1 a neviditelných vodítek typu NV-1.
Všechny operace provede naše drahá Sestra Gábina. Všechny operace budou omezeně přístupné publiku, takže vás prosím, abyste se domluvily, která z vás chce být přítomná operaci kterého otroka. První půjde na řadu Nána, pak Dan a nakonec Dag, neboli Dášeňka.
A protože jsou naši otroci tak odvážní, dostanou navíc malý dárek, který vymyslela Sestra Gábina a Náně se podařilo jej zrealizovat, aniž věděl co dělá.
Prosím naše pomocné otroky, aby se ujali práce a Paní Jil, aby preventivně vyčistila Nánu."
Paní Gitu odměnil velký potlesk a Paní Jil odvedla pobledlou Nánu do koupelny.
Dámy se zatím zapisovaly na listinu.
Paní Gábina oznámila, že je čas na první operaci a odešla s malým houfem Dam a dvěma otrokyněmi do ordinace.
Ostatní Dámy se zatím začaly bavit po svém. Ale bylo to tentokrát takové strnulé.
V sedm hodin večer odvedly Dana. Bylo na něm vidět, že by nejraději utekl. Paní Jil a Lady Cat ho ale vzaly pod ramena a vedly ho jako loutku.
Přišla ke mně Paní Justa.
"Neboj. Tvá Lady tě má moc ráda a nechce ti ublížit. Řeknu ti tajemství. Pokud budou účinky tak skvělé, jak jsou slibovány, bude Fred čtvrtým z vás."
Podíval jsem se na ni.
"A on chce?"
"Na to se ho ptát nebudu. Mé slovo je pro něho zákon a on to ví. Je šťastný, když o něho pečuji, ať je to jakákoliv péče.
A ty by sis to měl uvědomit také. Slyšela jsem, jak jsi vzdoroval."
"Budu nad vašimi slovy přemýšlet, Paní Justo. Děkuji vám."
Pohladila mě po tváři.
"Přijdu se na tvou operaci podívat. Ani já nechci, aby Ti někdo ubližoval zbytečně."
"Děkuji vám Paní Justo." Řekl jsem a v očích měl slzy.
" Nebreč, nebo ti budu muset ublížit sama!" Špitla s potutelným úsměvem a odešla si sednout zpět na Fredova záda.
Až teď jsem si všiml, že mu ze zadku visí mohutný vlčí ocas.
Před devátou hodinou večer přišly pro mě.
Když jsem viděl ty dvě Dámy, jak ke mně míří, projel mými zády mráz.
Nějak mi ztěžkly nohy a vyschlo mi v krku.
Lady Cat přistoupila přede mě a tiše řekla: "Je řada na tobě. Budeš blbnout?"
Nadechl jsem se, napřímil a řekl že blbnout nebudu.
"Výborně. Takže se do tebe zavěsíme a povedeš ty nás."
Kývl jsem hlavou a vyrazili jsme.
Došli jsme do koupelny. Absovoval jsem krátký, ale důkladný program na čistícím stroji, pak jsem na sebe dostal andělíčka a sešli jsme do sklepa.
Před ordinací se ke mně Lady Cat přitiskla, políbila mě a podívala se mi do očí.
"Miluju tě, Dagu. Jsi vše, co mám."
Viděl jsem na ní, že je také trochu nervózní.
V ordinaci už bylo docela plno.
Paní Gábina si mě naštelovala na gynekologické křeslo a s pomocí svých otrokyň mě pevně připoutala. Do ruky mi jedna z otrokyň zavedla kanylu. Paní Gábina se zastavila u mé hlavy, na kterou mi položila obě ruce.
"Dámy, Sestry. Ač rády tvrdíme, že za samečky myslí většinou jejich přirození, není to pravda. Za vše může mozek a spousta chemie. Mozek odešle signál a péro se postaví. Mozek vyšle signál a péro se nepostaví. Mozek je počítač a nervy k orgánům jsou vlastně jakési dráty. My na ty dráty dáme takovou drobnou krabičku a ta dokáže buď vyslat falešný signál, nebo pravý odstínit.
Začalo mi být všechno jedno.
Všiml jsem si, kdo kolem mě stojí. Paní Gita, Lady Cat, Paní Jil, Paní Justa a několik dalších.
Paní Gábina domluvila a ... nebylo nic.]]> http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-16/ Fri, 01 May 2026 05:20:56 +0000 hracicka http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-15/ Panika, pochopení, a pokus se umístit do původní polohy. Tenhle nový hlídač reaguje na centimetrové p...]]> Panika, pochopení, a pokus se umístit do původní polohy. Tenhle nový hlídač reaguje na centimetrové pohyby.
Znovu jsem usnul.
Znovu probuzení bolestí.
K mé škodě jsem se nadzvedl a tím zkrátil lanko. Bylo mi jasné, že teď už si nelehnu.
Nebo...
Nahmatal jsem silnou vlněnou houni a udělal si z ní plochou podložku.
Přes strašnou bolest jsem povytáhl lanko z krabičky, levou rukou ho podržel, aby se znovu nenamotalo a podložil si záda a hlavu složenou houní.
Znovu jsem si lehl a pustil lanko.
Bolest utichla.
Tak jsem se protloukl celou nocí.
Ráno mě vzbudily šoky do koulí. Lady mi totiž večer nasadila klícku.
"Dobré ráno otroku." Ozvalo se nade mnou.
"Dobré ráno Madam Cat." Odpověděl jsem.
Madam vypnula klec, odemkla hlídací lanko a pustila mě ven.
"Tak jak se ti líbí nový hlídač, otroku?"
"Je velmi účinný. Děkuji vám, Madam Cat."
"To mě moc těší. Je to prototyp. Už jsem přišla na pár dalších vylepšení a Nána na novém už pracuje. Těš se."
Laškovně se usmála a mrkla šibalsky okem.
Zamrazilo mě v zádech.
Šel jsem se umýt a udělat snídani.
Jedl jsem na klekátku a z krmítka.
Po snídani se mě Madam opět zeptala, jak jsem se rozhodl.
Odpověděl jsem, že mé rozhodnutí je stejné jako včera.
"Hmmm, že ty mi chceš udělat radost svým utrpením, šibale?"
"Pokud vás to potěší, Madam Cat, tak ano."
"Výborně! Umyj nádobí a pracovní oděv jako včera!"
Opět jsme pracovali v podkroví pod dohledem. Sice jen ve dvou, ale práce nám šla dobře.
Bylo kolem desáté hodiny, kdy byla vyhlášena přestávka. Tedy pro Dámy a blonďáka. Já se musel postavit do rámu a chytit se za oka.
Tentokrát bosý.
Madam mi opět přicvakla lanko do oka nad hlavou a chvíli se na mě dívala s pohledem sochaře. Pak něco tiše řekla blonďákovi. Ten kývl hlavou a zmizel mi za zády.
"Mám pro tebe zpestření, otroku. Aby ses mi náhodou nenudil!"
Zasmála se a poručila mi zvednout patu. Ukázala mi malé prkénko, ze kterého trčel asi deset centimetrů dlouhý ostrý vrut.
"Tohle dostaneš pod paty."
Za okamžik jsem stál na špičkách a zatínal zuby bolestí, která se probudila v lýtkách.
Do toho se mi opět probudila prostata a začal mi tvrdnout pták.
Nevěděl jsem co dřív. Udržovat stabilitu, snažit se nešlápnout na ostré vruty, nebo se snažit potlačit vzrušení?
"Ó, promiň. Já vlastně zapomněla, že tyhle hroty jsou už zbytečné." A odkopla obě prkénka stranou.
"A ještě něco jsem ti zapomněla dát. Roubíček!"
Za chvíli jsem už opět mohl dýchat jen nosem.
"Takže zapínám stopky..."
Dámy si opět sedly do křesílek a dobře se bavily.
Byla to šílená směs vzrušení, jeho potlačování, bolesti, sebezapření a umíněnosti se nevzdat.
Celý svět se scvrkl do mého utrpení.
Vytrhlo mě z něj až pohlazení.
"Ty jsi ale vytrvalý hrdina!"
Madam Cat stála u mě a odepínala mi lanko hlídače.
"Vydržel jsi dvacet pět minut! To jsem nečekala. Už se můžeš pustit a normálně se postavit."
Nešlo to. Zradily mě prsty. Byly zaťaté v křeči.
Zavrtěl jsem hlavou, protože jsem měl stále ještě roubík.
"Co ne? Chceš nášup?"
Opět jsem zavrtěl hlavou a vyloudil pár tlumených zvuků do roubíku.
"Jo ahá. Promiň." Madam mi vyndala roubík.
"Nejde to, Madam Cat. Mám prsty v křeči."
"Dane, opatrně mu vyvlékni prsty z ok a zkus mu je narovnat!" A vrazila mi roubík zpět do pusy.
Asi věděla proč. Když mě Blonďák Dan vyhákl, nohy mě neunesly a křeč mě zkroutila celého.
Kňučel jsem do roubíku a slzy mi tekly proudem.
Madam Cat vydávala rozkazy a snažila se mi rozmasírovat svaly.
Ucítil jsem teplo a svaly se začaly uklidňovat.
Za chvíli už jsem mohl klidně ležet.
Bylo mi strašně. Byl jsem zpocený a celý jsem se třásl.
"Až budeš schopný se hýbat, čekám tě u svých nohou!" Řekla a vyndala mi roubík.
"Rozumím, Madam Cat. Bude to brzy."
"V to doufám!"
Ještě chvilku jsem se vydýchával a pak se zkusil pohnout. Trochu to bolelo, ale cítil jsem, že riziko křeče pomalu mizí.
Po čtyřech jsem přelezl ke své Madam a v kleče se jí zahlásil.
"Tak jak se ti líbila dnešní zkušenost?"
Zeptala se mě s úsměvem.
"Bylo to strašné, Madam Cat." Přiznal jsem.
"Už jsi zjistil, že tvrdohlavost a zarputilost může bolet?"
"Ano, Madam Cat."
"Takže jak zní odpověď na mou otázku dnes? Ale dobře si ji rozmysli, protože pokud mou nabídku odmítneš, absolvuješ dnešní zážitek každý den."
Hlavou mi proběhly poslední čtyři dny a já zjistil, že podobnou zkoušku už bych znovu nezvládl. Ucítil jsem, jak mi tečou slzy a jak mám sucho v krku.
"Má skvělá Madam Cat. Přijímám Vaši laskavou nabídku a prosím o provedení navrhovaného zákroku."
"Výborně! Tak se mi to líbí!" Řekla Madam a položila na stolek papír a pero.
"Tady to podepiš!"
Podepsal jsem.
"Ani sis to nepřečetl. Proč?"
"Protože je mi už jedno, co podepisuji, Madam Cat. Jestli je to můj rozsudek smrti, zemřu, ale už nebude zádná tak strašná bolest."
"A co když jsi podepsal rozsudek, kde žádáš o stejnou bolest každý den?"
Otázala se Madam s úsměvem.
Hrklo ve mně a zatočila se mi hlava.
"Tak abys věděl, co jsi podepsal, ti to přečtu."

Já, Dag Rab, manžel a osobní otrok Alice Rabové - alias Madam Cat, pokorně a s plným vědomím všech důsledků žádám o:
1. Provedení drobného chirurgického zákroku za účelem zvýšení mé ovladatelnosti.
2. Aplikaci elektronického ovladače samčích pohlavních orgánů.
3. Aplikaci podkožních lokačních tělísek.
O totéž prosím i u všech otroků, trvale sloužících na Tvrzi.
Zároveň slibuji, že přijmu jakékoliv další ovládací, či trestné zařízení, které bude považováno Madam Cat za vhodné a bude mi nařízeno.
Podpis: Dag Rab
Svědci: ...

Koukal jsem na ni s otevřenou pusou. Došlo mi, že jsem odsoudil nejen sebe, ale i Dana a Nánu.
Podíval jsem se na Dana.
Klečel se svěšenou hlavou.
"Promiň, Dane." Špitl jsem.
Podíval se na mě.
"Neomlouvej se. Já podepsal totéž po dvou výpraskách..."
Paní Jil vstala a jeho řeč uzavřela párem facek.
"Svévolné mluvení. Píšu si!"
Paní Gita se na mě usmála.
"Nána podepsal po jednom výprasku přes koule. Ty jsi nám dal pěkně zabrat!"
Madam Cat vstala a zatleskala.
"Vy dva, mazejte do kuchyně a uděláte oběd! Oba se pořádně osprchujte. Budeme obědvat v jídelně.
Za hodinu a čtvrt už jsem šel oznámit Dámám, že oběd je hotov.
Všichni jsme jedli u stolu.
Byl to velmi slavnostní oběd.
Odpoledne jsme strávili opět prací.
Celé bičové centrum už bylo skoro hotové. Zbývaly jen drobnosti a lakování.
Večer si mě Madam Cat přivázala k posteli a vysázela mi na zadek 23 ran rákoskou. Ale nebyly moc silné. Prý aby měla pořádek v účtech.
Potom mi nasadila normální klícku a poslala mě do klece. Sama mi připnula lanka a odešla.
Dlouho jsem přemýšlel, co se mnou bude. Velmi dlouho.
Usnul jsem tak tvrdě, že jsem návrat Madam Cat ani nezaregistroval.]]> http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-15/ Thu, 23 Apr 2026 05:29:53 +0000 hracicka http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-14/ "Vstávat, otroku. Musíš sloužit své Lady!"
Řekla to tááák něžně a s úsměvem, že nebýt připoutaný, okamž...]]> "Vstávat, otroku. Musíš sloužit své Lady!"
Řekla to tááák něžně a s úsměvem, že nebýt připoutaný, okamžitě bych ji objal.
"Dobré ráno Madam Cat."
"Tak co? Už sis to rozmyslel?"
"Nerozmyslel, Madam Cat."
"Tak teď nevím, jestli se mám zlobit, nebo se těšit. Dnes jsem si pro tebe připravila něco opravdu rozkošného. Udělej mi snídani a sobě do krmítka na potom."
Odvázala mě a já šel po své práci.
Madam se nasnídala, nechala mě umýt nádobí a opět mi nasadila natahovák šourku. Místo kolíku, který jsem měl předtím mi však dala jiný. Dlouhý, zkřivený a posázený hrboly.
Skrz bradavky mi prostrčila dlouhou tenkou tyčku s malou oblou krabičkou a kroužkem uprostřed.
"Tohle je dnes tvůj pracovní oblek, drahý." Zasmála se, připla mi vodítko do kroužku uprostřed tyčky a táhla mě za kozy k Paní Gitě.
Tam už byl připravený blonďák i Nána u nohou svých Dam. Společně jsme šli do podkroví.
Hrubou stavbu už jsme měli hotovou, ale zbývala ještě spousta dodělávek.
Každý z otroků nesl pro svou Dámu křesílko a Nána se ještě vrátil pro stolek.
Na pokyn jsme začali s prací.
Mohutný rám bylo nutné osadit oky a navijáky.
Zrovna jsem držel nad hlavou velký šroub s okem, na který zvrchu nasazoval Nána matici, když jsem uslyšel tiché zachichotání.
Ucítil jsem zvláštní tlak na prostatu a pták mi ztvrdl. Jenže v tu chvíli jsem dostal výboj do koulí, který mě srazil na kolena. Pak ještě několik, dokud mi pták zase nezvadl.
Znovu jsem se postavil. Zvedl jsem další oko, když to celé začalo znova. Během půl hodiny jsem měl erekci snad desetkrát.
Dámy se báječně bavily a Nána dostal pochvalu za výborný vynález.
Byl jsem zpocený a třásly se mi nohy. Odvčera zhmožděná lýtka začala opět silně bolet.
Dámy poslaly blonďáka uvařit oběd, že chtějí obědvat v podkroví.
Madam Cat se zvedla a došla ke mně.
"Chytni se za dvě oka a pevně se drž!"
Provedl jsem rozkaz a čekal.
Lady cosi stiskla na krabičce mezi mými bradavkami a vytáhla z ní kroužek na tenkém lanku. Lanko připnula pomocí karabiny nad mou hlavou.
"Odteď, kdykoliv se lanko pohne, dostaneš lekci. Pusť oka a udělej dřep."
Opatrně jsem pustil oka a povolil kolena. Čekal jsem impulzy do bradavek, nebo koulí, ale najednou jsem měl pocit, že mi někdo drtí hrudník. Zalapal jsem po dechu. Klesal jsem dolů a bolest se zhoršovala. Přešla i do zad a hlavy. Neskutečná, krutá tepající bolest. Někde někdo křičel strašně křičel. Došlo mi, že to křičím já sám.
Dostal jsem se asi do poloviny dřepu a bolest byla tak příšerná, že mi povolil svěrač a kolík vypadl ven. Navíc jsem se i pomočil. Ve snaze si ulevit jsem se začal zvedat, až jsem se znova chytil za oka. Bolest sice zmizela, ale Madam Cat mi nekompromisně narvala kolík zpět do zadku a proti vypadnutí zajistila postrojem z řemínků. Navíc mi opět dala roubík.
"Když to vydržíš dvacet dvě minuty, nedostaneš dnes výprask."
Okamžitě mi začal opět tvrdnout pták. Začaly impulzy do koulí. Zatínal jsem zuby a snažil se vydržet. Snažil jsem se urovnat si myšlenky, ale nepomáhalo to.
V čirém zoufalství jsem se přitáhl rukama nahoru.
Chvíli jsem tak vydržel, ale pak mé ruce povolily a já se opět spustlil na podlahu. Jenže mým přitažením se zkrátilo lanko a opětným spuštěním se vrátila příšerná bolest a pták mi začal vadnout.
Zkusil jsem se znovu přitáhnout a ve chvíli, kdy jsem se zbavil bolesti v těle, mi ztvrdnul pták a začal jsem dostávat impulzy do koulí. A stále dokola.
Roubík tlumil můj křik a mně pomalu začal docházet vzduch.
Po chvíli jsem s hrůzou zjistil, že mé prsty povolují a já se neudržím. V tu chvíli jsem totiž ve vzduchu trhal nohama jak šílená opice. Z posledních sil jsem ještě stihl nohy narovnat a pak mě pohltilo peklo plné bolesti.
Procitl jsem na podlaze. Dámy se nade mnou skláněly a o něčem debatovaly. Neslyšel jsem je, protože mi v uších hučelo a zrak jsem měl rozostřený.
Pomalu se vše vracelo k normálu.
"Tak už mě slyšíš?"
V krku jsem měl strašně sucho a tak jsem jen kývl hlavou.
Lady přidřepla ke mně.
"Tak mě dobře poslouchej! Tohle je nový hlídač. Ode dneška, pokud budeš v kleci, s ním budeš spát. Jen místo kolíku dostaneš hrušku. Vydržel jsi přesně šest minut a čtrnáct vteřin. Dokud nevydržíš takto ve stoje těch dvacet dva minut, bude tvůj život procházka peklem. Teď se dáš dodromady, vyndáš si kolík a necháš jen natahovač. Vrazíš si do tlamy znovu roubík a znovu se postavíš tak, jak jsi stál. Tak počkáš až budu mít chuť ti dát dnešní výprask."
Vstala a zmizela mi ze zorného pole.
Začal jsem se pomalu zvedat na nohy. Vydýchával jsem se a když se mi přestala točit hlava, vložil jsem si roubík do pusy, utáhl řemínek za hlavou a chytl se za dvě oka.
Dámy se zrovna bavily s Nánou.
"Funguje to skvěle, Náno. Chtělo by to ale nějak vyřešit tu stimulaci, aby se tolik nenamáhal anál. Zapracuj na tom."
"Provedu, Madame. Hned zítra na tom začnu pracovat."
"Výborně. Ještě něco mě napadlo..."
Pak Dámy něco špitaly Náně do ouška a chichotaly se při tom velmi škodolibě.
Trpělivě jsem čekal. Dámy se ještě chvíli bavily, než si na mě Madam Cat vzpomněla. Došla zezadu ke mně a řekla mi ať se otočím.
Za moment jsem stál čelem k ní.
"Takže dnes dvaadvacet. Náno, přivaž ho!"
Nána mi připoutal pouty a karabinami ruce k okům v trámu a nohy mi roztáhl tak, že jsem za ruce visel ve vzduchu.
Pak vytáhla dlouhou koženou plácačku. Chvíli se s ní mazlila a pak se rozmáchla...
PRÁSK! Plácačka zasáhla mé břicho.
Nemít roubík, zařval bych jako tur.
Další rána. Zazmítal jsem se v úvazu a viděl, jak si mě všichni zvídavě prohlíží.
Madam Cat mi vysázela osm úderů. Pak nabídla plácačku Paní Gitě.
Ta jí s úsměvem poděkovala a dala mi dalších sedm.
Paní Jil ne nenechala zahanbit a mé břicho se slilo v jednu bolest.
Madam Cat mě odpoutala, já poděkoval a políbil všem Dámám ruce.
"Teď si dej opožděnou snídani. Oběd mít nebudeš a k večeři zase něco z krmítka." S tím mi podala krmítko.
Nasoukal jsem se na tu gumovou věc, protože mi v žaludku už kručelo hlady.
Opět mě po jídle připoutala za ruce k trámu a s ostatními odešla na oběd.
Osaměl jsem v pološeru, protože Lady zhasla i světlo.
Všechno mě bolelo. Byl jsem unavený a zbitý.
Jak dlouho ještě vydržím? Zvládnu těch 22 minut?
Čas plynul pomalu a táhl se jak žvýkačka.
Málem jsem usnul, ale kroky mě okamžitě probraly k životu.
Dámy se opět posadily do křesílek a nechaly si nalít kávu. Pak mě blonďák na rozkaz Madam Cat odpoutal, abych mohl pracovat.
Během odpoledne jsme dotvořili malý a velký rám, sesadili "kolotoč", který dámy vymyslely a připevnili celkem šest různě velkých elektrických navijáků s možností ruční obsluhy.
Mně vše bolelo čím dál víc.
Po skončení práce mě Madam Cat ostříkala hadicí a nahnala do klece. Lanko z krabičky mi připnula na horní stranu klece a zamkla.
Ležel jsem jako prkno na zádech a bál se pohnout.
Nakonec jsem usnul.]]> http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-14/ Tue, 21 Apr 2026 05:07:34 +0000 hracicka http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-13/ Ráno jsem zaspal a dostal další šoky.
Alici to velmi potěšilo.
Vytáhla mě z klece a nechala kleknout vedle.
"Dobré ráno, Dagu. Jaký máš dnes náhled na mou nabídku?"
"Alice, já..."
Přiletěla facka.
"Co jsi říkal, otroku?"
"Omlouvám se, Madam Cat. Svůj názor jsem nezměnil."
"Zásadový otrok, to jsou mi věci!"
Postavila se až ke mně a přitiskla mi břicho na obličej. Začala mi čechrat vlasy a hrát si s mýma ušima. Pak mě za vlasy surově vzala, zvrátila mi hlavu a tvrdě mi řekla, že si mám lehnout na břicho na postel.
"Dnes tedy dostaneš jednadvacet na lýtka. Připraven?"
Aniž čekala na mou odpověď, začala mi sázet rány v přesně propočítaných intervalech. Po osmi už jsem křičel nahlas a kroutil se jako had.
"Ale to není hezké!" Prohlásila, přestala s vyplácením. Pevně mě připoutala a do pusy mi narvala roubík se širokou manžetou.
"Tak tedy znovu! Neboj, budu se snažit, abys svého rozhodnutí litoval."
A začala znovu od jedné. Perfektně si mě vychutnávala. Roubík mi ucpal pusu tak, že jsem mohl dýchat jen nosem. Poslední rány už jsem vnímal přes rudou mlhu před očima.
Odvázala mě a zbavila roubíku. Znovu mi nasadila natahovák šourku i s kolíkem a nechala stát před postelí.
Lehla si místo mě a zaujal ji mokrý flek na polštáři.
"Ale, tady někdo plakal štěstím, že?"
Lehla si na záda, roztáhla nohy a vytáhla vibrátor. Začala si dělat dobře.
Netrvalo dlouho a křečovitě se zazmítala v orgasmu. Pak vstala a přešla ke mně.
"Dagu, můj vibrátor potřebuje očistit. Otevři tlamu, zakloň hlavu, vyplázni jazyk a nadechni se."
Když jsem to udělal, zasunula mi vibrátor až do krku a několikrát s ním povyjela ven a dovnitř.
Vytáhla ho ven a nechala políbit.
Cítil jsem, že mám trochu podrážděný krk. Lýtka mě bolela a pálila.
"Udělej snídani, převlékni postel a dnes si vezmeš obleček služky bez punčoch." Zavelela a šla se vysprchovat.
Po snídani mě poslala za Paní Gitou.
Ta si ihned všimla mých lýtek.
"Vzdoruješ?"
"Ano, Paní Gito."
"Jestli ti můžu poradit, nevzdoruj. Tohle je jen začátek toho, co tě čeká."
"Rozumím, Paní Gito." Řekl jsem hrdě.
"Aha. No, myslím, že budeš moc a moc litovat. Teď mazej makat nahoru."
Opět jsme se pustili do práce v podkroví.
Zdvihání materiálu a nutné podřepy byly pro mě velmi bolestivé a já už před obědem začal uvažovat, jestli mi stojí za to takhle trpět.
Rychle jsem ale tu myšlenku zahnal.
Před obědem mi byl sundán natahovák.
Pracovali jsme pak až do večera ve dvou, protože Nána byla odeslána do scifárny.
Večer se ze mě už únavou a bolestí lil pot.
Když nás Dámy zavolaly dolů k večeři, byli jsme oba utahaní jako mezci.
Nahnaly nás do koupelny. Blonďák dostal sprchu a já program na zvýšení libida.
Večeře byla společná. Dostali jsme do misek míchaná vajíčka a chléb.
Po večeři si Dámy udělaly pohodlí a s nohama na našich zádech debatovaly až do pozdního večera.
Po návratu domů mi Madam Cat prohlédla šourek a přivázala mě nahoru na postel.
Než usnula, dlouho mě vzrušovala, hladila a pusinkovala. Usnula přitulená k mým zádům.]]> http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-13/ Wed, 08 Apr 2026 05:28:00 +0000 hracicka http://www.xbdsm.sk/razorx/poviedky/prva/ Upratany byt otvorene vinko oholeny hore dole a cakal som ...]]> Upratany byt otvorene vinko oholeny hore dole a cakal som .
Prisla si asi o pol hodinu neskôr. Uz som myslel ze neprides. Prepac bola zapcha a este som sa pripravovala.
Davam ti dole bundu a pozorujem tvoje krásne telo v sukničke vysokych cizmach a pancuskach.
Dole mi to hned vrie....
Ty sa usmejes lebo si to vsimnes. Prejdeme do obyvacky a sadneme za stol.
Nalejem vino a popijame kecame. Obaja sme uz poriadne nadrzany. Ked padlne pol flase uz to nevydrzim zoberiem ti pohar z ruky. Oboma rukami ta chytim za predlaktie
a zvalim na postel. Sledujem ako sa tvaris ale ty sa len usmievas. Postrhasvam z teba saty a ostanes len v podvazkoch a podprsenke. Otocim ta na brusko a ruky ti zviazem za chrbtom satkou. Dam si pred tebou dole gate a vytiahnem svojho vtaka. Pomalicky sa pozeram na teba a honim si ho jemne.
Co chces okostovat ? Ano . Ano co ? Ano pane .... tak sa mi to paci ty picka. Pridem k tebe a necham ti ho obliznut.
Chces viac ale ja ti nedam. Idem na gauc a zoberiem tvoje nozky a zacnem pichat vtaka medzi tvoje chodidla. Pochopis to a zacnes mi ho takto drazdit.
Uz ho mam tvrdeho a potrebujem nieco horuce. Znova sa k tebe postavim a tento krat ta necham plne realizovat. Fajcis mi ho ale bez ruk je to tahsie a jemne ma pokuses. Plesk po zadku ti leti hned poriadna supa. Co to ma byt ? Nekusat. Znova zacinas fajcit opatrnejsie. Ale zas citim tvoje zuby a tak leti dalsia ....
Ale chcem aby si ma poriadne fajkcila tak ta chytim pod krk a donutim ta klaknut si predomna. Zoberies mi ho do ust a zacnes fajcit. Uz ti to ide lepsie krasne az do hrdla ty kurvicka. poriadne ma vyfajci. Rukou ti dam dole podprsenku a svacnem ta po nich. Bradavky ti stoja krasne vzrusene a tak ti ich poriadne postipem. Hlasno zastonas a ja ti ho vtedy pichnem hlboko do krku skoro ti zaskoci a tahas sa prec. Pozriem na teba chytim ta za hlavu a zacnem ta sukat do pusy. Chvilku sa nehcas ale potom uz sa odtahujes. Vydychas sa a znova ti ho tam vrazam ... Je to perfektne ty defka super mi ho fajcis.
Chytim ta znova pod krk a prehnem ta cez gauc. Stale klacis na kolenach a ruky mas zviazane za chrbtom. Chvilku si ho takto honim jemne a potom si k tebe klaknem a prstami ti prejdem po strasne vlhkej picke. Aka si stavnata sucka moja. Vojdem do teba hned dvoma prstami a zacnem ta poriadne prstovat netrva to dlho a uz striekas po dlazke. Vtedy zoberiem mojeho vtaka a vrazim ti ho do picky a zacnem poriadne prirazat. viem ze to bude len chvilka a spravim sa. Sukam ta a popritom ta svacam po zadku .Chytim ta za vlasy a poriadne si ta pritiahnem aby som dociahol na krk za ktory ta chytim. Vrazam ti tam mojeho poriadne na vreteho vtaka ked uz citim ze to na mna ide otocim si ta a pichnem ti ho do ust. Par tahov a uz striekam do tvojeho hrdla. Nezlvadas to a tak ho vyberiem a vystriekam sa ti este na tvar a prsia....
Si krasna takto ostriekana kurvicka moja. Vtak mi stale stoji a dozaduje sa tvojej pozornosti....]]> http://www.xbdsm.sk/razorx/poviedky/prva/ Tue, 07 Apr 2026 05:57:11 +0000 razorx http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-12/ Pocit, že se mi někdo dobývá do zadku.
Roztažení svěrače mě přivedlo k vědomí prakticky okamžitě.
"Ani se nehn...]]> Pocit, že se mi někdo dobývá do zadku.
Roztažení svěrače mě přivedlo k vědomí prakticky okamžitě.
"Ani se nehni!" Hlas Lady Cat a chodidlo na mých zádech bylo dost na to, abych ztuhl jako figurína.
Do zadku se mi dobýval velký vetřelec.
Lady Cat s ním různě pohybovala sem a tam, kroutila s ním a nakonec ho do mě dostala. Pak vzala do ruky můj bolavý šourek a nejdřív koule, následované ptákem protáhla malým kroužkem. Ozvalo se několikeré cvaknutí a měl jsem koule stažené dozadu.
Pak mi něco zacvakla nad koulemi, co mi začalo odtahovat koule od těla. Krutě a bolestivě.
"Vylez z klece. Postav se do pozoru."
Provedl jsem příkaz.
Lady mi připla do otvorů v bradavkách něco, co připomínalo visací zámky.
"Copak to tu máme? Takovou malou hračku..."
Začala mi hladit ptáka.
Bylo to úžasně příjemné. Ale jen do doby, než mi začal pták tvrdnout.
V tu chvíli jsem dostal několik impulzů, které mi doslova vyrazily dech.
Koule jsem měl jako ve žhavém svěráku, v bradavkách mě bodalo a v zadku mi něco začalo bobtnat.
Začal jsem se kroutit a Lady Cat mě přestala vzrušovat
"To máš hračku na dnešek. Natahovák šourku budeš nosit kdykoliv to nařídím.
Hlídací kroužek později vyměníš za implantát do podkoží, který bude stimulovat přímo tvé nervy. Když budu chtít, tak se vzrušením zblázníš a neuděláš se. Nebo se při nežádoucím vzrušení trochu poměješ. Neboj. chci jen mít přehled o tvých erekcích. Tvoje nová hračka totiž zaznamená každou tvou erekci a jejich počet mi oznámí. A pak to spočítám já tobě!"
Prohlédla na své dílo, poručila mi, abych si oblékl služební oblek a poslala mě na snídani a makat.
Nahrnul jsem do sebe snídani a Paní Gita mě poslala uklízet do sálu, pak do ostatních částí Tvrze.
Cestou zpět jsem potkal onu Dámu, která mi včera strhávala bičem kolíčky.
Prohlédla si mé šrámy a nechala si odkrýt i kryté části těla.
"Jů, to je krásný napínák. Koukám, že je spojený s kolíkem. Pročpak?"
Vysvětlil jsem jí funkci.
"Ahá! Ukaž! No, pěkného čuráka už jsem v ruce neměla dlouho!" Obratně mě začala vzrušovat. Reakce se dostavila velice rychle.
Začal jsem se kroutit a kňučet.
"Nono! Snad něco vydržíš!"
Zasmála se a honila mě dál.
Z posledních sil jsem se vysmekl a snažil se utéct.
Narazil jsem však do chumlu Dam, kde byla i Lady Cat.
"Pomoc! Já už nechci!" Vyblekotal jsem v kleče před Lady Cat.
Moje tyranka mě dohnala.
"Drahá Cat. Máš pěkně nevychovaného otroka! Chtěla jsem ho odměnit za včerejší bolest, ale on utekl a ani nepoděkoval!"
"To je ale velmi vážné!" Odpověděla Cat a pohlédla mi do tváře.
"Tak takhle ne, Dagu. Pokud tě Dáma bude chtít odměnit, přijmeš odměnu a také za ní PODĚKUJEŠ! Erekci a výstřik máš zakázané pouze pokud by sis je chtěl způsobit sám. Takže se teď Dámě omluvíš za nevhodné chování a poprosíš ji o trest."
Bylo mi jako pod šibenicí.
Otočil jsem se k tyrance, klekl před ní a provedl příkaz Lady Cat.
"Ale vždyť se tolik nestalo." Řekla Dáma mírně a nechala mě vstát.
"Kde jsme to přestali... áha!"
A začala mě opět vzrušovat. Brzy jsem opět sténal a kňučel a kroutil se. Jako zdálky jsem slyšel posměšný hlas:
"To se mi ještě za celý život nestalo, aby mě vzrušovalo honění ptáka otrokovi!"
Svíjel jsem se jako had.
Cítil jsem, že se blíží mé vyvrcholení a strašně se ho bál. Když přišlo, začala se bolest střídat podle nějakého vzorce a koule mi sevřel mohutný výboj.
Viděl jsem jen červenou mlhu, vnímal bolest a hlas, který ječel: "Ten zmrd mi ocákl kufr!"
Když se mi vrátil rozum, klečel jsem na zemi a olizoval své semeno z kufru.
Dámy útočily na Cat, kdeže se dá takové zařízení sehnat.
Cat jim oznámila, že se jedná o zkušební verzi a že až bude hotová verze definitivní, bude je informovat.
Dáma, které u nohy seděla rusovlasá otrokyně se ptala, jestli bude i verze pro kurvičky.
Kladná odpověď ji potěšila a prohlásila, že dvě zařízení koupí. Její otrokyně byla bledá a hleděla na ni prosebným pohledem.
"No nekoukej. Slyšela jsi, že zařízení jde vypnout. Tak se budeš muset hodně snažit, abych ti jednou až dvakrát za měsíc povolila hezkou chvilku."
Otrokyně ze sebe vykoktala poděkování.
Dámy i otroci se najedli a začali balit a odjíždět.
Poslední odjela Madam Lily.
My, domácí jsme se opět sešli v obýváku u pamlsků a dobrého vína.
Dlouho jsme ale nevydrželi.
Ještě nebylo ani osm, když Lady Cat zavelela k odchodu.
Došli jsme domů a Cat mě nechala kleknout.
"Dagu. Příští týden budou hotové testy dálkového ovládání erekce, o kterém jsem ti říkala."
Podívala se mi do očí.
"Mám pro tebe návrh. Pokud podepíšeš souhlas s jeho experimentálním použitím v tvém těle, dovolím ti každou neděli soulož se mnou. Pokud ne, každý den dostaneš dvacet ran rákoskou. A za každý den váhání jednu navíc. Do té doby, než ho podepíšeš. A sex nebude.
Pokud podepíšeš, bude ti proveden drobný zákrok na podbřišku. Do zahojení budeš zbaven pracovních povinností a nebudeš týrán.
Co ty na to?"
Koukal jsem na ni a do očí se mi draly slzy.
"Proč? Proč mi to děláš, Alice? Já tě přece miluju!"
"Já tě taky miluju, Dagu. Ale nic nejde dělat napůl. Jestli spolu chceme založit někdy rodinu, je toto má podmínka."
Přemýšlel jsem a Cat se to asi zdálo dlouhé.
"Tak dost! Dnes to beru jako odmítnutí.
Ohnout přes pelest!"
Smýkla se mnou k posteli a připoutala mi ruce a krk k čelu postele.
Rychle a bez emocí mi vysázela dvacet ran rákoskou. Byly silné a soustředila se na malou oblast, takže když mě zapínala v kleci do lanek, brečel jsem jak malá holka.
Tu noc jsem hodně přemýšlel a moc toho nenaspal.]]> http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-12/ Wed, 01 Apr 2026 06:14:36 +0000 hracicka http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-11/ Ale nepřišel žádný.
V šest se otevřela klec a já šel udělat obvyklé ranní kolečko.
Dopoledne mě...]]> Ale nepřišel žádný.
V šest se otevřela klec a já šel udělat obvyklé ranní kolečko.
Dopoledne měly Dámy ještě své soukromé programy, po obědě měl být program společný.
Na odpolední program měli otroci a otrokyně nastoupit nazí, pouze s úzkým obojkem. Týkalo se to i Nány, Blonďáka a mě.
Stáli jsme nastoupení na stupínku a čekali na zahájení odpoledne Paní Gitou.
Dámy byly tentokrát oblečeny ve westernovém stylu a na jednom ze stolů byly dvě velké tašky plné věcí.
Paní Gita oficiálně přivítala všechny Dámy i otroky na letošním rodeu. Mělo mít několik soutěžních disciplin a u většiny z nich si Dámy otroka a tedy partnera losovaly.
První soutěží bylo "cejchování".
Hrálo se na dvě kola. V prvním kole si polovina Dam vylosovala otroky, kteří měli plnit funkci jezdeckých koní.
Zbytek otroků měl hrát roli "dobytka".
Jezdkyně měly v rukou cejchy, což byly rákosky s gumovým razítkem jako cejchem na konci.
Každá Dáma měla jiný cejch a musela jím ocejchovat co nejvíc dobytka.
Nesměla však žádný kus označit dvakrát.
Naopak dobytek se měl snažit se označení vyhnout.
Jak koně, tak dobytek se měli pohybovat po čtyřech.
V prvním kole jsem byl vylosován jako cejchovaný.
Sažil jsem se vyhýbat, ale bylo mi to houby platné. Během chvilky jsem měl na sobě cejchy všech sedmi Dam. Včetně Madam Cat.
Ve druhém kole jsem dělal koně Madam Lili.
Vyhoupla na mě a chovala se jak šílená.
Pobízela mě boledtivými švihy bičíku a navíc mě kopala do slabin. Pot se ze mě jen lil, ale jako první jsme měli hotovo.
Dovezl jsem Madam Lili k jejímu křeslu a po políbení její ručky jsem se musel opřít bokem o zeď, protože jsem se třásl vysílením.
Madam Lili si toho všimla.
"No, seš šikovná půlkobyla. Jen bys potřebovala trénink. A zvonečky do bradavek, abych slyšela tvůj rytmus."
Paní Gita se chopila biče a všechny nás nahnala do velké koupelny, kde už byla připravená Lady Cat s hadicí a všechny nás zbavila lepivého potu.
Po návratu do sálu nás Dámy kromě dvou nahnaly do kobek se zhasnutými světly.
Netrvalo dlouho a otevřely se dveře mé kobky. Dovnitř cizí Dáma strčila jednu z otrokyň, bleskurychle ji připoutala a odešla.
V záblesku světla jsem si všiml, že má v puse roubík.
Čas se vlekl. Občas jsem slyšel kroky, jak odváděly, nebo přiváděly obyvatele sousedních kobek.
Pak se otevřely dveře naší kobky.
Dovnitř vešla Lady Cat. Beze slova mě odpoutala od kruhu a jako zvíře táhla nahoru.
Napříč sálem bylo ve výši pasu natažené lano. Lady mi spoutala ruce kovovými pouty a ty zacvakla do druhých pout, které visely z nataženého lana.
Pohladila mě po tváři a usmála se. Pak mi zmáčkla tváře proti zubům a do pusy nemilosrdně natlačila široký roubík s koženým štítkem. Zapla mi ho za hlavou a popleslala mě po tváři.
"Teď dostaneš na tělo deset kolíčků. Můžeš běhat jak chceš, ale nesmíš si sednout, kleknout, ani lehnout. Tvou soupeřkou bude Paní Běta. Má za úkol kolíčky sestřelit bičem a má na to pět minut. Když to nedokáže, vyhráls."
Odstoupila ode mě a uvolnila prostor statné Dámě se širokými boky, nevelkým poprsím a vlnitými blond vlasy. Na rtech s krvavě rudou rtěnkou jí pohrával úsměv.
Paní Gita mi dala na tělo kolíčky a odpočítala začátek.
Uviděl jsem prudký pohyb a uskočil do strany.
Bič mě zasáhl do boku, ale bez úspěchu. Nemít roubík zařval bych bolestí.
"Sakra, ty seš ale divoký tele!" Zasmála se Paní Běta a znovu se pohnula.
Uhnul jsem na druhou stranu a lehce se přihrbil.
Bič prosvištěl nade mnou.
Třetí rána mě zasáhla do stehna. Pak začaly rány pršet tak rychle, jak se Dáma stihla napřahovat.
Křičel jsem do roubíku, sténal, funěl jako lokomotiva.
Šrámy na mém těle přibývaly.
Tekly mi slzy bolestí. Už jsem ani neviděl, když se ozvalo spásné "STOP!"
Paní Gita oznámila, že jsem vyhrál, protože jsem uhájil čtyři kolíčky.
Lady Cat mě odpoutala a sundala mi náramky. Roubík mi však nechala.
Poděkovala mi a odvedla mě zpět do kobky.
Sedl jsem si na podlahu, opřel se hrudníkem o lůžko, hlavu si položil na předloktí a usnul.
Probudil mě zvuk otevíraných dveří.
Lady Cat nás oba odpoutala a odvedla zpět do sálu. Tam nám Dámy vyndaly z tlamiček roubíky a poručily nám, abychom se šli opět umýt. Tentokrát držela hadici v ruce Madam Lili.
Velice si to vychutnávala a každého pořádně ostříkala. Záležet si dala na genitáliích a bradavkách.
Další kolo se odehrávalo v chodbě.
Na jednom konci byly umístěny tři trestné kozy, na druhém byl stůl a cosi pod plachtou.
Opět nás nahnaly do kobek.
Tentokrát jsme i přes dvoje dveře a schodiště slyšeli občasné bolestivé výkřiky.
Když přišla řada na mě, bál jsem se. Strašně jsem se bál.
Dvě Dámy mě rychle pevně a nemilosrdně připoutaly na pravou trestnou kozu, čelem ke zdi. Nemohl jsem se ani pohnout.
Vedle mě byla připoutaná štíhlá rusovlasá otrokyně.
Cítil jsem, jak mi někdo uchopil šourek a něco na něj navlékl. Pak jsem dostal do zadku nevelký, ale dlouhý kolík.
"Dagu, teď je z tebe terč na střelbu z kuličkové pušky. Na koulích máš přidělaný terč, který má místo desítky otvor a vespod má zavěšený zvoneček. Takže si to hezky užij, že nemusíš nic dělat!" Řekla mi Lady Cat a zasmála se.
Z druhého konce chodby se ozvalo ostré cvaknutí a do zadku mi něco narazilo. Kulička trefila terč a bylo to cítit jen jako slabé klepnutí, doprovázené cinknutím zvonečku.
Pak druhé, třetí. Další kulička zasáhla základnu análního kolíku. Zároveň se vedle mě ozvalo ženské zaječení.
Dívka vedle mě řvala jako by ji na nože brali. Nebo braly?
Její jekot ještě ani nedozněl, když se mi bolestí zatmělo před očima a já zařval jako tur.
Kulička mě trefila do šourku a vystřelila mi bolest do ledvin a po páteři až do hlavy. Nebýt připoutaný, snad bych proletěl stropem.
Další kulička mě štípla do stehna. Další výkřiky jsem vyloudil hned dvakrát za sebou, když kuličky zasáhly má chodidla.
"Vibíš, říkala jsem, že bude zpívat i na jiné zásahy!" Řekl kdesi vzadu ženský hlas.
"Tak to prověříme!" Odpověděl jiný hlas.
"Dámy, ale tím odstupujete ze soutěže." Ozval se hlas Paní Gity.
"To nevadí, aspoň bude švanda!"
Vedle mě se ozvalo několikeré bolestné zaječení.
Dámy se začaly předhánět, která udělá lepší zásah.
Chodidla, stehna, šourek, podkolenní...
Neskutečný příval bolesti. Dívka i já jsme řvali a hýkali prakticky nepřetržitě.
Najednou však dívka vypískla a utichla.
"Dost, stačí. Jestli si chcete ještě hrát, vyměňte terče." Poznal ksem hlas Paní Gity.
Dámy si něco chvíli šuškaly. Zatím se dvě z nich staraly o omdlelou otrokyni.
Odpoutaly ji a přivedly k vědomí.
Slyšel jsem, jak se omlouvá, že omdlela.
"No, rozmyslím si, jak tě za to selhání potrestám. Ale vidím, že budeš trénovat snášení bolesti. Jdi se umýt a pak vytřeš tu pochcanou podlahu." Ten hlas byl ostrý jako břitva.
Ozvaly se kroky a Dámy obestoupily mou maličkost a začaly počítat zásahy na mém těle. Kterási z nich vyslovila názor, že tak krásně nastřílený terč by měl být vystaven během hostiny.
Netrvalo dlouho a čtyři otroci mě stále připoutaného odnášeli i s trestnou kozou do sálu, kde mě nainstalovali na stupínek tak, aby můj zadek trčel směrem k velkému stolu.
Lady Cat mi trochu povolila pouta a dala mi napít. Poděkoval jsem jí.
Zvedla levou nohu a dala ji na má záda. Nastavila mi kundičku a sukni mi hodila přes hlavu.
"Pěkně poděkuj tam dolů a lízej!"
Opakoval jsem poděkování a se zvrácenou hlavou lízal ze všech sil.
Někdo mi začal něčím jezdit po zadku. Byly to nehty. Ale byly něžné a pták mi okamžitě ztvrdl.
Byl jsem nadržený jako starý vlk.
Lady Cat se udělala a postříkala mi celý obličej.
"Tak a teď tu budeš čekat, dokud ti nedonesu jídlo."
Rozběhla se hostina, doprovázená bujarou zábavou. Z řeči a zvuků jsem mohl jen odhadovat co se děje.
Slyšel jsem ženské vzdechy, občasné údery plácaček a rákosek, zvuk soulože, jásot Dam, když se jim povedl nějaký dobrý šprým, sténání otroků...
Bylo to jako sledovat porno z rádia.
Navíc si kdekterá z Dam plácla do mého vytrčeného zadku, nebo mi promnula bolavý šourek.
Vysílením jsem nakonec usnul.
Probudila mě ne moc silná facka.
"Nespi!"
Lady Cat stála u mé hlavy.
Postupně mě odpoutala.
"Po čtyřech za mnou!"
Slezl jsem z kozy a hopkal směrem, který mi udávalo natažené vodítko.
Cestou jsme se stavili v koupelně.
Doma jsem byl nahnán do klece a Lady Cat mi osobně připnula řetízky.
Usnul jsem jako špalek. Na břiše s nohama roztaženýma jako přejetá žába.]]> http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-11/ Sat, 28 Mar 2026 06:17:41 +0000 hracicka http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-10/ Probudil mě výboj do koulí.
"Dobré ráno můj milovaný. Děkuji za budíček."
Ozvalo se nade mnou z postele
Madam Cat mě totiž po našem usmíření...]]> Probudil mě výboj do koulí.
"Dobré ráno můj milovaný. Děkuji za budíček."
Ozvalo se nade mnou z postele
Madam Cat mě totiž po našem usmíření zavřela na noc do klece.
Podíval jsem se na hodiny.
Bylo pět padesát osm. Kdybych odepnul některé lanko, bylo by to hodně bolestivé. Ta potvora! Sázela na mou automatickou reakci.
Počkal jsem do šesti a až když jsem uslyšel slabé zabzučení zámku klece, teprve jsem se odepl a vylezl.
Madam Cat nereagovala. Pouze otočila stránku v knize.
U snídaně na mě ani nepromluvila. Až když jsem se vrátil z kuchyňky, kam jsem odnesl nádobí a zrovna je umyl, ukázala mi na mé místo na rohožce.
"Už jsi v pořádku?"
"Ano, Madam Cat."
"Tak si vem pracovní kombinézu a jdi k Paní Gitě. Dnes budeš makat jako šroub."
"Provedu, Madam Cat."
Políbil jsem Madam Cat ruku a šel pracovat.
Tak to šlo celý týden. Práce, práce a zase práce. Ale ve třech jsme měli v pátek v poledne více než polovinu "práskárny" (to slovo vynalezla Paní Jil) hotovou.
O stravu jsme se nemuseli starat a Dámy nás ani netrápily. Dokonce samy připravily vše na víkend.
Tentokrát prý si připravily soutěžní víkend, ale neřekly nám jaké budou soutěže.
V pátek po obědě nám Dámy nařídily preventivní vyčištění a obléknutí nových obleků služebných domácích otroků.
Byly to vlastně dvě krátké sukně s gumou v pase. Jedna nošená klasicky, druhá, kratší s "pasem" v podpaží.
Po druhé hodině odpolední jsme už čekali na příjezd hostů.
Tentokrát to měla být směs jedenácti známých i neznámých Dam s otroky, ale i otrokyněmi.
První přijela Madam Lili s dvěma otroky.
"Ahoj holky, co je nového?"
"Ahoj Lili. Uvidíš. Budeš mít časem prima hernu." Odpověděla jí Paní Gita.
"Jů, to zní skvěle! Já vám zase ukážu mé nové postroje na jízdní otroky!"
Nechala si zout vysoké boty a s otroky na vodítkách se šla ubytovat.
"Tak co, Dášo? Ještě jsi stále Půldáša? Ještě to Tvou Paní Gitu neomrzelo?"
"Pořád, Madam Lili. Ale už Paní Gitě nepatřím."
Podívala se na mě s vykulenýma očima.
"Cóó? Ona tě prodala? A když jsem si tě chtěla koupit já, tak tvrdila, že za žádnou cenu. No to si s ní teda vyřídím! Počkej na mě!
Ubytovala se, zamkla otroky do klecí a šla přede mnou zpět do recepce.
Rázovala si to jako miniaturní generál.
"Gito! Ty si ze mě děláš srandu?"
"Já? Ne." Podivila se Paní Gita.
"Tak mně jsi Dášu prodat nechtěla ani za nic a teď se dozvím, že jsi ji prodala jiné?"
"Lili, myslím, že to je jen na mně, komu co prodám. Navíc nová majitelka měla na Dášu předkupní právo."
"No, to by mě zajímalo, kdo může mít předkupní právo na otroka!"
"Třeba jeho manželka, tedy já!" Ozvala se Madam Cat ostře.
Madam Lili zalapala po dechu jako kapr na suchu a nakonec z ní vypadlo: "A-ha." Otočila se a pomalu odešla.
"Sakra, Náno, neumíš klonovat? Naklonovala bych Dášu a byli bychom v balíku!"
"Bohužel, Madame. Neumím."
"Hmmm, padesát rákoskou za to, že něco neumíš!" Zahučela Paní Gita temně, ale oči jí potutelně svítily.
Zvonek nás vyrušil. Vyběhl jsem k vratům.
Byla tam ona Dáma, jejíž otrok prošel intenzivní výukou lízání.
"Ahoj. Nepřijeli jsme moc brzy?"
"Ne, Paní. Nejste ani první." Odpověděl jsem.
"A to mě má potěšit, nebo naštvat?"
"To záleží jen na vás, Paní."
"Kruci. Další politik. Tak pojď, lízálku."
Trhla rukou a tím lízálkovi krkem.
V recepci se pozdravila s Dámami a Nána ji dovedl k pokoji.
Naštěstí už nebyly všechny ostatní Dámy chtivé hádek, či konfliktů a tak se sešly všechny v pohodě u večeře.
Po večeři se domácí Dámy chtěly pochlubit naším úsilím v podkroví.
Návštěvnice se už těšily na hrátky a tak vše jen okoukly a bez dlouhých cirátů půdu opustily.
Rozprchly se po celé Tvrzi.
Občas se některá přišla pobavit s našimi Dámami do sálu, ale to byly jen chvilky.
V jedenáct hodin večer se Dámy dohodly, že půjdeme spát, protože zítra bude náročný den.
Madam Cat mě po hygieně políbila a zahnala do klece.]]> http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-10/ Mon, 16 Mar 2026 06:02:23 +0000 hracicka http://www.xbdsm.sk/will/poviedky/volenti-non-fit-injuria-viii/ "Ah, už si konečne hore," prehovoril Hasan a vstávajúc z postele odohnal dievčatá od seba.
Od ich posledného stretnutia opäť nabral na sile a namiesto nahého vychudnutého otroka sa pred šľachtičnou týčil statný janičiar v orientálnom kaftane. V strachu pred ním ucúvla, ako jej to len dovolili zviazané ruky, a vystrašene k sebe stiahla kolená, avšak nebolo kam ujsť. Poturčenec jej čižmou pristúpil lýtko, kľakol si k nej a surovo jej roztiahol nohy. Následne siahol k opasku, odkiaľ vybral zahnutú dýku. Ostrá čepeľ prerezala živôtik i šaty, až Žofia s rumencom na tvári pred ním spočinula úplne nahá.
"Dobyl si hrad, tak si teda vezmi odmenu, pre ktorú si si prišiel!" odfrkla pohŕdavo smerom k Hasanovi.
Janičiar opätoval šľachtičnej rovnaký pohŕdavý pohľad.
"Prečo by som mal záujem o nejakú špinavú otrokyňu, keď mám dve krásne ženy," zasmial sa zvrchu a vstal. "Čo pozeráš tak nechápavo? Môj boh mi na rozdiel od toho vášho dovoľuje pojať žien koľko chcem."
Margita so Zuzanou sa ako čerstvé neofitky na zavolanie ovinuli okolo jeho tela a pozreli opovržlivo k zemi na nahú a zviazanú Žofiu. Šľachtičná si až teraz plne uvedomila zúfalosť svojej situácie. Jej postavenie a titul majú váhu iba v kresťanských kráľovstvách. V Osmanskej ríši, ktorá sa dneškom posunula na sever, je iba obyčajnou zajatkyňou, ktorá môže mať vyššiu hodnotu len pre výkupné. Ale kto by ho za ňu zaplatil? Otec zahynul počas obliehania, ďalších blízkych príbuzných nemá a ani nepatrili k bohatej šľachte.
"No tak, Zuzka, Gitka, pustite ma. Až tak moc som vám predsa neubližovala. Iní zemepáni sa chovajú k služobníctvu aj horšie."
"Mlč, ty hus!" uťala ju rázne Zuzana. "Pre teba nie som žiadna Zuzka, Zuza ani Zuzana. Od teraz ma budeš oslovovať s úctou, ako svoju paniu!"
Žofia kŕčovito spojila pery. Aj napriek bezvýchodiskovej situácii boli pre ňu Zuzana s Margitou iba poddané a ona urodzeného pôvodu.
"Veď my ťa naučíme poslušnosti," prisľúbil skoro až milo Hasan.
Na Žofiino zdesenie vzal zo stola hrušku úzkosti, ktorú ešte nedávno používali na slúžky a prešiel s ňou k prednej časti postele. Do krásneho dreveného ornamentu nožného čela dýkou bezočivo vyrezal žliabok a vložil doň najužšie hrdlo hrušky tak, že zvyšok jej tela vyčnieval von.
"Tento nástroj určite veľmi dobre poznáš," zdvihol Hasan Žofiu za púta a pokolenačky ju pritiahol k hruške. "Olíž ju!"
Šľachtičná zakrútila nesúhlasne hlavou a ešte viac stisla pery. Mladý veliteľ Turkov odpásal svoj opasok, výhražne ním zamával vo vzduchu a celou silou ním zvrchu udrel na nahý zadok zajatkyne. Tá vykríkla od bolesti, ale ostala bez pohnutia odhodlane kľačať na kolenách.
"Povedal som, olíž ju!" zopakoval Hasan príkaz a dotiahol Žofiu za plavé vlasy k špičke hrušky.
Znova sebou zamietavo zamykala.
"Ak nebudeš po vôli," usmial sa na ňu janičiar, akoby čakal, že nebude spolupracovať a nevadilo mu to. "Nechám ťa odvliecť do temnice, kde sa ubytovala jednotka martalovcov. Sú to poriadni zvrhlíci z Balkánu. Veľmi radi si podajú malú nevďačnú cundru ako si ty."
Vyhrážka zabrala a Žofia neochotne so zaslzenými očami olizla kovovú hrušku. Pri tom to však neostalo a Hasan svojej zajatkyni zatlačil hlavu hlbšie, až jej nástroj skončil skoro až v hrdle.
"Len pekne cvič ty pobehlica, ešte budeš túto zručnosť potrebovať," pošepol Hasan do ucha dcére správcu hradu a skrutkou roztiahol hrušku v ústach.
Tá už iba bezradne zamumlala. Na kolenách so zviazanými rukami a zaklesnutou sánkou v mučiacom nástroji by sa teraz neuvoľnila, ani keby to dostala rozkazom.
"Poslušná," komentoval to Hasan a nohou obutou v čižme podobral jej lono. "Roztiahni tie nohy a vyšpúľ zadok!"
Mysliac na hrozbu zavlečenia do temnice Žofia neochotne uposlúchla. Bývalá slúžka Margita medzitým vzala strapcový bič, ktorý si na svoju paniu so Zuzanou pripravili a šľahla ním na odhalené pozadie.
Výkrik šľachtičnej zanikol v hruške.
"Teraz sa ti to už toľko nepáči čo?!" kričalo dievča, vydávajúc tak zo seba dlhoročné traumy a príkoria.
Jej kamarátka Zuzana mala so svojou bývalou paňou tiež nevybavené účty, vzala podobný bič a jala sa trestať šľachtičnú z druhej strany. Žofia od dvojice bezmocne znášala šľahanie a po povrchu hrušky stekali jej sliny zmiešané so slzami, ako v duchu rozmýšľala nad svojimi doterajšími činmi.
Bitie našťastie netrvalo dlho. Trojicu trýzniteľov to onedlho prestalo baviť a začali sa skôr oddávať samým sebe, pričom na zajatkyňu úplne zabudli. Slúžky zo seba dosť neohľaduplne zhodili drahé šaty a skočili na posteľ. Tam k nim pristúpil mladý janičiar a pred zrakmi Žofie s nimi obcoval do západu slnka.

Ďalšie ráno Žofiu prebudil hlasný dievčenský smiech. Veľa toho cez noc nenaspala a evidentne jej nedajú pokoj ani dnes.
"Ona sa tu pomočila!" chichotala sa Margita.
"A vraj šľachtičná," ohrnula nad ňou Zuzana nosom.
Bývalá hradná pani sa s hanbou v očiach pozrela pod seba na žltú kaluž. Bola spútaná celú noc, nemohla použiť nočník a s hruškou v ústach by sa nevypýtala, ani keby chcela.
"To si pekne utrieš ty prasiatko!" pohrozila Margita so zdvihnutým ukazovákom.
Zuzana svojej bývalej panej uvoľnila hrušku, odpútala jej ruky a oplácajúc urážky, ktorými ich zvykla častovať jej hodila k nohám špinavú handru so slovami: "No poďme ty lajdáčka, nevylihuj tu!"
Konečne oslobodená Žofia sa vzdorovito postavila, avšak mocnejšia Zuzana ju fackou vrátila na kolená. Už pri sebe viac nemala drábov, ktorých by mohla na slúžky privolať a dievčatám, navyknutým na tvrdú prácu, sa šľachtičná, ktorá nikdy nepohla prstom nemohla fyzicky rovnať.
"Nedovolila som ti postaviť sa!" pokračovala Zuzana v rozkazovaní a opäť ukázala na handru. "Poďme, vytieraj!"
Nemajúc na výber, vzala Žofia neochotne do rúk špinavú látku a začala potupne osušovať pomočenú podlahu. Myslela, že sa prepadne od hanby. Aby ona, urodzená šľachtičná, nahá zhrbene drela, zatiaľ čo dve poddané nad ňou stoja v drahých šatách a kontrolujú, či to nafláka.
Keď utrela poslednú kvapku, mokrú handru drzo pohodila bokom a kyslo si odfrkla: "Už to mám hotové."
"Práca bude hotová, až keď my povieme," odvetila pohŕdavo Zuzana, vzala zo zeme premočenú látku a kľačiacej Žofii ju bezostyšne vyžmýkala nad hlavou.
Moč stiekol úbohej šľachtičnej cez plavé vlasy do tváre a keď handru vyžmýkali do sucha, dostala ňou prídavkom ešte pár rán na odhalené prsia.
"Vezmi tu handru a utri to tentoraz poriadne!" rozkázala Zuzana a hodila zajatkyni špinavú látku.
"Áno," pritakala vystrašene Žofia, chytajúc si pritom poráňané prsia.
"A otrokyňa ako ty nás bude oslovovať milosťpanie!" pohrozila Margita. "Inak ťa dáme vojakom. Rozumela si?"
"Áno milosťpani."
"Tak sa mi to páči!" zhodnotila Margita.
Akoby to nestačilo, Zuzana ešte vzala zo stola zapálený svietnik a teplým voskom z neho pokropila Žofiin nahý chrbát. Šľachtičná sa so zaúpením bolestivo našponovala, ale to už jej Margita stúpala črievicou na lopatky, aby sa nevzpierala.

Ponižovanie pokračovalo celý zvyšok dňa a po tom, ako Hasan odišiel za vojskom, sa situácia pre Žofiu ešte zhoršila, keď ostala so svojimi bývalými slúžkami sama. Nový samozvaný pán na Modrom Kameni sa vrátil až po pár dňoch, veľkopansky rozrazil dvere, uvoľnil na svojom kaftane gombíky a pozrel na ženy. Žofia práve bozkávala Margite nohy, snažiac sa ju za niečo odprosiť a Zuzana sa ju pritom chystala strestať veľkým korbáčom.
"Choďte od nej!" zakričal Hasan a rozkaz zdôraznil dupnutím čižmou o podlahu. "Jasne som povedal, aby ste to nepreháňali!"
Dievčatá bojazlivo odstúpili od svojej obete a previnilo zamrkali spod rias na svojho pána.
Zachránená Žofia sa po strastiplných dňoch vrhla k Hasanovým nohám a submisívne zavzlykala: "Ďakujem pane."
Ten ju však od seba len čižmou odstrčil späť na podlahu.
"Len sa tu neplaz ty špina. Rozhodne ťa nešetrím z ľútosti," odvrkol s dešpektom. "Hodlám ťa ešte použiť, ale na to ťa potrebujem v neporušenom stave."
Po jeho slovách schmatol nový veliteľ hradu kľačiacu bývalú hradnú pani a súčasnú otrokyňu za vlasy vyviedol ju z komnaty na chodbu. Ňou pokračovali za bedákania Žofie po schodoch až do podzemia.

Prišli až do bývalej mučiarne, kde dcéra správcu kedysi tak rada trávievala čas. Miestnosť bola rovnaká, ako ju tu nechali, len tentoraz namiesto slúžok pripútal Hasan na visiace reťaze Žofiu.
"Sľúbil si mi, že mi neublížiš!" zakričala, mykajúc sebou.
"Iba, že ťa potrebujem v neporušenom stave," usmial sa na ňu škaredo poturčenec.
Rukou ju pohladil po mäkkom brušku, potom zašiel trocha nižšie pod pupok k jemným pubickým chĺpkom plavej farby. Žofie sa zmocnil strach, avšak z jeho dotykov aj niečo iné, čo doteraz nepoznala a z čoho jej vystúpil na tvári rumenec.
Hasan zhlboka vydýchol.
"Stojí ma veľa sebaovládania neoplatiť ti tvoju pohostinnosť na tomto hrade, ale nepoškvrnená máš väčšiu cenu," hovoril pomaly a prostredníkom zašiel tam, kde žiadny muž pred ním nebol. "Hmmm, si tam dole veľmi uzunká. Možno si vážne neklamala, keď si hovorila o svojej panenskej kundičke."
Žofia zahanbene odvrátila začervenanú tvár, vediac, že mu je vydaná na milosť a keby chcel, bez problémov by ju tu zneuctil. Než by k tomu mohlo dôjsť, zavŕzgali ťažké dubové dvere a do miestnosti vstúpil postarší prešedivený muž, odený v kaftane s turbanom na hlave.
"Ah, ako na zavolanie," usmial sa Hasan na novopríchodzieho.
Následne nechal zajatkyňu tak a uvítal muža v jazyku, ktorému nerozumela. Dvojica niečo preberala, gestikulovali, potom vybral Hasan za hrkania malú krabičku pripomínajúcu tú, v ktorej na Modrom Kameni prechovávali palečnice.
Žofia nevydržala napätie a opýtala sa roztraseným hlasom: "To-to-to je váš k-kat?"
Jej žalárnik nereagoval, otvoril krabičku, ktorá bola po bližšom preskúmaní šperkovnicou, a vybral z nej jeden náhrdelník, ktorý podal postaršiemu mužovi.
"Nie je to kat, ale cerrah. Po vašom fyzikus alebo felčiar," vysvetlil nakoniec.
Zajatkyňa nervózne zavlnila telom a vykríkla: „Ale ja som zdravá!“
"Špecializuje sa na rôzne úkony," odvetil záhadne Hasan.
Rukou opäť prehrabol šperkovnicu. Tentoraz z nej vybral dve veľké zlaté okrúhle náušnice a pristúpil s nimi k Žofii. Tá mysliac si, že jej ich ide nasadiť na uši zatriasla plavými vlasmi, avšak Hasan s náušnicami prešiel k jej hebkým prsiam a priložil ich k bradavkám.
"Sadnú perfektne," zhodnotil.
"To nie!" zvrieskla Žofia.
Bývalá hradná pani sebou zamykala na reťaziach. To k nej však už pristúpil postarší Turek s ihlicou v ruke a Hasan mu ju zozadu pridržal, aby sa nešklbala. Ešte ju posmešne chlácholil a šepkal do ucha, užívajúc si paniku ženy, ktorá ho tu nie tak dávno sama väznila. Cerrah zatiaľ s precíznosťou, ako keď amputuje končatinu, rukou pevne chytil Žofiino ňadro a druhou priložil špičku ihlice k bradavke. Žofia nato ucítila pichnutie a omdlela.

Prebudilo ju vedro studenej vody. Bola stále pripútaná v rovnakej polohe, len hodina pokročila a namiesto Hasana s neznámym Turkom, pred ňou stáli Margita so Zuzanou. Dievčatá vymenili jej drahé ozdobné šaty za obyčajné služobnícke so zásterou a pri nohách im ležali vedrá s vodou.
"Dobré ráno milosťpani. Ako ste sa vyspinkali?" začala posmešne Margita.
"Zuzka, Gitka, prosím, odviažte ma. Utečiem a viac o mne nebudete počuť!"
"My nejakú špinavú otrokyňu nepočúvame!" odsekla hrubo Zuzana. "A čo sa toho týka, máme už nariadené iné príkazy."
Žofia sebou nepríjemne zavlnila. Na bradavkách sa jej zaknísali dve zlaté obruče a vystrašenými očami pozrela na svoje bývalé slúžky.
"A-aké?" spýtala sa s obavou v hlase.
"Pripraviť vás na večer," odvetila zlovestne Zuzana.
Po jej slovách načrela handru do vedra s vodou, poriadne ju namydlila a mokrou látkou prešla po Žofiinom nahom boku. Nebolo to prvýkrát, čo svoju paniu umývali, avšak teraz namiesto pokojnej kúpele začali bezohľadne drhnúť studenou vodou jej hebkú pokožku. Špeciálnu starostlivosť potom venovali intímnym partiám. Margita surovo nadvihla prsia za čerstvo prepichnuté krúžky a Zuzana ostrou kefou umyla spotené podprsie. Odtiaľ dievčatá pokračovali k lonu. Ohanbie dôkladne vybrhlili, až z toho Žofii na tvári nabiehal rumenec a zahanbene odvracala tvár do spútanej paže. Po ňom nasledoval drobný zadok, do ktorého slúžky bezostyšne strčili neznámu tyč z dreva omotanú handrou, ako delostrelci pechujúci kanón.
"Aaaahhh!" zvrieskla Žofia, keď tyčou niekoľkokrát vošli dnu a von.
"Len si zvykaj pobehlica," odvrkla Margita. "Hasan si želal, aby sme si dali v tomto mieste obzvlášť záležať."

Toho večera na hrade prepukla veľká oslava. Umytú Žofiu zvesili z pút a prehodili cez ňu hrubý plášť. Vzápätí si pre ňu prišli dvaja ozbrojenci v turbanoch, aby ju odviedli späť do obytnej časti. Nebránila sa, išla odovzdane. Cestou míňali množstvo oslavujúcich mužov podobných tým, ktorí ju viedli. Na nádvorí tancovali ďalší okolo veľkého ohňa, hrala divná kvílivá hudba a občas niekto vystrelil do noci. Z nádvoria prešli do hornej časti hradu, kde zastavili pred veľkými dverami vedúcimi do rytierskej sály. Žofii sa rozbúšilo srdce, bolo za nimi počuť hluk ďalšieho množstva ľudí. Zjavne tu oslavovala ďalšia časť tureckého vojska, pravdepodobne hierarchicky vyššia ako tá dole.
"Vyzeráš krásne," prehovoril Hasan, vystupujúc spoza tieňa stĺpov, a pokynul dvojici mužov, aby ich nechali samých.
Žofia nervózne prestúpila bosými nohami na studenej dlážke a pritiahla si plášť bližšie k telu, aj keď vedela, že ju to pred ním neochráni.
"Je na čase predstaviť ti môjho veliteľa," prehlásil vzpriamene Hasan a slizko pohladil Žofiu po ramenách. "Netvár sa tak prekvapene. To si si myslela, že ide o moje vojsko? Ah nie, ale čo nie je, môže aj vďaka tebe možno byť."
Zajatkyňa mu neodpovedala, a tak pokračoval vo svojom monológu.
"Po tom, ako som odtiaľto ušiel, som krátko za Ipľom narazil na skupinku akindžiov, ktorí boli súčasťou väčšej sily chystajúcej sa k ofenzíve na sever. Keď som sa preukázal kým som, a že viem, ako sa dostať do najbližšej nepriateľskej pevnosti, dal mi ich veliteľ dostatok mužov, s ktorými sme sem vnikli chodbou, ktorou som ušiel. Po páde hradu mi zveril dočasné velenie a so zvyškom síl odtiahol na ďalšie dva hrady, ktoré medzičasom padli. Teraz sa vrátil, aby oslávil veľké víťazstvo. Je to belehradský beg Kara Ali a chcem mu ťa darovať ako korisť spolu s hradom, ktorý som v jeho mene získal. Predpokladám, že mi za to udelí nemalé povýšenie a možno trvalú správu nad týmto územím."
"Prečo mi to hovoríš?" spýtala sa zaslzenými očami bojazlivo bývalá šľachtičná a súčasná otrokyňa.
"Očakávam, že mi neurobíš hanbu a bega vo všetkom uspokojíš," odvetil vážne Hasan a utrel slzu zo Žofiinho líca. "Len mi tu nezačni plakať. Keď bude s tebou beg spokojný, možno si ťa vezme so sebou do svojho háremu v Belehrade, kde zažiješ väčšie bohatstvo ako v tomto provinčnom zapadákove."
"Čo ak sa budem brániť?" spýtala sa bojazlivo, hoci mierne odbojne Žofia.
"To by som ti neradil ty cundra," potemnel poturčencov hlas. "Ak ho pozlostíš, v lepšom prípade ťa dá svojim mužom, aby si s tebou užili. V tom horšom ma obviní, že som mu daroval zlý tovar a vráti ťa mne. Potom by si pocítila môj plný hnev!"
Žofia sa pri pohľade do jeho planúcich očí roztriasla a spomenula si tiež na Zuzanu s Margitou, ktoré by sa jej isto rady kruto pomstili.
"Ale k tomu určite nedôjde, lebo budeš poslušné dievčatko," pochlácholil ju posmešne Hasan.
Následne bez ďalšieho varovania rozrazil dvere a postrčil Žofiu dovnútra.

Rytiersku sálu okupovalo hlasne oslavujúce turecké vojsko. Stoly s jedlom poukladali do tvaru polmesiaca, s krajmi smerujúcimi ku vchodu. Žofii tiež pripomínali rohy, na ktoré sa ju chystajú nabodnúť. Jej nový pán ju viedol pomedzi ne a tam pohybom nepripúšťajúcim žiaden kompromis z nej zhodil plášť. Pri pohľade na nahú plavovlásku Osmania prepukli do ešte väčších osláv. Ich výkrikom nerozumela, no slintajúce pohľady, vyplazené jazyky a gestikulácie boli veľavravné. Žofia si vystrašene zakryla pohlavné znaky a bojazlivo uprela pohľad do zeme. Jeden z bujarých mužov im zatiaľ skrížil cestu, lačne siahajúc po jej poprsí, no Hasan ho len ledabolo odstrčil rukou a pomaly pokračovali ďalej. Zastavili až na samom konci, kde za vrchom stola sedel muž, ktorý musel byť nepochybne belehradský beg Kara Ali.
Miestnosť konečne utíchla. Hasan urobil mierny úklon a prehovoril v cudzom jazyku. Kým rečnil, Žofia bojazlivo pozdvihla zrak k begovi. Predstavovala si, že to bude malý chlípny mužíček, no sedel pred ňou vysoký opálený muž, pripomínajúci statnou postavou viac vojaka než štátnika. Jeho pohľad budil rešpekt a keď sa ich oči stretli, Žofia okamžite sklopila opäť zrak, ako otrokyňa, ktorou teraz bola.

Po Hasanovej reči pán Belehradu uspokojivým hlasom niečo odvetil, potom vstal. Svojim mohutným telom prekročil stôl a pristúpil k Žofii. Tá sa vystrašene obzrela za seba, hľadajúc paradoxne ochranu u muža, ktorý ju uväznil, avšak Hasan ustúpil do úzadia. Beg k nej zatiaľ natiahol ruku a skoro až chlácholivým dotykom, akoby hladil zatúlané šteňa, prešiel po jej nahom ramene. Zachvela sa pod jeho dotykmi a ešte viac obopla svoje prsia i lono. Turek ju však pevným úchopom, ktorému sa neodvažovala odporovať, chytil za zápästia a odtiahol ich stranou, vystavujúc mu tak všetko nedobrovoľne na obdiv. Pri pohľade na ozdobné krúžky na bradavkách spokojne pokýval hlavou. V drsných rukách poťažkal obe prsia, potom strčil medzi náušnice ukazováky a potiahol dole. Zajatkyňa sykla od bolesti a musela si kľaknúť, kam išli bradavky, telo muselo nasledovať.
Ako dopadla na kolená, mohutný Turek rozopol nohavice. Žofiu po tvári div neovalil jeho úd, odhaľujúc tak, že okrem postavy má masívne aj iné časti tela. Nemyslela si, že by to bolo možné, ale pripadalo jej, že je ešte väčší ako hruška úzkosti. Muž povedal niečo rozkazovačne v cudzom jazyku. Nerozumela mu, avšak nebolo pochýb, čo po nej chce. Hlavou k nemu neochotne podišla ešte bližšie a vystrašene pobozkala jeho navretý žaluď. Potom otvorila ústa a zakryla ho svojimi hebkými perami. Jazykom poláskala uzdičku a krúživými pohybmi podráždila zvyšok.
Úpenlivú snahu bývalej šľachtičnej, ktorá takto prvýkrát uspokojovala muža, beg veľmi neocenil. Nenechal si od nej lízať len žaluď a mohutný úd vrazil hlbšie do úst. Žofia ho reflexívne zadržala jazykom a chcela tvárou uhnúť nabok, no to už ju Turek chytil opäť za zlaté krúžky v bradavkách, zamedzujúc tak úniku. Ďalším ťahaním ju chtiac-nechtiac donútil, aby prehltla jeho vtáka hlbšie. Úd sa za Žofiinho nezrozumiteľného mumlania stratil v ústach po koreň, až žaluď ucítila niekde v hrdle.
Turek ju v tejto polohe chvíľu trápil, vychutnávajúc si dusenie svojej obete, a keď už bolo zrejmé, že viac nemôže, uvoľnil prsia. Zajatkyňa z neho samovoľne skĺzla, no než sa z neho mohla vyvliecť úplne, opäť si ju k sebe potiahol. Zaznelo ďalšie dusenie a na vtáka stiekli Žofiine sliny zmiešané so slzami. Celý svet v tom pre ňu prestal existovať a cítila iba poťahovanie za bradavky a vrážanie masívneho údu do hrdla.

Keď bega omrzeli jej ústa, vyvliekol si ju z penisu a postrčil na zem. Štekavým hlasom následne niečo skríkol na svojich mužov. Žofia, ktorá si myslela, že s ňou nie je spokojný a chystá sa ju vydať vojakom, mu padla k nohám. Muži ju odtrhli, avšak nechystali sa ju zneuctiť. Podľa pokynov ju položili na podlahu a okolo členkov i zápästí jej pripli okovy. Tie vzápätí uviazali na reťaze a ako kedysi na príkaz Žofiinho otca spútali Katku, podobne dnes na visiaci luster zavesili za končatiny bruchom dole Žofiu.
Belehradský beg si spokojne zviazanú a bezbrannú otrokyňu zatočil dokola, aby mala celá sála dobrý výhľad na jej roztiahnuté panenské lono. Potom podišiel k stolom, na ktorých ležalo množstvo pušiek, šablí i lukov, a zo všetkého toho arzenálu vytiahol tulec so šípmi. Tri z nich vybral a ako Svätopluk s prútmi pristúpil k svojej obeti. Nechystal sa však predniesť múdra o svornosti. Trojicu šípov zovrel pevne v rukách, koncom s perami prešiel po plavých pubických chĺpkoch a znenazdajky ťal. Vzduch rozrazila silná rana, ktorá nemilosrdne dopadla na zadok hompáľajúci sa vo vzduchu. Rytierskou sálou zaznel výkrik bývalej hradnej panej. Potom ďalší, až sa kriky postupne menili na vzlyky a Žofia cez zaslzené oči pred sebou uvidela Margitu so Zuzanou, ktoré si užívali každú ranu.

Ponižujúci výprask nemal dlhé trvanie a keď skončil, beg položil hrubé prsty na jej ohanbie. Vzápätí ucítila, ako do nej nimi pomaly vniká a ona vlhne. Vzlyky od trýzne razom nahradilo vzrušené pišťanie, keď sa mohutný ukazovák s prostredníkom nemilosrdne rozkmitali v útrobách. Nevedela, čo bola horšia potupa, či bitie, alebo to, že tu pred pohanskou hordou vzdychá zaliata rumencom. Chcela sa tomu brániť, ale rozkoš ju plne ovládla a od vzrušenia sa roztriasla na reťaziach, až to zacinkalo. Týmto však opojenie skončilo. Beg z nej vytiahol mokré prsty a namiesto nich do Žofie vrazil svoj stoporený úd. Z nárazu ju myklo prudko dopredu a od podbruška ucítila prenikavú bodavú bolesť, akoby ju nastokli na kôl. Do očí vytryskli slzy a pri penetrácii spojenej s defloráciou zo seba vylúdila neľudský rev. Medzitým z nej masívny úd vyšiel kĺzavo von a opäť pozvoľna dnu. Žofiin nárek zanikol v burácaní tureckých vojakov, ktorí podnecovali svojho veliteľa k ďalším, ešte mocnejším prírazom. Ten im však nevyhovel. Svoju novú otrokyňu zvoľna kolísal pomalými pohybmi. Rukami pritom stláčal prsia previsnuté za prepichnuté krúžky a občas zašiel aj nižšie ku klitorisu, ktorý pomasíroval bruškami prstov, užívajúc si jej vzdychy miešajúce sa v rozkoši i bolesti. Nechal ju, nech si to trocha užije aj ona. O chvíľu prejde do druhej diery, aby si tak nárokoval všetko jej panenstvo, a potom ho bude ešte prosiť, nech s ňou súloží prirodzene.]]> http://www.xbdsm.sk/will/poviedky/volenti-non-fit-injuria-viii/ Mon, 16 Mar 2026 06:02:19 +0000 Will http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-9/ Po otevření klece jsem udělal snídani a čekal.
Madam Cat se vzbudila až za hodinu potom.
Otočil...]]> Po otevření klece jsem udělal snídani a čekal.
Madam Cat se vzbudila až za hodinu potom.
Otočila se na posteli a mžourala na mě.
"Co šílíš, Dagu. Máš ještě spát."
"Nějak nemůžu znovu zabrat, Madam Cat."
Slezla z postele a odepla mě ze stoličky.
"Pojď si sednout ke mně."
Sedl jsem si vedle ní.
"Co tě trápí? Bolí tě něco?"
"Ne, nic, Madam Cat." Odpověděl jsem suše.
"Aha. Tak jdem."
Připla mi vodítko a táhla mě tak, jak byla k bytu Paní Gity.
Paní seděla na židli a Nána předváděla délku jazyka. Paní Gita jí ho totiž přišlápla k druhé židli.
"Dobré ráno, Gito."
"Dobré ráno, Cat. Co nám neseš?"
"Oé áo aa a."
Dámy se zachichotaly.
"Mám k tobě prosbu, Gito. Potřebovala bych s Dagem něco vyřešit ve scifárně."
"Ale jistě, Cat. Náno, jdi na to."
Nána se postavila a směšně kroutila pusou.
Došli jsme do scifárny.
Madam Cat něco domlouvala s Nánou.
Bylo mi jasné co. Nechá si mě upravit. Budu dělat vše, co bude chtít. Ale nebude mě to trápit. Sundal jsem si střevíce a tu trochu oblečení.
"No, vidím že jsi rozhodnutý. Tak jdi! Ale pamatuj, že jsem tě měla ráda takového, jaký jsi."
Bylo mi smutno.
"Náno, co moje vzpomínky? Zůstanou mi."
"Ano, ale budeš je vnímat, jako bys je viděl ve filmu."
"Chci být poslušným a oddaným své Madam Cat. Chci snést vše, co na mě chystá."
Políbil jsem své Madam ruku a šel. Postavil jsem se na značky a rozpažil.
Stroj se dal do pohybu. Uchopil mě a nasadil mi přilbu.
Hlavou mi začaly vířit tisíce myšlenek. Nezávisle na časové ose.
Létaly sem a tam. Znovu jsem viděl to, co nás spojovalo. Výlety, milování, svatba, doktorka, Aliciny oči, oči Madam Cat. Stejné oči, stejný úsměv, stejné něžné prsty... Trvalo to strašně dlouho. A pak se mi v hlavě usídlil klid.
Najednou mi přišlo líto, že přijdu o část z toho. Ale už se nedalo nic dělat.
Najednou nebylo nic. Hrála příjemná hudba.
Stál jsem na zemi.
Proti mě stála nahá Alice.
Byla nádherná. Oči jí svítily a na rtech jí pohrával úsměv.
Něžně mě odsunula stranou.
"Co to děláš, Alice?"
Zabodla oči do mých.
"Jsem na řadě. Nechám si taky upravit mozek. Nechci ti ubližovat víc, než uneseš."
Koukal jsem na ni a byl najednou rozhodnutý, že to nesmím dopustit.
"Ne. To nechci. Nedělej to."
"Dagu, já respektovala tvé rozhodnutí. Buď prosím tak laskavý a respektuj ty to mé."
Její hlas byl jasný a rozhodný.
Začal jsem se stydět za svou slabost. Ustoupil jsem.
Postavila se na mé místo.
"Jdi dál, ať tě nezasáhnou ramena."
Ustoupil jsem ještě několik kroků.
Stroj zahučel. Najednou jsem ty zvuky hydromotorů a serv slyšel jako umíráček.
Po tvářích mi tekly slzy. Viděl jsem, jak bezcitný stroj unáší milovanou živou bytost.
Stál jsem tam. Viděl jsem Alici v pevném sevření ocelových ramen.
Nekonečně dlouho.
Stroj postavil Alici zpět na zem a stáhl se do parkovací polohy.
Alice otevřela oči.
"Dagu, drahý, ty tu na mě čekáš?"
"Ano, Alice. Čekám."
Usmála se a prohrábla si vlasy.
"Mám hlad. Půjdeme si dát snídani."
Vzala mě za ruku a odváděla pryč.
Snídani jsem chtěl udělat novou, ale předešla mě.
Posadila mě na židli ke stolu a že novou snídani udělá sama.
Byla luxusní, ale nějak mi nešla do krku.
Dohodli jsme se, že když máme nečekané volno, půjdeme se projít.
Oblékli jsme se jako muž a žena.
Vyšli jsme z Tvrze.
Šli jsme cestou skrz háj, pak jen úvozem, napůl zavátým sněhem.
Vystoupali jsme na malý vršek.
Alice se ke mně přitulila, objala mě a pokožila mi hlavu na prsa.
"Víš, že jsme poprvé spolu sami dva venku?" Špitla.
"Ano. Vím."
"Nebyl jsi v pokušení utéct?"
"Jen první tři dny. Pak už dostaly události takový spád, že bych byl sám proti sobě. Napřed Paní Gita s její výchovou a mateřskou péčí, pak ty a moje láska k tobě. Do toho všechny události kolem toho.
Bylo to jako tornádo. "
"Takže už utéct nechceš?"
"Ne."
"Ani ode mě?"
"Nikdy bych ti neutekl. Asi bych byl zklamaný, možná znechucený, ale neutekl bych. Miluju tě."
"Já tě taky miluju. A proto tě zvu na tvůj oblíbený oběd."
"Ty víš, co mám rád?"
"Vím. Široké nudle s tvarohem a cukrem, polité rozpuštěným máslem."
"Kdo ti to řekl?" Zeptal jsem se dost překvapeně.
"Ty! Tenkrát v Maďarsku!" Rozesmála se.
"A já tě zvu na tvou oblíbenou večeři, lásko."
"Ale ty nevíš, jakou mám oblíbenou večeři."
"Vím! Fondue z vína a tří sýrů. S francouzskou bagetou místo chleba."
Zírala na mě jako na strašidlo.
"Kdo ti to řekl? Nána?"
"Ne."
"Řekni, nebo to z tebe budu muset dostat násilím!"
Zasmála se.
"Ne a ne a ne. Jdeme domů."
Oběd byl pohlazením po těle i po duši.
Odpoledne v posteli.
Ne s milováním, ale jen s povídáním o všem možném.
Večeři jsem měl na starosti já. Náš mrazák byl úplnou pokladnicí.
Sadu na fondue jsem si půjčil od Paní Gity.
Po večeři jsem šel udělat kávu. Zrovna jsem ji zalíval, když jsem si vpomněl na včerejšek. Otřásl jsem se.
V tu chvíli mi něco došlo! Jak to, že jsem se otřásl hnusem, když mi to mělo být jedno!
Doběhl jsem pro Alici a za ruku ji táhl k Paní Gitě.
Seděla v obýváku a hřála si nohy o Nánina záda.
S omluvou jsem vtrhl dovnitř.
Paní Gita ani nezvedla oči od knihy a pronesla: "To je nějaký nový sport? Vlečení někoho ke Gitě?"
"Ne, Paní Gito. Omlouvám se, ale potřeboval bych mluvit s Nánou."
"Posluž si."
"Náno, co to bylo ráno za program, který jsi nám dal do psychohelmy?"
Nána zvedla obličej z koberce a úplně nezáludně pronesla: "Normální relaxační program. Oba dva jste měli stejný."
V né hlavě se zažehl plamen. Všechno mi bylo najednou jasné.
Otočil jsem se na Alici
"Ty zákeřná mrcho!" Zařvalo něco ve mně a ta slova vyletěla ven jako zařvání lva.
Dívala se na mě s vyzývavým úsměvem, který jsem tolik miloval a změnila jím můj vztek v smích a vyznání lásky.
"Hmmm, jedna zákeřná mrcha, to je pět trestných bodů... A vyznání lásky mínus pět trestných bodů... To bude velký trest!"
Chvíli jsme na sebe koukali a pak mě Alice políbila.
Jako z jiné galaxie se ozvalo: "Nanynko, vidíš ty dva blázny? Co bys jim řekla?"
"Já ummmmm muml..."
Ohlédli jsme se a viděli Nánu, jak šilhá na nohu Paní Gity, která končila v puse nacpaným palcem.
Omluvili jsme se Paní Gitě a šli si užít čistě soukromého večera.]]> http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-9/ Fri, 13 Mar 2026 05:24:51 +0000 hracicka http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-8/ "Co je?"
"Ráno, jdu udělat snídani."
"Huš! Lež a hřej!"
Poslušně js...]]> "Co je?"
"Ráno, jdu udělat snídani."
"Huš! Lež a hřej!"
Poslušně jsem tedy ležel a hřál.
Znovu jsem usnul. Zdál se mi bláznivý sen.
Když jsem se probudil podruhé, byla Alice pryč. Našel jsem ji v kuchyni. Dělala zrovna tousty.
Usmála se.
"Dobré ráno Alice. Jak ses vyspala?"
"Báječně. Jen mi ráno chtělo utéct topení."
Nasnídali jsme se v kuchyňce.
"No, drahý, zpět do služby."
Vytáhla obojek z kabelky a nasadila mi ho.
Ukázala před sebe na zem.
Klekl jsem si a políbil nastavenou ručku.
"Vem si pracovní oblečení a mazej za Paní Gitou! A nezapomeň si nasadit klícku."
"Klíček vám ihned donesu, Madam Cat."
"Nemusíš. Já už ho mám. Klícku stačí secvaknout."
Ukázala mi drobný klíček, zavěšený na řetízku na krku.
Na mé poličce mě opravdu čekala nová klícka. Na destičce měl vygravírován v kruhu nápis MAJETEK MADAM CAT a uprostřed kroužku byla kočičí hlava.
Nasadil jsem si kroužek a klícku nasunul na dva trny. Tiché cvaknutí a bylo to. Vše bylo dělané na míru.
Nahlásil jsem se Paní Gitě.
Bylo třeba připravit devět pokojů, sál, koupelnu a tři herny.
Obvyklé kolečko catering - odpady - pošťák a před polednem bylo hotovo.
Odpoledne měla přijet malá společnost, která chce využít prostory Tvrze pro soukromou skupinovou hru.
Společnost přijela hromadně. Rychle se ubytovali a chovali se celkem tiše.
Jejich Královna byla rozevlátá žena neurčitého věku, trochu poblázněná všelijakými zónami, bylinkami a nevím čím ještě. Ubytovali se a pak šli na prohlídku.
Paní Gita z nich byla div živá. Měli mít zajištěno ubytování a stravu a to bylo vše.
Odpoledne si Paní Gita přišla pro Madam Cat a pro mě.
"Lidi, pojďte se mnou. Tomu neuvěříte!"
Dovedla nás do sklepní mučírny, kde jakási Dáma oblečená do rádoby historických šatů lehce pleskala po zádech holohlavého svalnatého muže koženkovými důtkami.
Muž křičel jako smyslů zbavený.
Královna si nás všimla.
Paní Gita se omluvila, že nechtěla rušit.
"Ne, v pořádku. Jako ředitelka máte právo vědět, co se tu děje. Náš otrok právě dostává tvrdý výprask..."
Její slova zanikla ve smíchu nás všech.
"Co... Čemu se smějete?"
"Tomu tvrdému výprasku." Odpověděla Madam Cat, která sotva popadala dech.
"A jak by tedy měl podle vás takový výprask vypadat?"
"To, co máte na sobě má být některé období ve starověkém římě?"
"Ano. Proč se ptáte?"
"Za co má být váš otrok trestán?"
"Za útěk."
"Hmmm, tak za útěk by ho čekalo nejspíš ubití těžkým bičem, nebo ukřižování pro výstrahu." Řekla Paní Gita.
"A tohle?"
"Něco vám ukážu. Náš otrok, tedy vlastně otrokyně dostala před třemi dny čtyřicet ran rákoskou na prsa. Dášo, ukaž se."
Ukázal jsem oteklá barevná prsa, každé se strupem po Luciině mstě.
Královna se chytla za srdce a zapotácela se.
"Děvče zlatý. Kdo ti to udělal? To je hrůza!"
"Dostala ode mě jen malý dárek."
Řekla Madam Cat jako by nic.
"Vy, vy se bičujete doopravdy?"
Vyjekla se zděšením Královna.
"Poslyšte, co vy jste vlastně zač?"
Královna zaváhala a pak ze sebe vypáčila: "My jsme štáb, který chce natočit nízkonákladový film o historii útrpného práva."
Paní Gita se zamyslela. "Takže předpokládám, že tento muž je pouhý herec."
"Ano."
"Tak by neměl tolik přehrávat."
"Ale vždyť jeho to opravdu bolí!"
"Pokud ho tohle bolí, skutečný výprask by nevydržel."
"No dovolte, jsem chlap a něco snesu. Ano, tady trochu přehrávám, ale vydržím dost!" Řekl vazoun, který byl odpoután a šel k nám.
"Ani desetinu toho, co dostal jeden zdejší otrok za své provinění."
"A co dostal?"
"Sto ran rákoskou na zadek."
"Tsss, to zvládnu taky!"
"Chcete to zkusit?" Zasvítily oči Madam Cat.
"Pokud je dostanu od vás, tak určitě."
"Jarmile, já bych to nedělala." Varovala ho Královna.
"Klid, to zvládnu!"
"Výborně! Cat, trochu ho ale šetři."
Madam Cat mě poslala pro své nářadíčko.
Vrátila jsem se cobydup a podala jí tubus.
Vytáhla svou oblíbenou rákosku.
"Lehnout na břicho, ruce do klády."
Zacvakla mu ruce do klády a nohy připoutala k okům na trestné lavici.
"Uvolni zadek. Připraven?"
"Ano, slečno..."
"Já jsem Madam Cat. Jsem mazlivá kočička ... s drápky!"
V kratičké pauze mezi slovy švihla muže přes zadek. Ukázal se červený pruh a muž zaječel.
"Počítej si je, hrdino, abych tě neošidila!"
Švih!
"Jááááujííí!"
"Co bude?"
"D-dvě..."
Snažil se, ale nevydržel. Sedmé jelito rozhodlo.
"Nenenene, né, já už nemůžu." Řekl muž a schoval hlavu mezi natažené paže.
"Dost! Proboha už toho nechte! Vždyť ho zabijete!" Vykřikla Královna.
"To bych musela víc přitlačit a přidat spoustu úderů navíc. Ale to by umřel spíš hrůzou, než na následky bití."
Odpověděla jí Madam Cat.
"Já se nebojím. Ale tohle strašně bolí." Vmísil se do hovoru herec, který opatrně vstával z trestného stolu.
"Můj otrok nedávno podstoupil takovou torturu, že tohle by vzal jen jako rozcvičku."
Paní Gita už to nevydržela a prohlásila že jde na kafe. Kdybychom cokoli potřebovali, Nána je ve scifárně.
"Co je scifárna?"
"Naše centrum pro milovníky a milovnice drsných hrátek ve stylu sci-fi. Dokonce obsahuje i přístroj na tvorbu krátkodobé hypnózy."
"Jé, můžu to vidět? Sci-fi miluju!" Vmísila se herečka, která předtím "bičovala" vazouna.
Odvedli jsme je do scifárny. Herečka se rozplývala úžasem.
"Co tam máte za možnosti?"
Nána vytáhl sešit, ve kterém měl zapsány různé programy v návaznosti na hry hrané ve Tvrzi.
"Jů, to je paráda! Můžu si to zkusit?"
"Ano, jaké máte přání?" Zeptala se Nána.
"Tady tu čtyřku. Únos mimozemšťany, lékařské experimenty... Je to bezpečné?"
"Ano. Budou tu svědci, kteří vám potvrdí, že téměř vše proběhlo jen ve vaší hlavě. Pokud si to budete přát, mohu vše nasnímat na kameru."
"No, tak ano. Musím být u toho nahá?"
"Z bezpečnostních důvodů ano. Ale nemusíte se bát, kazetu z kamery dostanete jen vy."
Herečka se rozhlédla po svých přátelích, pokrčila rameny a svlékla se.
"Co mám dělat?"
"Dojděte do sálu a stoupněte si na značky. Dál budete přesně plnit příkazy, které dostanete."
Herečka došla na "start" a postavila se na značky. V sále se setmělo.
Ozval se výstražný tón a hlas v neznámém jazyce potom se rozblikala různá světla kolem herečky.
"Vstoupila jste do zakázané zóny. Identifikujte se!" Zahřměl hlas jakoby odevšad.
"Já... já jsem Helena ... Jsem herečka..."
"Neznám! Pozor, narušitel, pozor, narušitel!"
Na herečku zamířilo několik světlometů.
"Rozpažte a nehýbejte se!"
Manipulátor ji chytil do klepet a vřískající zvedl ze země. Nasadil jí psychohelmu a herečka zvadla.
Asi deset minut ji tak držel a pak ji opatrně položil na nemocniční pojízdné lůžko, lehce vyšperkované scifi rekvizitami.
Herečka se probudila.
"Pomozte, pomozte mi prosím. Oni mě unesli. Dělali se mnou hrozné věci. Bodali do mě, řezali... Pomoc!" Došla k nám a klesla na zem.
"Nastavil jsem konec na průchod portálem dveří." Řekla Nána.
Královna i vazoun na to zírali s pusami dokořán.
Královna opatrně pomohla herečce na nohy.
"Pojď. Půjdeme."
"Kam, paní? Já to tu neznám."
"Domů. Půjdeme domů."
Prošly portálem a herečka se zastavila. Otočila se na nás a s vyvalenýma očima se zeptala: "Zdálo se mi to, nebo jsem opravdu byla unesena?"
Nána jí podal malou kazetu.
"Tady je záznam. Jestli se na něj chcete podívat, tak si sedněte ve sklepě označeném cedulkou "VIDEOSÁL". Vložte kazetu do přehrávače a dívejte se."
Přešli jsme do videosálu.
Usadili jsme se do křesel a já pustila ovladačem video.
Vše bylo precizně natočeno, včetně zvukových a světelných efektů.
"Heleno, jestli chceš, nechám ti to trochu sestříhat a budeš mít parádní film!" Řekla Královna a celá vzrušená sledovala konec děje.
"Jo a úplně náhodou vznikne nejmíň dvacet kopií. Nene. Tohle půjde do mého soukromého archivu. A to, co mi z toho zůstalo v hlavě si ještě dnes sepíšu. Ten kdo to vymyslel je neskutečný génius. Víš, že jsem opravdu vše fyzicky cítila? Jak mi bodali jehly všude, i tu jejich prohlídku, nástroje vsunuté..." Zatřásla hlavou. To se nedá popsat. To bys musela zažít.
Vytáhl jsem kazetu a předal ji majitelce v uzamčené krabičce s číselným zámkem.
"Kód je uvnitř. Tak si ho nejdřív přečtěte, než zámek uzamknete." Řekl jsem jí.
"Děkuji. Tohle bude můj poklad."
Vydali jsme se nahoru. U večeře byla celá společnost tichá a zamlklá. Po večeři přišla šéfka společnosti s tím, že odjedou už dnes. Prý přehodnotila své plány a bude raději natáčet něco o zvířátkách. Jen Helena se usmívala a řekla, že tohle určitě nebyla její poslední výprava do naší scifárny.
Šéfka však byla férová a zaplatila za předem dohodnuté služby.
Madam Cat dala vazounovi jako dárek svou rákosku.
Rozpačitě si ji prohlížel a poděkoval za největší lekci svého života.
"Kdybys potřeboval zase naklepat zadek, stačí říct!" Odpověděla mu se smíchem Madam Cat.
Těsně po odjezdu společnosti přijela Paní Gábina a divila se, že je tu prázdno.
Paní Gita s Madam Cat jí vyprávěly, co se tu dělo.
Paní Gábina se smála, až se za břicho popadala.
Madam Cat se svedla, omluvila a odtáhla mě do herny.
"Kleknout!"
Klekl jsem si před ni.
"To se ti líbilo, co? Očumovat nahý ženský."
"Madam Cat, já..."
"Jsem smilný prase! To jsi chtěl říct?"
"Ano, Madam Cat!"
"No skvěle! A ještě to drze přiznáváš!"
"Madam Cat..."
"Jdeme!"
Dotáhla mě zpět.
"Milé Dámy a milí otroci. Můj otrocký zmrd si pro vás připravil malé překvapení. Ukáže vám, jak si připravuje slavnostní kávu. Gito, prosila bych černou kávu do půl hrnku.
Sundala mi klícku.
Gita udělala kávu a podala ji Madam Cat.
Ta ji postavila přede mě.
"Dnes to nebudeme zdržovat, takže se přede všemi třikrát vyhoníš a vystříkáš.
Samozřejmě do kávičky."
Bylo mi strašně trapně. Už jsem se naučil snášet bolest, být podojen, dokonce po sobě uklidit semeno jazykem, ale tohle bylo něco jiného.
Dámy se pohodlně uvelebily a sledovaly mé snažení.
"No ne, Cat, on se červená!" Zasmála se Paní Gita.
"No, nechci mu pořád ubližovat fyzicky. Potřebuje i trénink psychické odolnosti."
Honil jsem ze všech sil, ale nešlo mi to.
"Copak? Takové vzácné obecenstvo a ty se ani neuděláš? Nebo ti mám donýst vibrátor?"
"Omlouvám se, Madam Cat, ale nejde to."
"Aha. Tak to ti budu muset pomoct. Mám tu novou hračku."
Ukázala mi zvláštně zakřivený kolík, spojený kabelem s pogumovaným kroužkem. Musel jsem si kolík zavést do zadku a kroužek nasadit kolem celého přirození.
Madam Cat zapnula spínač na kabelu a mně začalo být hezky. Byl to nádherný pocit blížícího se orgasmu.
"Pamatuj! Ani kapku vedle!" Připomněla mi Madam Cat.
Najednou tu byl orgasmus. Silný a bouřlivý. Dávky mého semene tekly do kafe.
Začal jsem se uklidňovat.
"Tak si dáme druhé kolo!" Řekla Madam Cat a znovu vše zapnula.
Druhý orgasmus byl stejně silný a semene bylo jen o trochu míň.
Třetí byl už únavný, ale dostal ze mě ještě jednu dávku řídkého.
"No vidíš, že to šlo. Teď si vyndej ten kolík, sundej kroužek, vem to kafe a pojď ke stolu."
Sedl jsem si na židli a postavil hrnek před sebe. Byl jsem rudý jako rak a nejraději bych byl neviditelný.
"No a k tak luxusní kávě patří brčko!"
Podala mi brčko a popřála dobrou chuť.
Přemlouval jsem se ke konzumaci.
"Dagu, jestli máš pocit, že máš v kafi málo mlíka, zkus požádat kamarády, ať ti vypomůžou."
Začal jsem srkat tu hnusnou kapalinu.
S vypětím všech duševních sil jsem vše vypil, podporován skandováním Dam.
"Hodný Dag." Řekla Madam Cat a podala mi skleničku. Bylo v ní víno.
Vypil jsem ho na dva loky.
Dámy začaly řešit co s načatým večerem.
Nakonec Dámy hrály karty a my, otroci je obsluhovali.
Když jsme se chystali s Paní Gitou ke spánku, nechtělo se mi mluvit.
Byl jsem psychicky na dně.
"Dnes jsi byl moc šikovný, Dagu. Mám z tebe radost. Ale neboj. Bude ještě spousta podobné zábavy. Teď jdi spát. Zítra ruším budíček a můžeš se vyspat do sytosti."
Poděkoval jsem jí a zalezl do klece.]]> http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-8/ Thu, 12 Mar 2026 07:25:02 +0000 hracicka http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-7/ Když přišel, bolel mě mnohem víc a do celých prsou.
Tradiční kolečko a vyčkávání, připoutaný ke stoličce.
"Áááá...]]> Když přišel, bolel mě mnohem víc a do celých prsou.
Tradiční kolečko a vyčkávání, připoutaný ke stoličce.
"Áááá. Dobré ráno. Kolik je hodin?"
"Dobré ráno Madam Cat. Je devět hodin a dvacet jedna minut."
"COŽE?!!!"
Vyletěla jako pružina.
"Sakra, uhni, co tu sedíš... Jo promiň."
Sehnula se a uvolnila mi pouta.
"Oblíkat. Jedeme do města. Vem si slušný šaty."
"Mužské, nebo ženské, Ma..."
"Když říkám šaty, tak ženské. Jinak bych řekla oblek."
Bleskurychle jsem se oblékla.
Ještě v běhu mi Madam Cat sundala obojek.
Doklusaly jsme k bytu Paní Gity a Alice vtrhla do kuchyně, odkud byly slyšet hlasy.
"Omlouvám se, Gi... Co se děje? Nikam se nejede?"
Paní Gita zvedla oči od Nány, který jí právě ocumlával jogurt z palce u nohy.
"A kam bys chtěla jet, Alice?"
"No přeci do města. Je pondělí."
"Ne, je čtvrtek. Támhle je kalendář, kde jsou i zapsané plánované návštěvy."
"Ufff. To jsem zase něco vymňoukla."
" Alice, když už jste tak vyfiknuté, co si zajet do městečka jen tak? Kouknem se po obchodech, zajdem do cukrárny..."
"Jsem pro, Gito. Kdo všechno pojede?"
Paní Gita zvedla Náně palcem u nohy bradu. "Běž se zeptat Paní Jil, jestli chce jet s námi a jestli pojede i s otrokem."
Nána vystřelil jako rachejtle a za chvilku byl zpět.
"Prý pojede, Madame. Sama. Otroka nechá za trest v kleci."
"Výborně. V tom případě tu zůstaneš i ty. Dáša... ehh... Dag bude jako maskovaný strážce a řídit budu sama.
Zatím to tu uklidíš."
"Provedu, Madame."
Než se Dámy oblékly, Alice se aspoň najedla.
Vyjely jsme a já mohla jako Dášeňka sledovat cestu, kudy sem přišel jeden mladý muž, čerstvě vyšlý z brány kasáren.
Vinárna, kam jsem chodil za Týnou, byla opuštěná, okno rozbité... Hlavou mi vířily vzpomínky.
"Je to skoro rok a půl, když jsi přišel poprvé s kluky na víno."
"Vy to víte, Paní Gito?"
Aniž by odtrhla oči od silnice, kývla hlavou.
"Jo. Týna s Mínou tě měly v merku od prvního dne. A když mi o tobě řekly, tak jsem si umínila, že tě musím dostat."
Krátce na mě pohlédla.
"Mimochodem, ta rvačka v hospodě mi dala zabrat. Chybělo málo a byls v base a na dlouho."
"Aléé, co to slyším?" Ozvalo se za mnou.
"No, nějaký opilý chlap do mě začal v hospodě vandrovat. Vylil mi pivo a chtěl se kočkovat. Tak jsem mu jednu ubalil."
"Jo! A zlomil čelist důstojníkovi vojenské policie v civilu."
Doplnila Paní Gita
"A proto jsem začal jezdit sem do vinárny."
Zakončil jsem celou story.
"A teď sedíš v autě v dámských šatech a máš kozy jako vozy. Dášo, tobě by se okotil i sádrovej kocour!" Rozesmála se Alice.
"Kdepak. Získal jsem úžasnou manželku..."
"A půl Tvrze, pár milionů ve zlatě..." Zasmála se Paní Gita.
"No jo. Sakra, to mi nikdo neuvěří, když řeknu, že jsem viděla, jak dvacet holek ošukalo milionáře umělákama!"
Dámy se rozchechtaly.
"Alice, nech toho, nebo skončíme ve škarpě!" Řehnila se Paní Gita.
Paní Jil byla sice potichu, ale ramena se jí třásla potlačovaným smíchem.
Zastavily jsme v městečku u kina.
Dámy chtěly projít obchody. Jelikož jsem byla teď taky dáma, musela jsem s nimi.
Bylo to stejné týrání, jako výprask karabáčem. Aspoň po psychické stránce.
Zašly jsme si do restaurace na oběd, do muzea a pak do slíbené cukrárny.
Cukrárna měla společný vchod s vinárnou
Tam jsem šla na WC a oslovil mě jakýsi voják.
"Slečno, mohu vás pozvat na víno?"
Tiše jsem odmítla, protože jsem ještě stále měla odřený krk.
"Tak na svařák."
Opět jsem odmítla.
"Ta paní je vaše maminka?"
Zachránily mě dveře toalet.
A dva vojákovi kamarádi, kteří ho se slovy "ať se vysere na tu namyšlenou kozu" odtáhli k baru.
Vrátila jsem se k Dámám. Všechny potlačovaly smích.
"Dášo, mělas ho sbalit. Měla bych náhradu za tebe. Špitla Paní Gita.
Dámy se rozesmály.
"Ahoj Gito. Teda, takhle tě neznám!"
Nad námi se tyčil velitel mé bývalé roty roty.
"Jak se máš, Petře?"
"Ale jo, jde to. Mám volno, tak jsem šel na trochu vína. Můžu tebe a tvé kamarádky na něco pozvat?"
Paní Gita se vymluvila, že jsme tu jen na skok a budeme muset jet.
"Tak jo. Někdy se zastav. Rota pořád stojí. Jen nový výkoňák za moc nestojí."
"No, spíš z něho nestojí vám." Zasmála se Paní Gita.
Velitel se zasmál, ukázal palec nahoru a odešel. My jsme zaplatily a šly k autu.
Paní Gita se zeptala, jestli nechceme ještě někam zajet, ale Dámy se rozhodly pto návrat.
"Honem domů, než Dáša poblázní půlku městečka!" Komentovala to Alice.
"Jo, i Petr z ní nemohl spustit oči. A to byl rok a půl jejím velitelem roty."
"No nazdar!" Vypískla Paní Jil.
"On ji nepoznal?" Podivila se Alice.
"Před sedmi měsíci viděl naposled Dášu jako hubenýho, šlachovitýho kluka. Ukážu vám jeho fotky."
Vrátili jsme se do Tvrze.
Paní Gita nechala Nánu uvařit kávu a vytáhla několik alb.
"Tady je Dáša jako vojín. Těsně po tom maléru."
Sám sebe bych už nepoznal. Tedy vlastně nepoznala.
Paní Gita vytahovala fotku za fotkou.
Vytáhla k tomu malý demižon vína a další alba.
Dlouho po večerce jsme šli s Alicí do postele.
Přitulila se ke mně a objala mě.
"Tak ty svádíš chlapy na ulici! Asi si na tebe budu muset dát pozor, Dášo!"
"Určitě, Alice. Aby ti mě nepřivedli do jinýho stavu!" Zachechtal jsem se.
"Pitomečku." Odsekla Alice a se smíchem mě políbila.
"Nikomu tě nedám. Ani ženský, ani chlapovi!"
A usnula mi v náručí.]]> http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-7/ Tue, 03 Mar 2026 07:41:57 +0000 hracicka http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-6/ Potichu jsem vylezl z klece a šel se umýt. Večer jsem to jaksi nezvládl. Vytanula mi přitom věta,...]]> Potichu jsem vylezl z klece a šel se umýt. Večer jsem to jaksi nezvládl. Vytanula mi přitom věta, ať se podívám do zrcadla. Měl jsem tělo, nohy i přirození poseté otisky rtěnky. Naštěstí to šlo umýt. Vydrhl jsem se a šel udělat snídani. Tentokrát jsem musel doběhnout do velkého mrazáku. Potřeboval jsem pro Madam Cat kuřecí vývar. Ten jsme měli ve zmražených kostkách.
Ještě jsem vzal ve skladu jedny sušenky a sklenici kyselých okurek.
S vonícím vývarem jsem se vplížil do ložnice. Madam Cat ještě spala.
Už jsem byl zacvaklý na stoličce, když se obrátila na posteli a začenichala jako pes.
Když viděla, že jsem připoutaný, slezla, došla si na WC a až cestou zpět mi odemkla pouta.
Naservíroval jsem jí snídani a klekl si ke své.
Madam snědla celou snídani, vypila kávu a sledovala, jak dojídám já.
"Děkuji. Včera jsem to trochu přehnala."
Přivřela oči a vypadalo to, že opět usne.
"Dagu?"
"Ano, Madam Cat?"
"Zdálo se mi to, nebo ti ta hubená mrcha prosekla kůži?"
"Nezdálo, Madam Cat."
"Hmmm, musíme si na ni dát pozor."
"Myslím, že to nebude potřeba. Asi se tu už neukáže."
A vyložil jsem Madam Cat nápad Madam Lady na putovní dar "40 na kozy" pro nejsurovější účastnici pobytu.
"Tsss. Teda Dagu! Jen dostaneš dáreg, hned ho pošleš dál."
Zamyslela se, pak na mě upřela oči doširoka otevřené.
"Takže trestem pro tebe by vlastně bylo, příště ti nic nedat. Ty pacholku vypočítavej!"
A rozesmála se.
"O fialové kozy. To je dobrá soutěž..."
Odkopla přikrývku.
"Vstávej. Chci být u toho, až budou odjíždět."
Oblékli jsme se a šli k Paní Gitě.
Tam už bylo taky živo. Tedy spíš jak na srazu zombíků.
Paní Gábina se podívala na nás dva a utrousila: "Jak to vy dva děláte? Jste čiperný jak veverky. Já si připadám jak vyždímaný hadr."
Paní Gita taky nevypadala moc dobře a Justa s Jil měly hlavy opřené o dlaně a zíraly do kávy.
Madam Cat na mě mrkla a ukázala bradou k mrazáku.
Za chvíli už voněl vývar i v této kuchyni.
Oživlá Paní Gábina si pomlaskávala a tvrdila, že si mě měla koupit ona.
Obživlé Dámy se svými domlouvátky postaraly i o zrychlení pohybu otroků a vše se rozeběhlo jako dobře namazaný stroj.
Nána se vydala do svého království a já s ostatními otroky uklízel, až se z nás kouřilo.
Že mladé Dámy byly v noci divoké svědčilo několik zlomených rákosek a prutů. Naštěstí nebyly naše.
Také jsme našli nějaké spodní prádlo a použité prezervativy.
Než se však Dámy probudily, měli jsme uklizené i učebny a čekali jsme v jídelně.
Madam Lada přišla jako správná šéfka, tedy první.
S úsměvem, oběma otroky na vodítkách a lehce, jako baletka.
"Dobré ráno všem. Co máme dobrého?"
Podívala se na nabídku, nabrala otrokům do misek, vzala jim i jednorázové lžíce, pak nabrala sobě a sedla si ke stolu na záda většího otroka.
Ten jen sykl.
"Jo, děravá paměť bolí." Okomentovala to Madam Lada a v klidu se dala do snídaně.
Začaly se trousit mladé Dámy s otroky.
Jejich chování však bylo málokdy tak graciézní jako vystupování jejich šéfky.
S kruhy pod očima, popelavými tvářemi a evidentním nechutenstvím vždy snědly trochu jídla a odešly. Překvapila mě maličká Slečna Hana. Ta byla jak z cukru. Podívala se na mě, šibalsky mrkla a našpulila rty jako k polibku. Usmál jsem se na ni též.
Její otrok šel trochu zeširoka.
Zamyslel jsem se nad tím a...
"Jo, až do rána..." Dopověděla mou myšlenku nahlas a zasmála se.
Nabrala sobě i otrokovi jídlo na talíře a dala je na tác, který otrok nesl.
"Proč máte uměláky i tady?" Podivila se.
"To jsou krmítka, slečno Hano." Odpověděl jsem a jedno sundal z police.
Pozorně si ho prohlédla a zeptala se, v jakých objemech jsou.
Vyndal jsem další dvě velikosti.
"Jé, kde se dají koupit?" Zavýskla a otrok zvedl oči k nebi.
"Tady. Máme jich dost ve všech velikostech."
Našeho rozhovoru si všimla Madam Lada a přišla se také podívat.
Obě si okamžitě nakoupily a k nákupu strhly i několik dalších Dam.
"Vidíš? Já se tím udělám, pak ti do toho dám snídani, abys na mě myslel i při jídle!" Rozjela se jinak decentní slušňačka Anička.
Vzpomněl jsem si přitom na královskou snídani s příchutí Paní Gity.
Ještě než se Madam Lada odebrala balit, vzala si mě stranou a důkladně si mě oměřila. Na mé otázky proč, mi neodpověděla a jen si data zapsala.
Snídaně vydány, výdejna uzavřena, šli jsme připravit recepci a šatnu.
Odchod a odjezd proběhl stejně živelně jako příjezd.
Osaměli jsme. Dámy nás poslaly uklidit pokoje.
Vše bylo ale celkem v pořádku a tak jsme měli brzy hotovo a mohli se vrátit ke Královnám.
Paní Gita seděla pohodlně opřená v křesle a zadumaně na nás koukala.
"Dámy, všimly jste si něčeho?" Řekla zadumaně.
"Nevím?" Hlesla Paní Jil.
"Naši otroci už bravurně zvládají všechno kolem provozu Tvrze. A Dag je navíc dobrý obchodník."
Madam Cat se rozesmála. "Kdyby jen to! On prodal i svých 40 na kozy."
Dámy zvědavě zvedly oči k ní.
Musel jsem převyprávět celou historku s vytáhlou Lucií a její "výhrou".
Dámy se řehnily.
Madam Cat se zvedla a omluvila náš odchod s tím, že se s odjíždějícími Královnami chceme před odjezdem rozloučit.
Dovedla mě do naší ložnice. Ukázala na mou rohožku.
Klekl jsem si a čekal.
Sundala mi obojek a položila ho na noční stolek.
"Pojď se natáhnout, drahý." Řekla a vyhoupla se na postel a do polosedu.
Zaujal jsem místo vedle ní.
"Jak ti je? Co tvé koule?"
"Trochu je cítím, Ma... Alice."
Usmála se.
"Madam Lada tě chválila. Líbilo se jí, jak ses zabejčil. Jen tě prosím, nepřežeň to. Nerada bych tě zmrzačila."
"Pokusím se, lásko."
Začal jsem ji hladit, laskat její prsa, břicho, stehna. Vzrušeně dýchala. Roztáhla nohy.
"Pojď do mě."
Představa soulože s naraženými koulemi mi nepřipadala příjemná a tak jsem se sklonil k jejímu klínu a začal opatrně pracovat jazykem.
Najednou jako by zešílela. Převrátila mě na záda a sedla mi kundou na obličej. Vzala moje ruce a dala si je na svá prsa.
"Mačkej, štípej, chci tvou sílu cítit."
Začal jsem mordovat její ňadra plnou silou. Křičela, sténala až zavyla a sesula se mi na hlavu celá. Do pusy mi stříkala svou šťávu a břicho jí pulzovalo.
Těžce dýchala. Pak se zvedla, celá zpocená a tiše poděkovala.
Opět jsme seděli vedle sebe. Ale mlčeli jsme. Něco mě napadlo.
"Alice?"
"Ano, miláčku?"
"Jestli chceš, nechám se u Nány ve scifárně upravit. Budeš to mít bez práce."
Dlouze se mi podívala do očí.
"Ty můj blázínku. To já přece nechci. Já chci tvou osobnost. Nechci loutku. Když tě trápím, nutím tě se přemáhat a snášet mé rozmary, je to vzrušující, protože tam uvnitř je můj úžasný chlap. Ten co kvůli mně málem umřel a já s ním. Když jsem Madam Cat, miluju tvůj styl chování, tvůj odpor. Baví mě hledání tvých slabostí..."
Políbila mě. Dlouze.
Pak koukla na hodiny.
"Dámy za chvíli odjíždějí. Jdem se rozloučit."
Nasadila mi obojek.
"K noze a po čtyřech!"
"Ano, Madam Cat."
Rozloučení bylo srdečné a rychlé. Dámy se měly opět v pátek vrátit.
V obýváku Paní Gity proběhla tradiční afterpárty a večerka už mě zastihla v mé kleci.]]> http://www.xbdsm.sk/hracicka/poviedky/n-225sobky-353t-283st-237-v-6/ Wed, 25 Feb 2026 07:01:26 +0000 hracicka